Pondělí 27.7.2009

Tak už na mě došlo. Kleknul mi počítač. Večer přijde počítačový pan doktor a jsem zvědavá, jakou stanoví diagnózu a následnou léčbu. Ještěže mají holky svůj počítač a nechají mě napsat dnešní deníkový záznam. Samy se o něj perou dvě a ještě já, to je situace…  Místo hrnečku dort. Musím improvizovat…. 
 
Při dnešním věšení prádla jsem vzpomínala jak se dříve prádlo bílilo rozprostřené na trávě, ručníky, utěrky, ba i noční košile, prostěradla, polštáře a kapny. Tehdy bylo ložní prádlo převážně bílé, hezky s vyšívaným monogramem. Babička měla ještě polštáře lemované vyšívanými cokýnkami. Když prádlo uschlo, popadla se konev a zase se pokropilo. Do večera bylo sněhobílé a voňavé. Byla to jiná vůně než dnes, protože to byly jiné, poctivě přírodní materiály. Už nevím co si do prádelníku babička dávala za vůni, ale lehat do čistě povlečených peřin byl zážitek. Také ručníky a utěrky krásně vpily mokrost, ne jako ty "skleněné" utěrky a hrubé froté ručníky. Plácám na prádlo různě voňavé aviváže, ale nad vůni a příjemný omak bavlny babičinýho prádla nedosáhnu. S praním prádla byl tehdy velký proces, jako dítě jsem nechápala, že se na bělení prádla používal modrý prášek – šmolka. S praním velkého prádla se začínalo už večer, kdy se namáčelo a pokračovalo brzy ráno, kdy se zatopilo v prádelně a prádlo se v kotli vyvařilo a na valše vypralo. My jsme měli valchu těžkou, kamennou. Máchat jsme prádlo s babičkou vozily na vozejčku do Loučné. Další den se žehlilo a skládalo. Jelikož bylo kolem prádla tolik motání, dělalo se ten den rychlé jídlo. Třeba brambory s cibulkou a kyselé mléko. Tak a dnes? Prát prádlo umí i nešikovný chlap, kterému se vysvětlí kam nasypat prášek a který knoflík stisknout…
 
Dnes k obědu: Rybí polévka (pro holky se jmenovala masová) a lívance s džemem a zakysankou. 
Reklamy

7 thoughts on “Pondělí 27.7.2009

  1. Tedy, Naďo, ten "kabelkový dort" je je vrcholné dílo cukrářské tvorby, hned bych se nechal pozvat na kafe. Jenom to pozadí fotografie bych zvolil jiné. Mně když bylo 15, tak jsem dostal na sokolském táboře 15 hoblů do vody a tím to haslo…

  2. No, Mirku, vy jste si měl všímat hlavně historického praní, fotka byla z nouze a v rychlosti, ani nevím kdo to fotil. Ale již od zítřka zase pojedou hrnečky, i když i tam by se slušelo nějaké lepší pozadí a kvalitu, budu se snažit se polepšit…Ale 15 hoblů v dobré partě je taky krásný dárek…

  3. Blanko, uši jsem ani neoblízla a tuším, že jsou z mandlového těsta, musím se zeptat kompetentních, až se vrátí z práce… Jinak dortík byl vynikající, dělal se někde u odbornice.

  4. když jsem byla malá, pralo se jednou týdně v prádelně a byla to opravdu práce na celý den. Naše rodina měla středu. V domě bylo šest rodin, tak to akorát vyšlo a v neděli snad nepral nikdo. A z pohledu na dort jsem přibrala nejmíň kilo!

  5. Taky se přidávám, pěkné vzpomínání i bezva fotka znouzectnost. Já mám ještě jeden postřeh – moje dcery rády kupují tmavé a různě barevné povlečení, ale já jsem v tomhle konzerva – mám nejraději světlé, nemusí být bílé, ale jemné, pastelové tóny …

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s