Středa 29.7.2009

 

Dnes má svátek naše prababička, přestože se jmenuje Božena a ne Marta, jak je v kalendáři uvedeno. Jak je to možné? V době kdy se narodila byly v tento den v kalendáři jména dvě, tedy, Božena a Marta. Na nově přesunutý svátek si prababča nikdy nezvykla a tak se to vždy slavilo takto v létě. Znamenalo to, že bylo nutné spolehnout se na svoji paměť nebo záznamník, když nám to kalendář nepřipomněl, ale někdy, co se dá dělat, jsme v tom životním kvapíku zapomněli. Již včera jsme telefonicky blahopřáli a možná, pro velký úspěch, to dnes zopakujeme, když nemůžeme přát osobně. Letní jména mají svoji velkou výhodu, že roste spousta kytek a tak je co k jmeninám dávat bez toho, aby se ruinovala naše kapsa jako v zimě.

Kristýna si koupila tričko, které je na zádech pravidelně proděravělé, jako by jí při útěku kousal zuřivý pes. Je to prý módní. Když je to tak módní, tak asi vytáhnu svoji odloženou noční košili, která má podobné díry, sice jen dvě, ale co, starší madam už se nemůže moc vystavovat. Některé oděvní části si člověk oblíbí tak, že je nosí do úplného rozpadnutí, tedy rozpadnutí toho hadérku. Někdy se mi povedlo věrný hadřík koupit, který rostl se mnou a měla jsem ho moc ráda, protože jsem se v něm dobře cítila. Stávalo se mi to zejména u nočních košil, kde jsem náročná jak na 100% bavlnu, tak i na její délku a šířku, s požadavkem na krátké rukávy. Na jednu takovou si vzpomínám, o té jsem později začala tvrdit, že ji budu mít až do rakve. Nevydržela, přežila jsem ji zatím o dost let. V současné době miluji letitou blůzu a i když se mé tělo značně změnilo, kupodivu ji ještě můžu nosit, byť už jen kolem baráku, když jdu se psem. Má skvělý střih a zatím se netrhá… S botama jsem to měla obdobně, ale to by stálo za samostatné povídání. Jenom tolik, že jak si kupovaly dívky a dámy několikery boty na sezónu, tak já měla boty akorát jarní, zimní, podzimní, letní, do divadla, domácí a do lesa. Boty jsem odkládala po začínajícím rozpadání a nahrazovala je těmi sezónímy, které právě odešly do věčných lovišť. Pravda je, že někdy, když se v nich teprve začalo pohodlně chodit, byly už těsně před smrtí. Někdy jsem totiž po jistém modelu toužila tolik, že jsem si jej koupila těsný, s pracovním názvem – španělská bota, s tím, že se přeci rozchodí a tak jsem do doby rozchození trpěla… Jo, pro parádu jsem se něco natrpěla, Teď už zásadně preferuji módu pohodlnou a u té už zůstanu.

O botech zas někdy jindy.

Dnes k obědu: Polévka hovězí nudlová, šunkafleky a kyselá okurka

Advertisements

6 thoughts on “Středa 29.7.2009

  1. Jako dítko školou povinné jsem nosil celou válku jedny pumpky. Rostly se mnou. Dokonce i když jsem si je jednou polil inkoustem, tak to máti vydrbala nějakým práškem, čímž vznikl flek jestě větší a zmizela i původní hnědá barva, ovšem pumpky jsem musel donosit, dokud se úplně nerozsypaly…

  2. Mirku, jakoby to maminka věděla, že se pumky již do módy nikdy nevrátí (tedy nikdy neříkej nikdy), tak Vám umožnila, že jste si je hezky užil. Pumpky byly mazžestrové nebo z normální látky? Manžestr byl taky tehdy velký šlágr, ale ten na rozdíl od pumpek (:-)) přetrval dodnes…

  3. Já to mám s botkama mám teď stejné, jako Ty, Naďo. Musím pohodlné. A skříň mám plnou věcí, které jsem nosila před pár lety a do kterých jistojistě zhubnu.Jo, a napsdala jsem Ti na Facebook, jak mě dnes okouzlilo Tvoje Vysoké Mýto. Jdu si ještě jednou prohlédnout fotky.

  4. Naďo, je to zajímavé, ty pumpky vidím ještě dnes, měly takovou neurčitou šedo-hnědou barvu a v tom sotva znatelné nenápadné kostky velikosti cukru, vytvořené zelenou nitkou, látka válečně-mizerná, prý z dřevité vlny, málem z ní vypadávaly suky…

  5. S topánkami sme na tom asi podobne, akurát že ja som mala rovnaké na jar aj na jeseň. Dlhé roky som žila v tom, že mám nohu štvorku a že teda musím každé topánky prácne vychodiť, až na staré kolená som zistila, že mám päťku a že aj v nových sú moje nohy ako vo vatičke.

  6. Blanko, já z tebe padnu… :-))Mirko, snažím se ty nenošené věci taky likvidovat, ale nad některými mudruji s tím hubnutím stejně…Mirku, některé nedůležité věci se nám vryjí do paměti ani nevíme proč :-)).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s