Sobota 1.8.2009

 

Náhodou se mi dostala do ruky knížka – Kronika 20. století, díl 1950 – 1959, která se povalovala na okně. U nás je to hrozné. Knížky se opravdu stále někde povalují, protože můj muž jich má rozečteno více najednou. Ani nevím kdy ji muž koupil, i on to zapomněl. Je škoda, že jsme si nepořídili všechny díly, protože je to zajímavé čtení. Tak třeba na otázku  – kolik potravin na příděl (na lístky)  uvádí sloupek k 1. lednu 1950 toto:  Příděly, jež si občané mohli na lístky vyzvednout, byly přísně limitovány a odlišeny podle věku a povolání.

Děti do 6 let na měsíc – 1400 g cukru, 650 g másla, 10 vajec a 100 g cukrovinek

Školáci  na měsíc – 1400 g cukru, 1300 g masa, 360 g másla, 14,5 l mléka a 8 vajec

Mládež do 20 let na měsíc – 1400 g cukru, 1800 g masa, 480 g slaniny, 160 g másla, 8,7 mléka a 6 vajec

Dospělý nezaměstnaní na měsíc – 1100 g cukru, 1400 g masa, 200 g slaniny, 520 g umělých tuků a 2,9 mléka

Pracující na měsíc – 1400 g cukru, 1400 g masa, 280 g slaniny, 560 g umělých tuků, 2,9 l mléka a 4 vejce

Horníci, hutníci a další těžce pracující měli příděly zvýšeny. V rámci tzv. třídního přístupu však úřady přidělovaly i různé zvláštní příděly funkcionářům KSČ, důstojníkům policie a armády atd.

Dnes si neumím představit, že bych byla při nakupování omezena něčím jiným než penězi. Určitě je lehčí vymýšlení jídel s kusem masa než bez něj. Nepamatuji se, že bychom trpěly nějakým hladem, ale je fakt, že moje matka i babička vařily převážně sladká jídla a jídla z brambor. Mně to samozřejmě nevadilo, ba naopak, akorát ty zuby tedy trpěly… Z dětství si pamatuji úžasnou dobrotu, která byla jen výjimečně a to frankfurtské párky v modré konzervě s obrázkem párku. Dostávala jsem jen jednu nožičku, ale ta byla. Proto mi asi láska k dobrým párkům zůstala, že jich bylo tak málo.

V obchodech je k mání všechno možné, kuchařských knih je tolik, že zabírají několik knihkupeckých metrů regálů, stránek na internetu a aby toho nebylo málo, tak vaří i v různých televizních programech. I já se občas nechám nachytat jako dnes a podle “Kluků v akci” jsem vyrobila kuře s nádivkou, už na pohled z pochybné směsi, ale bohužel mě to dost nevarovalo. Výsledkem bylo polotuhé kuře, ač pečeno 1,5 hodiny, směs těžká neb tučná, s převládající chutí drůbežích jater a pohanky, pečené na víně a smetaně. Rozpuštěné škvarky slaniny a žampiony tam vůbec nevynikly. Musela jsem si spravit chuť nanukem.

 

Dnes k obědu: Polévka z hovězího žebra nudlová, kuře s pohankou podle pořadu Kluci v akci.

Reklamy

11 thoughts on “Sobota 1.8.2009

  1. Naďo, nechci Vás trumfnout za každou cenu, ale ty válečné příděly, které jste naštěstí pro Vás nezažila, ty byly někdy opravdu zoufalé. Vzpomínám si na veselou historku z roku 1940. Mé sestře Blance byly 2 roky, takže byla vlastně jediná, kdo měl v naší rodině nárok na mléko. Dospělí měli jen 1/16 a já 1/8 litru na den, zato Blanka měla 3/4 litru, takže celá rodina dohromady měla 1 litr na den. Otec to tenkrát zhodnotil větou: "Lidi, mějme rádi Blanušku, …" A ta pokračovala: "Plotože vám dává mlíčko!"

  2. Tedy Mirku, vím, doba to byla těžká, ale fakt jste mě rozesmál a to přímo nahlas…Moje válečná sestra měla na stromečku zabalený cukr místo bonbonů a v mé kuchařce od Sandtnerky je vložen rukou psaný recept na bonbóny…

  3. Strefuji se do narozenin Vašich blízkých, nedávno Vaše maminka, teď sestra. To jste asi slavili najednou ne?

  4. Koľko máš hrnčekov? Nechceš prísť do Žiliny? Je tu teraz v Budatínskom zámku výstava Hrnček náš každodenný, nejaký zberateľ tam vystavuje 300 kúskov ešte od Rakúsko- Uhorska – viac tu – http://www.muzeum.sk/default.php?obj=muzeum&ix=pvm (skoro úplne dole na stránke).P.S. Polievku by som si dala – nudle robíš alebo kupuješ? My sme mali guláš a poobede sme v záhrade grilovali, tak aj kuracíe bolo.

  5. Blanko, 300 hrnečků rozhodně nemám (tedy ne druhů), ale kusů???? Na odkaz se podívám, musí to být nádhera, ta výstava, takové miluju. No a nudle mívám domácí od tchýně, ale už jsem neměla, tak jsm koupila. Zde jak to dopadlo, když jsem je dělala sama: http://sites.google.com/site/bigbrutt/Home/nebyla-revoluce-jako-revoluce/jo-pak-ze-se-penize-nevali-na-zemi-jen-je-zdvihnout/moje-babicka-je-king/jako-nebe-a-dudy/kazda-metoda-dobra/sejdeme-se-u-mysaka/koukej-vykopat-poklad-rikam-to-stokrat/zaruceny-recept-jak-se-nedojmout/on-hleda-ji-ona-hleda-jeho-jen-vazne/jak-se-tak-koukam-vidim/halo-tady-policie-cr/spali-jsme-spolu-ale-vykat-jsme-si-neprestali/jak-se-u-nas-pozna-nadchazejici-podzim-aneb-leto-uz-to-bali/drby-a-historky-z-jednoho-panelaku/vsechno-uz-tu-jednou-bylo/sok—hospitalizace-u-me-nepripada-do-uvahy/jak-se-docista-zhuntovat/my-prahu-nedame-radsi-ji-zbourame/kdyz-jsem-jeste-zila-v-pevnosti/krehkosti-tve-jmeno-je-zena-jesitnosti-tve-jmeno-je-muz/zatraceny-knedliky/zena-a-muz—laska-boj-aneb—je-mozne-spolu-i-zestarnout/nektere-vlastnosti-se-dedi/dite-si-nevybere-do-jake-rodiny-se-dostane/muzi-moda-a-ja-aneb-od-karla-caslavskeho-az-po-myrona/tam-na-konecne/uz-to-zacalo/postak-vzdycky-nemusi-zvonit-vuabec-aneb-neni-balik-jako-balik/plne-a-krasne-poprsi/z-mladeho-orla-s-pevnymi-kridly-stal-se-stary-pan/od-te-doby-jsem-nevidela-chirurga-smat-se-pri-siti/stehovani-narodua/posledni-slova/deti-byly-jsou-a-doufam-budou-velmi-odolne-bytosti/nejsou-serialy-jako-serialy/kdyz-ma-mobil-fotak-aneb-co-videlo-oko-mlade-duachodkyne/mit-dva-muze/recept-line-hospodynky/asi-si-dam-inzerat-hledam-silneho-muze/je-to-divnej-svet-divna-doba/zacina-to-nudlema-a-konci-to-kudlou-v-brise

  6. Ten článok mi akosi ušiel. Ty si taká čerstvá dôchodkyňa? Myslela som, že si doma dlhšie. Tak to ešte tých 300 hrnčekov nazbieraš aj trikrát.:-)

  7. Blanko, v důchodu jsem 3 roky…, myslela jsi dobře, jsem doma dýl, jen toho máš moc, abys sledovala jak ten čas letí a ten článek, že je z roku 2007 :-)))). Ale jsem ráda, že na mě myslíš a někdy mi něco připíšeš.

  8. Pre Mirka – ak sa tam vyskytne: Moja mama (tiež Blanka, tá čo ste pravdepodobne boli spolu na Sokolskom slete) zas spomínala, že ju mali doma radi, pretože na ňu dostávali cukríky. Tie tvrdé nemala rada a tak ostali starším bratom.

  9. Hm, tak to já mám zase v paměti polévku, kterou jsme nazývali "sobotka", bývala opravdu často v sobotu (a po ní buchty), dokonce mám na ni od maminky recept, ale nikdy jsem ji tak dobrou, jako dělala ona, neuvařila. Měla něco společného s frnkfurtskou, ale byla krapet jiná.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s