Úterý 4.8.2009

 

Jestliže je úterý, musíme být v Belgii. Tak se jmenoval film, který jsem nikdy neviděla, ale ten název mi utkvěl v hlavě a asi nejen mně. Ani  v Belgii jsem nikdy nebyla a vypadá to docela věrohodně, že tam už nebudu. Z názvu lze odvodit zásady určité pravidelnosti, asi takové, jako když jsem každou sobotu prala. U mě se dalo říct, že jestliže je sobota, musíme být v prádelně. Jenže takhle to asi s tím názvem filmaři nemysleli. Mohla bych si najít obsah filmu na internetu, ale zatím nemám chuť. Možná jindy. Jde mi spíše o tu pravidelnost v našem životě.

Byly doby, kde mně bylo úplně jedno zda je čas k obědu nebo dokonce, že že v 8.00 hod začíná vyučování, nebo kdy a v kolik se vrátím tam, kde jsem v tu dobu bydlela.  Žila jsem jak jsem chtěla. Dalo by se říct, že je člověk svobodný, a že se mu takto dobře žije. Pokud naplní tímto stylem vedený život smysluplně, pak se dá říct, že prožívá šťastný život. Jenže když se plácá od ničeho k ničemu, co mu den přinese, koho potká, ten určí co se bude dít, je to svoboda s příchutí hořkosti. Prostě chybí ta smysluplnost, i když si to člověk v té chvíli zrovna nemyslí. Není možné nad mladým člověkem lámat hůl, když se vymyká všem pravidlům a žije si po svém a proti zaběhaným a od něj očekávaných zvyklostí. Myslím, že moji kantoři, kteří mě považovali za průšviháře, a málem mě vyloučili ze školy, tak by byli určitě překvapeni a rádi, že jsem přes ten bouřlivý, studentský život  prošla životem vcelku zodpovědně a snad i bez ztráty kytičky. Škoda, většina jich již nežije. Možná by měl radost i ten dědek, příslušník SNB, který ačkoliv vůbec nic o mně nevěděl, řekl mi, že kdyby měl takovou dceru jako jsem já, tak by jí usekl hlavu…

Můj život začínal dostávat nějaký řád až po maturitě, nástupem do zaměstnání. Tam jsem se neodvážila někdy nepřijít nebo nesplnit to, co jsem splnit měla. Začínala jsem být zodpovědná a taky jsem stála na prahu dospělosti…

Proč se zrovna dneska zabývám takovou vzpomínkou? Přemýšlela jsem o tom, co jsem radila pod článkem Kris Vaňkové z blogu Lidovek, co chce utíkat před reparátem z matiky a myslí si, že chce studovat medicínu. Ona si jen s tou myšlenkou pohrává, nepřizná si, že je to jen póza, že by měla zůstat tam kde je a školu dokončit, ale zase je nadějné, že se o tom radí, i když si myslím, že si stejně udělá co chce sama. Držím jí palce, aby se na tu medinu, co jí nevěřím, vykašlala a svoji touhu se zviditelnit nasměrovala jiným směrem… Jenže, copak jsem jí to tam mohla takto napsat?

 

Dnes k obědu: Polévka s pucky ala kaldoun a nudle s mákem.

Reklamy

6 thoughts on “Úterý 4.8.2009

  1. Za mého života v socializmu, tj. do mých 37 let, jsem měl stále problémy se vstáváním ráno do práce. Pracovalo se všude od půl sedmé a když jsem nechtěl přijít pozdě, tak jsem musel vstávat v 5:30 a hnát bez snídaně na tramvaj ke Žlutým lázním a dál tramvají do Karlína. To byl pro mne každodenní horror. Zato jakmile jsem začal pracovat v Německu a mohl spát do osmi, byl jsem blažený a tak to zůstalo i dodnes, kdy si většinou ještě přispím do devíti.Vzpomínám jaké jsem vedl boje v Tesle proti těm nemožným ranním vstávačům, kteří chtěli, abychom, tak jako dělnická třída, chodili do práce od šesti. Jednou došlo k tvrdé výměně názorů, když jeden argumentoval tím, že bude moci chodit už ve dvě hodiny odpoledne k vodě plavat. Já jsem na něj zařval: "Kolikrát jsi se byl, ty gumo, za rok koupat, aby se ti vyplatilo 365-krátdříve vstávat! A co matky s dětmi, já to denně vidím jak je vlečou ráno v půl šesté v polospánku do jeslí! Já navrhuji naopak posunout začátek pracovní doby na osmou hodinu, kromě toho, že tramvaje nejsou už tak nabité a já nemusím riskovat jízdu na schůdkách!"Můj výstup proti váženému soudruhovi se dostal až k náměstkovi, který mě zavolal na koberec, přednesl mi svoji politicky postavenou uvědomělou řeč, ale pak zakončil řečnickou otázkou: "Soudruhu inženýre, kolik je ti let? To už bys mohl mít rozum!"

  2. No, ta Kristýna ani nechtěla slyšet nějaké rozumné argumenty, osobně si myslím, že na tu medicínu nemá. Ona taková anantomie, to není žádná sranda. A mě docela mrzí, že jsme se my dvě neznaly v mládí, muselas být bezva kvítko

  3. Hm, to já teda byla šprt se vším všady. Ale když vzpomínám na své mládí, tak mi bylo úplně nejlíp na gymplu (já jsem ten "magor", co se rád učil – a tam jsem měla i trochu víc sebevědomí) a ještě několik let na vysoké. Trochu volnější život jsem vedla ten první rok v Praze (kolem roku 1970), to jsem byla krapet utržená od vozu, ale jen v mezích zákona.

  4. Názov toho filmu vystihol skôr to, ako rýchlo sa treba v rámci zájazdu presúvať, aby človek videl čo najviac. Bolo to o turistoch, ktorí sú s cestovnou kanceláriou každý deň kdesi inde v Európe – celkom príjemná komédia sa mi to vtedy zdala, dnes by som sa možno už tak nebavila. Pamätám si, že jeden tam vždy z hotelov bral niečo na pamiatku – osušky ap., raz dokonca odstrihol sluchátko keď končil rozhovor s recepčnou – povedal jej zbohom a potom urobil cvak. A ešte tam bola scéna, ako skupina prišla k akémusi pomníku z 2. svetovej vojny a otec vysvetľuje rodinke "Takto sme na nich útočili" a z druhej strany je ďalšia skupinka z inej – vo vojne znepriatelenej – krajiny, kde je otec, ktorý hovorí rodinke "Takto sme útočili" a obaja idú proti sebe, minú sa a pokračujú ďalej. Neviem, či som si to zapamätala presne, videla som to asi pred 40 rokmi.

  5. P.S. Pre Mirka T. – dala som na FB fotky z časopisu venovanému XI. všesokolskému sletu z roku 1948, možno sa na nejakej medzi tými 580 tisícami spozná. Moja mama sa spoznala, vyznačila som ju červeným obdĺžnikom.

  6. Díky Vám všem za Vaše milá připsání. Kdyby zde nic nebylo, tak by měl deníček smutný den… Deníky se sice většinou před okolním světem skrývají, ale tohle je jiný typ. Nakonec co bych Vám povídala, vždyť Vy víte…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s