Úterý 1. 9. 2009

 

Napjatě očekávaný den nastal. Všechny naše holčičky jej hravě zvládly, ačkoliv to byl den plný novot. Všechny hýří dobrou náladou, tak aby jim to vydrželo celý rok.

Já jsem se inspirovala na blogu jedné významné blogerky a zamyslela jsem se nad  – Jak je mi bez Lidovek? ( http://vera-tydlitatova.eblog.cz/jak-je-mi-bez-idnes). Mám podobné dojmy, ale přeci jen to trochu rozvedu. Nejsem tak významná osobnost jako Věra a mé články byly povětšinou lehounké jak mráčky plující po obloze, jen pár jich bylo vážnějších a k zamyšlení.

Tak tedy, jak je mi bez Lidovek? Proč jsem skončila, to jsem popsala ve svém posledním článku. Nový veřejný blog jsem nehledala. Myslím si, že je to v podstatě všude stejné. Založila jsem si tento blog, jen tak pro radost ze psaní, když mě něco napadne. Na začátku mi to moc nešlo. Jako bych psala do zdi. Cítila jsem, že to není to pravé. Říkala jsem si, že tento můj blog nemůže mít stejný formát jako na Lidovkách. Na internetu jsem viděla Deník americké babičky a to mě inspirovalo k deníku české babičky. Moji věrní přátelé z blogu  Lidovek (a to i 3 diskutující)  mě neopustili a začali ke mně chodit na návštěvu s komentářem, který vítám moc ráda. Připadám si zde svobodná, nemusím si říkat, jestlipak mi dají karmu? Zde jde jen o to, jakou odezvu mé psaní ve Vás vyvolá. Zda se sem budete těšit a vracet. Asi na Lidovkách moc nechybím, inu taky – přišla, odešla, přijde někdo jiný…

Psaní, byť jednoduchá zamyšlení a denní události mě bavilo. Stále mě to baví. Také Vás baví číst můj deník? Napište mi to prosím! I Vy, co se Vám nechce se sem registrovat. Registrace nebolí a nakonec, stejně tam můžete napsat Ančamanča Usměvavá, občanku na Vás nikdo nechce.

Takže, překvapilo mě to, ale i bez Lidovek je mi dobře. Jen bez čtenářů by se mi asi moc dobře nedařilo…

 

Dnes k obědu. Polévka kuřecí s falešnými knedlíčky, přírodní krkovice na zelené paprice s rýží.

Advertisements

8 thoughts on “Úterý 1. 9. 2009

  1. Podnícen Vaší úvahou, Naďo, začal jsem bilancovat můj soukromý web a zjistil jsem, že zhruba ten průměr komentářů, které Vy dostáváte za den na článek, odpovídá mému průměru komentářů na článek za dva roky! Dedukuji: 365 x 2 = 730-krát víc jste komentovanější než já! Nezvedá Vám to sebedůvěru? Já mám teď takovou logiku: I kdyby si mé články četlo na celém světě celkem jenom 100 lidí a jenom 5 z nich by mi připsalo svůj komentář, jsem s tím spokojen a vlastně jenom nula čtenářů a nula komentářů mi nějak vadí… Dokud nebyly blogy a já psal jen tak do šuplíku, měl jsem radost z každého jednotlivého čtenáře, kdo si ode mne něco vyžádal. Tak proč bych teď najenou měl litovat, že mě čte tak málo lidí? Na Lidovkách je to pochopitelně úplně jiný rozměr, tam mít 300 čtenářů na článek je slabota, tam mám rekord 2230 čtenářů, ale co z toho? Myslím, že nejdůležitější je kvalita článku, pro kterou ho lidi čtou a proto taky, Naďo, já čtu Vás…

  2. Naďo, já se opravdu vždycky těším, co nám napíšeš. Někdy se k Tobě dostanu jednou za dva dny, někdy dvakrát denně, ale vždy ráda. Nechci srovnávat, ale přece jen – tady jsou Tvé články lehounké jako mráčky plující po obloze, pár jich je vážnějších k zamyšlení. Jsou bezvadné. Na lidovkách mi (navíc) párkrát přišlo v Tvých článcích trochu ukvapenosti v soudech … Ale – kdo je bez chyby, ať první hodí kamenem …

  3. Ještě dodateček, který mě napadnul po letmém zhlédnutí včerejšího a dnešního blogu Lidovek. Myslím, že je moc fajn, že se tam objevují (už nějaký čas) noví a zajímaví blogeři, zejména ti z "vědních" oblastí, osobně to vítám. Ale zrovna tak jsou tam výborné články těch stávajících i nejstarších blogerů. Prostě se mi zdá, že BB Lidovek ožívá a kvalitní. A tam by se, Naďo, Tvůj deník české babičky náramně hodil. Přimlouvala bych se, dostalo by se k němu větší množství lidí.

  4. Mirku, nebylo to o počtu diskutujících. Bylo to o pochybnostech o tom co dělám, protože jako každý, tak mám někdy pochybnosti, zda to píši jen pro sebe a pár milých přátel, nebo zda se alespoň někteří čtenáři vrací a když ano, tak by mě potěšilo, kdyby mi to sdělili. Nic víc. Jinak Mirku děkuji za shovívavost autora na úrovni profíka, že jste ocenil mé písání a chodíte ke mě pilně na návštěvu. Mirko, vím, že jsi spokojená, jak se Lidovky zpestřují, já si tam své články taky najdu, ale můj formát deníku není pro veřejný blog. Tedy alespoň já si to tak myslím. Jinak Ti děkuji, že sem chodíš ráda, dělá mi to radost…

  5. dneska se mi obzvlášť líbí hrneček a na tvoje babičkovské povídání se vždycky těším. Je mám strašně málo času a furt musím být k ruce mému akčnímu manželovi a dneska taky začíná sbor (huráá) a koťata se dobývají ven z domečku a Minda má had a to je furt dokola. No a zítra jsou se dvěma bezva babama na kafe.

  6. Dobry den paní Naďo. Souhlasím s paní Mirkou, že deník České babičky by se na lidovky moc hodil. Určitě tam chybíte. Na Váš deník České babičky chodím tu a tam, našla jsem Vás, když jsem četla články kolegů z Bigblogeru, kteří Vás mají v oblíbených. Ale na druhou stranu je pravda, že soukromý blog má svá kouzla, můžete si dovolit popustit uzdu svému srdci i názoru a může se vytvořit příjemná komunita blogera a čtenářů. Ale to si může dovolit jen taková blogerská celebrita jako Vy.

  7. Moniko, přímo nadskakuji radostí, že moje pošťouchnutí, nebo spíše pozvání na návštěvu na můj blog se neminulo účinkem. Už jsem věšela jestě smutněji mé smutné koutky u pusy, když tu náhle… Buďte vítána a zajděte kdy budete mít chuť a hlavně čas, ten holt ta aktivní generace moc nemá… Tedy, já se tak mááááám…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s