Čtvrtek 3.9.2009

Nebelvír, Zmijozel, Havraspár a Mrzimor. Do takto nazvaných kolejí bradavické školy rozděloval klobouk nově přišedší žáky, jejichž povahové rysy vyzkoumal, když si ho žáci (studenti) nasadili na chvíli na hlavu. Klobouk byl velmi moudrý, když u Harryho váhal mezi Nebelvírem a Zmijozelem (protipóly – dobro – zlo), protože mnohdy se vlastnosti, které vedou k opačným životním postojům prolínají. Jako např. ctižádostivost, píle, vytrvalost, chytrost apod.. Takové vlastnosti se mohou objevit  jak u zločince, tak i u spravedlivé osoby.

V životě se vždycky najde někdo, kdo rozhoduje co s námi, či kam s námi. Ať je to ten povolaný – rodiče (taky to vždycky nevyjde), či jak dříve rozhodovala strana a vláda, protože většinou o schopnosti šlo až v druhé řadě. Harryho Potera jsem objevila díky Jiřímu Lábusovi (zase Jiří!), který celý první díl nahrál na několik kazet audio úplně sám,  přesněji, zahrál všechny postavy a to i pěvecký sbor. Bylo to od něj senzační dílo, které velmi podněcuje představivost – fantazii a tu dětskou několikanásobně. Všechny postavy vytvořil s úžasným citem a já nic lepšího z mluveného slova pro děti z poslední doby neznám. Z Harryho Potera se mi líbil 1. a ještě tak 2. díl, ty další jsem už nemusela, byť jsem ještě viděla ten 3. Ano, absolvovala jsem je všechny 3 s Kristýnou ve filmové podobě v kině, filmy se mi moc líbily, ale na ty kazety od Lábuse nedám dopustit. Proč jsem si vzpomněla zrovna dnes na Harryho Potera? Ani nevím, snad pod vlivem toho výběru kloboukem. Dívky už prožívají první dny v nových školách, vybraných rodiči a vypadají zatím spokojeně, někdy i nadšeně. Zejména Kristýna bude asi ta nadšenější, takže se výběr škol asi vydařil, i když nechci předbíhat a chválit dne před večerem. Zato Natálka přišla ze školky s odřeným nosem, protože jak je jejím zvykem, chtěla být kdesi první a tak se natáhla až na nos. Kde měla ruce, to nevím… Připomnělo mi to jejího tatínka Dana, když mu byly tři roky a my se vraceli ze školky, utíkal přede mnou s trakařem, zakopl, upadl a nevím jak to udělal, ale výsledkem byl rozseknutý jazyk podél, takže vypadal jak zmije. Krve teklo proudy…

Odpoledně bude natáčet od Muzea foťákem Václavák a pak v kavárně na dámské jízdě…

Dnešní denní zápis má dvě podoby, ta jedna je jako úvodní na jednom jistém webu, zaměřená na představení mé osoby. Od zítřka však budou mé zápisy na obou webech stejné. O tom druhém webu až někdy příště.

Dnes k obědu: Polévka pytlíková, pečené vepřové společně s bramborami, rajčata