Neděle 20.09.2009

 

Dnes je magické datum. Mám zkušenost, že se obvykle v takové dny nestane vůbec nic co by stálo za zapamatování a přesto takovým datům přisuzují lidé magickou moc a čekají události přímo nadpřirozené. Události přímo nadpřirozené se ale již dávno dějí. Myslím v politice. Nedá mi to a musím se k současné situaci také vyjádřit, protože tu žiju a nevidím to dobře. To co nám naši kdysi zvolení a zuby nehty se koryt držící převádějí, to už vypadá, že se pomalu vracíme před rok 1989. Když se nadšený lid vyrojil do ulic, aby cinkal klíčema a reportérům do mikrofonů zjihle sděloval jak je šťastný, že se dožil nové doby, mírnila i mé nadšení a naivitu, že konečně nastane demokracie se spravedlivým řádem, že protěžované semele soukolí dějin a na vedoucích místech budou jen ti chytří a znalí, budeme cestovat, otevřou se hranice, jedna jistá slovy: “Nebuď naivní, moje babička říkala, že každá nová vládnoucí garnitura nejdříve ze všeho bude hrabat pod sebe, takže nečekejme u kormidla žádné spravedlivé a schopné lidi. Jestli se v politice objeví nějací stejně naivní jako jsi ty, tak je stejně ti “schopnější” zašlapou.”

Dvacet let poté, jak to vidím z rychlíku a zkratkovitě, já.

Stalo se. Ale nejhorší situace, která nás začala stahovat do marasmu, ve kterém se pohybujeme a která nás stahuje mezi banánové republiky, nastala v den, kdy došlo k poslední volbě prezidenta ČR. Tento den, který mohl být dnem nadějným na vyčištění zapáchajícího rybníka, kdyby byl zvolen Jan Švejnar, nebyl pro ČR dnem šťastným, protože na trůn byl instalován člověk, který za celý čas svého předchozího vládnutí soustřeďoval moc do svých rukou a získával ji stále ve větší míře, podporován z východu. Možná už tehdy zde byla nějaká spojitost s oranžovými, kteří navrhli jako protikandidáta člověka, který byl vhodný pro okopávání. Nežil zde, tedy se nepodílel na politickém kolbišti a ještě ke všemu ta minulost rodičů… Všechno se dalo využít jako důvod proč jej nevolit a občanům to správně vysvětlit. Komedie červených s paní Bobošíkovou uzavřela nedůstojný průběh voleb s průvodními aférami nákupu a prodeje hlasů…

V současné době mám pocit, že zde plíživě vznikla totalita, totalita jednoho muže, který se obklopil ochotnými vykonavateli jeho plánů a kterému se i zakalil mozek myšlenkami na pomstu. Pro své počínání je schopen spojit se i s Marťany, stejně tak, jako člověk, který to prohlásil nahlas. Oba se konečně našli.  Ten na trůnu se se svým oranžovým spojencem dohodl na tom, že ho zbaví  prázdného a falešného, který politicky moc vyrostl. První muž v zemi se dohodl s jedničkou oranžových nejprve na pádu vlády a později na úplném odstranění modré jedničky, zmařením předčasných voleb. Ústavní soud svým výrokem o volbách pak prvnímu muži posloužil jako viník neuskutečnění voleb v tomto roce. Pomsta ale nebyla úplně dokonána. Modrá jenička si vytkla za cíl úspěšnost v řádných volbách a tím i návrat do vysoké politiky.

Jako všechno, tak i zde všechno souvisí se vším. Oslabení pravice i jejich lídra (bohužel si sám a sama strana nabíhá na vidle) poslouží nejen oranžové, ale i rudé politice s příklonem na východ. To je zřejmý cíl, byť se kdysi pělo, zpátky ni krok. Jako kdysi v historii, o našem osudu se dohodnou mezi sebou velmoci a na povel kapitána – zpětný chod!, ochotný kormidelník otočí kormidlem. Prezident Obama už naznačil kudy, kudy, kudy cestička… Pořád jsme spínacím špendlíkem Evropy, byť mrňavá sichrhajcka, která stojí za to, být předmětem vyjednávání. Jedinou naději vkládám do Evropského společenství. Šedivá teorie praví, že by nás do náručí “Velkého medvěda” nemělo nechat padnout, ale zelený je strom života. Hradní pán má samozřejmě i tuto možnost posychrovanou. Nepodepsanou Lisabonskou smlouvu…   

Jakou další taktiku hradní pán zvolí? Řekla bych, že asi nějaké noty dostane, ale svoji pomstychtivou polívčičku si u nich ještě určitě přihřeje. Má na to dost času. Zvolen byl 8.února 2008 na šestileté období.

A kde jsou občané? Zatím to vypadá, že až tam, ano až tam… 

Plujeme na Titanicu?