Čtvrtek 24.9.2009

Dnes byl hodně nabitý den, doktorka, nákupy… Před chvílí jsme skončily s Kristýnou školní debaty a bylo to moc príma.

Překopíruji zde ranní mudrování, které jsem teprve teď dokončila:

Není nic staršího než včerejší noviny, je prastará hláška, kterou bych modifikovala, není nic staršího než včerejší článek na blogu, vč. jeho komentářů pod ním. Lidi jsou schopní se pohádat do krve, urážet toho druhého, bít se jak lev o svůj názor, jakoby tím vyřešili politickou i hospodářskou krizi nejn u nás, ale i ve světě. Jakoby na jejich názoru stálo bytí či nebytí lidstva. Většinou jsou to monology, které si nepřipustí ani na chvíli, že by mohl mít pravdu ten druhý, že by se nedej Bůh mohl od druhého diskutujícího třeba i něco dozvědět, že ten druhý má možná větší pravdu než on. Zarputile trvá na svém bludu a když mu dojdou argumenty, plivne. Ztratí glanc a nadává. Zaštiťuje se Werichovským sloganem, že nejhorší srážka je srážka s blbcem a vůbec si neuvědomuje, že mluví o sobě, že potvrzuje, že blbec je v tom případě on.

Jsou autoři, kteří chrlí články s promyšlenými tématy na zdvih adrenalinu v krvi, které se na tyto borce soustřeďují a pak se tetelí radostí, že je zase nachytali, že jim podhodili kůstku, o kterou se diskutující porvou jako psi o kost. Takový autor má svoji stálou partu, která číhá na jeho článek, aby se pár minut po jeho zveřejnění dala do pucování autorových mandlí.

Bývají to samozřejmě články politické, protože politice rozumí úplně každý, jen kdyby je k té veliké politice pustili. To by lidstvo něco vidělo a ne ty žabaře, co jsou u vesla. Téměř každý má recept na všechno, jen ti nahoře jsou slepí a hluší.

Další hodně diskutované články jsou články s tématy rasistickými, pomlouvačné se zvučnými jmény, zkrátka ty s nádechem bulváru.

Každý autor má své čtenáře, kteří ho zatracují nebo obdivují, ale jen malá část autorů je tak vyhraněná, že mají jen ty zatracovatele nebo jen ty obdivovatele.

Jsou to úplné vánoce, když se najde diskutér, který diskutuje o tématu a je ochoten ve svém názoru ustoupit, když je evidentní, že je mylný. Také diskutér, který ocení práci autora a pochválí ho, když je za co, je miláček, ale i takový, který autorovi dokáže fundovaně vysvětlit, že obsah jeho článku je úplně mimo, že se hezky utnul, když napsal nesmysl.

Jsou různé důvody proč psát články na blog. Co pudí lidi zakládat si nejen jeden blog, ale trpí představou, že právě jeho slova musí číst úplně všude a proto je jeho jméno na všech sloupích.

Píše, zakládá, píše, dnes a denně se vyhrnou nové a nové články s tématy novými, starými, kradenými druhým blogerům nebo dokonce kradené celé pasáže z encyklopedií, či jiných písemností a prožívá chvíli radosti, že někdo jeho články čte a dokonce mu ještě pod něj připíše, co si o tom myslí. Hned další den upadne jeho článek i bitka diskutujících do propadliště zapomnění…

Ale nás, co se zde scházíme, se to netýká :-))

Reklamy

9 thoughts on “Čtvrtek 24.9.2009

  1. Jsem rád, Naďo, že jsem první, kdo přidá komentář k Vašemu, řekl bych zatím nejlepšímu článku na tomto webu. Vídím, že jsem se těžce bodnul, když jsem si myslel, že jste dokumentátorka a pisatelka faktu. Tahle dnešní úvaha má formát a je skutečně na profesionální úrovni. Vždycky obdivuju to, co sám tak dobře neumím a shltnu to jak slon malinu, třeba i dvakrát po sobě.A ty dýmky, to byl kdysi zajímavý film m.j. s Waldou Matuškou a dánskou herečkou Vivi Bach…

  2. Tak nevím Mirku jestli se mám radovat nebo plakat. Tuším, že je zde asi 68 zápisů a nebýt tohoto, tak se můžu jít bodnout :-)). Ale díky za Váš názor, možná zůstane osamocen, dnešní zápis za chvíli tento přebije, přesně v jeho duchu …Dýmky už vyhasly a sedí takto již léta na krbu. Jedna z nich je dokonce Dunhillka… A film pamatuji, natočil ho Vojtěch Jasný, mně se líbil a líbí : http://www.fdb.cz/filmy/7210-dymky.html

  3. Ráda jsem si přečetla Tvoji úvahu. Já jsem se při psaní na blog o sobě dozvěděla dvě věci – za prvé, že neumím být spisovatelkou (původně jsem si začala psát blog proto, abych to zjistila), protože neumím psát o ničem jiném, než co sama prožiju nebo mám z první ruky a za druhé, že i diskuzi se člověk musí učit (zejména dřív jsem ujela nějakým nevhodným vyjádřením, ráda bych to vzala zpět, ale už to nejde) a je lepší chvíli počkat (někdy se mi stane, že napíšu komentář a těsně před tím, než ho pošlu, ho smažu a ve většině případů jsem později ráda)

  4. Já nevím Mirko, ale Betty Mac Donald psala snad jenom o sobě (mimo pohádek o paní Láry,Fáry – ještě teď vidím vykulené oči Kristýny, jak prožívala mé čtení :-), skutečně tomu obsahu chvíli věřila) a spisovatelka to byla…A s těma komentářema jsem na tom jako Ty, přesně!)

  5. Myslím, že Mirek nemá tak docela pravdu, článků na takové úrovni je většina. S tebou, Naďo, souhlasím, tvoje úvaha je trefná. A musím pochválit mirku jako diskutérku, protože zrovna ona patří do kategorie těch kultivovaných a hlavně schopných diskutérů změnit názor, když se ukáže, že nemá tak docela pravdu. Je to opravdu vzácná výjimka na blogu!

  6. Bez jakýchkoli známek nadšení bych měl vlastně poděkovat, za Vámi uvedenou charakteristiku. Což tímto činím, v duchu myšlenky, že potrefená husa se ozve. Takže, díky !

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s