Úterý 29.9.2009

 

Dnes je pod mrakem a tak jsem ráda, že včera vyšlo počasí. Bylo to příjemné odpoledne, správně prokecané. Na přetřes přišla také debata o tom, zda se lidé lakomí a chamtiví už s touto vlastností rodí nebo se v nich výchovou vypěstuje, např. větami – deset desetníků je taky koruna (z dob kdy desetníky byly platnou měnou), nebo tu máš kasičku a hezky si střádej, klíček od ní dostaneš až bude plná a pak ty korunky dáme na knížku, nebo když už musíš někomu nabídnout bonbon ze sáčku, tak neříkej – vezmi si, ale zeptej se – chceš bonbón? Když ti přijde návštěva, podávej čaj téměř vychladlý, protože jej návštěva vypije dříve a nesní k němu tolik sušenek, jako když je vřelý a tak má na sušenky, které k čaji přikusuje, více času. Není špatné při narození sourozence honem utíkat za prarodiči dokud jsou dojatí a hned si zamluvit ty zlaté hodinky pro sebe, se zdůrazněním, že jsem prvorozený(á).

Pocházím z doby, kdy bylo propagováno, že je lepší být chudý a šťastný než bohatá, to prý štěstí nenese a také, že věno nastávající manželky je buržoázní přežitek, ženu zdobí jen vzdělání a na vše si musí vydělat společnou prací s mužem. Se mnou to tak dopadlo, až na pár věcí, jsme si oba dva postupně vše pořizovali. Bylo to sice milé, co jsme si pořídili, to nás oba moc těšilo, ale málo platné, je dobré, když  generace může stavět na tom, co jí ponechala ta generace předchozí a i ty ručníky, či utěrky a povlečení se vždycky hodí. Na vzdory této výchově, jsem začala postupně pořizovat Katce základní propriety už asi od jejích 12 let, aby nešla do manželství s nahým pozadím, takže to asi tak úplně výchovou nebylo.

Navzdory lékařským tvrzením, že se dítě výchovou stává takovým, či makovým, já si myslím, že na svět přišlo už vybaveno základními vlastnostmi a my jej akorát naučíme používat vidličku a nůž, mýt si ruce před jídlem a po použití WC, nebo malou násobilku, atd. S jeho vybavením určité míry lásky, vzdoru, lakotnosti, přejícnosti a dalšími vlastnostmi jej vezmeme poprvé do náručí, hned po narození …

                                                                                                                                                                                            Ještě ze včerejška – zrcadlení