Úterý 29.9.2009

 

Dnes je pod mrakem a tak jsem ráda, že včera vyšlo počasí. Bylo to příjemné odpoledne, správně prokecané. Na přetřes přišla také debata o tom, zda se lidé lakomí a chamtiví už s touto vlastností rodí nebo se v nich výchovou vypěstuje, např. větami – deset desetníků je taky koruna (z dob kdy desetníky byly platnou měnou), nebo tu máš kasičku a hezky si střádej, klíček od ní dostaneš až bude plná a pak ty korunky dáme na knížku, nebo když už musíš někomu nabídnout bonbon ze sáčku, tak neříkej – vezmi si, ale zeptej se – chceš bonbón? Když ti přijde návštěva, podávej čaj téměř vychladlý, protože jej návštěva vypije dříve a nesní k němu tolik sušenek, jako když je vřelý a tak má na sušenky, které k čaji přikusuje, více času. Není špatné při narození sourozence honem utíkat za prarodiči dokud jsou dojatí a hned si zamluvit ty zlaté hodinky pro sebe, se zdůrazněním, že jsem prvorozený(á).

Pocházím z doby, kdy bylo propagováno, že je lepší být chudý a šťastný než bohatá, to prý štěstí nenese a také, že věno nastávající manželky je buržoázní přežitek, ženu zdobí jen vzdělání a na vše si musí vydělat společnou prací s mužem. Se mnou to tak dopadlo, až na pár věcí, jsme si oba dva postupně vše pořizovali. Bylo to sice milé, co jsme si pořídili, to nás oba moc těšilo, ale málo platné, je dobré, když  generace může stavět na tom, co jí ponechala ta generace předchozí a i ty ručníky, či utěrky a povlečení se vždycky hodí. Na vzdory této výchově, jsem začala postupně pořizovat Katce základní propriety už asi od jejích 12 let, aby nešla do manželství s nahým pozadím, takže to asi tak úplně výchovou nebylo.

Navzdory lékařským tvrzením, že se dítě výchovou stává takovým, či makovým, já si myslím, že na svět přišlo už vybaveno základními vlastnostmi a my jej akorát naučíme používat vidličku a nůž, mýt si ruce před jídlem a po použití WC, nebo malou násobilku, atd. S jeho vybavením určité míry lásky, vzdoru, lakotnosti, přejícnosti a dalšími vlastnostmi jej vezmeme poprvé do náručí, hned po narození …

                                                                                                                                                                                            Ještě ze včerejška – zrcadlení   

Reklamy

7 thoughts on “Úterý 29.9.2009

  1. prokristapána, to jsou poučení do života! Ani jedno jsem od svých rodičů nikdy neslyšela. S tím vybavením bych byla trochu na vážkách – například já jsem dostala od tchýně tak příšerné utěrky, co vypadaly jako barvotisky – samá kočička, pejsci, děti s obrovskýma očima, hrůza! A taky mi kupovala povlečení, taky tak příšerné. Myslela to dobře, ale cop s tím… Mně se líbí proužky, kostka, jednobarevné…naštěstí moje maminka mi kupovala to, co se mi líbilo.

  2. Naďo, víš Ty, že mi stále přihráváš "moje témata"? Koníčky, focení a teď výchova. Já děsně ráda cituju z knížky Jamese Dobsona Výchova dětí: " Tak, jak jsou některé děti přirozeně přizpůsobivé, jsou také takové, které se zdají být vzdorovité os samého narození. Přicházejí na svět rozčilené a vřískají kvůli teplotě na porodním sále, kvůli neschopnosti sester a kvůli tomu, jak správce řídí neocnici. Očekávají, že jídlo bude podáváno v okamžiku, kdy si je poručí, a vyžadují, aby jim matka věnovala veškerý svůj čas. Jak ubíhají měsíce, jejich umíněnost se projevuje stále zřetelněji a v batolecím věku dosahuje síly hurikánu."

  3. Naďo, k těm Vaším životním moudrostem přidávám:– lepší je být bohatý, krásný a zdravý nežli chudý, škaredý a nemocný…– chce-li se dítě učit hře na kytaru, kupte mu ji, ale struny kupte až když bude umět hrát…– na zděděné vlastnosti Vašeho dítěte věřte jenom tehdy, je-li nadmíru inteligentní…

  4. Hezky jste mi napsali všichni tři, ráda jsem si přečetla, jen bych si připodovolila říct, že mé plkání nejsou žádné moje životní moudrosti…

  5. Ja si myslím naopak, že výchova je určujúca, nie genetika.Musí to však byť naozaj výchova od narodenia. Ale napísala si to tak krásne, že sa mi Tvoj názor páči viac ako môj.:-)

  6. Blanko, myslíš si to samozřejmě správně, jak to mají probádané i páni doktoři. To jenom já mám svoji hlavu…

  7. Bane, jak jsem citovala, ne všichni doktoři věří na výchovu (nebo lépe – jen na výchovu). Pan Dobson o tom moc pěkně a vtipně píše.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s