Sobota 3.10.2009

 

Že je to ale piplačka loupat čerstvé ořechy – vlašáky, jenže je to taková dobrota, že ruce zaboudlé do hněda a nehty jak dřevorubec stojí za to. S ořechy se to má tak, že do čehokoliv se přidají, tak chuť finálního výrobku stoupne o několik tříd, zrovna tak, jako když se do jídla přidají houby.

Taková třená bábovka s ořechy, politá čokoládovou polevou, nemá mezi bábovkami konkurenci. Piškotová, šlehačková, olejová nebo ty zdravé jogurtové a tvarohové jí nesahají ani po zápatí. Máme letitý recept, samozřejmě ze samých dobrých ingrediencí, kde se nešetří na másle ani na vejcích. Takovou bábovku bych řadila mezi moučníky na druhé místo, hned za jablkový štrůdl, kam se ořechy sice také hodí, ale tady mám ráda, když je štrůdl ten nejjednodušší a tažený. Dneska ale nic takového nebude. Katka chystá hraběnčin koláč, ale ty ořechy v něm chybět nebudou. V rámci omezovaného přísunu nezdravých potravin dostanu na svačinu přidělenou jen dětskou porci, jenže pořád jsem na tom líp než kdybych nedostala nic. Děsím se doby, kdy k tomu dojde…

Ačkoliv jsem milovníkem zvířat, každé ráno mi nepřipadají konzumenti psí pečínky jako lidojedi, ale ba naopak, zdají se mi jako obzvláště milí lidé. každé ráno a to kolem šesté hodiny ranní se ozve řev tří psů našeho souseda, rozléhající se po ulici s patřičnou kadencí, upalujících šťastně po chodníku. Do toho se okamžitě zvedne naše dosud spící bestie a s hlasitým štěkotem a vrčením se žene do předsíně, aby jim řádně vynadala, aby drželi tlamu a vůbec, že každé slušné psisko v tuto dobu ještě spí. Koncert je to pro bohy, doprovázený mlácením tlapy na dveře od domku. Sousedovy psi jsou malí roztomilí kluci, i když z toho jednoho časem vyroste vlčák. Přesto všechno si ráno představuji jak se tiše grilují a já můžu v klidu dospat. Naše hysterická dáma je ba naopak velikosti poníka, protože je leonberger. To, že ještě ty ublafané trpaslíky nezpráskala když je potkáme, je zásluha mých svalnatých rukou, protože ji zatím na řemeni udržím a přeci jen si na moji domluvu dá říct.

Není pravda, že důchodci nemohou dospat, jak ráda bych dospávala alespoň do půl osmé, kdy už potřebuje ven i naše hlídačka, ale vyprávějte to té němé tváři…

Reklamy

7 thoughts on “Sobota 3.10.2009

  1. To mi opět něco připomíná. Za války byl jak známo hlad a příděly masa byly miniaturní, čili maso se jedlo v nejlepším případě jen v neděli a to jen bleší porce. Jednou nám přišel balík od příbuzných z Plzně a v něm byla pěkná flákota masa a lístek, že museli porazit jejich kozu, tak nám také posílají kus masa. To bylo radosti na Starém bělidle a máti to upekla k nedělnímu obědu jako vepřovou s knedlíkem a zelím. Vonělo to v celém bytě báječně a já se už nemohl dočkat oběda. Když jsme pak zasedli ke stolu, začala máti uvažovat nahlas: "Tedy, něco mi tu nesouhlasí, jednak nám plzeňští ještě nikdy nic neposlali, maso voní nádherně jako vepřové a nikoliv jako kozí a ten tuk chutná jako sádlo a nikoliv jako lůj, ten dělá povlak na jazyku. Já to jíst nebudu, to bude asi pes!" Otec se taky zatvářil nelibě a měl po chuti a sestra Blanka byla moc malá, aby měla nějaký názor. Já jsem ovšem prohlásil, že mi to chutná a tudíž je mi všechno putna a konečně jsem se jednou do syta nacpal masem. Za pár dní přišel dopis od Plzeňáků a v něm stálo: "Haf-haf, jak jste si pochutnali Pražáci?"

  2. to máte tak, kdosi, komu pes nechutnal, řekl, že to žrát (ano, žrát, tehdy ještě nebyla ani kamna, ani indukční vařiče, namísto nože byl pazourek a vidlička je vynález starý pouhých pár let, kožich na zimu musela ženská chlapovi napřed trochu předžvýkat, neb koželužny také jaksi ještě nebyly) nebude, soudím, že to také mohlo být nějaké dítě nebo útlocitlá členky strany prazelených či jak se tehdy jmenovali příznivci hnutí enviromentalistů, zkrátka svého čokla milovala, možná dokonce s ním rozvíjela mezidruhové urogenitální kontakty, a tak se jí celkem pochopitelně příčilo pojídat svého životního partnera po vzoru kudlanek nábožných a jiných arachnií, zkrátka jakási pradoktorka praCajthamlová vymyslela nová alimentární prapravidla a už to bylo, od té doby si na psích klobáskách pochutnávají jen zvláště otrlé sociální skupiny, a dobře nám tak, když jsme tak hloupí, že dáme na pradoktorky a ne na svého šamana, který se psa vždycky napráskal tak, že nebyl s to řádně vyčarovat mamuta a prachlapi se museli pomalu přeškolovat na alkohol a cigára 🙂

  3. jinak máte pravdu, ořechy taktéž miluji a v mládí bych uvítal, kdyby po vzoru banánů dozrávaly celý rok, protože jedině v tomto období jsem mamince mohl skvrny na prstech, způsobené lehkou cigaretou viržinského typu značky Start, vydávat za skvrny od jódu, s nímž jsme pracovali v chemických cvičeních (maminka nebyla hloupá a jistě by jí za čas bylo podezřelé, že se celá léta věnujeme jedinému prvku, když tabulka jich přece zná daleko více)včera jsme měli plněné papriky a rajskou s knedlíkem, bylo to tak dobré, že jsem dobrovolně prohlásil, že zítra vařím já, moje ženská se zajímala, co to bude a tak jsem jí suše odvětil: "Těstoviny se sýrovou omáčkou u Racka", což je naše oblíbená restaurace přes dvě vesnice, kde mají skvělou kuchařku právě na tato standardní jídla, u nichž člověk nestojí o experimenty, jímž se s chutí oddávají mladí kuchaři

  4. Ani se Mirku nechce věřit, že byste měl takové příbuzné…Jiří, Vaše komentáře jsou ob čas malá dramata :-)) a také samostatnými články. Myslím, že byste měl svoji literární činnost po té dlouhé odmlce zase obnovit. Což?

  5. kdeže, nic se obnovovat nebude, mně to vyhovuje právě tak, jak to právě mám, když Vám sem něco napíšu, tak napíšu, když ne, svět se nezboří, a navíc vím, že zde mě každý a vždy pochopí, že pochopí mou nadsázku a nebude v ní přemoudřele pitvat, i když je nás tak kolem většího stolu, ale jak se u nás na Moravě říká "samí navybíraní", když se chce zdůraznit, že od takového spolku, jako se někde sešel, se nic jiného než pořádný kus neplechy ani čekat nedaloje mně mezi vámi fajn a netoužím hoblovat prkna a stloukat jiný stůl

  6. hihi, tos mě teda rozesmála. Vtipný článek, škoda, že není u nás na zatuchlém blogu! Ale tam by ses zase určitě dočkala od nějaké hysterky vynadání, cože to máš za hříšné představy. Jo a Mirek mě taky dost pobavil.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s