Čtvrtek 8.10.2009

 

V pomatení smyslů jsme si asi před pěti lety koupili a slavnostně osadili místo sprchového koutu vanu. No, vanu, spíše dětskou vanu. Z nás dvou, myslím si, že jsem já ta rozumnější, ale asi tak, že oba dva jdeme životem s hlavou v oblacích, jen já občas musím sestoupit na zem. Přičítám to mateřskému pudu, kdy normální matka musí mít v klíčových momentech přeci jen nějaký rozum, kdežto otec může v těch oblacích setrvávat dle své libosti. Někdy to s tím sestupováním nestíhám, protože svého muže patřičně rozmazluju. Jak se to projevuje konkrétně? Inu tak, že když si vymyslí nějakou blbost, tak já ji často odsouhlasím. Jako s tou vanou. Do naší minikoupelny se normální vana nevejde ani kdybych si jí moc přála, jakože jsem si ji nepřála vůbec v žádném rozměru, takže se pořídila vana nejmenších existujících rozměrů, výrobou zřejmě přizpůsobená poptávce vietnamských spoluobčanů.

Se sprcháčem jsem byla vždycky moc spokojená. Jednak proto, že mi i vana klasických rozměrů v koupelně v patře byla dost těsná, takže se mi vždy připomněl Archimédův zákon a také proto, že máčení v teplé vodě už pro mě ztratilo ten půvab. Hygienu ve sprchovém koutě považuji za elitní. Ajta, krajta, zase jsem moc užvaněná. Tak k té vaně. Samozřejmě se ukázalo, že klasické koupání v ní je milé jen pro naše vnučky, pro nás vana stejně sloužila jako sprcháč, jen s tím rozdílem, že byl čím dál složitější vlez i výlez. I autor vanové myšlenky připouštěl, že to opravdu není to co si tak hezky představoval, ale výměna vany za sprcháč nebyla v ročním rozpočtu, krize se ze světa rozšířila i k nám domů, a tak jsme dvakrát denně tělocvičili klouby.

A tady přichází chvála reklamy. Po cestě z obchodu jsme u silnice zahlédli bilboard s fotografií sprchového koutu s cenou, že nám spadla brada. Ten musíme mít. Pneumatiky zaskřípaly, jak jsme prudce změnili směr a šupajdili jsme do OBI. Poslední a jediný kousek, který jsme uchvátili, jsme dokázali vecpat do auta, které nemá páté dveře, ale jen kufr, já seděla namáčknutá na přední sklo v prostoru o velikosti kouzelnické truhly pro noření mečů kolem těla kouzelnického partnera, ale co by člověk pro tak výhodný kup neudělal. Tak abych to zkrátila. Od slavnostního otevření nového sprchového koutu chodím kolem vyhozené vany na terase a nevím co s ní. Děsně mě štve, kdykoliv na ní pohlédnu, jako třeba před chvílí. Kam s ní? 

Nechcete vanu? Je akrylátová, jako nová a ve fantastické slevě!

Reklamy

7 thoughts on “Čtvrtek 8.10.2009

  1. No vidíš, pak že je reklama k ničemu! Ale s tím sprcháčem je to opravdu jednodušší, hlavně v našem stařeckém věku. Nicméně až budeme budovat koupelnu, bude tam vana…

  2. Ty máš co povídat o stařeckém věku… Nechceš kotě? Psala mi leoní chovatelka a nabízí asi 3 roztomilá koťátka, jedno dokonce želvové barvy… :-))

  3. Tak to my sme v pominutí zmyslov pred 4 rokmi vymenili vaňu za sprchovací kút a dodnes za vaňou plačeme. Občas sa nám pošťastí niekde sa okúpať počas dovolenky, naposledy som sa kúpala v lete dvakrát v Kosove a dvakrát v Macedónsku. Človek aby vycestoval za kúskom rozkoše až na Balkán!Naďa, keby si bola bližšie, mohli by sme sa chodiť kúpať k vám a vy sa zas k nám chodiť sprchovať (hrá nám tam aj rádio a dá sa to využiť ako sauna).:-)

  4. Blanko, bylo by to praktické, dobrý nápad, saunu bych sice nevyužívala, nedělá mi dobře, ale to rádio je lákavé :-)) ale to rádio je lákavé… 🙂

  5. Ta vanička je opravdu miloučká, slaďoučká :-)). Ale asi ji neudáš.Já mohu obojí, máme vanu, mívám ji raději, ale kvůli čemusi se už asi půl roku mohu jen sprchovat. Už se těším, jak zalehnu do vany – tam já řeším největší osobní problémy a – nejvíc sním …

  6. Byla to spíše řečnická ukázka, ne obchod, Mirko. Ohledně obliby sprchy a vany, mohli bychom se dělit na tři tábory, sprchaře, vanaře a podobojí :-)))

  7. Já jsem Naďo podobojí. Respektuji hygienický fakt, že koupání je namáčení se ve vlastní špíně (po koupání se tedy rychle ještě osprchuji). Obvykle se sprchuji, ale koupání tak 2x až 3x týdně miluji. Je to i taková duševní očista. Ráda si vezmu do vany knížku a mám klid. Do vany utíkám před dětmi, před manželem, před povinnostmi, před spěchem. Má to pro mě takřka rituální význam. Ale asi to nebude ani moc zdravé. Moje máma například všude usíná. Usíná u televize, v kině, autobuse, a usíná i ve vaně. Když se jde koupat, vždycky sestru s níž bydlí, avizuje, ať ji chodí kontrolovat, zda neusla. Jednou jí sestra zachránila život, protože se mámě udělalo tak blbě, že se i v té pidi vaně začala topit a neměla sílu volat. Jí bych přidělila sprcháč povinně.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s