Sobota 24.10.2009 – sobotní lidový příběh

Sobotěnka ide, aj ja čo je mně po ní
cesta zarubaná ke galánce moji.

Nězarubali ju, ej chlapci sekyrama,
ale ju zaťaly baby jazykama.

Trest si bože trest si,ej klevetavé huby.
Aby jim trčaly jazyčiska z huby.

 

Typicky mužská reakce na to, že někdo spravedlivý přeci musel galance říct, že její chlapec vískal vlásky jiné. Teď se diví, má vztek a vinu hází na dobré duše, které to galance zavčas donesly. Ruky hore, v hospodě u piva s kamarády, naříká a naříká. Tolik se těšil na sobotní oběd, který umí vykouzlit jen jeho galanka a včil co? Doma s ním nepočítají, k té roztomilé kočičce za bílého dne nemůže, kór když vaří pro jiného galána a v hospodě to není ono. Jak to jen navlíknout, aby si galánku udobřil a hezky se poměl?

Když si večer chlapec dodá kuráže a doklopýtá za svojí galánkou, pak na Prácheňsku to řeší ta chytrá tak, že chlapce za tu zradu nevyhodí, ale vzbudí v něm patřičnou lítost. To by tak hrálo, aby ho poslala do náruče té druhé, když ten její dotírá…

Co je ti, co je ti ?
Že se na mě hněváš,
že mi ani na dobrou noc
pár hubiček nedáš.

Nehněvám, nehněvám,
ale je mi líto,
že za jinou chodíváš,
povídali mi to.

Omámený a šťastný chlapec na Berounsku, když vidí, že to tak hezky dopadá, slibuje manželství, ale vydírá. Zase tak omámený není a nutí budoucí manželku ke lhaní, aby jí to pak celý život mohl předhazovat kdy se mu zachce. Ví, že krávu s telátkem, ovci s jehňátkem a strakatou slepičku s kuřátkem určitě máti ráda dá, však už je galance spousty roků, aby jim tak zůstala doma na ocet, ale s tou krásou? Nevim, nevim jak chce galánka obstát až půjde do let…

Což se mně, má milá, hezká zdáš !
Budeš-li tak hezká, až se vdáš ?
Ještě hezčejší, můj nejmilejší;
vem si mě, vem si mě, uhlídáš !

Což se mně, má milá, hezká zdáš !
co pak ti máti dá, až se vdáš ?
Krávu s telátkem, ovci s jehňátkem,
strakatou slepičku s kuřátkem.

A tak ještě poslední dialog před svatbou, aby bylo jasné jak to bude u nich doma chodit :

Eště mě nemáš, hopaj, šupaj,
už na mě bubláš, hopaj, šup;
až mě budeš mít, hopaj šupaj,
tak mě budeš bít, hopaj, šup !

Až tě dostanu, hopaj, šupaj,
to za svou ženu, hopaj, šup;
rád tě budu mít, hopaj šupaj,
třeba někdy bít, hopaj, šup !

A po letech?

Bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.
Za našich mladejch let bejval svět jako květ,
bejvávalo, bejvávalo, bejvávalo dobře.