Neděle 25.10.2009

Všichni jsme dnes dostali dárek. Jednu hodinu, hodinu dvacátou pátou. Co s ní? Je to dar tzv. danajský. Nejdříve nám počátkem roku hodinu vzali a teď nám ji vrací. Celou, neporušenou, ale úplně jinou, než tu, co nám ji sebrali. Co s tou hodinou budu dělat? Celý den ji budu valit před sebou a bude mě ponoukat. Co se mnou uděláš? Jak mě využiješ? Prodloužení života o hodinu to tedy není,  pokud se člověk nenarodil až po té, co nám ji v březnu vzali. Ovšem jako miminu je nám na nic, tu hodinku si ještě neumíme užít jinak než stereotypně – spaní, papání, vyměšování, hulákání… Hodina života navíc je jen pro tento den. Abych ji prospala? Ne, tak to mi nejde, za ten půlrok mám nastavený rytmus života na letní čas.  Což abych ji někomu věnovala? Nebo něčemu? Do půlnoci mám šanci s tím něco udělat, ale že mi to dává zabrat. Vám ne? Najednou Vám zdarma přistane hodina navíc. Jednou za rok a Vy ji necháte jen tak upláchnout? To se musí pečlivě promyslet.

Vůně kávy mi stoupá do nosu, je to požitek. Je zajímavé, že taková vůně nezevšední, jedině snad těm, co tu kávu praží ve velkém. Pití kávy je obřad. Vybrat správný hrneček, kávu namlít, nechat zkapat do průzračné, skleněné nádoby, nalít do vybraného hrnečku a v klidu čichat a upíjet chladnoucí kávu. Reklama, že káva je pro chvíle pohody je výstižná. Kafe vypité v rychlosti a jen tak halabala nalité do prvního hrnku co se namane pod ruku, to je barbarství. To si člověk šidí své smysly – zrak, chuť čich a hmat a nakonec i sluch, když nepominu skřípění mlýnku…

Nedělní ráno, nedělní káva. Slyším hlas pana Františka Nepila – dobrou a ještě lepší neděli… I Vám! 

Advertisements

8 thoughts on “Neděle 25.10.2009

  1. Hezky jste to napsala, Naďo, tak, že člověk pookřeje i když máme právě od včerejška úmrtí v rodině…

  2. Děkuji Mirku, je mi to líto, že máte smutek a jsem ráda, že jsem mohla alespoň trochu Vaši duši potěšit.

  3. ani jsem si té hodiny nějak nadvakrát nevšiml, snad jen že jsem musel opravit čas na takových pěti nebo šesti stovkách hodin, co nám počítají náš čas v domácnosti, vidíte, a teď jsem si vzpomněl, že jsem zapomněl na sporák, a takových jich bude ještě určitě více, věřím, že s tím letním a zimním časem moje časová schizofrenie dostoupí vrcholu v tom, že si na mobilu vypnu automatické korekce času, nastavím letní čas ručně, a pak přepnu nazpět na automatiku…dnes navečer pojedu do Prahy pro mou ženskou, přiletí po desáté, takže stačí když tam budu tak na půl jedenácté, to už by snad na Jižní spojce měl být klid, zajímalo by mě, jestli se někdy rozhoupám podívat se do vnitřní Prahy, protože mně zadek přirostl k sedadlu a zaparkovat na předměstí s následným použitím krtka k dopravě dál, už jaksi se mně nechce, asi ten pohled na součást naší historie oželím, ostatně jestliže mně můj ředitel (jako už asi třetí, který míří do Prahy a používá venkovské ředitelování jako odrazový můstek) řekne, že ho nijak nadvakrát nebere názor našich našich potomků na to, co děláme dnes, tak si asi tenhle národ žádnou historii udržovat ani nezaslouží, totiž zkusil jsem mu zahrát na vlasteneckou strunu a řekl jsem, že bychom měli uvažovat o záchraně zbytků pozemkové knihy, uchováváme ji totiž přes zimu v chladných místnostech a kopírujeme z ní na horkém skle kopírek, papír křehne a rozpadá se, je přece spousta metod od fotografování přes skenování až po strojopisný opis do počítače, když jsem mu řekl, že nás naš potomci zabijí, protože historická hodnota těch ručně psaných originálů o hodně více než sto let starých, je značná, že v civilizované zemi by taková sbírka byla přechovávána v klimatizovaných prostorách a listovali by v ní kvalifikovaní vědci v bílých rukavicích, řekl mně, že se zabývám nechutnými detaily, z toho jsem usoudil, že jsme se za těch dvacet let demokracie neposunuli ani o píď, rozdíl mezi tupým socialistickým dělnickým ředitelem a moderně vyškoleným bezohledným manažerem v ohledu kulturního dědictví národa je prakticky nulový, proto ani já nepojedu do vnitřní Prahy;-)

  4. Jiří, smutné, že jsou takoví barbaři co rozhodují, právě kvůli takovým barbarům nenávratně zmizelo tolik historických věcí . Jinak, babo raď ohledně Prahy. Když už tady budete, možná by stálo za to pokoukat se uvnitř Prahy, ale mám obavy, že na Vás zaútočí světelné reklamy na kasína, a pak lidi, oblečení do jakési livreje, co Vás budou lákat do nevěstinců a restaurací… Praha večer, jedině do divadla. Tedy podle mě, stařenky.

  5. Aj keď som tu už dávno nediskutovala, denne pozorne čítam. Tohtotýždňové poznámočky sa mi obzvlášť páčili, výborný štýl. Pripomína mi to Čapkove fejtóny (snáď som neurazila prirovnaním ani Majstra, ani Teba):-)

  6. mně se ta hodina moc šikne, ale šikla by se mnohem víc už tento týden, kdy jsem vstávala v půl čtvré, čili zimního času v půl třetí…FUJ!!!

  7. Blanko a já pořád, že slyším z Vyšehradu nějaké rány a on chudák Karel Čapek se v hrobě obrací, když tě slyšel :-).Jo, Zuzko, jedna hodina je jenom jedna, doufám, že si ji hezky užiješ!

  8. řadím se mezi ty, kterým změny času dělaly a dělají problémy, ale už snad ani nehýkám. Snažím se to zvládnout – a vlastně si tu hodinu navíc ani neumím patřičně vychutnat. Obzvláště, když jsme byli na chalupě a hrabali listí a sbírali ořechy – a mně stoupl cukr, tlak a bolí mě celý člověk …Ale také je mi líto těch knižních zápisů, to naprosto souhlasím s Jiřím. Ach jo, je to barbarství, fakt. A Zuzaně se musím než obdivovat – máš tu malbu pozadí pěkně vydřenou (teda – aspoň časově).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s