Pondělí 26.10.2009

Na dnešní den připadají hned dvě slávy. Tak za prvé, dnes je to stý text (neplést se sty dny, deník jsem začala psát později), co jsem napsala na tento soukromý web. Je náhoda, že připadá na den, kdy a to už za druhé, má narozeniny moje, řekla bych skoro nejoblíbenější spisovatelka, Jindřiška Smetanová. Dnes je jí neuvěřitelných 86 let. Pro mě ale zůstává ve svých knížkách stále mladá, plná života, příjemná, upovídaná paní, které nebylo za těžko vyslechnout pána i kmána, ač byla slavná spisovatelka a nejen to i vypravěčka v Sedmilhářích. Mockrát jsem se vyznala k oblibě (k lásce je moc pompézní) knížky “Ustláno na růžích a pod nebesy”, že to vypadá, jako bych od ní četla jen tu jednu, ale není to pravda.

Nebudu vzpomínat její dílo, ale její fejetony, které jsem moc ráda četla ˇv časopisu “Vlasta” a v jiných periodikách. Možná odtud základ pro mé neumělé, ale od srdce psaní. Paní Jindřiška měla blízko k obyčejným lidem nejen proto, že jako každý kdo něco opravdu umí je skromný, ale také proto, že ji určitý čas nedovolil režim živit se tím co uměla, tedy psaním a ona pracovala u stavební firmy, kde pomáhala rozvážet obědy dělníkům. Hezky to popsala v jednom ze svých fejetonů, kdy vzpomínala, jak cestou vyklopili celou várku šunkafleků… Určitě jsem už někde popsala, jak se s ní můj muž seznámil. Bylo to při rekonstrukci hudebního muzea. Paní Jindřiška mi do mé zamilované knížky napsala hezké věnování a tím mně udělala radost hned dvojí. První, že na mě můj muž myslel a zápis do knížky domluvil a druhou věnování samé…

Slovník české literatury

Stý text, text, který jsem věnovala stále mladé, Jindřišce Smetanové a poděkování Vám, návštěvníkům tohoto blogu a hlavně Vám, kteří mi děláte radost svými komentáři, na které se vždycky těším. Děkuji Vám za přízeň, kterou mi prokazujete a doufám, že budete prokazovat i nadále.

Podle statistik zde na blogu fungujících jsou od 27. června 2009 do dnešního dne k dispozici tato čísla :

Počet zobrazení – 6702

Návštěvy           – 3056

Zhlédnutí           – 9531

Všechno nejlepší a hlavně dobré zdraví, paní Jindřiško Smetanová!

Reklamy

8 thoughts on “Pondělí 26.10.2009

  1. veeeeliká gratulace k jubilejnímu výstavu Vašich myšlenek!!!a teď jen zdánlivě mimo mísu: Praha se včera jevila z té přívětivější stránky, co do dopravní situace, projel jsem večer Jižní spojkou jako nůž máslem, tak se stalo, že jsem celou časovou rezervu asi tří nebo čtyř hodin, co jsem si naplánoval, měl k dispozici, jenže Svatý Petr je škodolibý a zlomyslný stařík, naše moravská obloha, modrá jako šmolka, se někde na Vysočině změnila v ocelovou šeď a tam také začalo pršet, no a poprchalo po celý zbytek cesty až na Ruzyni, tam jsem si říkal, že je opravdu ještě brzo jít na letiště, tak jsem u starého letiště odbočil do Dejvic s úmyslem najít nějaký superhyper a tam strávit pár hodin očumováním, jenže osud (karma neboli kismet) byl vehementně proti, jakmile jsem sjížděl z kopce, rozpršelo se zcela nepokrytě, příroda si prostě řekla, že mě do Prahy nepustí, nebo aspoň bez deštníku, tak můj výlet do Prahy spočíval v tom, že jsem se na Vítězném Kulaťáku otočil do protisměru a mazal na letištětam jsem si koupil tři koblihy, po nichž mě později začala dosti významně pálit žáha, ale také litr mléka a hrozen vína, a tak jsem bloumal po terminálech s litrem mléka v pravé vnější náprsní kapse, mobilem a brýlemi v levé vnější náprsní kapse, velkým hroznem vína v pravé boční vnější kapse a koblihami v levé boční vnější kapse, samozřejmě náležitosti jako klíče od auta a doklady jsem měl rozstrkány po vnitřích kapsách, docela jsem se chvěl, když jsem potkával hlídky policie, které se snažily z haly vystrnadit opilé necestující…nakonec jsem strávil asi půl hodiny na vyhlídkové terase při pozorování pozemního personálu, který se pohyboval tempem, jaké jednoznačně vylučovalo včasný odlet kteréhokoli ze strojů, který se jim dostal do spárů, pak jsem se odebral k večeři do výstavní místnosti, kde jsem pozoroval změny ruzyňského letiště v uplynulých časech, a v deset se odtud nechal vyhodit zdvořilým zřízencem, který toužil muzeum uzavřít, nepříčil jsem se mu a abdikoval na funkci čekajícího vítače státních návštěv, ta moje byla na příletu o půl hodky opožděná, takže namísto ve čtvrt na jedenáct výprava vylezla z vrat až k půl jedenácté, skoro hodinku nám zabraly dvě kávy, cigarety a do plastikové folie zatavený cestovní panák vodky, než jsem mohl zvolat Hyjé!!!!a víte, co je zajímavé? aby člověk dosáhl na trase Ruzyně – Hradiště času pod tři hodiny, musí všude, kde jenom trochu jde, jet rychlostí kolem 170 km/h a více, mezi úspěchy té cesty počítám i to, že jsem to celé ujel na jedinou nádrž a ještě v ní tak deset patnáct litrů zbylo, a to do ní vleze 66 litrůtak vidíte, že to bylo jen zdánlivě mimo mísu, vám na dnešek vyšly dvě slávy, mně sice jen jedna, ale zato tak silná, že jsem poklekl po třech hodinách spánku svěží svou tváří k východu z ložnice a děkoval svému vozu, že jsem tu jízdu smrti přežilkrásný týden Vám přeji

  2. Taky už jsem to někde psala – i já mám v této knížce věnování od Jindřišky Smetanové, a to z chvíle, kdy byla v našem knihkupectví. Ale je fajn, žes na ni vzpomněla – je to opravdu milá žena.A gratulace patří i Tobě, Ty si umíš své čtenáře najít (nebo oni Tebe), jsi rovněž milá žena.A poslední větička patří jiřímu – někdy je takový čas navíc docela dobrý, člověk se prostě musí zastavit a přemýšlet, pěkně jste to popsal.

  3. Jiří, tedy jezdit 170 km/hod je drsný, ale možná je to normální, já na tachometr ze svého místa nevidím u žádného našeho domácího řidiče. Tak zas tak úplně špatně jste se v Praze neměl a jsem ráda, že jste nám to tu všechno vypsal.Mirko, děkuji Ti za vlídné ohodnocení mé osoby, ale z tebe já mám mindrák, ty mi občas připadáš dokonalá…:-)bb seniore, nahlédla jsem a přečetla. Já si myslím, že vůbec celá rodina musí být skvělá, i podle těch fejetonů, co o rodině Jindřiška psala. Jinak bohužel nemám moc dobrou zprávu o jejím zdravotním stavu.

  4. No jo, paní Smetanová, té to nějak píše. Ale tobě taky, a tak gratuluju oběma a přeju lehké pero a tvůrčí myšlenku! A ten dort teda je! Mňam! jenom se obávám, že by po něm taky pálila žáha jako po těch koblihách…

  5. Připojuji se ke gratulaci. Že jste dobrá, o tom svědčí nejen návštěvnost Vašeho blogu. Kam se hrabu se svými 85 návštěvami! Tak jen tak dál…Mám tady hlášku, že jste se identifikovala na Berní rule čáslavska, kterou mám na SkiDrive, v Nové vsi. Je tom tak?

  6. Díky Jardo. Je škoda, že to číslo u Vás není větší, je to smůla pro lidi, protože Váš blog je velmi propracovaný, zajímavý a fundovaný, a s mým tlacháním se nedá srovnávat. Moji dobří kolegové mají na svém blogu v Lidovkách odkaz na můj blog a to dělá hodně. Ano, idetifikovala a také jsem překopírovala odkaz na Vaše SkiDrive zde dole v návštěvní knize. Musíte se víc prosazovat a nesedat v koutě jako ta panenka :-))). Vymyslíme jak na to :-)).

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s