Čtvrtek 29.10.2009

 

  Dostala jsem pár oprávněných drobných štulců, že začínám kňourat a to mě přimělo k sebereflexi. Prohlédla jsem zpětně pár deníkových zápisů a musím si přiznat, že to někdy z textu nepokrytě vyčuhuje. Přestávám být akčním vojákem a stávám se raněným skunkem. Snad bych to bez Vás dotáhla až do vyřazení z vojska a zaujetí polohy ufňukané, rozpatlané madam, ba až zapšklé babky. Tak toho bohdá nebude. Pořád není tak zle, aby nemohlo být hůře. Zatroubila jsem k útoku, posbírala své poztrácené zbraně a vzhůru do boje.

Dnešní ranní bonbónek mi přivezl Mirek na koni (jak ukazuje obrázek a jak zase experimentuji s oslím můstkem :-)) v podobě komentáře pod článkem jisté paní. Vtip tedy Mirek opravdu neztratil, ale plýtvá s ním pro ukřičený a bezmozkový dav. Určitě se dočká nějaké připitomělé reakce. Nedá mi to, snad se nenamíchne, když ho zde budu citovat:

“Pochybnosti může mít každý,

já na příklad mám pochybnosti o typicky českém vlastenci s typicky českým jménem Oberfalzer a jeho bezzubým právníkem, který si patrně zapomněl vzít svůj chrup k ústavnímu soudu (možná, že ho jeho žena používá jako kastaněty při hodině španělských tanců). Tito dva výtečníci přednesli 2. a 3. přídavek k přídavku ke stížnosti… atd. Jejich bláboly se stále točí okolo naší státní suverenity, o kterou se všichni vyznavači Klause nikdy nestarali v dobách komunistické éry, ba naopak chodili nadšeně jásat a v prvomájovém průvodu vyřvávat: "Se SSSR na věčné časy!" 29.10.2009 9:09:46, Mirek T., IP: 86.49.114.xxx”

Tak to mi udělalo radost, zasmála jsem se.

Každý den není do skoku, někdy se člověk trápí a je smutný, nemůže se freneticky jen radovat, ale je pravda, že tomu nesmí podléhat. A taky bych neměla být tak líná, ale s tím už toho asi mnoho nesvedu.

Jo, dvě věci. Zuzka našla své foto v kočárku (tedy v kočárku ho určitě nenašla) a tak jsem doplnila kočárkový zápis. I když kočárek  není moc vidět, je to bezvadná fotka s partou dětí.

A ta druhá věc, dnes jsem spala s hlavou na Jih. A DOBRÝ!