Sobota 7.11.2009

Dnes je ve filmu možné úplně všechno, počítačové animace vytvoří co si zamanete. Nějaké kouzlo zmizení je čajíček, každé malé dítě ví, že stačí udělat střih. Z jedné osoby se dá udělat nejen jedna totožná, ale třeba celý regiment. Konec světa v detailech, skoky z letadel, natož nějaké břídilské zkrásnění ošklivé herečky. Film “Cesta do pravěku” byl pro nás napínavým zjevením, báli jsme se o život kluků-badatelů. i když bylo vidět, že pravěcí ještěři byly plyšoví a oživlí lidskou rukou, která trpělivě posouvala o část milimetru jejich pohyb.

Krásné záběry byly ve filmech ze čtyřicátých let, kdy hlavní představitelé jeli v autě, konverzovali, a za jejich zády se promítala na plátno živá ulice. Také běžící Antonín Novotný, ruku v ruce s Máňou, k novým zítřkům ve filmu “Študáci a kantoři”  byli roztomilí, jak poklusávají na místě a za nimi ubíhá krajina…

Velkou podívanou jsou filmy pro děti o Harry Potterovi, ve kterých se dějí věci, že i já zavírám oči, natož děti. Někteří dospělí se Harry Potterovi brání, že je to komerce, ale který film dnes komerce není. Mně se filmy o Harry Potterovi, které jsem viděla, což byly tři první díly, líbily. Možná ty další jsou už na výdrž.

Já moc americké filmy nesleduji, protože si myslím, že ty nejlepší jsem už viděla a ostatní jsou na jedno brdo a vaří z vody. Určitě někdy o moc přicházím, ale mě nejvíce ze všeho baví staré filmy. Filmařské umění z těch začátků je obdivuhodné, ať jde o umělecky hodnotné dílo, nebo o taškařici či slzebolný román. Vždycky když film končí dojemnou scénou, jak ji přivine k tělu a dlouze políbí, tak můj muž říká: A teď uvaděčky vbíhají do sálu s hadry, vytírat podlahy.

Ve starých filmech se dbalo na to, aby kulisy a oděv byly prvotřídní, herečkám to muselo slušet a pánové museli být šaramantní a buď hlavní představitelka nebo hlavní přestavitel zpíval velký šlágr, který si po shlédnutí filmu prozpěvoval i obyčejný lid. Samozřejmě byly i filmy psychologické, kdy ubíhaly kilometry filmu se záběrem na roztoužené, či tragicky zírající oči, takže se už moc na krásu a okázalost nábytku nehledělo, spíše to zachraňovala krajina v mlze, ale vždycky ty filmy byly vytvořeny s důrazem na pečlivost nejmenšího detailu.

Dnes, kdy je možné ve filmu úplně všechno, žasnu vždycky nad neprofesionalitou režiséra, když dopustí takovou blbost, že herec nese prázdnou, placatou aktovku, rovnou pořízenou z obchodu a tváří se, že s ní chodí dnes a denně do zaměstnání už roky, kufry v rukách herců se pohupují s lehkostí prázdných zavazadel, ani si nedají práci alespoň předstírat, že v tom kufru něco nesou. V kabelkách hereček se nachází akorát tak paní nesu Vám psaní, i když je to film z dnešní doby, kdy normální ženská má kabelku těžkou jako cent, protože v ní nosí od klíčů přes peněženky, šminky, hřebeny, kartáče a  deštník po mobil, ipode, apod.

Zrovna před chvílí jsem na CS filmu viděla jak kůň nese na sobě náklad, který na něm poskakoval jako by byl z gumy. Je mi líto, když filmař své dílo zkazí takovou hloupostí, že si nepohlídá obyčejný, ale při tom podstatný detail.

Advertisements

11 thoughts on “Sobota 7.11.2009

  1. právě jsme přijeli z Trenčína, protože je to pořád město módy, to se nenechá nic dělat, byli jsme kupovat zimní kabát, měli jsme vyhlédnutý jiný ze stejného salonu ale nakonec koupili tohle: http://www.andreamartiny.sk/images/fotogaleria/125.jpgmoje ženská je štíhlá blondýnka a tak jí to sluší jako té modelce, co ho předvádí, ale ve skutečnosti ten kabátek vypadá o hodně líp než na fotces těmi kufry hluboká pravda, vždycky mně vrtalo hlavou, proč režiséři nejsou důslední a nenechají patřičně těžký kufr herce tahat i při devatenáctém opakování téhož záběru, dnes už se nad tím nepozastavuji, stejně jako nad stopami v blátě nebo sněhu, jimiž při zkouškách auto, potah či herec několikrát prošli, aby se v ostrém záběru opět vydali do neprozkoumané pláně, mě vždycky porazí jiný kalibr, třeba digitální budík v hladomorně hradu či bleskosvod na středověké věži, teda já to ještě neviděl, ale kufr je vedle toho prkotina, že jo…

  2. Tedy Jiří, to bude Vaše paní v Hradišti nóbl dáma, panečku, to abyste si pro vyváženost zakoupil také nový mantl, no ne?To co do dobového filmu nepatří a přesto se to tam dostalo, je uloženo na nějakém webu tím se zabývajícím, a ještě jiné filmové zmršeniny. Kdysi jsem měla na ten web link. Já takové ty nedokonalosti chápu, někdy musí být člověk odborník, aby viděl, že to ve filmu nemá co dělat, ale taková prkoť, kterou vidí každý… Mě to dneska úplně uhodilo do očí, jak ten kůň s tím prázdným nákladem vypadal neskutečně, film se jmenuje Kaňon samé zlato…

  3. K těm filmům – když mě film zaujme, tak si obvykle nesrovnalostí nevšimnu, ale když ne, tak to také vidím. cesta do pravěku byla dobře udělaná, taky se mi líbily Zemanovy filmy, kde to bylo úmyslně vidět jinak.P.S. Konvent mám za sebou, je to nový zážitek. Je to sejití jednou za rok lidí z evangelických sborů (farářů i laiků), kde se probírají různé záležitosti. Byla jsem na Konventu pražského seniorátu, tedy Praha a středočeši, dnes se hlavně volilo na příštích šest let (představitelé toho pražského seniorátu – a to opět jak faráři, tak laici – presbyteři). Byli jsme ve Strašnicích, vůbec to tam neznám, ale líbilo se mi. Jak jejich modlitebna (zvenčí se to nepozná, je tam jen taková plechová tabulka), tak to setkání.

  4. Jojo, to je pravda, ty detaily jsou důležité, kolikrát to zkazí dojem z celého veledíla. Dneska jsme měli soustředění ve Farského ulici v modlitebně evangelíků (asi), jelikož v naší posluchárně na lékařské fakultě byla nějaká akce. No a zítra máme zase pro změnu soustředění na Karláku ve špitále v nějakém sále, doufám, že to nebude pitevna. Poreferuju.

  5. Mirko, Zuzko, měly jste zajímavý den, hezky aktivně jste prožily sobotu. A jak to vypadá, zítra pokračujete (alespoň Zuzka naznačila), mějte se fajn a hezky si to užijte. Tak Zuzko, poreferuj.bb seniore, k tomu není co dodat.

  6. Ten přiložený obrázek z filmu "Hotel modrá hvězda", který mám na kazetě a tudíž jsem ho viděl už mockrát, ve mně evokuje takový divný pocit, že vlastně člověk vidí samé stíny dávno už nežijících lidí. Bez ohledu na roli a velikost či známost herce, všichni do jednoho tu nejsou a my je vidíme jako živé, slyšíme jejich známé hlasy, vnímáme jejich mimiku a posuňky. Ten film je stejně krásný jako před sedmdesáti roky a ten vchod do onoho velkého hotelu "Modrá hvězda" (kde jsem také pracoval v konstrukci od Škodovky), tu stále ještě stojí. Jenom ty nablýskané sloupy, které si Nataša Gollová tak hrdě a pečlivě přeleštila, když si myslela, že jí hotel patří, ty už nejsou tak lesklé…

  7. můj mantl se už asi měsíc válí u mé žesnké ve skříni a čeká na Ježíška nebo narozeniny, podle toho, čeho se dožiju dříve, to jsme byli u bushmanů a měli v akci světlou parku, nebylo lze jinak a museli jsme ji koupit přes můj vehementní odpor, takže co nevidět už budu mít dvě, jednu khaki a jednu do operace pouštní bouře, Norman Schwarzkopf vedle mě bude vypadat jako prachsprostý civilje to zvláštní, dlouhá léta po vojně jsem na sobě nedokázal mít nic zeleného natož vojenského střihu, a teď, když na první pohled vypadám, jako bych na vojně ani nikdy nebyl, zase tyhle oděvy nosím rád, ponejvíce pro jejich praktičnost co do ušpinění a obsahu kapes, kam se dá naskládat obsah menšího kufruvčera jsme se byli s ženskou trošku opít, vysázeli jsme menší růžový sad (four roses) a trénovali, jak nám půjde oslavování mých narozenin, a šlo nám to jedna báseň, jsme už zkušení a víme, že experimenty se nevyplácí, proto je třeba vše pečlivě nazkoušet i kdyby na to měla prasknout umělá ledvina…

  8. Mirku mluvíte mi z duše, i já to tak cítím. Říkám si, že zůstali nesmrtelní… Ráda čtu i jejich životopisné knížky.Jiří, máte stejný pocit jako míval můj muž. Ono ale asi není khaki jako khaki. Musím se podívat na FB kdy máte narozeniny (jestli jste to tam vůbec napsal), od kdy budete ta známá dvojice nejl=pe oblékaných obyvatel Uherského Hradiště. Přemýšlím, zda tam poslat Františku od módní policie z Blesku, že by mohla jen chválit, chválit, chválit. Aprops, s čím jste to konkrétně trénovali?

  9. trénovali jsme s rumem, kofolou, pivem a viskou, co má poetické jméno Čtyři růže, dále s oříšky arašídovými i kešu, cigaretami Kim, LM a Viceroy, vše v provedení lightmódní policii raději na nás nevolejte, máme dost závisti mezi známými a v práci i bez toho, lidé neumí žít a tak svůj způsob vnucují i těm druhým, co jsou spokojení s tím, co majíúčet na FB jsem deaktivoval, protože se mně tam objevovaly hloupé komentáře přátel přátel, a tak Vám důvěrně sdělím, že jsem štír jako poleno, narozený 16.11.1950, podle čínského horoskopu tygr, kov a jang, tak a už o mně víte víc než já sám

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s