Neděle 8.11.2009

Nevím jestli je to poslední dobou nebo to má delší trvání, ale vztahy mezi lidmi se horší. Nemyslím tím ty extrémní, tedy sprostota, násilí a urážky, ale všeobecná základní slušnost mezi lidmi. Pozoruji to i v rodině. Už slyším – no jasně, důchodkyně nemá co dělat, tak pozoruje a šťourá do všeho. I na tomhle názoru může něco být. Jenže trvám na tom, že lidi se neumí domluvit, křičí na sebe svá dogma, nezajímá je, že ten druhý může mít výjimečně pravdu, kterou pro tentokrát nemám já. Určitě to bylo vždycky, ale teď mi to připadá, že se tak děje v daleko větší míře. Netolerantnost, zloba…

Nepamatuji se, že by se lidi měli lépe než teď, tedy alespoň zde v ČR. Myslím hmotně, ale asi strádají duševně. Obchody jsou plné spousty druhů jídla, hader je, že by se s nimi dala zastavit řeka, nejsou války, snad nikomu se nezapovídá vzdělání, zdravotnictví nás zatím nenechává bez pomoci a jejich péči máme, léky také, dokonce i zahraniční, o kterých jsme si dříve mohli nechat zdát, do světa jde kdo chce, pod vánočním stromečkem je hora dárků…, tedy alespoň u nás. Za chvíli má naše Karolína desáté narozeniny a už prostě není co jí koupit, o dárcích k vánocům nemluvě.

Člověk když chce a má na to, tak už nemusí být doma sám, nemusí čekat až si s ním někdo přijde popovídat, stačí zapnout PC a může si povídat s půlkou světa, zná-li řeč. Když to tak shrnu, máme se až samozřejmě na soukromé problémy, jako prasátka v žitě. Asi je to málo a proto se lidi zlostí požírají, kastují se do skupin, kde se punktují jedna proti druhé. Náboženské, sociální, generační a jiné skupiny, do kterých se lidé řadí. Asi bychom potřebovali nějakou katastrofu, abychom se dokázali semknout a pomáhat si. Není to tak hrozné, jak to líčím, ale ani dobré. Je náhoda, že v oblasti umění jsme kdesi na chvostu a téměř vše co za něco stálo se dálo naposledy v šedesátých letech?

Je radost, když má člověk alespoň hrstku tolerantních a slušných přátel, ale i když narazí na úplně neznámé lidi, kteří mu chtějí pomoct. Objevila jsem portál, kde si lidi vzájemně radí o problémech s energiemi (tedy elektrika, plyn, voda), aniž by byli odborníci. Prostě jen tak si mezi sebou vyměňují své zkušenosti za účelem pomoci tomu, který nastolí svůj problém. A to všechno prosím slušně. Tak to mě potěšilo.