Středa 11.11.2009

  Dnes má svátek Martin, na bílém koni zase nepřijel. Martin je hezké a často dávané jméno. Dokonce se po něm jmenuje i husa, tedy martinská husa. Ta se asi víže ke svatomartinské pouti, což je pro mě neznámé vodstvo. Za mě, tedy přesně řečeno u nás doma, se poutě “nepekly”. U nás doma se pekly akorát buchty, koláče, mazance a koblihy. Pamatuji, že se jednou koblihy hrubě nepovedly, anžto byly uprostřed samé syrové těsto. Hospodyně holt neměla den, anebo to bylo tím, že koblihy nebyly její doménou.

A víte, že jsem chtěla psát o úplně něčem jiném. Člověk nasadí a jede, jede úplně jinou cestou a najednou kouká, sakrblé, to jsem se zase zakecala, kudy zpátky? Zpátky ni krok, mě v dětství učili ve škole a v rádiu. Co teď? Oslí můstek mě nenapadá, tak to vezmu hladkým, ostrým řezem.

Říká Vám něco filmová sága “Angelika”? Ačkoliv si moc na orientální témata nepotrpím, tak jsem pár dílů shlédla, abych se vůbec mohla pohybovat ve společnosti, protože Angelika tehdy hýbala dobou. V jednom dílu Angelika mlátila zlobně, jemnou noční košilkou, svoji služebnou a ta ve velkých mukách vypustila duši, ruce popálené a vůbec popálená všude tam, kam košilka na její tělo dopadla. Kdo by to byl řekl, že na pohled tak krásná košilka může být napuštěná jedem. A ona holt byla. Jenže ve filmu se to dalo čekat, ale čekáte Vy, že bude oděv napuštěný jedem když ho kupujete? A přesto si myslím, že současný oděv určité jedy obsahuje.

Už neplatí, že bavlna z Číny znamená kvalitní bavlna, tedy alespoň ta, co se k  nám dováží. Textil, co se na východě vyrábí, je prý z recyklovaných pet lahví a tak není divu, že to v některých obchodech páchne, tedy abych byla přesná – smrdí. Je vůbec k divení, že se tak rozmohly alergie? Že má kdekdo nějakou tu lupenku či seboroickou dermatitidu (nebo je to jedno a totéž?)? Už malé děti mají potíže. A v jídle? Šamani a baby kořenářky by koukali co se všechno do jídla přidává, co si člověk 21. století dokáže s jídlem vymyslet za neuvěřitelné kousky. Třeba místo uzení, uzenou příchuť. Fuj.

Jestliže teď odborníci kroutí hlavou a říkají, to jsou ale babské plky, tak s nimi můžu souhlasit, ale oni by měli připustit alespoň to, že je to jeden z důvodů, proč je tolik kožních problémů. Kožní doktoři to ale nepřiznají. Moje paní doktorka mi řekla. Vaše onemocnění je dědičné. To jste prostě od svých předků podědila. Moji předci se v tu ránu v hrobě hromadně obrátili. To byl rachot. Nepamatuji ani jednoho předka a to pamatuji předky narozené v 19. století, že by takovou podobnou chorobou trpěli.

Ano, to se ještě příbuzní navštěvovali, a proto to musím vědět.

Reklamy

8 thoughts on “Středa 11.11.2009

  1. Dneska to byl zase den! Museli jsme (bohužel) jet skoro na celý den nakupovat do Průhonic. Protože má zítra manželka narozeniny, chtěl jsem jí něco koupit (nevěděl jsem ještě co) a mimo to ona měla sebou papírek, co všechno potřebuje do kuchyně a tak vůbec. Takže navštívili jsme KIKU, Spektrum, Hypernovu a Bauhaus. Už jenom tento výčet ukazuje jak jsem trpěl, ale nakonec jsme vše potřebné nakoupili, já celou dobu platil kartou a až v tom Bauhausu, kde jsem koupil manželce takovou svítící kouli ze které jde mlhovina pro zvlhčování vzduchu v obýváku, jsem najednou zjistil, že mi někdo vyfouk z peněženky 3000 Kč. Je pro mne absolutní záhadou JAK? Ještě na obědě u Číňana ve Spektru jsem ty prachy měl. Od té doby byla moje peněženka v náprsní kapse na zip v bundě a až tom Bauhausu, kde jsem chtěl destilovanou vodu za 29 Kč zaplatit cash – koukám a peněženka je absolutně vypucovaná od peněz, ale všechno ostatní (karty, občanka, řidičák) tam zůstalo. Protože jsem nikdy v životě prachy neztratil, nemohu to do teď pochopit, jak je možné, že mi někdo vytáhne z peněženky všechny prachy a tu mi zase dá zpět do kapsy! To přede nejde za zlomek vteřiny a já jsem tu šrajtofli nikde ležet nenechal. Při placení mě navíc bystrým očkem sledovala manželka, nikdo ani v mé blízkosti nebyl a do náprsní kapsy na zip se přece nikdo nedostane. Prostě záhada tajemného zmizení asi minimálně osmi bankovek, rozdělených do svou přihrádek podle velikosti jak mám ve zvyku dávat do šrajtofle: 2×50, 3×100, 3×200,1×2000 Kč.To musel být varietní umělec! Tak to jsem se dnes něco nadivil do foroty…

  2. Tedy Mirku, opravdu Vás lituju. Jste na tom stejně jako Zuzka, akorát Zuzka s menším obnosem. Já jsem se naučila nosit větší peníze (pokud je mimořádně mám) jinde než v peněžence a kartu vždy mimo peněženku. Mám hodně kabelkových kapsiček. No je to tedy opravdu záhadné zmizení, když to tak popisujete… Ale že jste toho tedy oběhli…

  3. UF, Mirku, to je tajemno a mrzuto! Nevložil jste ty peníze jinam, do jiné peněženky nebo do jiné kapsičky? Naďo, prosím o info, kdo je na té fotce z promoce a kde to je, já se nějak ztrácím. Jinak jsi mi připomněla, že bych mohla popřát Martinovi, vyženěnému vnukovi (slavit budeme v úterý – svátek Martin a syn Ondřej, narozky vnuk Neklík – 7 let a vyženěná vnučka Líza patnáctiny). Čili čtyřoslava naráz. A s těma kožníma problémama taky vím své a taky je nikdo, co vím, v příbuzenstvu neměl. Ale je fakt, že jsem poznala jen jednu babičku, a ta mi taky dost brzy zemřela.

  4. Příběh nekončí… Chtěli jsme teď večer smontovat tu svítící zvlhčovací vázu – a medle v krabici chyběly dvě součástky, bez nichž to pochopitelně nefunguje. Takže zítra tam jedeme znovu a budeme žádat výměnu za kompletní přístroj. Jak to dopadne? Pokračování zítra…

  5. proboha, Mirku, neberte s sebou manželku!!!! ;-)ani nebudu marnit čas nějakými radami, podle toho, jaký máte v peněžence pořádek, jste stejný typ jako já, mívám bankovky přesně ve stejné sadě jako Vy, náprsní kapsy na zip nebo knoflík, a stejně jako Vy bych takovou ztrátu považoval nadpřirozený jeva nečetla náhodou Vaše paní Vachkovo Bidýlko a neučaroval jí Ferda Stavinoha? zkuste zajít do kuchyně, jestli tam náhodou na své narozeniny neuchystala něco lahůdek a nemíchá právě svůj pověstný ajrkoňak?

  6. Mirko, jsem 2. zleva, zbytek příbuzní a známí, a je to u Kongresového paláce, stanice metra Vyšehrad.Jiří, musím si přečíst znovu Bidýlko, které jsem četla někdy v pravěku, vůbec nevím o čem mluvíte.

  7. Ty vago, já si to myslela, ale zase jsem nedokázala pochopit, kdo je ten mladý muž na snímku /na syna mi teda přišel hodně dospělý :-), na muže hodně mladý 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s