Neděle 22.11.2009

K dnešnímu zamyšlení mě vyprovokovala diskuse v Lidovkách, která se stává stále větším anonymním davem, který nejen uráží druhé, sprostě nadává, ponižuje a jinak dehonestuje ostatní,  ale vystupuje  jako typický dav – soudce lynch. Takový dav dobře popsal ve své knize “Mraky nad Barrandovem” pan Stanislav Motl, ústy přímého davového účastníka, který na den 10. května 1945 vzpomínal:

Já jsem tam tenkrát byl, pane redaktore. Já to u toho kostela, kde jsem se úplně náhodou nachomejtl, všechno viděl. Věřte mi, ale já neměl ponětí o tom, o koho vlastně šlo. Kde kdo tam křičel jako pominutý, že  prý chytli udavače a nacistu, který chtěl utéct z Prahy. Že je to prý hromadný vrah, který posílal lidi na šibenici. Vžijte se do mé situace: tátu mi zastřelili za  heydrichiády, mně bylo dvacet roků a každého Němce jsem nenáviděl. Vůbec mě nenapadlo uvažovat o tom, jestli ten člověk, kterého ti druzí tak zběsile bijí, není náhodou nevinný. Celou tu dobu jsem si myslel, že je to nějaký gestapák. Teprve potom, co ho ten ruský voják s dětskou tváří, na kterou nemohu zapomenout, zastřelil, pak mi teprve někdo řekl, že to byl nějaký slavný český režisér… Chápete tu hrůzu? Dav šílí,kolem jde ruský voják, vůbec neví co se děje, dav na něho řve, že když už má tu zbraň, musí toho nacistického vraha zastřelit, on, který zřejmě prošel celou frontou a viděl spoustu mrtvých, to bez přemýšlení udělá a pak v klidu a pokojně kráčí pryč. A tady zůstává mrtvý, a jak už dnes vím, zřejmě nevinný člověk

Co myslíte, jsem taky viník? Možná stačilo abych zakřičel… Neblázněte, lidi, zavolejme policii, ať ho vyslechnou, ať ho soudí. Ale já to neudělal. A dokonce mě to ani nenapadlo, že bych něco takového udělat měl…

Nevím, ale myslím si, že by ho dav umlátil stejně tak jako režiséra. Podobnost virtuálního davu s davem skutečným je víc než zřejmá. Je na nás, jak se s tím vyrovnáme. Jestliže Lidovky nechají takové diskutující řvát jako ten dav, pak je na nás, jak s tím naložíme. Já jsem se snažila cosi proti tomu davu dělat tím, že jsem sdělovala své názory a pokud byl útok i proti mně, požádala jsem administrativu o zásah. Vyhověla mi. Vzhledem k tomu, že si můžu vybrat společnost, mezi kterou se chci pohybovat, budu se snažit se svojí diskusí přestat. Svým milým autorům klikat budu, ale psát do diskuse bibblogera asi nic nebudu. Nějak ten protest proti sprosťákům, primitivům a vůbec militantnímu virtuálnímu davu musím dát najevo. Je na ostatních, pro co se rozhodnou oni.

Advertisements

21 thoughts on “Neděle 22.11.2009

  1. To, co píše pan Motl, je čirá hrůza. Není co dodat.A pokud se týká Tvého rozhodnutí, je mi hodně blízké, dělám to tak už delší čas.

  2. Mírný výstup z mlčenlivého ticha. Prosím, zkuste dnes na ČT1 od 20.00 sledovat film, tuším s názvem Archiv. Pak je možné se k této diskuzi vrátit, mimo jiné i proto, že se mne ( a řady lidí, kteří to často ani netuší) bytostně dotýká. Napsáno, ústup do šera mlčení.

  3. Myslím si, že se asi na ten film dívat nebudu, ještě nevím, ale ať tak či tak, nezmění to nic na tom, že Vaněk a jemu podobní jsou primitivní a sprostí křiklouni z davu, kteří volají po věšení na kandelábrech. Když jsem na toto Vaňkově pokřiku v diskusi reagovala – "no prosím, už jsou tady kandelábry", tak mně pod to napsal takové nadávky a urážky toho nejsprostšího zrna, že by se pirát červenal. Svými sprostými výpady dělá z diskuse žumpu a někteří mu ochotně sekundují. Článek p. Krále byl neuvěřitelnou zhůvěřilostí a zhoršil na blogu už tak vyhrocenou válku. Postavil proti sobě lidi, kteří do té doby zaujímali neutrální postavení. A co je pro mě nejsměšnější, že lidi nechtějí vidět, ty sprostoty, kterými nás p. Vaněk častuje a které p. Barlej uvedl do jednoho článku, citoval je v nadsázkovém rozhovoru. Místo co by se lidi horšili na autora těch vulgarit – Vaňka, tak se osopujou na p. Barleje. Pan Král tyto vulgarity omlouvá a je mu jedno, že z Lidovek se stává diskusní žumpa. Já mám právo se rozhodnout, že v takovém prostředí diskutovat nebudu a ani nebudu koukat na dav, který štve člověka, o kterém mimo jeho podpisu neví nic konkrétního.

  4. Jestli Na+do tou "Štvanou osobou" myslíš mě, tak moc děkuji za péči a starost, ale jáse opravdu jako štvanec necítím. Jednak se ke mně jako ke štvanci hlásí hodně lidí, senior mě vždy zkoupe jako pitomce, ale je starší a tak to toleruji. Jinak jsem se před pár minutami vyjádřil na interní diskuzi a tak to sem napastuji:22.11.2009 18:17:16A hlavně, že je veselo, že? Hádáme se tady jako banda příbuzných o peřiny po babičce. Každý má svůj názor a mám ho i já. Jsem člověk tolerantní a snesu mnoho. Ale když je toho příliš, tak ránu vracím. Ale nikdy neútočím jako první, o tom se každý může přesvědčit na své vlastní oči. A hlavně to nemám zapotřebí.Kdysi jsem viděl velmi zábavný italský film. Tedy alespoň já jsem se dobře bavil, manželka myslím, že méně. Jmenoval se Ten třetí a zápletkou byla krásna vesničanka. Vzal si ji starý hrabě a tomu musela v posteli zpívat ukolébavky. Hráli ta známí herci, hlavěn v titulní ženské roli hrála tehdejší sexbomba, nyní asi důchodkyně, krásná bruneta.A v průsvitné noční košilce zpívala tomu devadesátiletému kmetovi ty ukolébavky, až ji to přestalo bavit a hraběti utekla.A milý hrabě to vzal s klidem a se slovy: "Stalo se snad něco? Copak někdo umřel? Vždyť nikdo neumřel, tak co z toho děláte vědu?" se celá věc řešila.Rozvod nepřicházel do úvahy a tak bylo manželství anulováno z důvodu impotence manželky. Elegantní a rychlé řešení. Neměli bychom i my dát při svých sporech občas zpátečku a říct: "Lidi, proboha, proč blbnete? Copak někdo umřel?".Hezký zbytek večera přejeAutor: Jiří Hermánek [poslat autorovi soukromý vzkaz]

  5. Jen můj názor. V těchto přépadech jsou jednoznačně vinny adminky, případně někdo další, kdo je má kontrolovat. Ve všech ostatních českých mediích admini nemilosrdně mažou zcela jmenovitě i s IP adresou a na blog to okamžitě napíšou. Nejmarkantnější je to na Aktuálně , stejně , i když ne stejně důsledně, postupuijí i Novinky na Seznamu. Podívejte se na můj blog, je tam noticka ( pokud tohle není náhodou reakce na ní. Ideologická "zabejčenost" je neštěstí BB a důsledkem je fakt, že kvalita šla tak drasticky dolů, že slůvko kvalita je přeháněním nejvyššího rázu. Až na výjimky jde pravidelně o otevřené, či skryté reakce jednoho blogera na druhého, ačkoliv to Kodex výslovně zakazuje. Pak snadno " vynikají" jedinci, točící se jako pomatený pes kolem 2-3 témat, se spoustou neznalostí a věcných chyb. Adminky nic, s prominutím chrápou jako dogy".BB opustila řada kvalitních autorů- mj. farář Hájek, a d. K vašim příkladům- ani p. Barlej není bez viny- porušení kodexu je víc než zřejmé. Škoda-tradice Lidovek by si zasloužila jiný přístup. Tak nakonec zopakuji svůj názor: Lidovky dávají k dspozici svůj soukromý, i když Netový prostor. . Viz § myslím 203 TZ. Jsou tedy jediným , kdo by měl stanovit hranice. "Vocaď- pocaď" říkávala moje babička. Na druhé straně totéž platí i pro ostatní blogery- a spoustě z nich chybí vlastní sebekontrola ( viz nacizmus, nebo znásilněné ženy). Ani to nelze omlouvat, měřme všem,stejným metrem, i kdyby nám byli z jakýchkoli důvodů sympatičtí ! Nakonec se asi k poznatkům p. Motla vrátím, zažil jsem v květnu 45 cosi podobného. Typy Vaněk a p. mi vadí, mimořádně,. chrápání adminek, které jsou za svojí práci placeny, daleko víc !

  6. bb seniore, máte v hodně věcech pravdu. Já jsem pojmenovala ten sprostý uřvaný dav. To, že adminky na svoji práci povětšinou kašlou a konají, a ještě ke všemu dost opožděně, až na přímou žádost, jinak ne, nebo abych byla spravedlivá ve velké většině ne, je fakt. Takže jak říkám. V takové společnosti se mi prostě nelíbí. A na ten dav, byť "jen" virtuální jsem děsně háklivá…

  7. Ty Mraky nad Barrandovem je moc zajímavá knížka, koupil jsem si ji k loňským Vánocům a shltnul ji za dva dny. S tím Naďo, o čem píšete, jsem už jak jistě víte, bojoval před jeden a půl rokem – a na 6 měsíců přestal psát. Pak jsem se vrátil, ale zásadně se vyhýbám politice a ani nečtu politické články, a mám relativně klid. Možná, že to není správné takhle uhýbat, ale já už ve svém věku na to nemám nervy…

  8. Když se tu tak rozvinula diskuze, tak připomínám, že pana Vaňka jsem si nevážila už v době, kdy se ho pan Vild zastával, že byl vyloučen z Lidovek. Pan Král se do mě několikrát navezl, většinou dost ostře (i soukromými maily). Ale pan Barlej není o nic lepší, dokonce si myslím, že teď tu žumpu donekonečna otvírá. Napsala jsem mu to, ale víc už na žádného nereaguji; oni o to ani nestojí.

  9. Tím předchozím výlevem jsem chtěla říct, že mi u všech tří vadilo a vadí jejich sprosté vyjadřování, ale pokud napíšou něco zajímavého, tak si to klidně přečtu. Pokud.

  10. Všem Vám děkuji, že jste zde řekli svůj názor. Musím si to nechat projít hlavou a je už na mě pozdě.Jenom tolik. Shlédla jsem ten televizní film – Archiv. Jsem moc ráda, protože to nebylo podáno černobíle, jak jsem se bála. Herecké výkony naprosto skvělé, po dlouhé době v televizi velmi zajímavý příběh i jeho zpracování. Moc se mi to líbilo a výkon p. Němce i Milky Vášáryové – briliant.

  11. Já netuším, o jakých lidech si tady vyprávíte a tak se zdržím komentářů, jen jedno vám povím, blogy nejenže nečtu ale už ani nepíšu, objevil jsem Necyklopedii a tak si říkám, že bych mohl začít psát tam, je to dosti rozpustilé a nehraje se to na hluboká moudra, je to čistá sranda a recese, přičemž se tam dá také vyřídit spousta osobních útoků.Ale to je vzdálená budoucnost, zatím mám v plánu ve volných chvílích elektrifikovat fotoarchív.Víte, co jsem uvařil v sobotu na snídani? Já však musím začít od Adama, moje paní ondyno lála, že jsem se její prolhanou nejlepší přítelkyní nechal nadchnout a koupil balík čínských nudlí (do té chvíle jsem znal jen takové ty strakaté kvádříky čínských polévek, že se to prodává také bez těch miniaturních pytlíčků s přísadami, naskládáno po asi deseti cihličkách neochucených nudlí do úhledného hranolu asi jako toastový chléb, jsem netušil) s úmyslem dělat to jako ona, ulomit kus, vhodit do misky s kostičkou bujonu a zalít horkou vodou. Prý se to dá jíst, je to levné, není to kalorické a je to rychlejší než většina pistolníků na Divokém Západu.Když jsem to vyzkoušel, nic z toho nebyla pravda. Nebylo to o nic rychlejší než normální čínská polévka z pytlíku, o nic dietnější a co je hlavní, nedalo se to konzumovat, protože taková stádia hladu, kdy bych byl ochoten tohle pozřít, jsem nikdy ve svém životě nezažil a zažít nedopustím.Leč když ženská laje, chlapík osvalený musí nasadit všechny duševní síly, aby lání potlačil. I řekl jsem toto: „Zastav stavidel svých, ženo ze všech nejlepší, a posečkej rána zítřejšího. Tvůj muž ti z prokletých nudlí šikmookého zločince zrobí pokrm chutný, který ohřeje tvou duši, napne tvou bránici a dodá sil do klopotného dne, v němž tě čeká tolik roboty kolem lože tvého, item dřiny s navázáním spojení skypového!“Jak jsem řekl, tak jsem učinil. Do misky jsem šoupnul hned tři cihličky neochucených nudlí, zalil horkou vodou, přičinil trochu vegety a půl kostičky hovězího bujonu. Sem tam jsem s tím hnul. Na hlubokou pánev (no tak, pánové!!!, jako malé děti!) jsem dal na troše oleje pražit větší cibuli a zbytek šunkového salámu na nudličky, nebo jak to kdo upřednostňujete. Když to bylo tak akorát, slil jsem vodu z nudlí a smíchal to do pánve, v okamžitém nápadu jsem to posakroval trochou kari. Když se z toho voda úplně vydusila, plesknul jsem tam tři vajíčka a osolil. Na talíře jsem zrobil zeleninová nebesa a doprostřed kydnul hromádku těch nudlisk. Samozřejmě se to v našich krajinách dlouhá léta dělá s noky nebo knedlíky, s uzeným nebo slaninou, samozřejmě se to dá posypat sýrem či zakečupit, podle ctěné chuti. Ale tady šlo o to, zničit ty nudle. A víte, že je asi začneme kupovat pravidelně?Krásný den! I s televizí!

  12. Mirku, Vy jste se rozhodl správně. Úroveň blogu by měla být starostí největší, ale provozovatele. Tomu je to šumafuk. Mirko a Mirku, vím, že po celou dobu co jsem byla na blogu já jako autor, to byly takové vlny sprosťáků a křiklounů, takže tak úplně není pravda, co hlásá p. Král, že do této doby se na blogu vše vyřizovalo gentlemansky (není to přesný citát). Možná to Vy, jako autoři nevidíte, ale blog se dost změnil ať už proto, že to není taková novinka a že jsou již dost okoukané, ale také proto, že se hodně vystřídali autoři. O vědcích nemluvím, jsou přínosem bigblogera, ale o dalších, které přilákala možnost politické propagandy nebo politické hospodské kecy, byť se i politicky korektní článek najde. Tím se také obměnili i diskutéři a tím se i dostavil ten sprostý dav. Na Lidovkách je to znát, protože jsou komorní. Pár lidí co mají mimopolitické téma mají různou úroveň od špičkové po zanedbatelnou. Je to jen můj názor, jak to vidím já, možná to vidíte jinak. Lidovky zachovávají setrvalý starobylý stav, nic nemodernizují, o úroveň blogu jim nejde. Vědí, že autory mít budou a co by se namáhali. Je pravda, že jiný provozovatel je i daleko horší (třeba Týden). Takový je fakt a s tím se každý autor i diskutér vyrovná po svém.Jiří zase útočí na naše chuťové pohárky. Ty nudle znám, vyzkoušela jsem je mnoha způdsoby, ale na mě nezanechaly moc nadšení a tak je již nekupuji. Přesvědčila jsem se, že všechno co je rychlé nemá takovou chuť jako to, co vyžaduje delší přípravu. Je fakt, že čínskými polévkami jsem hodně živila když jsem chodila do práce a chutnaly mi. Teď se mi nějak změnila chuť. U mě od nepaměti vítězí brambory ve všech podobách…Ale je fakt, že to Vaše kuchyňské čarování vypadá Jiří zajímavě a inspirativně.

  13. Když ponechám stranou hulváty, sprosťáky a křiklouny vidím, že ani "administrace" nepracuje nejlíp. Třeba takový graf návštěvnosti je zajisté dobrý nápad, aby autor na první pohled viděl, který jeho článek jak zabral. Ovšem teď po dva a půl roce já na mém grafu vidím pouze síť pavoučích nitek, protože pochopitelně na stále stejně dlouhé časové úsečce se musí napresovat stále více dat. Napsal jsem to již tenkrát panu Hornovi a nově i paní Lukáčové s návrhem, jak by se dala tato anomálie elegantně vyřešit. Stačí opravit program tak, aby datum počátku grafu bylo nastavitelné. Oba dva mi odpověděli, že to je záležitost Slováků a s tím se nedá hnout. Přitom do nekonečna to stejně stlačovat nemohou, protože už brzy musí nastat okamžik, kdy se jim ty všechny nítě svaří do jednoho kompaktního bloku, na němž mohou event. vystavět novou sochu Stalina. Je to typická ukázka nemohoucnosti administrace a naprostého nezájmu o autory…

  14. Mirku, to máte pravdu, ale oni technicky nepracují na ničem a na Slováky se vymlouvají. Ti mají systém dávno propracováný daleko lépe a blog Lidovek je proti tomu jako louč proti žárovce. Dávno již tomu, co jsem administraci Lidovek psala, aby bylo možné rozkliknout jen diskusi diskutéra, na kterou si kliknu a ne se prodírat lesem všech diskusí až kýženou diskusi najdu. Prostě oni s tím NECHTĚJÍ NIC dělat. Nechtějí do toho vkládat žádné prostředky ani myšlenky. Prostě, ber jak to stojí a běží, nechceš, tak si jdi.

  15. Dobrý den, asi bych se do vaší diskuse neměl plést, ale přijde mně, že ve svém svatém rozhořčení jste poodstoupili z objektivního pohledu. Když člověk přistoupí na pravidla hry a obsadí nabídnutý virtuální prostor provozovatele serveru, bere ji jak je nebo nechá být, jak správně Naďa podotkla. Z takové pozice se ztěžka mohu cítit práv nějak zasahovat do práce poskytovatele stejně, jako stříhaná ovce nemůže příliš určovat bačovi, na jak vysoko a kde všude má či nemá stříhat.Provozovateli jde o počet návštěv, protože ty mu zvyšují cenu reklamního banneru na stránkách a tím příjem, o nic víc. Rozhodně mu nejde o kvalitu příspěvků (jak máme v naší bláhovosti pořád tendenci se domnívat) a či snad o popularitu a úspěšnost blogerů. Takže přísně vzato, je mu milejší kontroverzní článek o Ivetě Bartošové či Jiřím Paroubkovi plný faktických, sémantických a pravopisných chyb, než vycizelovaný a rafinovaný vtipný text vyzrálého, problematiky znalého autora, protože ten prvý přinese několik tisíce a desetitisíce návštěv a v zápětí statisíce kontroverzních reakcí (což jsou také návštěvy), zatímco ten druhý stěží desítky nanejvýš stovky, kdoví jestli. O peníze jde vždy až v první řadě.Takže můj názor je takový, že podněty a nápady blogerů jsou, přes halasně proklamovaný opak, provozovatelům jejich blogů načisto šumafuk. Možná snad ještě sem tam si konkurenční redaktoři vezmou v okurkové sezóně inspiraci z cizích blogů, aby měli čím (dnes) zaplnit tu neustále strašidelně zející černou díru novin.Vzhledem k tomu, že Naďa opustila své denní svěřování jídelníčku už pradávno, uvedu zde svou včerejší večeři a začnu tentokrát od Evy: Moje ženská sloužila úřední den a tak se vrátila domů až po šesté, to já bych nevydržel a tak jsem provedl průzkum bojem, jak jsme tomu říkali v taktické přípravě. V chladničce dřepěl kousek domácího uzeného bůčku, takový už trošinku oschlý s vysráženou solí na mase. Zachránil jsem mu život, a jak se zpívá v národním eposu „i zželelo se matce milých dítek“, nakrájel jsem jej na kostičky a oprahl na pánvi (od včerejška nemyté ale neprozraďte to na mě, už by ode mě nic nepřijala), když to pustilo ostře vonící tuk, oprahl jsem na něm kolečka rohlíku od víkendu (z obou stran), pomlel nad tím mlýnkem s kari, a následně zalil rozšlehaným vajíčkem (v množství „tak ze dvě“) s vegetou. Po menším sléze jsem tuto rychlou zbytkovou krmi sesunul opatrně na talíř (aby si zachovala tvar a hezká zlatá kolečka křupavých rohlíků utopených ve vaječné omeletě čouhala hezky ven), z půlek cherry rajčat a koleček zelené papriky vytvořil nahoře výsostné znaky republiky nenažraných a servíroval. No to vám byla dobrota.Chvíli poté, co jsem talíř uklidil, se dostavila.„Co to tady voní?“, následovalo hned po pozdravu.„Ále, udělal jsem si starý rohlík s vajíčkem,“ děl jsem suše.„To není jen rohlík s vajíčkem,“ větřila dál.„No já si tam přidal pláteček slaniny,“ připustil jsem.“Ani slanina to není, tu cítím, ale není to ono“ lámala si dál hlavu komisařka Moulinová.„No a trošku jsem to poprášil kari,“ snažil jsem se zředit a neutralizovat svůj prohřešek.„Ano, kari je to, to je ono!“ jásala.„Máš hlad? Já ti to udělám také, chceš?“„Ano!“Udělal jsem a byl milován více než Schindler s celým jeho slavným seznamem.

  16. Vy, Vy, Vy, doufám, že jsem nepřehlédla, že mimo opečených rohlíků jste pro nebohou, upracovanou manželku ještě zachránil kus toho sirotka masa. Česky řečeno, že jste ho nezhabal celý, a ona neměla jen ty rohlíky…S blogama máte skoro pravdu, ale pak mi vysvětlete tu péči na IDnes, kde jsou blogeři hýčkáni jak ve vatičce. Vzhledem k tomu, že Lidovky a IDnes vlastní jeden vlastník, pak je to jak s Nastěnkou a Marfušou…

  17. Včera jsem neměla možnost komentovat, tak až dnes. Jiří mě tedy, jako vždy, dostal. Já mám hlad!!! A jinak co se týče diskuzí pod blogy, tak jsem ráda, že mi, Naďo, píšeš, beztak je to na blogu bída a utrpení, čtenost minimální. Já odjakživa píšu jen pod blogy, co se mi líbí, nemá cenu se rozčilovat.

  18. Tak, tak, jsem ráda, že jsi ráda, Zuzko. A já jsem zase zvědavá, jak dlouho mi to předsevzetí vydrží. Doufám, že dostatečně dlouho!

  19. ó ano, dostala také kousek slaniny, ale už čerstvé, ještě ostřeji vonící, však si to zasloužila, někteří psi jsou cvičení na drogy a moje ženská na mé masné úlety, už od dveří větřila jako výmarský ohař a krk bych dal na to, že měla přitom vlhký čumáček…

  20. Technická- k poznatkům J.P. : Obecně pravda, u BB naprosto ne, protože BB vůbec neobsahuje, ani neodkazuje na jakékoliv reklamy. Navíc, kolem blogů se shromažďuje skupina věrných ( berte to jako náhražku "davu") a tam jde cca 80% přímo, ne přes Lidovky. LN navíc nemají v titulce nijak zvýrazněnu cestu na blog. Oproti tomu spřátelený Neviditelný Pes má diskuzi propracovanou a jen poznámku- na tyto nedostatky jsem tehdejšího admina upozorňoval už v r.2006.. Takže znovu-slušně řečeno- Lidovky berou blogy jako nutné zlo ,doslova na ně "kálí zvysoka" a je to na úrovni jak blogerů, tak diskutujících znát. Vyjímkám čest, ty ale ( pokud nejde o grafomany) pomalu z BB odpadávají.

  21. musím se omluvit, schválně jsem na BB zašel abych se ujistil, že tam opravdu nejsou reklamy, já vlastně znám toliko blog na I-dnes, a tak jsem si ve své bláhovosti myslel, že to je všude stejné, jak vidno, není, tedy sem omluva patří jako k velbloudovi hrbyale přesto si myslím, že ta návštěvnost bude hrát roli, jen nevím jak to mají vymyšlenojen tak na okraj, blog jako takový bude postupně vytláčen aktivitami podobnými dnešnímu facebooku, telegrafickými sděleními a odkazy na bezobsažná úložiště nudných svědectví o bezmyšlenkovitém přijímání reality, jistěže přežije pár fosilií, které budou udržovat tento archaický způsob kontaktů, ale svět jim uteče jinamproč to říkám? Přečetl jsem si pár oficiálních recenzí na současné filmy a zděsil se, jakou siláž dnes kritika je schopna přijat a schválit, podíval se na pár příspěvků na rajče.cz, kde je uloženo adresu za adresou dvě stě či tři sta takřka stejných fotek z oslav dvacetin, třicetin, jímá mě hrůza, kam až to půjdeno a do tohohle modelu "péče" o blogery docela hezky zapadá

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s