Pondělí 14.12.2009

  Ne, že bych zde chtěla prezentovat jen své horší vlastnosti, už jsem vzpomněla svoji lenost, ale je pravda, že mé chybějící koncovky dokreslují moji osobu tak, aby bylo jasno proč někdy konám tak a jindy jinak a ovlivňují kdeco. Ono to taky s tou leností úzce souvisí…

Vymýšlím a realizuji stále nové a nové aktivity. Vždycky se nadchnu a jdu do toho. Co já už započala činností a kolik z nich dokončila? Statistiku si nevedu, ale rovnou řeknu, že ta záporná by hodně převažovala.

S cizími jazyky je to jasné, to si prošel kdekdo mně podobný, ale např. získat kapitánské zkoušky na loď, to si myslím moc lidí v minulém století nepodniklo. Já ano. V té době jsem se vyznačovala vláčením odborných knížek po různých služebních cestách. Na stanicích MHD či ve služebním autě jsem si procvičovala vlajkovou signalizaci, odborné názvosloví, jako třeba Cumulonimbus nebo Cumulus humilis a také lodní hodnosti. Co bych komu povídala, záhy jsem se na to vykašlala.

Když se mi narodily děti, měla jsem je jako panenky, tedy, šila jsem na ně, pletla i háčkovala, jako dříve na panenky. Dost mi to šlo, protože mě občas zastavily matky s otázkou, kde jsem sehnala na dítě tak super svetr. Nepřiznala jsem spoluautorku (vyvdanou babču Boženku), která trpělivě doplítala rukávy, protože u rukávů se u mě pravidelně dostavovala krize a svetr by asi dopleten nikdy nebyl. S milým úsměvem jsem tazatelce odpověděla, že jsem já pletla. Kdyby někdo otočil narub má krejčovská dílka, viděl by, že chybí obroubení (začištění) střižených okrajů, aby se tyto nepáraly, lidově řečeno, aby z nich nelezla vlákna. Později to jistily cikcakové nůžky, úžasný to vynález pro lenochy, které nahrazovaly to začišťování.

V zahradě jsem pěstovala kde co, o čem jsem se doslechla, tedy i  artyčoky. Většinou ale jen jednou. Kanadské borůvky vyhynuly asi nejrychleji, císařskou korunu sežraly brouci, cibulky jarních kytiček asi myši. Už jsem skoro nic vyhynulého neobnovila, žádné myšky nehubila, na zahradě vydrželo jen to, co se umělo postarat samo o sebe. Jen ty růže jsem tak trochu rozmazlovala. Po dostavění domu jsem se dala do obkládání terasy a sklepa kabřincem. Kabřinec drží dodnes, ale má jednu vadu. Nikdy jsem obklad u sklepa nedokončila a už nedokončím.

V současné době mám započatý seznam knih, seznam gramofonových desek, evidenci rodokmenu, historii zmizelé části Prahy – ulice Na Pankráci, s důrazem na kino Revoluce, několik započatých webů, digitalizaci fotografií, archivaci tohoto blogu a jiné a jiné. To jsou aktivity započaté.  A co já jich mám ještě v hlavě nezapočatých. Jsem mistrně ve vymýšlení a začínání, ale bohužel, ta koncovka… Obdivuji  trpělivé osobnosti, které co započnou dokončí a nejen tak ledabyle, ale se vší pečlivostí a precizností, zkrátka nedají si pokoj, dokud své dílo zdárně nedokončí.

Aby mé sebehodnocení nevyšlo tak beznadějně, taky se mi něco dokončit povedlo. Třeba střední školu, i když jsem se dost snažila o opak, donosit děti do správného devátého měsíce a že to bylo sakra napínavé, dovést je až k postavení se na jejich vlastní nohy a že to u jednoho z nich trvalo hóóóódně dlouho, nebo se doštrachat až do důchodu, protože vlastně nebylo vůbec jasné, zda se toho dožiju…

Reklamy

16 thoughts on “Pondělí 14.12.2009

  1. Ještě Vám k dokonalosti hodně chybí, Naďo, poslechněte zkušeného: Mě když stihne taková chvilka pravdomluvnosti a sebekritiky (nestává se to často a popravdě řečeno si už nepamatuji, kdy jsem tu nákazu pocítil naposled), okamžitě po prvních myšlénkách s obsahem, jež mé košaté osobnosti nepřidávají na kráse a přitažlivosti, začínám bez přemýšlení vyjmenovávat důvody, proč vlastně jsem ono rozrýpané, jak se u nás na Moravě říká, nedokončil a utekl od toho, proč jsem to tak CHTĚL, vždycky najdu důvody, proč to byla nejlepší možnost z těch, které se v danou chvíli nabízely, malá ukázka Mistrova umění:V útlém věku svého ducha jsem začal otci plést k Vánocům šálu. Mamince zbylo ve velkém kufru několik milionů klubíček se zbytky různých vlnek a přízí po jejích hadrnických aktivitách a já podlehl představě, kterou do nás vpravily nepříčetné učitelky na prvním stupni základní školy, totiž že taková strakatá pruhovaná šála naše fádní tatínky pozvedne někam na úroveň U2. U2 jak známo nebyla jen pozdější rocková kapela, nýbrž špionážní letoun, v němž se dalo hodně vysoko vystoupat ale také hodně hluboko propadnout, jako se o tom přesvědčil jeden z pilotů, Garry Powers, sestřelený v době studené války nad územím Sovětského svazu.Začal jsem tím, že jsem několik dní kladl klubíčka za sebou do řady a hledal nejkrásnější kombinaci. Následně jsem zahájil nadšenou pletbu složitým hladkým vzorem, vyzbrojen půlmilionem klubíček od štědré maminky a ouha! Tyhle vánoce se musely odbýt bez šály, protože tatínek má kolem krku o hodně víc než deset centimetrů, jichž jsem po mnoha bezesných dopolednech dosáhl. A to jsem měl představu, že jednotlivé pruhy budou tak těch deset centimetrů mít samotné. Došlo ke změně projektu a šíře pruhů nedosahovala ani centimetru jediného. S úzkými je šála o hodně hezčí. Při jakkoli lichotivém hodnocení výsledků mé otročiny bylo nad slunce jasné, že jako dítě bych si v Číně nevydělal ani na onu příslovečnou hrstku rýže.Po svátcích bylo možno polevit a trochu si odpočinout. Před dalšími vánoci jsem zase oživil svou rukodělnou monomanufakturu a přidal další centimetry. Historie se opakovala a po několika letech jsem svou kariéru výrobce pletených módních doplňků bez dalšího ukončil, protože dávat otci necelých osm centimetrů širokou a přesně třicet sedm a půl centimetru dlouhou vetchou šálku z vybledlých vláken se mně v devatenácti letech poněkud příčilo. Nehledě k tomu, že jsem se asi tři roky před tím rozhodl, že na příští vánoce otci namaluji obraz, protože jsem našel v komoře zaschlý štětec, který tam zapomněl jakýsi domorodý akademik, jakýsi samozvaný malíř, opravující jím otřískaná futra dveří, vedoucích z chléva na hnojiště.Pletení nedopletených svetrů bych tedy viděl jako činnost předcházející rozhodnutí studovat námořní kódy, které vlivem souběhu obou činností způsobily, že rozpletený svetr zatím poněkud vyšel z módy a vy byste si nikdy nedovolila podarovat někoho nemoderním byť vlastnoručně pleteným výrobkem. Námořní kódy zase dojely na rozvoj pojítek s vysokofrekvenčně modulovaným signálem. Ta pojítka zase dojela na přemnožení pirátů, kteří za účelem své obživy ony signály bedlivě monitorují, zatímco signalizační praporce neviděl za mlhy ani ten, komu byla signalizace určena.Ale jinak je to jako přes kopírák. Jsou nás miliony, milá Naďo!

  2. jako bys psala o mně! jak říká Jiří – jsou nás miliony, neboj se nic, je nás nejvíc! A ta fotka Hradčan je moc pěkná!

  3. Jiří, tak ta Vaše šála mně připomíná jak jsem se začala učit háčkovat a mé první dílo na delší čas byl půlmetrový řetízek :-)). Podle statistiky lidí, kteří mě navštěvují zde na tomto blogu je však těch nedokončovačů míň než byste řekl. Když si vezmete dílo o Jaroslavu Haškovi pana Jardy Šeráka, které je pintlich vymakané a stále se na něm pracuje do úplné dokonalosti, nebo Zuzana, ačkoliv z vrozené skromnosti pomlčela o svém díle Váchalových dopisů co uspořádala a průvodním přepečlivým a výstižným popisem opatřila, stále vydává místní časopis Panenské rozhledy, čímž já bych už dávno třískla o zem, stále zpívá ve sboru a myslím, že nepřestane :-), stále dělá kronikářku obce a počítám, že ani s tím nepřestane… A Mirek má určitě své písemnosti v přepečlivé archivaci, bb senior dokončuje svá videa a jak to má Mirka moc nevím, ale podle toho jak zdárně dovedla do konce své publikování článku do tištěné přílohy LN, taky nebude nějaký nedokončovač. A o Blance nemluvě, ta se svého cestovatelství a tvoření fotek jen tak nevzdá. Zkrátka dokončovačů bude asi víc. Jen kdybyste Jiří zapátral a přešel z dětství do dospělosti, určitě byste přiznal, že takový expert jako já tedy nejste :-))). Jo, Zuzko, taky se mi ta fotka líbí, ještě mám asi 3 trochu jiné záběry, ale tahle je nejpovedenější.

  4. Nikdy jsem neuvěřil tomu přeludu, že internetové aktivity vyvíjejí lidé, kteří by představovali z hlediska statistického nějaký použitelný vzorek. Že by se z internetového průzkumu dalo zjistit něco o lidech. A už vůbec ne ze vzorku deseti lidé, scházejících se na jedné stránce. Sám jsem v pětapadesáti vstoupil do dialogu dvou přátel v roli sedmnáctileté slečny, která se obdivuje jejich literární (mimochodem velmi, velmi slušné, u jednoho i publikované) tvorbě. Měla jste slyšet, vlastně číst, jak si kohoutci čechrali peříčka, než jsem z rujnosti použil výplod fantazie poněkud přesahující sedmnáctiletý obzor a tím je upozornil, že něco se mnou jako s mladistvou slečnou nebude v pořádku.A my kolem vašeho blogu, to je takový stolek v kavárničce pod věží, kde se schází bridžová partička, znající se dlouhá léta a namísto hlášek se jen ťukne třikrát nehtem do stolku. Ta partička se schází pro pobavení, jeden k tomu stolku přinese víc, druhý méně, ale jsou spolu rádi i přes názorové a kdovíjaké ještě rozdíly, protože si jeden druhého pro cosi efemérního váží. Je to vlastně skupinka sociálně velmi blízkých jedinců, takže jako statistický vzorek je opravdu k ničemu. Ale jedno je jisté, pro společnost kolem tohoto stolu jste přitažlivější jako ta, co věci stále začíná, než ta, co by se jimi zabývala od začátku až do úplného konce. To by totiž nejspíš bavilo jen ji samu.Vy jste ta, co je na forhontu, jak se mezi karbaníky říká, a tak nám všem rozdáte svou kartu, někdy aversem dolů, ať se trošku potrápíme, než ji odhalíme, jste vypravěčka a svěřujete nám čas od času, co jste včera zahlédla škvírou za dveřmi, jež nás nenapadlo pootevřít. A zítra, až Vás přestane bavit nám pořád předhazovat témata k zamyšlení a začnete třeba tvořit fraktály, protože Vaši fantazii budou více podněcovat jejich zběsilé tvary a barvy než naše ploché a jednotvárné poklidné povídání, budou ti, co věci umí dokončit, závidět Vám, že jste pro sebe objevila novou dimenzi života.Ale že by se zde scházelo nějak více dokončovačů než rozjížděčů, kdoví. Jak říkal sir Winston Chuchill: „Věřím pouze statistikám, které si sám zfalšuji!“ Ale možná to bude jenom nejprozaičtějším důvodem na světě, totiž že já tu nikoho neznám.

  5. Jiří, tak k tomu Vašemu poslednímu povídání nemůžu říct ani fň, jen se rdít a děkovat za Vaši přízeň a milá slova. Jen tak dál s tou přízní :-)))

  6. a to jsem toho dvě třetiny smazal, protože jsem nechtěl být příliš osobní, ostatně víte, že Vám ruměnec na fotce sluší? přidal jsem si v editoru trochu purpurové a rdíte se jako malá holčička, když slyší mluvit starého pastevce, který si myslí, že ovce mu nerozumějí

  7. Milá Naďo, s tou mojí přepečlivou archivací jste to dost přehnala, protože ty články, které vyvěšuji na lidovkách a na mém webu mám sice uložené ve Wordu, ale – jelikož je často dopilovávám a něco přidám a něco uberu, tak původně tentýž text je najednou 3x jiný a vzniká z toho tzv. galimatyáš, a já nikdy nevím který text je ten, o němž si myslím, že se mi nelépe povedl a musím znovu přečíst všechny tři a hledat rozdíly, což mě nebetyčně síří. Jistě by to šlo vyřešit technicky vzornou archivací s datem změny, ale to právě mě nebaví, takže raději tápu. Totéž je s fotografiemi: něco mám v albu Brigita-1, něco v Brigita-2, něco v Já-1, něco v Já-2,něco v Jitka-1 a něco jen v počítači a výsledek v reálu je ten, že když hledám jednu určitou fotku, musím prohledávat všech 5 alb a při nezdaru hledat v počítači. Stává se tím pádem ze mne něco jako hledač pokladů. O negativech nemluvě, ty jsou všechny v jedné chaotické bedýnce, bez jakéhokoliv ladu a skladu a já si stále říkám: Jednoho dne to musím rozsortýrovat, leč marně…

  8. Jediný vzorný pořádek mám v papírech, tj. v dokladech, bankovních výpisech, v křestních, oddacích i úmrtních listech, pojišťovnách, atd. Když mne vzbudíte ve 3 ráno tak po slepu sáhnu a najdu hledané. Ovšem když se mi někdy (jednou za sto let) stane, že to tam nenajdu, tak šílím jak je to možné??? Zatímco, když nenajdu fotku tak jen mávnu rukou, nojo, co má bejt…

  9. tedy, Mirku, to vám závidím, ten pořádek v dokladech… a Jiří to napsal krásně, to se mi moc líbí ten stolek v kavárničce pod věží, to je fakt super!

  10. Taky si myslím, Naďo, že se povedl Tvůj dnešní článek i řeč pod ním nebývale. Já se snažím dokončovat, ne vždy to vyjde, ale častěji asi ano. A právě proto musím teď začít dlouho odkládaný projekt povídání pro své děti, od Nového roku načisto, v současnosti promýšlím postup.

  11. Tak o papírech už jsem kdysi psala, jak se v nich topíme. Nějaké jsme začali likvidovat, ale trochu jsme se zasekli a nepokračuje to. Mirku, podle všech indicií jste měl být ten co má v archivaci článků naprostý přehled a pořádek. Inu ještě to určititě budete pulérovat… :-). Nojo, Zuzko, ten Jiří holt umí psát a navíc má fantazii, což je někdy i nebezpečné :-).

  12. Dnes to bolo mimoriadne príjemné čítanie. Hlásim sa do partie – na rozdiel od Teba som ešte v detstve zbierala známky, obaly od žuvačiek a fotky z Vinnetoua. Cvičila som v Sokole, navštevovala krúžok šikovných rúk, spievala v detskom speváckom zbore Odborárik, bola členkou Turistického klubu mladých, chodila na nepovinnú francúzštinu a do ĽŠU na klavír. Po svadbe som mala obdobie štrikovacie, háčkovacie, chvíľu aj vyšívacie, šicie a najdlhšie cukrárske. Neskôr som sa našla v tvorbe stránok pomocou HTML. Na všetky aktivity som vždy po čase statočne zanevrela. 🙂

  13. Naďo, vy píšete u mě? Myslela jsem si, že hurá nadšení ve startu a nedostatku dechu po pár desitkách metrů patří do genetické výbavy mé rodiny. Jak já (v dobrém) závidím pečlivým, trpělivým, vytrvalým!!!

  14. Moniko, i já v dobrém závidím tu schopnost všechno hezky do detailu dokončovat, já nemám tu trpělivost. Jedinou trpělivost mám s technickými problémy (do toho řadím hlavně PC), kdy vytrvám, dokud nepřijdu na to, jak ten problém vyřešit. Budiž řečeno, že někdy i s laskavou dopomocí toho kdo se vyzná…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s