Neděle 20.12.2009

 

Tak jsem se zase po dlouhé době věnovala nehygienickému olizování známek. Při této bohulibé činnosti jsem si uvědomila, že známka přetrvala v původní podobě, tedy jako drobná grafika s perforovanými okraji, na zadní straně opatřená lepidlem, od jejího vzniku. Známka vlastně nebyla inovovaná snad v ničem, možná jen složení lepidla se vyvíjelo, i když mám pocit, že chutná stejně jako za mého dětství, kdy jsem známky olizovala tak mocně, že pak na dopisu držely už jen zázrakem.

Kdysi v pravěku jsem se dostala  na pražskou výstavu známek a při té příležitosti poznala  jednoho mladého filatelistu z Liberce. Měly jsme s kamarádkou tím pádem zajištěný odborný výklad a tak jsem pak propadla krátkodobé vášni – filatelii. Ke sbírání známek mě tak úplně nevedla ušlechtilá činnost poznání, jednalo se prakticky o velmi barevné známky, mnohdy roztodivných tvarů, jako třeba trojúhelníkový. Bažila jsem samozřejmě po cizině, taková anglická královna, to byl v té době opravdový majstrštyk. Prostě jsem sbírala známky stejným systémem jako jiní sbírají obaly od žvýkaček. Kdepak nějaká odbornost, cílevědomost a specializace…

Základní informace, které zná každý kojenec, že jednou z nejcennějších známek je Modrý Mauricius, nebo že první známka byla Penny black s podobiznou královny Viktorie, jsem samozřejmě věděla. Takový neandrtálec jsem  nebyla, už také proto, že jsem absolvovala informace od toho libereckého filatelisty, ale co jsem tedy nevěděla, že se na úplném počátku, před vznikem této známky platilo poštovné až při přijetí zásilky, tedy že platil adresát a ne odesilatel. Je jasné, že to nemohlo takto dlouho vydržet, protože šetřílkové když zjistili, že jim přišel dopis od nemilované tety z Písku, řekli pošťákovi: “Ne, ne, panáčku, my ten dopis nechceme, my ho nevyplatíme, jen ho vraťte.” Pošťák by tedy běhal sem tam a zadarmo, to by Pošta přišla brzy na buben. A tak se narodily známky. Bylo to v devatenáctém století v Anglii, jak napovídá ta královna Viktorie. Ještě před nimi se však krátce experimentovalo s předplatnými obálkami.

Sběratelé známek, tedy Ti skuteční sběratelé známek, se dnes jistě specifikují na určitá témata, sbírat všechno, už asi vůbec nejde, když se to má myslet s filatelií vážně. Každý sběratel je svým způsobem podivín, ale filatelisti a numismatici si myslím, že jsou podivíni největší.  Známky i mince mívají své příběhy, osudy, zrovna jako třeba náhrdelník v právě jdoucím seriálu na ČT1. Pro vzácné známky se lidi dokázali (asi ještě i dokážou) i zabíjet. Někdy dokonce taková sbírka známek udělala po smrti kvalitního sběratele radost, to když se prodala a pořídila se za ní svatba, jako u mé bývalé kolegyně. Jenže, měla si známky nechat, to manželství nevydrželo…

Známky jsou krásná miniaturní grafická dílka, u nás nejznámější autoři návrhů jsou Alfons Mucha nebo Max Švabinský. Mnohdy byl autor návrhů známek zároveň i rytcem, jako např.  Karel Seizinger  (23.března 1889 až 4. května 1978).

Mail virtuální je mnohem všednější záležitost. Olizovat při odesílání pošty není co, jedině nanuk z mrazáku a to, jak je nabíledni, se s lepidlem na známce srovnávat nedá. Taková známka je totiž vlastně polibkem na dopise, možná i DNA odesílatele by se z ní dala určit, možná i pravé otcovství.

S mým povídáním mi pomáhala Wikipedie.

 

Mám své známky, zbyl mi celý aršík (foto mé osoby je z roku cca 1966), které mně v době, kdy známka na dopis stála tolik, kolik je na obrázku, nadělil Ježíšek. Vy je můžete mít také, ani nemusíte čekat na Ježíška. Stačí zajít na portál české pošty a oni Vás patřičně nasměrují…

Reklamy

9 thoughts on “Neděle 20.12.2009

  1. To jsou opravdu krásné známky, nevím proč místo Vás byl v té době na známkách ksicht Gottwalda či Zápotondy (= ušaté torpedo), věřím, že tyto známky s Naďou by kupovali i ti největší "nepsavci" a obrat pošty se mohl zmnohonásobit!Jinak jsem měl taky jednoho kamaráda filatelistu-praktika. On totiž zdědil po otci úžasné sbírky známek a chodil každou neděli dopoledne do kavárny Valdek na Mírovém nám. na tzv. burzu pro filatelisty, kde se známky vyměňovaly, prodávaly i kupovaly.Jako absolutní laik jsem se ho jednou zeptal, co ho na těch známkách tak baví? On mi vysvětlil: "To víš, Miky, známky to je celá věda – serie, aršíky, vroubkování, vodotisky atd.atd, ovšem já tvrdím, že nejlepší známka je prodaná známka!"…

  2. Mirku, v roce 1966 stály známky 0,60 Kčs. Foto je z roku 1966. Známky za použití tohoto fota jsou z devadesátých let (přesný rok si nepamatuji), kdy mi je přinesl (nechal u Pošty vyrobit) Ježíšek. Je pravda, že jsem to napsala pod fotem trochu hádankovitě, a dá se to lehce přehlédnout, zrovna tak, jako se to přihodilo i p. Hermánkovi. Jinak souhlasím s Vámi, že nejlepší známka je prodaná známka 🙂

  3. obdobím strakatých afrických známek si prošel zřejmě každý, já začínal svou sbírku přinesením krabice se starými dopisy z půdy (na vesnických půdách dodnes leží poklady, také je stále obrážejí překupníci) a odlepoval jsem známky jedno či dvoukrejcarové z mocnářství, s tatíčkem osvoboditelem z první republiky, s Ádou z období protektorátu i s našimi osvícenými dělnickými prezidenty, kdeže je konec tomuhle dětskému albu neošetřených a mnohdy poškozených známek, dnes nejspíš ceny větší než maléale jedno je jisto, drahá Naďo, jistěže nebudeme při mejlování olizovat monitor, ovšem je v naší moci, aby se čtenář našich řádků olizoval jako mlsný kocour, a že by elektronická korespondence byla fádnější, to prosím jaksi ani omylem, důkaz: Ausgerechnet včerejšek jsem si vybral jako den velmi vhodný ke zprovoznění své datové schránky, neb jako člověk od přirozenosti líný nelituji žádné námahy k ušetření námahyale ne, to byl jen žert, já nemám trvalé bydliště, přesněji řečeno jsem dosud nepožádal matriku o vydání rozhodnutí o zrušení místa trvalého pobytu (uzavřel jsem regulérní smlouvu o zrušení) a to z důvodů, které by stály samy za podrobný popis, protože to byla anabáze jako ta Švejskova kolem Putimi, dokonce mně na magistrátu jedna zasvěcená za okénkem (potvrzení mého tvrzení o odkládání méně schopných) řekla, že by bylo řešením, abych obešel všechny odbory města, od nichž očekávám korespondenci, a tam zanechal lístečky s novou adresou, tím že by to bylo jako vyřešeno, ovšem že bych mohl čekat korespondenci také z jiných úřadů, ji jaksi nenapadlo, konec konců není špatné mít pořád tuhle VIP adresu do absolutního centra, alespoň dnes, v době placených parkovacích zón, například…a žádost mně na czech pointu přijala úřednice pošty, která na klávesnici PC velmi zběhle údaje zapisovala mým stylem, tedy dvěma prsty, ovšem s tím rozdílem, že ona jich více neměla…tím jsem se plynule dostal až k aktivaci své datové schránky, kterou jsem zřídil jako prevenci, protože na minulém bydlišti případnou korespondenci bystře vhodí do koše a já chci předejít nepříjemnostem, které by mohly vzejít z takové banality, jako je zaparkování v neznámém městě, tedy aktivoval jsem, až se ze mně kouřilo, půl hodiny jsem hledal, jak napsat značku dolaru, kterou mezi jinými sprostotami obsahovalo přístupové heslo, je to mimochodem pravý alt+ů, ne ne, moderní korespondence nejsou fádní, jak by se neznalý mohl snadno domnívat, je to adreanalin dosahující úrovně soutěže Dolomiten manale ten strakatý trojúhelníkový a kosočtvercový plevel byl krásný, protože jsme byli dětmi a děti jak známo jsou jako straky, jdou po lesklém, to až my starší vidíme poetickou krásu omšelých předmětů a nepřekonatelnou přitažlivost neefekní slušnosti, tak pravil pospa

  4. pýcha předchází pád, v diskusi u minulého článku jsem mistroval s pravopisem a tady nasekám hned dvě hrubky v jediné větěsamozřejmě se jedná o "špatné zaparkování" a kouřilo se při aktivaci ze "mě" a nikoli ze "mně", jak jsem s rozkoší uvedl, jsem líný si text, který zmizel za obzorem, vyrolovat zpět a přečíst jej po sobě

  5. a ještě jsem si všiml, že jsem ze Švejka udělal Švejska, no já jsem teda hejsek, ale k tomu zalizování ještě přičiním poznámečku, včera na oběd jsme si dopřáli kuřecí polívčičku se svítkem, smažené krevety v těstíčku s vařenými bramborami a máslem, a od včerejška udělaný nádherně naležený salát z hlávkového zelí, červené řepy, křenu s nálevem z limetky, soli, cukru a pepře, óóó velikánské MŇAM převelikánské…

  6. Milý Jiří, Vaše velikánské MŇAM mě hned poránu naladilo na vlídnou vlnu, jo v mém věku je čtení o jídle lepší něž čtení o pohádce máje :-)). Začínám asi stárnout, ale jak všechno nové musím mít, tak jsem tak zaostala, že jsem ani neobnovila elektronický podpis, který prosvištěl svoji platnost a elektronická schránka mě nechala úplně chladnou. Doufám, že jste si prošel všechna úskalí této schránky (byly publikovány nějaké nedostatky), aby Vám tato schránka nepřinesla ještě větší potíže, než trvalá adresa :-). Abych také přispěla k příjemnému ránu pro ty, co také již raději kus žvance než ten máj, přidám náš recept na zdravý salát. Tak tedy: Do vlastnoručně naloženého kysaného zelí (letos už ale jen kupovaného) se nakrájí syrová cibule, nakládané okurky, nakládané žampiony (neochucené), nastrouhané jedno menší jablko, sůl, pepř a 1 až 3 (dle libosti a množství) lžíce olivového oleje. Vše se zamíchá, nechá chvíli rozležet a následně papká. Tak se mějte krásně…

  7. já jsem to nezdůraznil, ale já nemám trvalé bydliště, tak jsme smlouvu s vlastníkem původně městského domu (vydražil jej) ukončili dohodou, zatím jen upozorňoval na své záměry odstávkou vody na půl roku, nejsem nedovtipný a tak mně to došlo, po vydání onoho rozhodnutí bych měl doručovací adresu na městském úřadu, ale protože to tak už udělalo přede mnou mnoho úspěšných podnikatelů, tak už se město zdráhá vydávat rozhodnutí o zrušení trvalého bydliště, protože v budově MěÚ už bydlí pěkných pár stovek lidísvé současné místo pobytu, i když více než desetiletého, považuji za dočasné, a proto ani o zavedení jiné než doručovací adresy do CRO neuvažuji, datová schránka v tomto ohledu plně vyhovuje, i když můj antivir vyhodnotil tu adresu jako nebezpečnou a nabídl mně příkaz "Rychle pryč!"ano, žvanec je náš král, musel jsem do města stran jakéhosi dopisu a vajíček, a tak jsem si pořídil kolem pasu trampského cigárka, je zajímavé, že klávesnice značky dell funguje i zamaštěná a s přiloženou léčivou hořčičnou plackou:-)

  8. Dorazila jsem před pár minutami z adventní Vídně a Bratislavy, bylo tam krásně a chuťové buňky si také přišly na své, Vy dva pokušitelé! Ani jsem tam nezmrzla, ani nikdo z naší rodiny, dokonce tam asi bylo tepleji než v Česku. Dráhy fungovaly všude dobře, až se zadrhly v Přelouči – a domů jsme pak za značně improvizovaných dopravních podmínek dorazili s dvouhodinovým zpožděním.Takže – fotky na aršíku jsou moc pěkné, krasavice …

  9. Jiří, někam mi zmizel Váš zasněžený dík , za který Vám děkuji. Stále čekám (už to bude holt až v novém roce) na generálku PC, tak občas zápasím.Mirko, muselo to být krásné cestování, přeji ti ty zážitky. Jinak, jak jsem ty známky olizovala, tak mě napadlo to povídání o známkách, které se mi hezky psalo. Až když jsem hledala doprovodné foto, napadl mě ten aršík jako inspirace pro ty, kteří by si jej chtěli dát udělat a takové známky posílat, nebo jako neobvyklý dárek třeba k narozeninám, takže ani tak o tu babu na aršíku nešlo.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s