Neděle 3.1.2010 – tak tedy od pondělka

 

Ještě dnes dojídáme a dopíjíme hodovní jídla, od pondělka bude utrum. Tedy pro mě utrum. Od pondělka jablka, suchary, sýr, maso bez příloh, chleba a rohlíky jen k snídani, tu si vzít nenechám. Z televize ke mně zaznívá zpověď modelky, která prošla anorexií, je vyléčená, ale je to prý jako s abstinujícím alkoholikem. Kdykoliv se může tato zhoubná úchylka vrátit zpět. Jsem ráda, že na soutěži Superstar vynikala jedna soutěžící nejen svým zpěvem, ale i plnou postavou. Prohlašovala o sobě, že je jí to jedno jak vypadá, ba naopak, že se jí to tak líbí. A já bych jí to věřila, vystupovala sebevědomě. Moc dílů jsem neviděla, ale občas jsem si něco o té soutěži přečetla,

Modelka z televize vypráví, že už se modlí, aby přešla ta hrozná móda vyzáblých modelek, ale asi to jen tak nebude. Je sympatické, jak bývalá Miss Michaela Maláčová organizuje soutěž Miss, kde je měřítkem krása přirozená, i duševní a kde se neuvádí žádné rozměry. Od modelky jsem se ještě dozvěděla jeden obchodní tah, kdy obchodníci na své modely velikosti 40 přišívají označení velikosti 36. Prý se to lépe prodává…

Jsem ve věku, kdy je mi skoro jedno jakou velikost si kupuju, ale je fakt, že si příliš mezi modely nemohu vybírat. Dávno již tomu, kdy slovo pas ve mě vyvolávalo jinou  představu než pas cestovní, jako nyní. Rozměr v pase byl základní pro koupi sukně, kalhot i šatů, aby kupované dobře padlo. Vzpomínám na své úzké sukně s blůzkami dovnitř a přepásané parádním páskem…  Zrovna včera, kdy jsme si pustili film ze šedesátých let jsem zírala jak je možné mít tak úzký pas. Herečka v šatech přeštípnutých páskem vypadala, že nemůže dýchat a hle ona nejen dýchá, ale i tančí a zpívá hlasem jako zvon (ano Helen Shapiro nebo Olivia Newton John, ve filmu “Pomáda”). Anglické ženy se obzvláště úzkým pasem vyznačovaly, tzv. vosím, nevím jak dnes. Kdysi se tuzexové, plizované sukně (velká móda), dovezené z Anglie sice prodaly cobydup, ale jen ty s normálními čísly v pase, ty malé rozměry zůstávaly v obchodě.

Dnes takový rozměr vůbec neznám, vše je na gumu, přikryté volnými halenami, tak jaképak copak. S tím pasem už to tak zůstane, u mě půjde jen o cestovní, ale ostatní partie bych mohla ovlivnit k opaku než nabývání.

Musím kousnout do toho kyselého jablka. Snad se dostaví nějaký úspěch a až se v dubnu, květnu, odhodí kabáty, možná ze skříně vylovím kousky, které jsou mi teď malé a za odměnu vyrazím do kavárny na obložené chlebíčky a šlehačkový pohár s vídeňskou kávou.

Tak tedy – OD PONDĚLKA…

Reklamy

17 thoughts on “Neděle 3.1.2010 – tak tedy od pondělka

  1. Novoroční předsevzetí jsem si vlastně nikdy nedával. protože jsem věděl, že bych ho stejně nesplnil, takže proč si kazit pohodu? Naproti tomu vsázky jsem chtěl vždycky z prestižních důvodů vyhrát, takže tímto způsobem jsem se třeba odnaučil kouřit…

  2. Tak to já zase ano. Kdysi jsem takto od Nového roku přestala na 5 let kouřit, pak zase začala a od r.1998 zase nekouřím a už ani nezačnu, i když nikdy neříkej nikdy…

  3. Tak já si občas nějaké předsevzetí dala, obvykle jsem ho plnila (dávala jsem si malé cíle :-)), i když právě to kouření býval oříšek. To jsem porušovala téměř běžně – někdy po měsíci, někdy po letech … Já se zase, Mirku, obvykle nesázím. Vlastně si nepamatuji, kdy jsem se vsadila. Ale zrovna jsem někdě slyšela či četla od nějakého psychologa, že ta novoroční předsevzetí jsou dobrá …A závěrem povzdech – také jsem mívala v jednom období vosí pas, i moje štíhlé dcery neoblékly po mně nějaké věci! Kdeže ty loňské (co, aspoň předpředpřed…loňské sněhy jsou 🙂

  4. Ja tiež od pondelka, ale až toho ďalšieho. Ešte máme zásoby dobrôt a v stredu je voľný deň, tak si ho treba ešte užiť. Neboj, však ja Ťa dobehnem!

  5. Tak já, abyste, dámy, věděly, jsem byla taaak hubená, že na mě neměli nic, musela jsem se naučit šít. No jo…bejvávalo…ale já taky, Naďo, od pondělka začnu. Jen nevím, od kterého pondělka.

  6. Jak pravi klasik : CESTA DO PEKEL JE DLAZDENA DOBRYMI PREDSEVZETIMI. Ja si prestala delat nasili. Nakonec, jak jsem se docetla na internetu v ceskem tisku, uz neleti silikony vycpana prsa a stihla linie, ale muzi pry davaji prednost kyprym tvarum prirodnim. Takze, Nado, zenska ve strednich i pokrocilych letech nemuze vypadat jako zebrik, aby si na ni muzskej zlamal ruku. Jezte, co mate rada, zijte s dobrou naladou, prijemna zena je lepsi, nez hystericka anorekticka.

  7. Nojo, Mirko, možná máš anglické předky :-)). A s tím nekouřením, jsem myslela, že už jsi to zvládla …Mno, Blanko, tedy hezky jste si to zařídili, samé svátky, holt kdo umí ten umí…Zuzko, hlavně, že pondělků máme na sta, nějaký se určitě šikne – nějaký si určitě vybereš, i když ty, zatím nic takového nepotřebuješ, máš jen bujnou fantazii :-)).

  8. No, Lído, hezky se to čte, ale když člověk funí po rovině, tak to je už na pováženou :-)). Já už taky na žebřík neaspiruju, akorát na tu plnoštíhlou, zatím jsem spíš plno… :-))

  9. děvčátka to mají zřejmě jinak než chlapečci, a je to celkem pochopitelné, chtějí se líbit, zatímco chlapečci se chtějí líbit naposled tak ve dvaceti, tedy alespoň ti z mé generace, tehdy nebylo o metrosexuálech, gastrosexuálech a mamáncích ani vidu ani slechu, tehdy ještě chlapi nosili gatě…vlny kyprosti a vychrtlosti mě nechávají chladným, vyzkoušel jsem dlouhodobě oboje, a mohu vám se spikleneckým přivřením oka znalce prozradit, že bude něco na rčení, že správná neřest má být hubená, z určitých úhlů pohledu je neřest s hubenou ženskou jaksi hezčí a příjemnější, kdyby pro nic, tak proto, že se při tom líp dýchá…k předsevzetí jen tolik: Vždy jsem se smál, když si lidé ukládali svá pošetilá předsevzetí, když si na konci jakýchsi životních etap jako jsou školy či vojna vyměňovali adresy s předsevzetím, že si budou psát, když si k jakýmsi předdefinovaným datům v kalendáři ukládali načisto nesplnitelná přání o dietách a abstinenci, aby se za pár dnů či měsíců stali živoucím naplněním pořekadel "sejde z očí, sejde z mysli" a "zatracený jo jo efekt!"nikdy jsem si nic takového, ani v mládí, neříkal, neukládal a nesliboval, často jsem byl zdrojem údivu, když jsem říkal, že je to zbytečné násilí, páchané na sobě sama, leč generace za generací je páchala, páše a páchat bude, řečeno slovy klasika z písně Mackie Messersafra, vidíte, já se musím pochlubit, včera jsem si v IKEA koupil DVĚ!!! sady švédských nožů ze švédské oceli made in china, obojí s protiskluzovou rukojetí, jedna taková hezky černobílá a druhá velmi nezvykle fialová, titanové nože s fialovou čepelí, no to mě vomejvejte, tak jsem si je přivezl domů a začal přemýšlet, co udělám s tou sadou fiskarsů, co mám v držáku na stole, kolikrát já už jsem si řekl, že nebudu kupovat žádné zbytečnosti, nakonec ještě někdo řekne, že ulítávám na nožích jako moje ženská na kabelkách a botech, budu si muset dát o příštím silvestru předsevzetí, že už žádný nový nůž nesmí do baráku…

  10. Jiří, na ty Vaše kudly jsem zvědavá, jak se Vám osvědčí. Já osobně uznávám jen švédskou ocel ze Švédska a nad nějakými titany a švédy z China, ohrnuji svůj nosík, ve stále se zvětšujícím tvaru bývalé roztomilé bambulky :-))Jinak násilí páchané sama na sobě si užívám celý život, jen v důchodu se kapek rozmazluju. Škrtnul jste o věc, co já nikdy nepochopím. Neže bych si nepotrpěla na pěknou kabelku a botky, to tedy ano, ale na množství co uvádějí dámy, které tzv. na tomto hromadění bot a kabelek ujíždějí, mi zůstává rozum stát… Jinak, jak jsem uvedla, u mě už nemůže tak moc jít o líbení se, ale ze zdravotních důvodů (mé klouby úpí, dělám čím dál menší kolečka se psem atd.) 🙂

  11. Ó ty se mně osvědčí, o to nemám strachu, já totiž už jeden doma mám delší dobu, a druhý jsem koupil jako dar známému, nemůžeme si je vynachválit, jsou totiž akorát, ani moc tvrdé, ani moc měkkéfiskarsy, které jsme všichni používali v období před čínskými supernoži, jsou hodně tvrdé a při broušení na kamínku jsem se s nimi příliš nadřel, a jestliže používá tutéž sadu i člověk, co jimi krájí na talíři, nemá smysl brousit nože opravdu naostro, ale něco za něco, ona si krájí rajče na talíři na úhledné a rovné milimetrové řezy a já se tetelím blahem, že co ho vezme ruky, to se pořeže, já ostatně také, tedy ne do krve, jen když loupám třeba bramboru nebo mrkev, tak si na bříšku palce po čase všimnu jemné struktury vlásečnicových drážek, které vypadají spíše jako umělecké dílo než úraz, častěji se jím do krve bodnu, když krájím na prkénku cibuli nebo česnek, mají fascinující špičku, jakou nemívají ani oboustranně broušené dýky, zkrátka jsou nebezpečné a krásnébýval jsem v práci brusičem, jistě pamatujete dobu před trubičkovými pery rotring nebo städtler či faber-castell, kdy se k rýsování používala rýsovací pera značek jako richter nebo giletti, popis pak se prováděl dámskými špičkami mnoha značek, tak rýsovací pera a dámské špičky jsem v práci jako poslední v řadě lidí s pevnou rukou brousil já, na hrubý popis desek jsem zbrušoval našikmo redis pera, dodnes mám uschovaných několik kamínků až po ty nejjemnější, leštící, zůstalo mně to a rád brousím předměty na hodně ostrojá miluji, když při krájení kližky nůž masem jen tak lehce prochází, vařil jsem guláš na silvestra a užíval jsem si to, potáhl jsem ho na ocilce a půldruhého kila kližky i s mázdrou a šlachami se volně rozpadalo pod lehkými řezy toho čínského zázraku, člověk má pak maso hezky na kostky kolmo na vlákno a ne natrhané jako od psa, jak to dokážou tupé nože, a tak jsem si jich včera tedy koupil celou saduty titanové fialky jsou jen ozdoba, ještě jsem s nimi nekrájel, ale soudím, že to bude stejný výrobce, snad by mohly sloužit podobně, původně jsem je chtěl jako dar, ale jsou tak krásné, že jsem si ponechal, jsou to takoví kámoši-frajeřikdyž Číňané umí vypustit raketu do vesmíru, tak snad umí i udělat nůž, ostatně tohle umění má u nich tradici o hodně delší než v Evropě, faktem je, že na tržnici bych se od těch nožů odvrátil s opovržením, ale stejně jako nosím (německé) boty ADIDAS a PUMA, (americkou) bundu COLUMBIA a (americkou) tašku SAMSONITE, koukám na (japonskou) televizi PANASONIC, poslouchám (anglický) zesilovač NAD do (amerických) sluchátek KOSS, telefonuji (americkou) MOTOROLOU nad (americkým) notebookem DELL u vědomí toho, že vše jmenované vyrobili v Číně, stejně snadno uvěřím švédským nožům z Číny, samozřejmě po pečlivém odzkoušeníno jo, kabelkobotní fetišistku mám doma, co k tomu říct, snad jen to, že bychom neměli soudit nepoznané, oni nepochopí, jak můžeme schraňovat zbytečné staré knihy, které nikdy nepřečteme, stejně jako my nechápeme, jak jim může dělat radost hromadění obuvi v takovém počtu, nejsou-li stonožkou, nejchytřejší, co se s tím dá dělat, je zkusit je pochopit, možná se na oplátku oni pokusí pochopit naše slabostito ovšem je ale něco docela jiného, zkracování okruhů je burcující, mně se kruhy vytratily docela a už bych si je do života nevpustil, dokonce jsem uvítal, že se mohu starat o svou ženskou v období její imobility, protože jsem mohl trávit většinu času ve své oblíbené místnosti v dosahu milované chladničky…

  12. Tak popisovací pera se nazývaly kotýrky a já mám od jedné z nich na prstě tetování, protože jsem si já šikovná dávala toto pero do kapsy u bílého pláště, jednou jsem na to zapomněla a kotýrka se mi zabodla do prostředníčku levé ruky, je to tam stále patrné a že je to let, takových nějakých 40 let :-)). Takže vím o čem mluvíte, když uvádíte značky. Taky jsem o tom jednou napsala článek do Lidovek…Jinak hromadění knížek chápu, dají se číst celý život, dají se i prodat a zdědit, ale boty… Inu už staří Čechové ústy pana otce říkaly proti gustu žádný dišputát. Jinak samozřejmě se nechci dotýkat Vaší paní, spíše jsem to myslela na ty herečky a zpěvandule, které mají skříně a skříně bot, z čehož jedny třeba vezmou jednou…Ještě k Fiskars: Kdysi jsem v obchodě zvaném Merkurie zakoupila nůžky Fiskars, dodnes skvěle stříhají. Téměř celý život jsem s nimi stříhala muže, teď už je to delší dobu na strojek a jsou to nůžky finské, nevím zda jsou ze švédské oceli, ale je fakt, že nejsou čínské. Číňani toho samozřejmě umí dost, ale velice se pohoršili nebo ten šunt co vyrábějí vozí jen k nám. Dřív, když jsem sehnala na děti bavlněná trička Made in China, tak to bylo jak když jsem vyhrála ve sportce, dnes asi kolem bavlny tak akorát procházejí. Ještě snad bavlna indická je na úrovni, o když ten kobereček co mi zaneřádil pračku byl tedy výživný a byl indický…

  13. Všechno Made in China bývalo lepší, vzpomeňte masových konzerv, lančmítů, konzervovaných mandarinek a ananasových plátků, dnes je to ze stejné Číny a je to nepoživatelné, ale jako je čínská restaurace a čínská restaurace, tak je i čínský výrobek a čínský výrobek. Zřejmě nepatříme mezi země, kam se z Číny exportuje to kvalitnější zboží. Amerika je zaplavena čínským zbožím neporovnatelně vyšší kvality. Když mohou házet do pračky trička bez ladu a skladu, a ona jim je nezapere, nezabarví, nesrazí a nepokrčí, přestože jsou čínská, tak si o tom nemohu myslet nic jiného, než že komunistická Čína se svým bývalým bratrům ve zbrani (Ameriku hrůza jímá, za námi je Rudá Čína!, znělo jedno z hesel do prvomájového průvodu, které jsme dostali na lístečku) docela vykutáleně mstí.Ostatně ani my neexportujeme stejné zboží, jaké prodáváme doma. Měl jsem svého času škodu favorit, dovezenou z Belgie, a měla málo společného s tím favoritem, co se prodával zde. Už jen to, že měl přímé vstřikování paliva, což tady měly až Felicie, bylo rozdílem zásadním. Ale i drobnosti jako rádio, sedačky, odhlučnění, byly na daleko vyšší úrovni než u vozů, prodávaných u nás v tzv. „plné palbě“.Nechtěl jsem použít slangového výrazu kotýrka a tak jsem napsal spisovné označení dámské pero. Zda existovalo označení pánské pero, nemohu sloužit, protože bych se pohyboval se svým výzkumem na velmi tenkém ledě.už nehromadím nic, ani knížky, ani muziku, ani obrázky, už jsem o tom psal, jeden externí HDD a tam celý můj život, jedno tlačítko "delete" a zmizím, mně nikdo nebude nadávat do zatracených vetešníků, až bude krvavě platit za likvidaci mé pozůstalostiStran žen, co se považují za stonožky, snad jen tolik: Vždycky si vzpomenu na větu, kterou jsem kdesi četl: „Slečno, vy máte tak krásné nohy, že musím litovat, že máte jen dvě!“ano, v Merkurii bylo k mání zboží ze socialistických i kapitalistických zemí, byl to vlastně takový jakoby Tuzex za koruny, já tam chodil obdivovat německé dalekohledy a foťáky

  14. tak jsem neoddolal a své nové kudličky vyfotil a vystavil na rajče, mazlím se s nimi každý večervčera jsem dělal topinky s pikantní pomazánkou z konzervy a nakrájenými tenounkými plátečky česneku a nakládané okurky na povrchu, Anička zatoužila po polovině celého krajíčku, i vzala do ruky toho nejmenšího fialového krasavce a přiložila k topince v očekávání, že bude potřeba ji přidržet a pidlat, jak byla zvyklájaké bylo její překvapení, když nůž projel okurkou i topinkou bez podélného pohybu, jen tak po přiložení se hladce zabořil a pokračoval hlouběji až k talíři, no a já mám možnost ho už začít brousit, protože porcelán přece jen trošku zatupí i tyhle zázraky, sláva Číně!!

  15. Tedy Jiří, Vy mě normálně pokoušíte, abych i já nahradila tupé německé Solingeny Číňanama… 🙂

  16. Naďo, držím palce, já si toto předsevzetí už ani nedávám. Nepomáhá mi střídmá strava ani pohyb, ne že by to nepomáhalo, ale někomu stačí omezit pečivo a přílohy a někdo to musí holt důmyslněji a důsledněji ošéfovat a hluboce rozmýšlet opravdu každé sousto a kombinaci a to jsem asi já. Dejte si pozor na hladovění, ze zkušenosti vím, že když jsem opravdu nejedla vůbec pečivo, paradoxně jsem drobátko ještě přibrala. Myslím, že když člověk potřebuje zhubnout a z hlediska věku, nebo genetické indispozice to nejde tak snadno, měl by vyhledat odbornou pomoc. Já se k tomu chystám, ale strašně se stydím. :o) Protože do takových těch poradech chodí lidé fakt xxxxx … Přemýšlím nad bandáží žaludku a taky jsou speciální prášky (meridia?) na hubnutí, kamarádka teď zhubla opravdu hodně a to je holka, co žije leta furt na dietě. Ale jsou jen na předpis a můžou představovat zdravotní riziko. Samozřejmě že při těch lécích se očekává nějaká střídmost v jídle a pohyb, spíše hodně přirozeného, třeba svižné procházky každý den, než párkrát záhul. Osobně jsem před časem moc zhubla díky dělené stavě, ale ne podle Kořínkové, ale dopoledne sacharidy, celozrnné pečivo ovoce, odpoledne po 14. hodině zeleninu, sýry, maso, oříšky, jogurty (bílé). Ze začátku jsem jedla moc, než jsem si zvykla, později míň a míň. Zhubla jsem opravdu moc. Taky jsem chodila každý den běhat, což by se mi dnes už nechtělo, ale třeba plavání je na formování postavy myslím skvělá věc a je to dobré na páteř a tak… No, možná se k Vám přidám.

  17. Moniko, díky za cenné rady ohledně té dělené stravy, pokusím se o totéž, ale to odpoledne dopadne, že budu mít mžitky před očima. Jinak ohledně odborné pomoci. Já jsem takovou prošla. Je pravda, že jsem zhubla, ale myslím si, že je to jen na nějaký čas, protože život opravdu neprobíhá podle tabulek. Nevím na jaké úrovni je u Vás lékařská péče o XXXL, chce to si zjistit opravdu ty nejlepší, protože dnes je to hodně o reklamě (právě meridia, xenical apod.) a je to zase o penězích. S tím pohybem je to u mě už tak trochu na zadrmol, jedině ten rotoped, ale je to děsná nuda, byť s televizí. U Vás je to něco jiného, jste mlaďucha. Ideální je to, že když člověk pár kg nabere, tak je zase cíleně shodit, protože to jde snáz, než když těch kg jsou desítky… Tak hodně štěstí do toho hubnutí!!! V květnu si povíme jak jsme na tom, jo?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s