Pondělí 11.1.2010 – je to k podivu, ale napadl sníh…

možná to bude proto, že je leden 🙂

Je to Praha, není to Praha… (na fotky si pro zvětšení klikněte)

   

To jsme my, trpaslíci                 Toto je má aktuální podoba                      Toto je můj jarní model

                          A Mrazík vzal berlu mrazilku…                    Není rozdíl mezi chodníkem a silnicí

   

Letos se je největší móda kožich   To bílé čalounění je vkusné     Vyhlížím pána, šel k Číňanovi pro housky

Reklamy

8 thoughts on “Pondělí 11.1.2010 – je to k podivu, ale napadl sníh…

  1. Mám radost, nebudu dlouho čekat na náhradní zub (vypadnul mi v sobotu), a tak jen chválím. ne, vážně, ty fotky jsou fakt povedený, ono je teď kouzelně všude. Akorát jít po městě je dost náročné (a jezdit také, i když ty silnice vypadají lépe než chodníky).

  2. Milá Naďo,to se mi zase něco povedlo, chtěl jsem opravit překlep v mém komentáři a smazalo se mi všechno, takže to napřed napíšu do Wordu a pak okopíruju sem…

  3. Pokračování:Cestování letadlem, není žádný med. Dcera a vnučka letěly včera (10.1.) zpět do Německa linkou Praha – Düsseldorf (520 km): 14:30 odchod od nás (bus 213, metro A, bus 119),15:45 přijezd na letiště Ruzyně (Terminál 2),16:15 hodina před odletem k odbavení zavazadel,17:15 pravidelný odlet OK 0526,19:10 posunutý odlet z důvodu sněžení,19:50 čekání v letadle na chemické odstranění námrazy.21:15 START……………….. 22:15 PŘÍLET do Kolína n/R.23:15 autobusem do Düsseldorfu, (čtěte: Dysldorf, nikoliv Dízldorf jako české letušky)01:30 Konečně doma! Hurá!Čili let trvá 1 hodinu, ale celková cesta trvá 11 hodin! Je to výhoda?…

  4. Mirko, tak ať máš brzy zase chrup v pořádku. Chodit se dá opravdu špatně, někde je uklizeno, jinde ne a vedlejší silnice jsou hrozné…Pane Jiří, video opravdu stylové, ke konci se člověk malinko ohřeje u moře…Mirku, Tvé dívky si opravdu nemohly smůlovatě vybrat k návštěvě horší čas. 11 hodin je opravdu síla. Jenže i vlak nebo autobus by asi měl problémy, je prostě kalamita. Jinak za chvíli se vyplatí létat jen do zámoří… No hlavně že jsou v pořádku doma!

  5. Cestování letadlem opravdu není žádný špás, před pár lety jsem se bavil faktem, že do Atén trval let všehovšudy dvě hodiny a jízda busem z Hradiště na Ruzyni s dvěmi přesedáními takřka hodin dvacet (ještě, že jsme cestovali takřka s jednodenní rezervou na kolony a mimořádky), člověk musí být vybaven opravdu jako za totáče, termosku s pitím, krabičku s řízky, protože tři čtyři hodiny rychlopřesunu po naší dálnici se umí protáhnout i na hodin deset a více. Jó jó, dřív jsme seděli doma kvůli totalitě a dnes ze strachu o život. Ale je to rozdíl, dnes se můžeme nechat svobodně zabít. A že jich už kolem nás zařvalo.Jenže kdo umí zrušit své důležité plány a zůstat doma, když venku je náledí? Chápu, že housky a mléko se musí do obchodu dostat, ale cédéčka a parfémy? A tihle zázraci s minidodávkami dělají nejvíc problémů na místních cestách. A čím širší cesta, tím větší auta ji blokují. Ovšem to jen opakuji denní zprávy.Na sněhu je deprimující vědomí, že až ta poetická krása roztaje, tak odhalí všechny ty odpadky a nepořádek, který jsme z podzimka už ani nevnímali. A modlíme se, ať nepřijde na horách obleva rychle, protože nás by vyplavila jako králíky.

  6. K této větě: "Chápu, že housky a mléko se musí do obchodu dostat, ale cédéčka a parfémy?"Asi jste Jiří nečetl ikonu dámského čtení od Betty Mac Donaldové – Co život dal a vzal, kdy po nemožnosti vytažení pat z domova asi po týdnu (už nevím co to bylo za kalamitu jestli sněhová nebo povodňová), odjíždí otec dvou dcer pro nákup potravin , auta nemaje, jen s baťohem, takže upozorňuje, že koupí jen nejnutnější potraviny, a dívky požadovaly laky na nehty, krémy atd., bez nichž absolutně nemohly už déle být :-))… Skvělé počtení, myslím si, že i páni by si početli, ale můj muž to nikdy nepřečetl, ačkoliv jsem mu z toho kolikrát citovala obzvláště šťavnaté pasáže…

  7. to jsem fakt nečetl, protože dívčí a dámská literatura mně nějak nevoněla, byť některé autorky jsem četl, ale nesměly psát příliš jako ženy, pamatuji si na skvělou knížku pro dospívající mládež od Jaroslavy Blažkové Můj skvělej bratr Robinson, pak nějaké básničky Dagmar Sedlické, pár věcí od Zdeny Frýbové a to bude tak asi všechno z ženských, v mládí jsem se zbláznil do Hrabala, Poláčka a Haška, později do válečné literatury (Irwin Shaw, Eric Lambert, Wolfgang Ott apod.), potom do antiky a dnes už čtu převážně literaturu faktu, už mě máloco nadchne, jsemť starým okoralým krajícem…vašemu muži rozumím, je to o rozdílu mezi mužským a ženským vnímáním světa, ženy a muži se smějí odlišným věcem, dojímají je odlišné věci a za důležité považují rovněž věci dosti odlišné, takže je takřka zbytečné číst si navzájem pasáže, které nás okouzlily, snad tak hudba je vnímána oběma pohlavími obdobně, když jsem svým ženám pouštěl hudbu, mívaly rády stejné pasáže jako já, knihy a obrazy ale nikoli, co už s tím…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s