Květiny bílé po cestě,
po cestě všude kvetly.
Hoch jel a jel k své nevěstě
a den se smál tak světlý.
(Rusalka, Jaroslav Kvapil)
Dnes Vaše svatby. Kdo nic neposlal, určitě lituje, ale co nadělá, když nic nemá? Možná, kdo ví, teprve mít bude! A zase, na fota si pro jejich zvětšení, zaklikejte!
Jiří Pospíšil.
Zašla jsem do jeho rajčete a vybrala 3 fotografie, které se mně líbily a přidávám jeho svatební historku z jeho svatby, která byla sice zdokumentována, ale fotografie jsou kdesi …
To, co jsem umístil na rajče, jsou fotky po otci, který byl takovým dokumentaristickým typem a na rozdíl ode mě krom jiných rozsáhlých bezcenných sbírek skladoval i noviny a časopisy a podobnou veteš. Já jsem snad cílevědomě, abych zamezil tomu, aby si o mně někdo myslel totéž, co já o něm, když jsem ty krámy pálil, všechny své sbírky a dokumenty zlikvidoval již zaživa. Na mou duši, je to tak!
Ale zato vám ze své paměti mohu posloužit jedním faktem, který by tak jako tak nebyl fotograficky zdokumentován. První manželskou soulož jsem na své ženě vykonal zhruba dvě hodiny po obřadu. Totiž podařilo se mně jí při obědě polít šaty červeným vínem a tak jsme museli spěchat na pokoj, aby si skvrny mohla zatepla zaprat. No a při té příležitosti jsem byl sveden jejím neposedným zadečkem v kombiné, když se skláněla nad umývadlem v hotelovém pokoji. Na mou duši, bylo to tak!
Mirka Nulíčková:
Příběh naše svatba žádný velký neměla, byla to pěkná svatba bez velkých průšvihů, ale i zážitků. Na tu dobu byla i docela velká (mimochodem, také únorová – 22.2. 1975), asi 35 lidí. Pro své spolužáky jsme udělali rozlučku v Praze na Suchdole, a tam bylo snad 50 lidí …
Ale malý komentář k vybraným fotkám si neodpustím, protože jsou důvody, proč jsem je vybrala.
Foto č. 1 – spící novomanžel a důležitá novomanželka
Mirek se večer před svatbou sice se svobodou neloučil, ale téměř se nevyspal, protože se "loučil" jeho táta a on ho měl odvézt domů. Děda byl výborný společník a známý spiťar, takže budoucí novomanžel na něj čekal v hospodě ve vedlejší vesnici do brzkých ranních hodin a pak pár hodin spal a pak jel k nám za Kolín na svatbu (přijel, dá se říct, na knop). Spící, ale stojící je pak na vícero fotkách … Já se snažila svatbu "zachraňovat" a byla jsem tudíž "pozorná" za dva.
Foto č. 2 – to je taková momentka, kterou mám ráda pro určitý příběh v ní. Chlapi se radí, cosi řeší, jsou důležití – a nevěsta zůstává sama, jakoby opuštěná, ale nehroutí se a kamsi kráčí …
Mirka má výročí svatby v únoru, zrovna tak jako my, jen s jiným počtem let …
Jarda Šerák:
Svatba Marie a Jaroslava Vítkových cca1920 na kozlíku sedí manželé Suchánkovi z Holotína, zprava ženich Jaroslav Vítek, nevěsta Marie Vojtěchová, synovec ženicha Josef Minařík, stojící Stanislav Suchánek , družička je Božena Koberová (Minaříková) z Hošťalovic
Mirek Toms:
Svatba rodičů Mirka Tomse, která se konala 27.4.1929 (přesně o 40 let později se mi 27.4. 1969 narodil synek)
Jiří Hermánek:
Svatební fotečka největšího fešáka z EU (cituji z mailu průvodní slovo).
Zuzka Zajícová:
Zuzka jako nevěsta na fotu se svým tatínkem, an ji vede poprvé k oltáři. Vyprávění o svatbě, byť ne o její – článek na blogu Lidovek. Na dalším fotu svatba Zuzky sestřenice z roku 1955 a na poslední je nevěsta Lenka, Zuzky sestra asi v r. 1975.
Jarka Jarvis:
Poslala fotografii s tímto textem: "Podepise? Nepodepise?" Svoji svatbu již popsala ve svém článku na blogu Lidovek. Vdávala se ve stejném roce jako já, jen o pár měsíců později, v červnu.
Blanka Ulaherová:
Posielam nejaké fotky. Svedok za mnou je môj vtedy 20-ročný brat, ktorý mi teraz šéfuje. O dva týždne bude mať 50. Moji rodičia vtedy mali 51 a 49 a zdali sa mi už dosť starí.:-(
Druhú som vybrala preto, že sú na nej medzi svadobnými hosťami ľudia, ktorých pozná/poznal náš spoločný uherskohradišťský priateľ z diskusíí.
Príhody žiadne, akurát mama mala naplánovanú rošádu so svadobnými autami, pretože ich bolo menej ako bolo potrebné, tak dávno pred touto udalosťou urobila podrobný logistický postup zakreslený aj na papieri a medzitým sa v alkohole neskúsený svokor pripil za silnej podpory mojej tety – známej to nášho UH priateľa .No a keď bol čas nasadnúť do áut, mama z okna vydávala povely, na ktoré svokor vo svojom stave nebol schopný adekvátne zareagovať,
nasadol hneď do prvého auta, rodina môjho manžela ho nasledovala a tým mame zhatila úplne všetky plány, ale nakoniec sa stihli všetci dopraviť a už nič nestálo v ceste, aby si vypočuli to očakávané áno.
Lída z USA:
Poslala krásné svatební foto svých rodičů i s rámečkem.
My dva:
Tento krásný, slunečný a na únor mimořádně teplý den a tato rodinná událost prověřily naše rozhárané rodinné vztahy. Má rozčilená matka mi málem vrazila svůj poslední výchovný pohlavek, k “oltáři” mě vedl dědeček místo přítomného otce, což nevybíravými slovy hlasitě komentoval strýc Oldřich a na odpolední, posvatební sezení se dostavila nezvaná osoba. Oddávající úřednice k nám promlouvala hlasem smutným, až přesmutným, jakoby jí vymřela polovina příbuzenstva. Všechno jsme ustáli, přežili ve zdraví a jen mužův bratranec se zapsal do historie svým nadpřirozeným výkonem, který by se dal přirovnat k výkonu fakíra, protože usnul ve stoje, podpíraný o piano zn. Förster pouze svojí bradou, čímž vytvořil zajímavou kompozici s bustou Bedřicha Smetany, která měla slepený nos, opravený zlatou barvou na kamna (tzv. zlatěnka), stojící na pianě opodál – vedle jeho hlavy. Někdo by mohl říct, že ztvrdl jako týden stará veka, ale o mrtvých jen dobře.
Britský magazin z roku 1947:
Svatba korunní princezny Alžběty a poručíka Filipa Moutbattena (řeckého prince), který se vzdal všech svých titulů a přijal občanské jméno a v předvečer sňatku byl jmenován vévodou z Edinburgu, ve Westminsterském opatství. Svatby se zúčastnili 4 králové a 6 královen – a nejvyšší představitelé britského veřejného života objevili se v průvodu, na který čekali někteří diváci i více než 24 hpdin. Vlečku nevěsty nesl princ Michal z Kentu a princ William z Gloucesteru. Po skončení ceremonie, když se princezna otočila k východu, nepodařilo se osmi družičkám a dvěma mládencům vyrovnat její pětimetrovou vlečku, která uvízla u schodiště. Teprve králi Jiřímu VI. podařilo se závadu odstranit, takže princezna mohla pokračovat v cestě. Před kostelem vrhl se ke kočáru novomanželů dvanáctiletý chlapec, kterého však policie strhla zpět. Po odjezdu kočáru se vysvětlilo, že mladý obdivovatel byl Jeho Veličenstvo král Feisal z Iraku, který si chtěl prohlédnout svou budoucí kolegyni zblízka.
Šťastné novomanžele odvezl po obřadu do Buckinghamského paláce královský, pozlacený kočár tažený šesti bílými konňmi
Tisícihlavé zástupy obklopovaly královský palác po celý den. Královská rodina musila se vždy znovu ukazovat na balkoně – i dávno potom, kdy novomanželé odjeli na svatební cestu do zámku Broodlands, náležejícího ženichovu strýci earlu Mountbattenovi.
Svatba 20. listopadu 1947 Jsou svoji přes 60 let …
P.S. Fotografie a příběhy byly řazeny v pořadí tak, jak přicházely.
A nakonec si dejte svatební dort, který “upekl” a poslal Mirek Toms