Úterý 30.3.2010 – Už je to tady Libuško!

Vláda schválila stěhování nemocnice na Karlově náměstí.

Už je to tady Libuško, tenkrát jsi věštila asi na lačno, nebyla jsi ve formě, protože jsi opravdu neřešila termín, do kdy bude to město veliké existovat tak, aby se jeho sláva hvězd dotýkala, protože to co Prahu dělalo Prahou, mizí rychlostí metresku blesku.

Genius loci si vybral svoji pohřební službu, lépe řečeno, pohřební služba si vyhlédla jeho. Ano, vláda má jako vedlejšák provoz pohřebních služeb. To, co nezničil komunista, zničí demokrat. Po Praze nasel spoustu skleněných a betonových škatulí, že aby to bylo hezky pravoúhlé a hlavně stejné, aby se to přiblížilo architektuře okrajových čtvrtí. Hezky napucovaný, blýskavý novověk 21. století. Běda přeběda jen pomyslet na Kaplického kapesníček, který by se měl snést na Letnou. Taková zběsilost.

Pohřební služba plánuje pohřeb genia loci z Karlova náměstí. Rekonstrukce a opravy by přišly na moc peněz, prodejme to developerům, Ti se pochlapí a určitě tam vytvoří něco, co hlavně bude sypat do měšce. Po nás potopa. Co je nám do budoucí generace, která ani nijak nehuláká, neprotestuje.

 

Jsem ráda, že jsem stará, těžko se zrovna teď pohybuji a tak než se pohřeb rozběhne, už to neuvidím. Je mi líto našich dětí, které zažijí Prahu takovou, že si Prahu tajemnou, opředenou pověstmi a patinou  budou už jen připomínat ve filmu, protože vsadím poslední boty:

Karlákem to nekončí …

Vyšehradské nádraží prodané soukromé, zahraniční firmě.

Advertisements

22 thoughts on “Úterý 30.3.2010 – Už je to tady Libuško!

  1. Naďo, díky za ten článek, je sice krátký, ale tím výstižnější. Píšete čím dál lépe! To, že je trochu benadějný, je asi podprahově a záměrně burcující memento svědomí každého z nás, protože my jsme si zvolili sami takové idioty, kteří toto realizují. Někdy se může dav zmýlit, když je politik obratně podlý a kluzký, ale tam kde je to už léta známý blb a přesto ho dav opětně volí, tam nemáme právo nikomu jinému nadávat – jen sami sobě…

  2. to jsem nevěděla….měli jsme už dvakrát soustředění v nemocnici v Charvátově sále a bylo to tam super…ach jo….

  3. Děkuji Naďo za článek, a Vám, Petře, za odkazy. Podobné informace vždycky vítám! Hlavně proto že už v Praze dlouho nežiji, dostanu se tam málokdy, a mnoho událostí mi z toho důvodu uteče. Já například nevěděla, že kvůli Magistrále zbourali Těšnovské nádraží! Musím se však přiznat, že při pohledu na mnohé fotografie (jako třeba toho Vyšehradského nádraží) je mi do breku. Jak se dnes šeredí s památkami, co nám zanechali předkové, prostě nepochopím. Jako typický příklad uvedu Ledeburské terasy, které byly tolik let v dezolátním stavu. Hlavně že se blejskalo mauzoleum na Vítkově. Když jsem byla v Praze posledně (2005), bydlela jsem v penzionu na Hanspaulce, a při prolézání okolí jsem šla kolem Zlatnice. Lidi, já při pohledu na tu spoušť málem zařvala. Z mimopražských zruinovaných pokladů, kterých je určitě taky hodně (pokud pořád existují) bych dala na jedno z předních míst lázně Kyselka. Tyhle kdysi krásné budovy už k životu asi taky nikdo nevzkřísí, ale to přece nevadí. Hlavní je, že tam pořád proudí ze země Mattonka! Ta jde dobře na odběr, a k jejímu čerpání a prodeji přece nepotřebujeme ňáký honosný budovy …PS: Zajímavý článek o Kyselce byl uveřejněn 29. října 2009 v Lidovkách: "Ombudsman: Za zničení Kyselky může i nečinnost úřadů." Pod tímto názvem si ho lze nagooglovat.

  4. Nepíšu tahle slova jako takový ten věčný oponent, ale nedá mně neupozornit na protilehlý aspekt pohledu na věc. U nás na maloměstě se v posledních měsících (jarní údržba zeleně) zvedla vlna odporu obyvatel proti kácení stromů, dotvářejících kolorit historických uliček. Přijde mně, že ti lidé, kteří tak vehementně brojí proti kácení starých a nemocných stromů, by stejně snadno zažalovali město, kdyby jim při dnešních prudkých poryvech větrů ulomená větev promáčkla kapotu jejich plechového oltáře. Přijde mně, že ti lidé nějak nepozorují, že i oni zestárli a zemřou. Odmítají přijat myšlenku, že vše na tomto světě pomíjí, že má svůj čas mládí, svůj čas zralosti a bezpochyby také svůj čas zániku. Nejen živé organismy, ale i věci a ostatně i Země sama.Dokážu pochopit Spolek za starou Prahu. Dokážu pochopit nostalgii pokročilého věku a jeho touhu spatřit místa svého mládí v původní podobě, jak ji má uchovánu ve své zajisté mocně idealizující paměti. Jak pravím, dokážu to pochopit, ale co pochopit neumím, je nedostatek nadhledu právě u tak zkušených a poučených lidí, kteří tyhle aktivity za zakonzervování jakéhosi statusu quo podporují. Já vím, je zde nebezpečí, že si historii zničíme a pak jako do Ameriky se k nám budou kámen po kameni dovážet rozebrané zámečky například z Francie za peníze úspěšných zlodějů s patriotickým cítěním. Byť zámeček od Loiry nemá českého genia loci, ale kdo z dalších generací to pozná?Víte, naše město je královským od roku 1257. Bydlel jsem asi dvacet let v nejhlavnější ulici, spojující dvě hlavní náměstí města. Když jsem zapátral v historii domu, zjistil jsem, že byl od základu přestavěn nejméně pětkrát a dovedlo mě to k ujasnění si, že to, co my považujeme za historii, je jen opakující se zrod, zralost, stáří a zánik. A jako s těmi stromy se to děje i s domy. Prostě žádný barák nevydrží tisíc let. I ta katedrála je v průběhu staletí několikrát přestavěna, naposled před nějakými třemi stovkami let. Ale opravdu přestavěna, ne jen omítnuta. Například hlavní chrámová loď rozšířena, pootočena, prostě přestavěna od základu v jiném stavebním slohu. A také určitě proti tomu byly skupiny obyvatel nesouhlasících a vehementně protestujících. Ale o nich historie cudně mlčí.A tak všem doporučuji trošku toho nadhledu, který by k našemu věku už jaksi měl patřit samo sebou. My přece víme, jak to chodí, my víme, že cesta do pekla bývá dlážděna těmi nejlepšími úmysly, že městský architekt je zpravidla v kleštích peněz a tlaků mocných tohoto světa, že politika je vždycky něco za něco, žádná práce pro veřejnost, pro budoucnost, pro naše děti a podobný směšný altruismus, že městský památkář by nejraději zachoval každé klenutí onoho podloubí, ale nemá peníze ani na záchranu pětiny z nich. My víme, že onen památkář je v pozici lékaře, který má deset pacientů se shodnou diagnózou, ale peníze na pořádnou léčbu má jen pro tři z nich. Koho vybere a koho nechá zemřít? Který barák architekt zachrání a který obětuje? Vojevůdce přece také obětuje oddíly živých lidí, aby vyhrál bitvu, a jak ho dějiny oslavují!!My přece víme, jak to chodí, jak to dříve chodilo, a tušíme, jak to chodit bude, až tu nebudeme. My víme, že všechno ovládaly, ovládají a navždy ovládnou peníze až do doby, než další revoluce smete příliš bezohledné boháče a rozhořčená nenávistná lůza z podhradí s gustem a rozkoší zničí i zbytky toho, co nestačily zničit ony špinavé peníze snobských parvenu. Tak to přece chodí, co je lidstvo lidstvem. Ale abych nekončil pesimisticky, víte, jak také mohou mizet cenné památky? Povím vám jednu starou židovskou anekdotu: Povídá Mayer Kohnovi: "Tak jsem slyšel, že u nich hořelo?" "Na ja, Mayer – shořelo dočista všecko." "A byl pojištěnej?" Kohn vytřeští oči: "Umgotesvil, Mayer, neni von mešuge? Jak by mohlo hořet, kdybych nebyl pojištěnej?!"A tak nám z toho vychází jedno: Vzpomínky a nostalgii ano, ale ve zdravé míře. Ony už přece zahubily tolik lidí!

  5. Díky za Vaše příspěvky. Dnes se ještě budu válet se svým odvodněným kolenem, ale zítra si s Vámi popovídám!

  6. Už jsem Ti to, Na´do, psala na druhý web, že v telce nějaký rozumný vysvětloval, že se nemocnice nevystěhuje, ale naopak sestěhuje do těch prostor. Je to pár dní. Není to nějaké nedorozumění? A malý dodateček k těm stromům, pane Jiří. Tak, jak to popisujete, máte pravdu. Ale někdy je dobré staré stromy ponechat, tak jako v Třeboni na hrázi rybníka Nevděk. Píšou, že ho tam mají proto, že v něm sídlí zajímaví tvorové (už nevím, kdo, nechci si vymýšlet). Tam by neměl případný pád vadit (není tam silnice ani obytná část). Prostě – všeho s mírou, myslím.

  7. Příklad chaoticky organizované opravy…..Karlův mosthttp://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=664738

  8. Ano, paní Mirko, jistě, v přírodě ať strom zemře přirozenou smrtí, jenže ani ty chráněné přírodní parky a rezervace se dnes nejspíš bez zásahu člověka neobejdou. Ohradit pár desítek či stovek hektarů lesa a tvrdit, že se tam vytvoří sama od sebe rovnovážná biosféra, to je řeč tak pro novináře. A tak vlastně jedni se nemohou dohodnout s druhými, sadaři a rybáři s ornitology (přemnožení špačci a kormoráni), myslivci se zemědělci a vlastníky půdy, až to nakonec vyústí v heslo "Zabij bobra, zachráníš strom!"Lesy mimo rezervace slouží k výrobě dřevní hmoty stejně, jako říkáme chovu mladých býčků výroba hovězího masa, abychom se vyhnuli slovesu „zabíjet.“ Jsme nejpokrytečtější ze všech zvířat na Zemi, když jedním koutkem huby říkáme „trvale udržitelný rozvoj“ a druhým koutkem říkáme „ano, vyčerpali jsme všechny snadněji dostupné zdroje, však oni naši potomci něco vymyslí“. Myslíme tím, že začnou těžit na Sibiři, v Antarktidě a v podobných nelidských podmínkách. Těžba v takových oblastech způsobí, že ropa tamodtud bude mít cenu platiny. To už můžeme fantazírovat také o Marsu jako zdroji surovin nebo o driftu kontinentů, který nám za pár stovek milionů let Antarktidu přisune blíž k rovníku.Víte, to pokrytectví vidím i v tom, že kupujeme na svou vlastní zahrádku odolné odrůdy ovoce či zeleniny ale je nám proti srsti experimentování s genofondy. Považujeme rostlinu za „mrtvý“ organismus, zatímco živé se nám zdá jen to, co je schopné odlézt po svých. Ale to je velmi zásadní omyl, rostliny a živočichové žijí v symbióze a jedno ovlivňuje druhé. Jsme příliš hloupí na to, abychom si přiznali, že něčemu nerozumíme. Že jsme jen o trochu zručnější a chytřejší opice. To, že se nám minulý týden v CERNu podařilo nasimulovat velký třesk, mně připadá jako s prominutím prd do Stromovky. Nevíme nic, o kvantové mechanice si vyprávíme pohádky stejně reálné jako šamanské zaříkávání lovců v jeskyních u ohně. Jsme hloupá odnož lidoopů a považujeme se za pány veškerenstva, schopné řídit planetu. Hloupost.Ale to jsem dosti daleko od zániku památečních staveb a zákoutí. I když vlastně ani tolik ne, jak se říká, vše souvisí se vším, a když jsme tak nebetyčně hloupí přes vesmírnou mechaniku, proč by jiné oblasti lidského vědění měly být výjimkou a my se měli v těchto oblastech chovat jinak než v ostatních? Lidstvo toužilo do pradávna po pomnících jako svědcích slavné minulosti. Už faraové a vůbec vládci té doby stavěli zikkuraty a mastaby, než skončili u pyramid jako zatím nejtrvanlivější architektury světa. Ale co zbude z pyramid za sto, za dvě stě tisíc let? A to je to naše nalhávání, ten náš trvale udržitelný rozvoj. Plundrujeme jednou rukou planetu, seč můžeme, a druhou se snažíme ji zachránit. Miluji environmentalisty, kteří své schůzky smlouvají na internetu nebo mobilem a demonstrují proti pokrytí Země škodlivými krátkovlnnými elektromagnetickými poli, okázale jezdí hodně drahými hybridy, na jejichž výrobu se spotřebovalo energie jako na tři normální auta, zkrátka jsou to lidé, jimž nevěřím ani pozdrav.No, chtěl jsem jen říci, že pokrok nezastavíme. Má-li zde trčet dalších padesát let podnikatelské baroko z doby před deseti lety, bude tu trčet. Ono déle stejně nevydrží a další generace budou stavět zase své pomníky a mohyly. Budou další tančící domy, chobotnice a rejnoci, další Paláce kultury. A víte, že bych ani nechtěl vidět své město za sto nebo i více let? Nechci ho vidět v budoucnosti a nechci ho vidět v minulosti, na to všechno mně postačují bohatě mé sny.

  9. Jejda, Vy jste to vzal, Pospo, z gruntu (ostatně – jak je u Vás dobrým zvykem). Já jsem taky ten trvale udržitelný tvor, který často dělá ty úplně největší prohřešky (snad mi slouží jako omluva, že z neznalosti). Netroufnu si do další diskuze, neb jsem neznalec, ale k simulaci velkého třesku – naštvalo mě to, vyděsilo mě to – a to je tak asi vše, co s tím mohu dělat.

  10. Nádraží 19. století – TV program – Česká televizehttp://www.ceskatelevize.cz/program/880172-04.04.2010-20:00-2-nadrazi-19-stoleti.html

  11. Petře, bohužel, někdy ty památky zajdou plíživě a objevíme to úplně náhodou. Velmi fandim lidem jako je pan Naňák z Návojné (bloger na Lidovkách), který mapuje ve volné přírodě "Křížky" (Boží muka?) a vůbec Ty, kteří se o tyto miniatury starají.Mirku, možná se to Vám to jen zdá, ale já si myslím, že to nejlepší jsem už napsala :-)))Jarko, bohužel je toho hodně a také několik objektů, které jsou sice zrekonstruovány, ale necitlivě, jako třeba ten od Petra zmíněný Karlův most .No, Zuzko, asi to tak rychle nepůjde (i když …), tak si tam ještě zazpíváte.Mirko, nečetla jsem ani nemám povědomost o tom, že by někde někdo vyhlašoval nějaké sestěhovávání do nemocnice na Karláku. Já jsem dala link na schválení vlády na stěhování nemocnice na okraj Prahy.A teď Jiří. Máte určitě svoji pravdu a nejen svoje, je to pravda obecná a i já ji uznávám, a neřvu pokaždé, když se cosi děje s pražskými objekty. Jenže existují památky, které bychom měli zachovat těm budoucím, zrovna tak jako zachovali stavby ti předcházející nám. Oni se také snažili a zbourali nám i budoucím objekty, za které by zasloužili pověsit za žebro do průvanu. Viz http://sites.google.com/site/bigbrutt/Home/nebyla-revoluce-jako-revoluce/jo-pak-ze-se-penize-nevali-na-zemi-jen-je-zdvihnout/moje-babicka-je-king/jako-nebe-a-dudy/kazda-metoda-dobra/sejdeme-se-u-mysaka/koukej-vykopat-poklad-rikam-to-stokrat/zaruceny-recept-jak-se-nedojmout/on-hleda-ji-ona-hleda-jeho-jen-vazne/jak-se-tak-koukam-vidim/halo-tady-policie-cr/spali-jsme-spolu-ale-vykat-jsme-si-neprestali/jak-se-u-nas-pozna-nadchazejici-podzim-aneb-leto-uz-to-bali/drby-a-historky-z-jednoho-panelaku/vsechno-uz-tu-jednou-byloMilý Jiří, kdo nectí minulost nectí ani budoucnost. Ohledně stromů a proč lidi chrání každou větev. Oni sice nejsou odborníci a proto někdy neví, že ten strom má dost a i když jim to odborník řekne, tak mu nevěří. proč tomu tak je? Inu protože i odborníci se dají koupit a o zdravém stromu jsou schopni napsat lživou zprávu. Prostě lidi se přesvědčili, že jsou obelháváni a tak nevěří. Vím, co vzešlo ohledně studie parku na Karlově náměstí, když chtěli téměř šmahem vyměnit téměř veškerou zeleň. I mimopražtí určitě znají ty letité, pokroucené stromy do bizardních tvarů a všelijak vykotlané kmeny, což je jev úžasný. Samozřejmě, že nový stromek roste leta letoucí než udělá stín atd., ale chápu, když se starý a nemocný strom musí porazit. Jenže některé stromy, ač staré nemocné ani nebezpečné nejsou, když se zabezpečí, ale překáží v kšeftu, kdy třeba taková asanace parku na Karláku a následná úprava by byl kšeft pro firmu jako hrom. No a pak se divte, že lidi už nevěří nikomu a ničemu.

  12. Mimoděk jste, milá Naďo, vyjmenovala mnohé z důvodů, které mě vedly k rozhodnutí zůstat na maloměstě a nejít za prací do velkoměsta. Uvědomil jsem si, že čím větší město, tím zřetelnější a větší diktát peněz. Asi by mě to štvalo stejně jako Vás, mít denně na očích chamtivost a mamon, diktující kromě mnoha jiných aspektů i chování k odkazu předků.Ale i k minimamonu, který ovládá radnici na maloměstě, se snažím přistupovat stoicky a racionálně, s vědomím, že s tím nehnu, protože nejsem entuziasta a blouznivec, který se připoutá ke kmeni stromu a mává na kameru transparentem. Ve výsledku to dopadne tak, že v noci odvedou blouznivce policisté a do rána je strom pryč. Opačný postup volí zase ti, jimž některý strom či alej vadí. Navrtají kořeny a vstříknou do otvorů trochu jedu. Orgány města, odpovědné za stav zeleně, už dílo dokončí a stromy odstraní na státní útraty.Podnikatel koupí od babičky 2 ha lesa a vykácí a ukradne 100 ha porostu, starého osmdesát let. V lese zůstane poušť a spoušť. Výsadba a úklid zůstanou na triku státu. Nejmodernější kapitalismus: Socializovat náklady, privatizovat zisk. Nežalovatelné, protože firma je po dvou či třech akcích zrušena a stejný podnikatel zakládá novou s o písmenko jiným názvem. Jak je to možné, že tohle není trestné, se zeptejte Vašeho poslance. Zeptejte se ho, proč na ten zákon zvedl ruku. Řekněte mu, že jste mu takový mandát nikdy nedala. Mohl bych pokračovat na mnoho stran textu, ale nemá to valného smyslu.Zvolil jsem k žití provinční městečko, do něhož se velké lumpárny prostě nevlezou, které je rozloženo na březích řeky, dá se pěšky obejít za hodinu či dvě, na kole jsem za pět minut v lužním lese a autem za deset minut v opravdickém lese, hlubokém k zabloudění. Jak velkou lumpárnu chcete udělat v tak malé prdelce? Žil jsem údobí, kdy jsem večer co večer celé léto jezdil na kole tím lužním lesem k štěrkopískovému jezeru s pitnou vodou, vykoupal se a nočním lesem se vracel domů. Rozpálené město a chladná kůže po koupeli, ani ženská jednomu nechyběla. Když to děláte takhle, ani vám nepřijde, že někde existují nějaké peníze, za které je někdo ochoten porazit památeční lípu, zbořit strašidelný mlýn nebo zabít člověka. A přesto mám žaludeční vředy. Tedy přesněji řečeno dvanáctníkové. A to prosím ze zdejšího minimamonu. V takové Praze už bych byl jeden vředus maximus, obouvající si dolní úvrať do pětačtyřicítek a horní skrývající pod kloboukem „so širokou strieškou.“

  13. Jsem já to ale nezdvořák, načisto jsem se Vás nezeptal na Vaše koleno (kolena?) Jak se vynachází v této aprílové době? Mají chuť na aprílové žertíky anebo jsou ponuře obolavělé? A tak Vám přeji pevná a zdravá kolena jako má třeba bambus. No, nezní to bůhvíjak zdvořile, ale je to od srdce.

  14. Ten bambus by nebyl marný. Mé opunktované koleno děkuje za optání, dostalo podmínku, že když se do 14 dnů nepolepší, tak pomaže na operaci. Dělám mu pomyšlení, protože o operaci jakoukoliv nemám zájem :-))). Jinak, Jiří, se mi to Vaše psaní dobře čte, jsem ráda, že mám tak skvělého oponenta, se kterým i mnohdy souhlasím. Ohledně toho maloměsta, i na maloměstě lze napáchat různá zvěrstva, viz můj článek o maloměstě – Kujebina. Takže se nedivím, že se u Vás nějaké ty žaludkové vředy urodily …

  15. S laskavým souhlasem p. Jubánka připojuji jeho vyjádření na můj mail s odkazem na tento můj článek. Jedná se o vyšehradské nádraží:Jen – co se týká toho nádraží Vyšehrad – Vaše poznámka ve Vašem článku věnovaném tomuto tématu – či spíše fotografie s popiskem – by mohla poukazovat na domnělou skutečnost, že jsme to nějak prodali a teď se nic neděje. Realita je taková, že naše radnice dlouho usilovala o koupi tohoto objektu od Českých drah a byla odhodlána objekt opravit a udělat ho vhodným pro nějaké zajímavé využití typu galerie. Nicméně ČD nádraží Vyšehrad prodaly firmě, která evidentně ten objekt chtěla kvůli pozemkům okolo. Takže nejenže nádraží nezasanovala, ale protizákonně vylikvidovala drážní domek, kulturní památku a vykácela stromy. Za to byla patřičně sankcionována. Pak firma přišla s nějakými svými projekty zastavět ony pozemky, jenže se pokusili radnici ve vizualizaci podvést, a chtěli zbudovat ohyzdné kancelářské krychle zcela zastiňující budovu nádraží Vyšehrad. Na to jsme nepřistoupili. No, a pořád je vyzýváme, že pokud si zrekonstruují či alespoň zabezpečí před zřícením budovu nádraží, že pak s nimi budeme jednat o nějakých dalších projektech. Jenže se nic neděje a nádraží chátrá. Píši to jen proto, aby nevznikl dojem, že snad za to může radnice. Ubezpečuji Vás, že k tomu nešťastně přihlížíme a nemůžeme v podstatě nic dělat.Dodatek:podotýkám, že nejsem tiskový mluvčí, toliko je to názor zastupitele. Nicméně, myslím si, že vlastník objektu prostě vyčkává, až bude nové zastupitelstvo, a pak zkusí zase prosadit to svoje. – Naše možnosti jsou omezenéZa tyto informace mu děkuji. Je zde alespoň nějaká naděje na zachování této historické budovy …

  16. Petře, díky za zajímavý odkaz, potvrzuje to slova p. Jubánka. Ten projekt by se dal ještě všelijak vylepšit, bylo by to moc fajn. Praha by získala zajímavé kulturní místo.

  17. Naďo, no, tak to není veselé čtení. :o( O to více si teď budu fandit fanouškům, kteří se snaží památky zachraňovat. V Ostravě je jediný starobylý kostel z dávných dob, svatého Václava, není to klenot Prahy hodný, ale je to vzácnost vzhledem k lokalitě. Dávno by nestál, kdyby nebylo sdružení na záchranu gotického kostela, magistrát by ho nechal klidně spadnout. V nedalekém Krnově se zase nacházela zřícenina krásné synagogy, která stojí jen díky aktivitě jediného muže, který dokázal založit sdružení na záchranu synagogy a získat potřebné peníze. Že synagoga stojí je díky stovkám hodin dobrovolníků. Podobných příkladů bych vzpomněla více a klaním se těmto lidem. Obávám se, že jich ale není dost. Na jedné straně s radostí vítám, jak se opravují fasády domů a někdy zase s údivem vidím kdysy krásné a skvostné domy, které působí, že jediné, co by jim prospělo, by byla demolice. Jsou to "jenom" domy a peníze na opravu se dají využít vždycky lépe, mohl by pragmatik namítnout. Ale stará architektura patří ke kořenům naší kultury a my ty kořeny vůbec rušíme, přijde doba a brzy, kdy se nám to velmi vymstí.

  18. Jinak s tou Prahou mě to mrzí, miluji její tajemnost a netěší mě představa, že je vystavována takovému zacházení.

  19. Moniko, taky se klaním po pás lidem, kteří něco takového dovedou. Já už bych na to asi neměla sílu, tak jen takto povykuju, ale památky mimo Prahu mají také nedozírné ceny. Mně je líto i trosek domů, jejichž stopy zahlazuje příroda, s těmi domy umírají osudy lidí, nebylo pokračovatele toho, kdo zbudoval ten domov …

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s