Hřbitove hřbitove, zahrado zelená

Tento náhrobek mě pronásleduje od dětství. Pojí se k němu pověst (možná skutečnost), že jej nechal zhotovit v životní velikosti bohatý pan Ungr podle podob manželky a dcerky, které mu vzala nemoc a on se na ně chodil sem na Vyšehrad dívat a vzpomínat.Nejsem sama, kdo rád navštěvuje hřbitovy, i když zrovna na svátek Dušiček mi to nevychází. Své blízké máme pochovány na hřbitově na Vyšehradě, v Libni, ve Vysokém Mýtě a na Vraclavi. Určitě jsou naši příbuzní pochováni i na jiných hřbitovech, ale to mi bohužel zůstalo utajeno.

Za můj krátký nebo dlouhý život, to podle toho jak se to bere, z jakého pohledu, se nejvíce proměnil hřbitov vysokomýtský. Zmizely staré hrobky a místo nich vznikly nové nebo na jejich místech jen hroby, ale s krásným náhrobkem.

Tento náhrobek mě pronásleduje od dětství. Pojí se k němu pověst (možná skutečnost), že jej nechal zhotovit v životní velikosti bohatý pan Ungr podle podob manželky a dcerky, které mu vzala nemoc a on se na ně chodil sem na Vyšehrad dívat a vzpomínat.

Hroby některých nebožtíků se na hřbitovech vytrácejí, nejdříve po nich zbude jen zelený kopeček s křížkem i bez a pak se na jeho místě objeví nový hrob, někoho jiného. Jako malá jsem to nevěděla a moje babička mi vysvětlila, že nesmím po takovém kopečku běhat, že to toho mrtvého bolí, že už nemá nikoho, kdo by se o místo jeho posledního spočinutí staral, tak jako my o naše blízké. Od té doby jsem se kopečkům na hřbitově pečlivě vyhýbala.

Možná, že někteří vandalové, kteří ničí náhrobky, kradou urny a vysypávají z nich popel mrtvých, neměli takové babičky jako jsem měla já a nikdo je  úctě k mrtvým neučil.

Chodily jsme s babičkou pravidelně zalévat hroby, konvičku jsme si nesly vlastní a na hřbitově do ní, točením velkého svislého kola, čerpaly z podzemní studny vodu. Bavilo mě  tím kolem otáčet,  bylo namazané nějakou vazelínou a otáčelo se skoro samo, moc velkou sílu jsem k tomu ani nepotřebovala.

Po cestě k našim hrobům mně babička vyprávěla různé historky zemřelých, které jsme viděly na fotografiích na náhrobcích, nejdojemnější byly ty o malých dětech a mladých lidech, kteří zemřeli tragicky nebo na nemoc, dnes již banální nebo zcela zaniklou. Srdce se mi svíralo smutkem, ale takovým zvláštním, protože jsem cítila ochranou ruku babičky, tak ten smutek už nebyl tak tíživý.

Se smrtí jsem se potkala vcelku velmi brzy, protože můj dědeček chodil hrát na pohřby a to nejen v Mejtě, ale i v okolních vesnicích a občas mě bral s sebou.  Dříve se vypravovaly pohřby také z domu a nebylo výjimkou, že než se vydal pohřební průvod na hřbitov, že se všichni loučili s nebožtíkem, který byl v otevřené rakvi na zahradě, či na dvorku.  Nějak moc se tehdy nehledělo na to, jak se s tím dětská duše vyrovná, smrt byla prostě součástí života a i já jsem to brala jako samozřejmost, že staří lidé umírají. Jen jsem si tehdy nepřipustila, že by se to mělo týkat mých drahých.

Dlouhá léta jsem o dušičkách vzpomínala na své blízké z domova.  Ty mimopražské jsem navštěvovala v létě, dušičkový svátek byl pro mě tedy v letních měsících. Se svými drahými jsem měla takovou dohodu, že se jistě na mě nezlobí,  že je mám v srdci a vzpomínkách po celý rok. Ani letos ve svátek Dušiček u místa kde spí věčným spánkem, nebudu, ale jak říkám, určitě mi to odpustí, protože byli neskonale dobrotiví. Tedy alespoň někteří z nich.

Vyšehradský hřbitov je skoro za rohem a tak jen pár snímků odsud.

Dříve lidi dbali na to, aby i po smrti bylo jasné, čím byli ...

Dříve lidi dbali na to, aby i po smrti bylo jasné, čím byli …

Hrob věčně mladé Jany Rybářové, Aničky posedlé, jak zbytečná byla její smrt ...

Hrob navždy mladé Jany Rybářové, Aničky posedlé, jak zbytečná byla její smrt …

Náhrobek je od Olbrama Zoubka, vůbec nevím pro koho ...

Náhrobek je od Olbrama Zoubka,  nevím pro koho, nebylo to tam psané …

Chudák Bedřich Smetana, přilepili mu socialistickou hvězdu a je tam navěky...

Chudák Bedřich Smetana, přilepili mu socialistickou hvězdu a je tam navěky aniž by se mohl bránit…

Promiňte Jiří Mucho, stali jsme se na chvilku součástí Vašeho pomníku ...

Promiňte Jiří Mucho, stali jsme se na chvilku součástí Vašeho náhrobku, aniž bychom to zamýšleli …

Lavička na Vyšehradě, co ta pamtuje lidí ... i mě

Lavička na Vyšehradě, co ta pamtuje lidí … možná i mě

Advertisements

23 thoughts on “Hřbitove hřbitove, zahrado zelená

  1. Zkouším tento systém, který má víc funkcí, protože má vyšší verzi. V komentářích máte možnost u ostatních komentujících kliknout na palec nahoru nebo dolů, když chcete vyjádřit, jak se Vám jeho komentář líbí.
    Také máte možnost kliknout na hvězdičky pod článkem, jestliže se Vám líbil.
    Kliknutím na 1 hvězdičku s nápisem Like můžete také článek odeslat ke čtení někomu jinému.
    Můžete si také odebírat komentáře pomocí RSS komentáře, nejen RSS článků.

  2. Uf, to byla Naďo honička, než jsem našla, jak otevřít komentáře a i to vyplňování záhlaví je dost zdlouhavé.
    Článek se mi moc líbil, ale všechno co jsem chtěla napsat se mi vykouřilo z hlavy při pátrání po této strance. I snímky se mi líbily, rozesmála mě fotka, kde jste se stali součástí Máchova náhrobku.
    Přeji ti hezký nedělní den. 😀

  3. A ještě jedna dobrá zpráva. Už nemusím nic vyplňovat, všechno mi zůstala přednastavené.
    Ovšem s tím Máchou jsem to pěkně dokopala!! 😀

  4. Zapojím se skoro do celonárodní hry za web krásnější :-). Přiznávám, že se mi dost líbí. Ale mohl by to být aspoň na půl roku poslední pokus, pěkně prosím :-).

  5. Já vím, Jarko a Mirko, že blbnu, ale baví mě to, zjišťovat možnosti a něco nového, skoro víc než psaní … ne tak to ne, to už si vymýšlím :-))
    Mějte se mnou trpělivost, prosím, stále čekám na admina brutu, co mi odpoví k té vyšší verzi, pak se rozhodnu. Ale zase, alespoň se u mě nenudíte 🙂

  6. Veľmi pekné zamyslenie.
    K tomu klikaniu – dala som ti jeden palec hore, ale ak sa nenahneváš, budem v budúcnosti túto funkciu ignorovať. Pripadá mi divné, že by sme sa tu mali nejako hodnotiť, veď sme tu predsa ako adoptívna rodina alebo aspoň rodinní známi a všetci píšeme pekné komentáre – veď k dobrým článkom sa iné ani písať nedajú.:-)

  7. Blanko, hezky jsi to napsala, díky, co víc na to říct? Jedině, že palce nejsou hodnocení, ale souhlas nebo sympatie s komentem. Je to jako na FB, ale užívat se to nemusí. No, uvidíme, co se bude dít dál 🙂

  8. pro babičky, vyprávět o mrtvých, je to takové rozptýlení a zábava, taky jsem takovou měl, ta se dokonce v neděli chodila na svůj hrob v neděli, v době procházek, dívat a pochvalovala si jak je na suchém slunném místě s výhledem. nedělám si legraci, mluvím vážně. 🙂

  9. Inu, jako obyčejně jsem si moc hezky početl. Je o mně známo, že ke hřbitovům mám kladný vztah a k nápisům na hrobech zvlášť. Možná, že teď už si tam lidé tolik nepíšou, čím v životě byli, protože se s ničím z toho, čím byli, nedokážou ztotožnit. Zato choť majitele mlýna to měla, zdá se, srovnané.

    • Ano, Petře, je to o Tobě známo, početla jsem si zase já u Tebe na Tvém blogu 🙂 Přemýšlela jsem co bych si dala já za povolání na náhrobek. Bylo by to asi toto: Stavitelka, rekvalifikovaná úřednice, blogerka a autorka jedné knížky, choť stavitele 🙂

  10. Hezké povídání nutící k zamyšlení. Jak je život krátký!! Před dvěma týdny jsme pochovali moji tchyni bez pár týdnů 96 letou. Co ta za ten svůj život viděla a zažila! Narodila se na podzim 1914, její táta ji poznal, až když se vrátil jako ruský legionář roku 1920. To už začala chodit do školy. Co já pamatuju, za mého dětství a mládí se pohřbívalo. Pohřby byly výrazem ocenění zesnulého, vydal se za ně i poslední krejcar. Dnes se mrtvý spálí a na parte se napíše: Bez obřadu. Ani za tu poslední vzpomínku jim nestojí. Jistě, že to není pravidlem…ale takovýchto případů je stále víc. Bohužel.

    • Máš pravdu, Honzo, ale na druhou stranu ty pohřební firmy ty chudáky pozůstalé bezostyšně okrádají, využívají žalu a oslabení pozůstalých a pěkně se na nich pakují. Ach jo, dnes je byznys úplně všechno, i obchod s city …

  11. Zrovna dnes jsme byli na hřbitově dát nové svíčky olejovky.Manželova babička připomínala manželovi ať na ní nezapomene,hlavně na „VŠE SVATÉ AŽ VYLEZE Z HROBU A PŮJDE SE PODÍVAT ZDA SE U NÍ SVÍTÍ“.Chodíme tam často ale před „SVATÝMA“ a „NA SVATÉ“ svítíme o sto šest.Babička určitě smutná není.Tvé snímečky mě připoměli naši návštěvu na Vyšehradě.

  12. Já naštěstí mrtvé vídávám na jejich hvězdách a planetkách, kdy se mi zachce, takže dušičky neslavím; ale co mi zatím říkali, jsou moc rádi, že se o ně takhle staráte. Tedy, ehm o ně ne, o jejich hroby a pozůstalý monument jejich zašlého mládí. A ve vesmíru se stejně moc nestárne, takže většina z nich nevypadá ani na čtvrt století… 🙂 Smetana má určitě smetanově lehkou hvězdu – ne jako tahle, těžká, rudá; co nejde odpárat.

  13. Ty brďo, v práci mi nejdeš otevřít a doma už tak často na notebooku nejsem, takže koukám jako blázen, cos stihla! Je to tady moc pěkné, jen začínám mít trochu zmatek ve tvých stránkách, ale já si zvyknu! A článek je taky povedený

  14. Lidi, Naďo, ty nás tady honíš po všech četrech, sotva jsem se naučil vyhledat Denik české babčule, už tu byl Brutus a teď už zase deník, už jsem z toho udejchanej. Ale nic, hlavně že sem to zase našel, a tímpádem se tam objeví nějakej ten ode mně plk. O těch hercích to nedodělám, já ti soukromě pošlu jen část uvidíš sama, že je to blbě napsaný, mně už to nejde tak lehce a vtipně se česky vyjadřovat. Přece jen je to 42 let, co jsem pryč. Ale mám něco jinýho na mysli a to ti brzo napíšu na majl. Zdraví Honza.

    • Jo, Honzo, taky to už ledva udejchám 🙂 , ale za to můžou administrace blogů. No, snad už je to tady napořád. Na tom stěhování je příjemný se znovu zařizovat. Hledat obrázek pro záhlaví, zařizovat rubriky (jako pokoje), zdobit atd.
      Tak jsem zvědavá, co mi pošleš. Psala jsem Ti, že to není povinný, to o těch hercích, jak se Ti bude chtít, tak uvidíme co pošleš :-).

  15. Pingback: 2010 in review « Deník české babičky

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s