Podle sebe soudím tebe

Přesně, tohle pořekadlo určitě vzniklo kvůli mně. Je jasné, že člověk se vidí úplně jinak, než ho vidí ostatní. Někteří se vidí jako chytří dobráci, někteří jako chytří chytráci. Tyto dvě základní skupiny se dělí na další podskupiny, což už není tak podstatné, jde o nuance. Myslím si, že nikdo se nevidí jako hloupý, podrazák, bezcharakterní apod.

Ale všichni podle sebe nesoudí. Chytří chytráci omrknou naivní dobráky, kteří se jako naivní nevidí, zhypnotizují je, a když je dobráci přestanou bavit, zvolí nějakou osvědčenou metodu, kterou se jich zbaví a dobráci jen zírají. Dobráci se trápí, že za to mohou sami a jindy vidí, že naletěli a trápí se taky. Takže se trápí vždycky a trvá jim dlouhou dobu než to rozchodí.

Chytří (naivní) dobráci totiž soudí podle sebe. Jsem typický dobrák (jen ať někdo řekne, že ne! 🙂 ), který chytráka rozezná jen málokdy a slupne chytrákovi téměř všechno i s navijákem. Ačkoliv jsem si v životě natloukla tolikrát, že moje duše je samá boule, není mi pomoci a jdu do toho pokaždé stejně. Dobrák si myslí, že když v přátelství, kamarádství nebo jen v prostém setkávání nabídne své srdce na dlani, hledí na zájmy toho druhého, pomoc v nouzi poskytne bez zaváhání, že ten druhý, který s ním komunikuje je stejného smýšlení. A zákonitě tomu tak není. Tedy, pokud narazí na chytráka.

Chytrák bystře a celkem brzy odhadne, že dobrákovi může nakukat cokoliv, že je tento slepý, hluchý, pro něj hloupý a proto ho lehce utáhne na vařené nudli. Sakrblé, co já pořád s těmi nudlemi mám?

Někdy se chytrák na počátku setkávání s dobrákem snaží jednat podle vize dobráka a nízké praktiky až do úplného odkopnutí se vyvinou až během doby. To nastává, až když ho dobrák omrzí, takže to nebylo prvoplánové.

Je tedy nejlepší přítel člověka pes nebo kniha?

Co s tím? Co vlastně tím chci říct? Vlastně nic. Je to jen rozjímání v dešti, je to o nesmrtelnosti chroustů, je to jen tak, aby řeč nestála …

Ilustrační obrázky vypůjčené z internetu