A smutek po mně sáh

Advertisements

20 thoughts on “A smutek po mně sáh

  1. Nadi, pěkná písnička vždy pohladí dušičku a tyto dvě písně mají duši – mám je také ráda a ještě mám ráda stejně jako ty banány 🙂 … po dnech smutných přijdou dny veselé a tak ať jdou co nejrychleji … pěkný den 🙂

  2. V době největší slávy Dalibora Jandy jsem byla ještě dítě. Jeho písničky jsou pro mě taková „guilty pleasure“ – potěšení, které ve vás vyvolá hezké vzpomínky, ale zároveň se za to trochu stydíte (že se vám mohl líbit ten hrozný totalitní kýč).

    • Abych řekla pravdu, moc Vám nerozumím. I když připouštím, že pro Vás jsou tyto písničky kýč, což je fakt subjektivní názor a mnohdy co je a co není kýč záleží na pohledu každého z nás, tak nepochopím proč totalitní? Písnička je buď dobrá nebo hrozná. Co nechápu, tak písnička mohla klidně vzniknout i po roce 89, není na ní, na jejich slovech vůbec nic, co by totalitu připomínalo. Jen doba vzniku. Nestydím se, Dalibor Janda se mi jako zpěvák líbí a jeho písničky taky. Když se ohlédnu kolem sebe dnes, tak vidím akorát Střihavku, tedy podle mě, jinak není kdo. Ale jsem ráda, že jste zašla a vyslovila svůj názor a své vidění, za což Vám děkuji.

    • Kýče jsou v každé době, i v této roztomilé demokracii. Jen se nad tím nikdo nepozastavuje, asi proto, že jsme tolik demokratičtí. Nevím, co je kýčovitého na písničkách o lásce, pokud nemají úplně stupidní texty láska-páska. A budeš se divit, ale v totalitní době vznikala spousta skvělých textů a výborných písniček… jestli znáš třeba V stínu kapradiny od Jany Kratochvílové, tak to bylo v totálně totalitní době. A písničky od Olympiku? Hana Hegerová? Sourozenci Ulrychovi? Dvě malá křídla od Heleny Vondráčkové? A to nemluvím o folku.
      Neházej všechno do jednoho pytle jen proto, že to bylo v takzvané totalitě. Něco jiného je sentiment, něco jiného kvalita.
      Od Dalibora Jandy mám nejraději písničku Jako ostrovy.

  3. Jéje Naděnko, nebuď smutná. Tak ráda bych ti nějak pomohla. Budu na tebe aspoň myslet a držet palce. Vybrala jsi krásné písničky.

  4. Milá Naďo, cítím, že jste smutná, nebo při nejmenším melancholická a chtěl bych všeobecně k výběru písní říct, že nejvíc se každému líbí melodie, které nasál do své duše někdy v mládí (asi tak 18 až 30 let) a proto třeba já zbožňuji písně jiných interpretů než třeba Vy. To, co je pro Vás možná limonádový kýč, je pro mně to, co Vy cítíte z písní Dalibora Jandy a naopak já nemohu na Jandovi slyšet nic jiného, než to jeho chraptění. Čili tím chci říct, že se nedá srovnávat zpěv Rudolfa Cortéze s Daliborem Jandou, protože rozhodující je věk toho kdo je posuzuje. Tak je to i s kulturou všeobecně. Něco jiného se líbilo mým rodičům, jak ve filmu či na divadle, něco jiného mně a něco docela jiného mé dceři…

    • Máte pravdu Mirku, ale některé věci spojují víc generací, třeba Beatles se líbí i mým dětem.
      Jinak, už zase denně běhám do špitálu a ode dneška zase na ARO. Je to opravdu zátěž na psychiku, ale nic se s tím nedá dělat. Takový je život, ale někdy to holt vybublá až na blog. Včera jsem měla krizi jako blázen.

  5. Naďo, chápu Tvé rozpoložení a chválím Tě, že s tím něco děláš. Doufám, že je Tvému Jiřímu přiměřeně. Polemizovat o zpěvácích nebudu, neboj. Dalibor Janda se mi docela líbil, Kamil Střihavka taky, Rudolf Cortéz taky; Vojta Dyk se mi líbí taky, Richard Krajčo taky, Michal Malátný taky, Martin Chodúr taky …

  6. Držím palce, nech sa zlé dni rýchlo pominú.
    Na Dalibora Jandu som bola pred dvoma rokmi aj s mojou mamou, vtedy mala 77 a páčilo sa jej. Aj keď jej miláčik bol odjakživa Waldemar, aj na tom sme boli asi 4 roky dozadu. A aby si mama doplnila zbierku návštev Zlatých slávikov, minulý mesiac sme boli na Gottovi. Ale v súčasnosti má najradšej Riša Mullera. Prečo to všetko píšem – no že to asi trochu naburáva vyššie spomenutú teóriu generačných rozdielov. Proste buď sa mi niečo páči alebo nepáči a s vekom to má veľmi málo spoločné. Moje dcéry sú napríklad závislé na našej rádiovej jubilantskej relácií a pesničkách typu „Malovaný džbánku“ a „Bludička Julie“, čo do nej občas primiešam.

    • Díky Blanko.
      Až na Gotta (nějak jsme se minuli, nejsem jeho fanynka), má maminka dobrý vkus :-). A jednoduché písničky jako „Džbánek“ nebo „Bludička“ jsou příjemné pro denní pohodu, které sice cíleně nevyhledávám, ale když je v rádiu pustí, tak nepřelaďuju 🙂

  7. Naďo, doufám, že smutek pominul, aspoň trochu! Tyhle písničky miluju, Dalibor Janda taky zakusil dost bolesti a trápení. Na těch písničkách není vůbec nic špatného, nejsou ani „dobově zatížené“. Písničky o lidech a vztazích a smutku a naději jsou totiž nestárnoucí…

  8. Tentokrát vůbec nebudu komentovat zpěváky a písničky. Kdyby to pomohlo, klidně budu celý večer poslouchat i nejstrašnější písně Karola Duchoně nebo Pavla Lišky. Tak aspoň držím na dálku palce a věřím, že všechno se zase v dobré obrátí.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s