Denně musíte uváděti svá kuchyňská vydání v souladu s všeobecným nedostatkem peněz. Máte svým rodinám poskytnouti vydatnou zdravou stravu a při tom stále udržovati hospodářskou rovnováhu. To je nemalá odpovědnost a ženy dnes musí také více a lépe počítati než dříve.
Tolik předmluva k jedné odrbané “kuchařce” bez desek, autora a roku vydání. K předmluvě se dá říct, že v každé době, i v té současné jest nutností více a lépe počítati, aby se udržela hospodářská rovnováha. No a když to dokáže hospodyňka, tak je s podivem, že to nedokážou tak vzdělané a zkušené hlavy na špici státu, které hospodaří s dluhy. Jako je rovna strana Má dáti a Dal, tak by mělo být vyrovnaná i strana – Mám na to a Koupeno, taktéž i Nemám na to a Nekoupeno. Kam jsem se to zase dostala. Ale to já ne, to autor(ka) předmluvy. Já chci psát o tom, že Vánoce jsou za dveřmi, tedy skoro a když ne Vánoce, tak pečení cukroví tedy ano. Pečení přímo klepe na dveře. My jsme vždycky začínali pozdě, až po Mikuláši, ale to jenom proto, že nám pekla babča Boženka a já jsem jen asi dvěma druhy navozovala v bytě tu správnou vůni pečení a jako neviděla ujídání syrového těsta dětmi. Také jejich pomocná ruka, která dostala svůj díl těsta, aby z něj něco vytvořila, pracovala s chutí a celý ten človíček co k té ruce patřil dal na chvíli pokoj, když tvořil nevídané výtvory.
Dnešní hospodyňky tvoří cukroví velice rafinované, úžasně zdobné a převážně krémové. Naše babičky použily tak akorát džem do lineckých koleček nebo-li kočičích vočí a jinak to to bylo cukroví bez krému. Pracičky, tlačené cukroví ze strojku, zmíněné linecké a také všelijaké jiné, které se už úplně zapomnělo. Otevřela jsem stoletou kuchařku, k čemuž mě inspirovala na jiném blogu jistá babička Maňasová, která si povzdechla, že s odchodem jejich babičky ze světa odešel i recept na “Zázvorky”, i jala jsem se ho hledat. A našla. Napadlo mě najít i další dávno zapomenuté předpisy na cukroví a něco z toho nabídnout i Vám pro inspiraci.
Tak pojďme do toho.
Preclíky s pistácií s důvěrou v hospodyňku, která množství zkušeně odhadne:
Mouku pěknou s máslem tlučeným cukrem a ustrouhanou pistácií rozdrob rukama a zadělej dvěma žloutky, pak dělej z toho malé preclíčky, pomaž je rozkloktaným bílkem, posyp hrubě tlučeným cukrem a nech do žluta upéci.
Makronky z ovesných vloček:
Potřeby: 15 dkg oves. vloček. 10 dkg cukru, 1 kávovou lžičku medu, 1 vejce, 3 dkg Vitella (nyní Hera), 1 citron. 3 dkg jemně strouhaných mandlí nebo ořechů, 1/2 balíčku pečivového prášku, trochu mouky.
Příprava: Vitello cukr a vejce utřeme do zpěnění, přidáme ostatní potřeby a dobře propracujeme. potom uděláme na plech pomaštěný tukem vařečkou hromádky jako vlašský ořech velké, smáčkneme je na plocho a při mírném ohni je upečeme do zlatohněda. Přidáme-li do těsta trochu mandlové tresti, jsou makronky lepší.
Zámečtí kluci:
Potřeby. 1/8 l vína, 1 vejce, 2 dkg cukru, mouka, sušené švestky, několik loupaných mandlí, Ceres (tuk), 1 tabulka čokolády.
Příprava: Z vína, vejce, a cukru ukvedláme s moukou řídké těsto. Uvaříme velké sušené švestky, vyndáme pecky a dáme místo nich mandli. Potom ponoříme švestky jednu po druhé do vinného těsta a usmažíme je v horkém oleji s máslem. Smažené švestky obalíme ve směsi cukru a strouhané čokolády. Pozor na těsto. Je-li příliš řídké, švestky vypadnou.
Tak a ještě ty zázvorky a je toho dost.
14 dg (čtvrt libry) tlučeného cukru dej na misku, přidej 7 žloutků a míchej to čtvrt hodiny, přidej k tomu 7 dg (4 loty) tlučeného zázvoru a 14 dg (čtvrt libry) mouky, prohněť to na vále , pak rozválej na tloušťku malíku a vypíchej formu zázvorky. Lej je na plech máslem pomazaný, pomaž je bílkem a posyp cukrovou krupicí a pec je zvolna. Pokud máte rádi měkké zázvorky, pak do krabice s nimi přidejte krajíc chleba.
Víte, že cukr se vaří na sedm stupňů? Alespoň Vám je vyjmenuji:
První stupeň – Chumáč
Druhý stupeň – Malá perla
Třetí stupeň – Velká perla
Čtvrtý stupeň – Malý puchýř
Pátý stupeň (co byste řekli?) Velký puchýř
Šestý stupeň – Lom
Sedmý stupeň – Karamel
Obrázky ze sbírky od Pavla T.
* Ze života české babičky * 
Že bych byl první? Naďo, nadělala jsi mi laskominy. (Říká se to u vás ještě?) Všelijaké ty dobrůtky vánoc, moje manželka už má napečíno. A hodně. Její prateta byla cukrářka a hodně ji naučila. A naší tradicí Vánoc je to, že několik kilo těch dobrůtek se vždy rozdá těm, kteří už nemohou. Sousedka 87 let těžce nemocná vždy na Vánoce žasne nad českou kuchyní. A pak se několik kilo veze na pevninu k dcerám, které sice převzaly žezlo cukrářského umění od mámy, ale nemají čas na takové skopičiny.
Zmiňuješ se o starých hospodyňkách a i o sobě, že se musí opatrně. Šetřit. To je za každého režimu normální. Mnozí si u vás představovali, že po klíčkách zvonění jakoby kouzelným proutkem nastane blahobyt, který, jak říkali komoušové (a v tom měli pravdu) se musí vyrobit. I tady musíme dost počítat, ale vždy se najde několik pencí na dobré cukroví. Tady záleží na prioritách.
Naďenko, hezky píšeš, já vždy obdivoval a obdivuji Tvůj talent, i talent NULI jak z obecných a obyčejných drobných věcí dovedete napsat hřejivý blog. V tom smekám klobouk. (lžu, žádný klobouk nemám)
Před několika lety jsem navštívil skanzen v jedné vísce blízko Labe, snad Přelouč?? a tam bylo v těch starobylých domečcích vystaveno několik receptů na staré dávné zapomenuté jídla. (Nebo zapomenutá?) Já jsem si je ofotil a teď vaříme „prdelačku“, „kramfleky“ a jiné dobrůtky starých časů. Visuri!!!!
To se mi líbíTo se mi líbí
Takovéhle reakce, jako jsi napsal ty a někdy i jiní, mám, Honzo, moc ráda. Bylo by zajímavé připsat, jaké druhy Tvoje paní peče a jaké máš ty, nejraději. Škoda, že nemůžeš nabídnout ochutnávku! A ten zvyk s tím rozdáváním je moc pěkný. Taky si to pamatuju, ale už to nějak vymizelo, možná to ještě někde žije. Jinak, Honzo, s tím počítáním jsem to brala obecně, i když v 1. pádě 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky Naďo za odpověď. Ještě se k tomu ozvu. Jenom bych chtěl opravit ten Přelouč. Je to Přerov Nad Labem. Navštiv, stojí to za to. Honya
To se mi líbíTo se mi líbí
Honzo, Přerov nad Labem je mým oblíbeným výletním místem, už jsme tam byli několikrát, taky jsem o něm v minulosti psala. Skanzen Veselý kopec je kousek od Chotěboře, také jsme tam výletovali, i kousek od Prahy v Kouřimi. I v Rožnově pod Radhoštěm jsme byli. Byly to bezva „výletovací“ časy s dětma i s vnučkama. Natálka, ta nejmladší je o to ochuzená.
To se mi líbíTo se mi líbí
Cukroví u nás spíše bejvávalo :-). Pekla jsem každoročně minimálně 10 druhů v několika dávkách, každý si mohl říci o 2 – 3 (když jsme bývali 4) a nejméně jedno jsem každý rok dělala nové. Některé se ujalo, jiné zapadlo. V posledních cca 5 letech dělám maximálně 5 druhů, muž s Pájou si řeknou každý 2 a já třeba přidám jeden. Pája cukroví nejí, já nesmím a Mirek by neměl (má už přes sto kilo). Jenže nakonec stejně mívám druhů přes deset, ale v menším množství – kamarádka dělá perníčky, Péťa přinese tak 3, 4 druhy a Ondřej 1 druh (dělá si sám každé vánoce kakaové hvězdičky, jeden z těch mých kdysi nových receptů) a jeho žena taky tak 2 druhy :-), švagrová na ochutnání taky každoročně přiveze …
P.S. Bezvadný skanzen je taky na Veselém kopci u Seče. V období posvícení tam mívají různé druhy koláčů a koláčků, v období po sklizni pečou různé druhy chlebů a na vánoce samozřejmě různá staročeská cukroví …
To se mi líbíTo se mi líbí
Měla jsem předsevzetí, to pečení letos hodně omezit, jenže jak si čtu předešlé komentáře kdo co a kolik druhů, už se vidím zase u válu a rozžhavené trouby. 😀 Taky miluju to syrové těsto, nejvíc mi chutná takové kakaové s vlašskými ořechy, to vždycky uždibuji až mě potom bolí břuch. 😛
To se mi líbíTo se mi líbí
Jeden rok jsem pekla s chutí, od té doby mě to nějak přešlo… letos budu mixovat kupované a pečené. Pečené zúžím na vanilkové rohlíčky a kokosové pečivo z kokosového těsta – ne z bílků.
Tvoje receptíky vypadají náramně, vínové těsto chci taky vyzkoušet už dlouho, ale s mým omezením to nebude ani letos.
Ale zázvorky bych mohla zvládnout, to je lehce pikantní a kořeněné!
K těm krémům – taky mám raději lepené marmeládou, nejlepší rybíz nebo višeň. Jsme holt zhejčkaní a zmlsaní. Ale kdo by odolal, když vychází tucty časopisů s vánočním pečením a to cukroví se na tebe směje se všemi polevami, čokoládovým zdobením, cukrovými kuličkami nebo ořechovým obložením! Jak potom člověk může upéct jednoduché pracny, obalené v cukru? 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Mama robieva aj strojové, aj linecké, aj vianočky vždy napečie – tak, ako to kedysi robili u nich doma. Len medvedie labky prestala robiť, moc to nešlo na odbyt. Aj svokra pečie tradičné. My sme si tradičné vytvorili keď som ešte nevedela piecť, takže robievam nepečené, lebo decká si bez toho nevedia Vianoce predstaviť tak ako si ich nevie predstaviť mama bez vianočky a svokra bez štedráku.
Spomenula som si, že keď sme boli malí, nosievali sme s mamou 24.12. po večeri koláčiky pani domovníčke, ktorá žila sama v piovničnom byte. Tata medzitým doma prevzal úlohy Ježiška a prichystal pod stromček darčeky. Myslím, že tak to robili aj ostatní susedia. Boli to trochu iné časy, keď si boli ľudia bližší. Aj keď ja si sťažovať nemôžem, dnes mi pri umývaní okien došla Okena, tak som si ju požičala od 79-ročnej susedky. Dala som jej za to dnešné noviny a ona mi pochválila účes, chvíľu sme podebatovali a hoci za ten čas som si asi mohla odskočiť kúpiť Okenu do obchodu, z rozhovoru so susedkou mám lepší pocit ako z nákupu.
To se mi líbíTo se mi líbí
Skvělý závěr, moje řeč!
Já třeba poslední dobou nakupuji spíš v malých obchodech poblíž… hypermarkety vydělávají dost, tak proč nedat vydělat i malým živnostníkům? Navíc se jich můžu na ledaccos zeptat, nebo si zanadáváme na počasí a případně na drahotu… 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
* Mirko, na vánočním období pečení cukroví bylo fajn, když jsme je přinesli do práce a vzájemně ochutnávali. Čile se vyměňovaly recepty a mlsalo se. Já jsem vždy za svojí tchýni sklidila obdiv, protože ona vždy dělala alespoň jeden druh zvláštně nazdobený, zvláštních tvarů a pak vždycky měla cukroví moc dobré. Její malinkaté trubičky plněné krémem dělaném z tuby z kakaové smetany byly boží …
* Jarko, to je tak vždycky, Já se vždycky zaříkala, že nebudu péct vůbec nic, ale pak jsem neodolala a něco jsem přeci upekla 🙂
* Vendy, vanilkové rohlíčky jsou klasika, u nás musely být vždycky, teď už je peče Katka, já nebudu péct už nic. Máš pravdu, ty obrázky jsou hodně lákavé, já nevím kde pořád berou nové a nové recepty.
* Blanko, vidíš a mě by Tvoja mama zrovna prackama uctila, ale u nás se už taky nepečou. Zeť Petr miluje vosí hnízda, synek Dan zase z prackového těsta slepované ořechy s krémem a všichni dohromady, všechno, i když se zaříkají, že letos tedy nic!
Je fajn, že máte hezké sousedské vztahy, to je opravdu poklad, kór v dnešní době.
* Všem – ať se Vám všechno podaří dobře upéct a ať Vám chutná!
To se mi líbíTo se mi líbí
Má dáti, dal. Nechce dáti, musí.
Dodával k té ekonomické rovnováze můj spolužák.
Ať se ti pečení daří. HERA je pečení. Však je to bohyně, ne?
Já pečivo moc nemusím.
Použe ulítávám na sněhových pusinkách.
To se mi líbíTo se mi líbí
Spolužák znal asi naši domácnost 🙂 Pusinky jsou strašně sladké …
To se mi líbíTo se mi líbí
Nadi, zázvorky nepeču, znám je z kuchařky, ale jak správně píšeš, dnes se dělá cukroví trochu jinak než za dob našich babiček, všeho je nadbytek a tudíž i to vánoční cukroví je tak nějak vylepšené – já se přiznám, že peču velice ráda, mám své oblíbené cukroví a hlavně výborné strávníky 🙂 já pro sebe bych nepekla, jsem masožravec, ale pro mojí rodinu peču moc ráda a baví mně to – péct začínám, až převléknu chaloupku do vánočního oblečku a to je pravidleně 1. prosince. Už se těším…:-)
To se mi líbíTo se mi líbí
Připojuji návod na nepečené vánoční cukroví, patřící do našeho rodinného stříbra, napsaný na vetchém papíře rukou dávno zesnulé manželčiny maminky:
KOKOSOVÉ KULIČKY.
5 dkg másla, 8 dkg mletého cukru, 1 lžíce rumu,
1 lžíce medu, citronová strouhaná kůra z 1/2 citronu,
pomerančová kůra strouhaná z jednoho pomeranče,
10 dkg kokosu, čokoláda.
Máslo s cukrem dobře utřeme, za stálého míchání přidáme med, vmícháme kokosovou moučku, struhanou kůru a toto zakapeme rumem, zpracujeme ve vláčnou hmotu a tvoříme malé kuličky, které obalujeme ve strouhané čokoládě…
Dobrou chuť!
To se mi líbíTo se mi líbí
Když jsem byla malá, tak jsme se předháněli, kdo má doma víc druhů cukroví. Zdědila jsem několik receptů, které jsou rodinným stříbrem, ale nějak letos nevím, jestli budu péct, nějak se mi nechce…
To se mi líbíTo se mi líbí
Moje maminka vždy, i když čas třeba nebyl, měla hotové veliké množství vanilkových rohlíčku a pracek jako základ vánočního pečiva. Když bylo něco jiného, tak že jsme třeba naše pečivo vyměnili se známými a sousedy, část toho našeho za jejich.
Ještě dělala ráda něco z kandovaným ovocem a s citronovou kůrou, ale to jsem byl mrňous, tak už nevím. Jó a ve velkém u nás byly o vánocích jablečné štrůdly.Otec byl, narozdíl ode, mne dost na sladké.
Letos to moc na pečení nevidím. Děti už jsou dospělé a náš zpívací program (oba zpíváme) je letos sice krásný, ale náročný.
http://gaudiumpraha.org/PPP3akalendar.htm
Upozorňuji, že to zdaleka nejsou všechny akce a k tomu patří samozřejmě ještě zkoušky.
Budu spamovat! Přijďte se na nás podívat 8.12.!
Click to access 101218pl.pdf
To se mi líbíTo se mi líbí
* Natty, přeji Ti, aby se všechno povedlo, nic se nespálilo a dobrou chuť Vám všem u Vás doma.
* Mirku, díky za recept, je velmi inspirativní, mohla by i Kristýna přiložit riku k dílu, uvidíme, co na to řekne 🙂
* Zuzko, však ono Tě to ještě chytí, to vánoční pečení je nakažlivé, uvidíš 🙂
* Doufám, Oto, že když jsi nás zde pozval, že se někdo dostaví. Díky za všechny, kteří se v tom vánočním mumraji zastaví a přijdou, za pozvání. Však já vím, že zpíváte všichni moc hezky. Byla jsem kdysi na koncertě a moc se mi to líbilo.
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky své netajené nechuti k Vánocům („Bah, humbug!“ řekl by Ebenezer Scrooge) peču cukroví pouze tehdy, když mi přeskočí v hlavě. Což se občas stane. Co ale stvořím vždycky je egg nog (vaječný koňak) – ten mi pomáhá přežít. Litr smetany, osm vajec, flaška rumu … mnoho hostů od nás v době vánoční odchází potácivým krokem. A vůbec jim nevadí, že žádné cukroví nedostali.
PS: Honzo, nepojedeš náhodou okolo? (just kidding)
To se mi líbíTo se mi líbí
hmmm…. recept na vaječný koňak mě zaujal… ale ta vejce – to se tam mrskají celá? nebo jen žloutky? to se ptám vážně, jsem velmi, velmi sváteční kuchařka 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Ahojky, máš zlomené srdíčko? pojď se přidat knám, nejsi sama. 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Na vynikajících cukrovinkách a cukrovích jakéhokoliv tvaru ulítávám pravidělně (i bez modulu). Musím si hlídat kožichovou linii, ale takové linecké, vosí hnízda, cookies nebo švestky v hořké čokoládě… mmmm… Milá Naďo, sbíhají se mi sliny ze všech stran světových i dimenzí vesmírných! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
* Milá Jarko Jar. dobře jsi vzpomněla vaječného koňaku, já ho sice nikdy nedělala, ale moje dcerka Katka (dnes má svátek), tak ta ano, letos zase bude, před několika hodinami zakoupeno Salko i rum :-). Tenhle úžasný nápoj hodící se úplně na všechno, mimo mých zamilovaných frankfurtských párků, mně velmi chutná v kafi a jako poleva zmrzlinových pohárů, jenže pak je s podivem, že váha nesouhlasí a šplhá se k nebeským výšinám …
* Valve, děkuji za pozvání, hezky si to užijte, ale soukromničím, do spolků zatím nevstupuji :-).
* Malé Chlupaté, taková kožichová linie to musí být něco!!! Mně se načisto rozpadla linie kožená 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
já jsem nešikovná – mám tři děti a když cokoli vyrábíme, mám to nejošklivější… ale zato pečené s láskou
mám bůhvíproč odpor ke stolní váze, nemám ani mixér, a tak nemám žádné těsto pořádné, sypu to od oka, za což by mě hospodyně asi zastřelily, nemám troubu, ale jen remosku… ale zase – já toho zas tak moc nepeču — a těsto na pizzu – dokonce kynutou – jsem se naučila i od oka jedna radost!
pročetla jsem článek a nejvíc mě zaujalo :“míchej to čtvrt hodiny“… hmmm, tak já to příště zkusím :D, pokud mi neupadne ruka, dám vědět, jaké to bylo!
To se mi líbíTo se mi líbí
No vidíš, Petro a právě s takovými hospodyňkami jako jsi ty, počítala ta stoletá kuchařka, která někdy neuvedla množství ingrediencí vůbec nebo jen částečně. Já osobně jsem cukroví měla taky větších rozměrů a o zdobení nebylo moc velkých řečí, ale ja říkáš pečené s láskou a taky chutnalo, bylo dobré, jen ten vzhled… 🙂 Jo a ten vaječňák, jsem zvědavá co Ti napíše Jarka Jar. za recept, protože receptů je na něj hodně a každý má ten svůj zaručený a nejlepší 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za inspiraci a uvedení do předvánoční atmosféry! Vaše recepty mi připomněly cukroví, které dělala maminka, když jsem byla malá. Mívali jsme zámecké kluky, makronky z ovesných vloček a jeden rok i zázvorky (ty ale byly dost tvrdé a jako dítě jsem chuť zázvoru navíc úplně nedoceňovala). Po revoluci a hlavně po nástupu internetu ale máma začala bohužel experimentovat s různými zahraničními recepty…. všechno polévat čokoládou a posypávat různým zdobením…. Už to nebylo ono.
To se mi líbíTo se mi líbí
(moc se omlouvám, že vkládám dvakrát stejný komentář, ale v tom prvním jsem uvedla špatný odkaz na www stránky. Pardon. Klidně mě smažte :))
To se mi líbíTo se mi líbí
Nevadí, Barboro, smázla jsem ten neplatný, nic se nestalo. Jsem ráda, že jsi mě navštívila a napsala jsi svůj koment. Je to příjemné setkání, i já se podívám k Tobě na blog.
To se mi líbíTo se mi líbí
Moje rodina dělá dodnes cukroví pouze s různými marmeládami, jak bývalo zvykem. Ne, že bych neměla krémové ráda, ale z domu na něj zvyklá jednoduše nejsem. A přesně, recepty je třeba schraňovat. Také jsem už zažila, že s některými lidmi odešla i jejich typická jídla, k nimž se váže hora vzpomínek, neboť to měli v hlavě, ne na papíře. A občas ani google nepomůže.
To se mi líbíTo se mi líbí
Tak, tak ani google nepomůže. O vaření receptech a různých mňamkách i šikovných kuchařkách by se daly napsat romány. Nevím jestli už takto někdo pojal „kuchařku – knihu“, ale bylo by bezvadný k receptu přidat jeho historii i krátké povídání k hodpodyňce, která podle něj vařila či pekla nebo jej přímo vymyslela.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nadi, u nás doma se vždycky na Vánoce peklo a i my se sestrou dodržujeme tradice. Máš pravdu, moje maminka slepovala cukroví pouze marmeládou. Nepekla moc druhů, vanilkové rohlíčky, pracny, linecké, oříškové tyčinky, sádlové kuličky, později úlky, tak tam bylo trošku krému, ale všechno bylo moc dobré. My se sestrou jsme ty základní věci převzaly, podle svého přizpůsobily, přidaly každá něco svého. Vždycky před Vánocemi si říkám, vyzkouším něco nového, ale nakonec, zůstává starý repertoár. No tak abych začala hledat recepty… Ale celkem mě to jednou za rok baví, asi bych to jinak nedělala, že? Přeji pěkný večer.
To se mi líbíTo se mi líbí
Nadi, hezkou první adventní neděli, na cukroví je čas, milé bude zapálit první svíčku, uvařit si dobrý, voňavý čaj a tiše se přenést tam, kde je nám hezky…pěknou sobotu a neděli.
To se mi líbíTo se mi líbí
* Heleno, právě je čas na zbrojení, hledání receptů a to já mám vždycky moc ráda. Mám nejen stoletou kuchařku, ale i jiné a tu hlavní, Snadtnerku prošpikovanou letitými recepty psanými rukou a tak to mám jako kroniku. Občas najdu i nějaké foto. Vždycky si u toho zavzpomínám.
* Natty, děkuji za přání a také Tobě přeji krásný víkend.
U nás dnes sníh, nevím zda se udrží, ale zima je dost!
To se mi líbíTo se mi líbí
Pingback: 2010 in review « Deník české babičky