Na cestě k záchodu a čekání na velkolepou příležitost

 

4815_10 Za poslední půlrok jsem se nabrečela tolik, že bych mohla dávat školení profesionálním plačkám, tak jsem si řekla, že abych se nezbláznila, musím brát i tragické věci s humorem, byť je černější než černý.

Jak jsme v létě, což se protáhlo do podzimu, stěhovali v domku, šoupali jsme s nábytkem sem a tam, zbylo na mě místo na spaní v jediném možném místě, tedy jak já říkám – v přístěnku pro služku nebo chcete-li v přístěnku jako spal Harry Potter v prvním dílu – Harry Potter a kámen mudrců, když bydlel u zlých příbuzných. Možná se měl Harry o něco lépe než já, protože měl jeho přístěnek dveře, kdežto já jsem jako na nádraží, ale budiž řečeno, na poslední koleji, za mnou už nic nejede. Oficiálně a vznešeně se dá říct, že spím ve své kanceláři (ha ha ha). 

Přivezli jsme babču, která v září oslavila devadesátku. Tradičně byla uložena v obývacím prostoru na rozkládacím gauči. Když jsem si večer ve svém přístěnku překlikla monitor na TV, nastala situace zralá na blázinec. Zleva babči program, zprava ke mě doléhal z obydlí mého muže jiný program a já chtěla program úplně jiný než oni dva. Zvuky se mísily a výsledkem byla kakofonie zvuků. Jasně, sluchátka mě taky napadla, nejsem žádné béčko, ale aby dosáhla ke mně do postele, na to měla krátký drát, takže nic. Přežila jsem. V noci mě probudila a vyděsila kulatá bílá postava potichu se šinoucí kolem mé postele a než jsem si uvědomila, že je to babča, která se šine na záchod, tak jsem se jí hezky lekla. Uvědomila jsem si, že spím nejen na nádraží, ale ještě ke všemu na nádraží, na cestě k záchodu.

Tak a zase mám problém s oslím můstkem. Jak z toho ven? Tak dobře, vezmu to ostrým střihem.

nuzky 

Už nějaký ten rok sem, rok tam, kupuju bag in box – víno Vinium, protože je docela dobré, hezky se z něj čepuje, vydrží a odpadá manipulace s lahvemi. V posledním roce se mi ale stalo, že víno bylo zkažené a musela jsem ho reklamovat. Byla s tím pěkná otrava. Sice mi peníze vrátili, ale ty štrapáce s tím mě tedy hezky nebavily. Když se to opakovalo po několikáté, sedla jsem, napsala zdvořilý, i když otrávený mail, abych si výrobci postěžovala a tím pádem, aby se chytil za nos, co to prodává za šancajk. Výrobce mi zdvořile odepsal, omluvil se (Věc v Čechách téměř nevídaná) a navrhl, abych mu poslala adresu, že mi za mé prožité útrapy pošle nějakou kompenzaci. Skoro jsem na to zapomněla, takže když jsem den před Štědrým dnem otevřela pošťákovi a ten držel v ruce bílou polystyrenovou škatuli velikosti složeného konferenčního stolku a řekl, že je to pro mě, zcela zdarma, tak jsem šla do starých kolen.

Zabaleno to bylo důkladně, ve třech jsme nedočkavě rvaly lepenku dolů, až se ta nádhera vyloupla. Nádherná série, šest sedmiček, jejich nejlepších a také medailemi oceněných vín, na mě zírala a já jsem si pomyslela: “Tohle nikdy nebudu moci načít, byla by to strašná škoda, jedině snad při nějaké vyloženě velkolepé příležitosti.”

foto 205

Nojo, a kde já teď chudák vezmu velkolepou příležitost, abych nečekala roky, třeba na Karolínin koncert v Rudolfinu?  

foto 215

Advertisements

30 thoughts on “Na cestě k záchodu a čekání na velkolepou příležitost

  1. Naďo, někdo to „vyhrát“ musí. Dočasné bydlení v přístěnku nebo v jiném stísněném prostoru známe asi všichni, kteří nemají čtverečných metrů obytné plochy na rozdávání.Ale kvůli tak milé návštěvě se dá vydržet vše.
    Tedy to koukám! Vinium se pochlapilo. Opravdu to je v Čechách věc málo vídaná. A brzy se určitě najde i ta velkolepá příležitost. 🙂

    • Pavle, není to dočasně, jedině dočasně jako Rusáci :-). Buď jsem to napsala nepřehledně nebo nevím. Příjezd babči na mém nádraží nic nezměnil a nezmění, ani když odjede :-). Kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu muže, jsme v létě museli změnit uspořádání přízemí. Zde malá ukázka blbnutí. http://brut.wp.cz/doufam-ze-do-vanoc-to-stihnu

      • Vůbec jsi to nenapsala nepřehledně, ale znalí Tvého blogu jistě vědí víc. Já jsem ještě nestihl přečíst přehršel Tvých příspěvků,proto se omlouvám za „trapný“ to můj komentář. 🙂

        • Komentář není trapný a taky nemusíš číst ostatní mé články, nakonec na to nemá nikdo čas a blbě se listuje zpět, já to znám :-). Nechme to jak to je, vysvětlili jsme si to, jedeme dál 🙂

  2. Už několikrát jsem Ti, Naďo, psala, jak obdivuji Tvé technické vybavení a udělátka. Ale musím se přiznat, že bych asi s tou technikou kolem sebe neusnula. Takže Tě obdivuji – ale nenásleduji. Já si jdu večer lehnout obvykle dříve než muž, který usíná u televize, vezmu knížku, chvíli čtu (někdy chvíli delší, někdy kratší), zavřu knížku, zhasnu a během chvíle spím. Samozřejmě znám i probdělé noci nebo jejich části, ale to obvykle probírám v duchu všechno možné, celý svět a celý život anebo právě jen ten jeden průšvih z tisíce stran (ve tmě nebo při měsíčním světle …).

  3. Tak to je nádhera, doufám, že už je alespoň jedna láhev otevřená, ne-li prázdná, vždyť jsou Vánoce… A další na krásnou vnučku! Jak říká kolega T, příležitost je vždycky!

  4. Jú, ty máš Naďo, potterovský přístěnek, to ti teda závidím, Harryho já žeru a do takového přístěnku bych ráda aspoň jedním očkem nakoukla. 😀 S přístěnku jsem nadšená víc, než z vín, piju málo a když už, tak nějaké sladké čůčo, nebo něco míchaného. Ovšem ta sada vypadá velmi luxusně a pánové od Vinia, se vskutku vytáhli. 😀

    • No, nevím, Jarko …, vím že si na „Haríka“ potrpíš, mně se nejvíc líbil první díl, pak jsem ještě byla s Krist. na dvou, ale i když to nebylo špatné, tak kámen mudrců byl nejlepší 🙂

  5. Takže, abych to vzal popořádku:
    Potterovský přístěnek si nedovedu představit, protože jsem nečetl a neviděl ani jeden díl, víno mě zanechává v klidu, my si vždycky z Weidenu dovezeme 1 lahvici Chateauneuf-du-Pape, a ta už tady zase odpočívá půl roku, manželka coby Moravanka si ji stále šetří na pak a když jsem se dnes zeptal, kdy to hodlá otevřít, tak řekla: „Já nevím jestli na Silvestra nebo na Nový rok?“ A já se zeptal: „A co tak zítra? Stříbrná svatba není dostatečný důvod?“ „Jéé, promiň, já zapomněla!“…
    Jinak, ta Kristýnka je ovšem „sólokapr“, krásná holka a ještě k tomu nadaná na housle! Bejt mladší, tak hned bych si na ni počkal…

    • Kristýna hraje na piáno, jestli někdy uspořádají koncert pro housle a klavír, možná otevřeme ty láhve 🙂
      Já ráda vinný střik, vůbec si např. nepotrpím na čaje, džusy jsou moc sladké, coca cola rovněž tak a voda z vodovodu se pít věčně nedá 🙂
      Mirku, velká gratulace ke stříbrné svatbě! Paní by si zasloužila pořádný dárek, třeba nějaký ten diamantík 🙂

  6. Potterovský přístěnek ti nezávidím a zvukový chaos už vůbec ne. Jen ti přeji, aby tvůj přístěnkový pobyt byl krátkodobý.
    Sluchátka s krátkými dráty jsou opravdu na belu, jakožto všechny ostatní přístroje s krátkými dráty (u nás to jsou halogenky, které nemůžu zapnout do zásuvky nad postelí. Halogenky jsou tedy upíchnuty na prodlužku, která se klikatě vlní kolem postele, zavazí a čekám, kdy ji naberu nohou a hodím držku.)
    Snad by bylo řešení sehnat sluchátky s příslušně dlouhými dráty…
    K vinnému dárku – tohle mě opravdu mile překvapilo. Vinium se pochlapilo a zachovalo se neobyčejně férově! V naší republice věc vyjímečná a nevídaná.
    Mimo téma – dnes nebo zítra budou zveřejněny komentáře a výsledky pohádkového hádání… 🙂

    • Ano, myslím, že s těma drátama je to obecný problém, výrobci si spočítali co ušetří, když drát zkrátí, aby si lidi museli kupovat prodlužky, ale u něčeho to nejde, jako třeba u těch sluchátek a když, tak o tom zatím nevím.
      Jsem zvědavá, kdo co u Tebe na blogu hádal, já si moc na čelní místo nemyslím, protože už teď vím, co jsem všechno přehlédla 🙂

  7. tak tohle, Naďo, je článek dle mého gusta! I když vím, že ti je ouvej, přesto jsi opravdu noblesní a napíšeš takový skvost! nejvíc mě dostaly ty kolena…no a to víno, to je fakt věc nevídaná, mně se stalo něco podobného s firmou ivea. Koupila jsem si krém, kde bylo napsáno, že pleť po použití je krásně jako opálená, prostě paráda! No a moje pleť nic. Furt zelená. I napsala jsem Nivee, že klame zákaznictvo, načež mi obratem poslali omluvu a chtěli adresu. Do tří dnů mi přišel balík s různými krémy a s omluvou, že moje pleť asi nemá dostatek něčeho, co vyvolá onu zázračnou reakci, což prý měli oni na výrobku uvést. Dobrý, co?

    • Díky, Zuzko, však na sebe slyšíme :-). To s tím krémem mě tedy překvapilo, doufám, že jsi jejich věrným zákazníkem a jinou kosmetiku u tebe není možné nalézt :-). Ale že to člověka potěší, když ten podnik uzná svoji chybu a to, že má člověk s jejich výrobkem nějakou štrapáci a postará se o určitou kompenzaci zklamání. To se mi líbí.

  8. Záminek k oslavám se u nás letos našlo mnoho 😀 Moji chlupatí rodiče popíjeli jeden likér za druhým. Milá Naďo, nepřeji ti, abys byla ve stejném výklenku jako Harry a mísily se ti tam tři různé zvuky.
    Ostrý střih je inovativní! Koncert v Rudolfinu je určitě velmi reálný 🙂 Musíš mě tam poté pozvat jako V.I.P. hosta, milá Babi!

  9. Ted Vas, Nado, dorazim tim, co dostal muj manzel jako kompenzaci od jedne firmy za nekvalitni vyrobek. Stezoval si, ze kuratko, ktere si zakoupil bylo nepozivatelne. Dostalo se mu od nich zasilky tricka s obrazkem a napisem „I maly ptacek dovede potesit“.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s