Dané slovo

ruce Rozjely se první všední dny nového roku, díváme se dopředu, zpátky ni krok. Mně to přesto nedá, abych se neohlédla k tomu, jak se to má s předsevzetími. Nevím, zda je to náhoda a bylo tomu tak vždycky, ale mám pocit, že letos k otázce dát si nebo nedat předsevzetí bylo docela dost článků – docela dost úvah. Většina těch úvah se zabývala tím, že je přeci úplně zbytečné vytknout si něco za cíl neb to stejně splněno nebude, tak jaképak copak, rovnou hodí svoji flintu do žita. Nadarmo by je hryzalo svědomí, kdyby, až se rok s rokem sejde, museli konstatovat, že plnění se nepovedlo, že nedodrželi, co si předsevzali, zase jiné by ani žádné svědomí nehryzalo, a vše by odmávli rukou, žádného svědomí nemaje.

Je to tak, že se z naší krajiny vytrácí, asi do úplného ztracena, dodržet slovo. Kdysi, místo písemných smluv existovalo podání ruky nebo “plácnutí si” na dohodě – na slíbeném a přes to vlak nejel. Jen málokdy si dovolil  jeden z partnerů své slovo nedodržet. Pošramotil by svoji pověst tak děsivě, že by mu pak nikdo nedůvěřoval. Společensky by se zcela znemožnil (mluvím o obyčejných lidech, jinak v každé době se to hemží podvodníčky a podvodníky ve velkém stylu, o tom žádných pochyb).

Jak má fungovat dodržování slova, slibu, daného druhé osobě, když nedodržíme slovo dané sami sobě?  Když už dokonce předem víme, že ho sami sobě nesplníme? Sami sobě! Pak není divu, že se dohody, potvrzené rukou dáním, skoro už vůbec, nenosí. Sebemenší maličkosti je nutné dát na papír, nejlépe přes právníka, který vychytá každé slovíčko, které by se dalo překroutit, aby bylo možné ze smlouvy vycouvat. Když se přesto povede vycouvat, není takový člověk společensky deklasován, ale ba naopak oslavován, jak je chytrý a ten druhý zůstává jako pěkný ňouma a trouba.

Ale nemá cenu se horšit nad dnešními mravy, není to mým zvykem, jen jsem se zamyslela nad tím, jak malou váhu má dané slovo a jak souvisí s Novým rokem.

117909

Když dal král své slovo, pak muselo být dodrženo. Alespoň v pohádkách tomu tak bylo.

Fotografie vypůjčené z internetu

Advertisements

25 thoughts on “Dané slovo

  1. To je hezké zamyšlení Naďo. Já si nikdy žádné předsevzetí do nového roku nedávám, ale na druhou stranu se vždycky snažím dané slovo dodržet a to dokonce ze všech svých chabých sil. Nerada totiž kohokoliv zklamu a to mě nutí plnit to, co slíbím. 😀

  2. Pravda. Já bych letos chtěla dosáhnout toho, abych o sobě mohla říct, že jsem dochvilná. Nikdy bych nevěřila, že to může být tak náročné. Budu se snažit držet své slovo (přijdu v 5 a nikoli v 5:08:) a tenhle článek mě v tom jen podpořil. Díky 🙂

  3. * Jarko, i taková alternativa je možná 🙂 a je fajn, že se vyskytuje u tebe 🙂
    * Pozdní příchody lidí mně děsně štvou, asi to bude tím, že já jsem všude o dost dřív, raději půl hodiny před než 5 min po 🙂 Tak držím palce!

  4. Předsevzetí je opravdu časté téma, teď jsem na to dala další článek.
    Máš pravdu v jednom – když člověk není ani poctivý sám k sobě, tak taková předsevzetí stojí za houby a nemusí se ani dávat. (A mnozí, jak zjišťuji podle reakcí, si už ani předsevzetí nedávají – aspoň natolik se znají, že ví, jaké by to mělo konce).
    Ještě máš pravdu v jedné věci – dnes, když někdo někoho převeze, ošidí a legalizovaně okrade, je oslavován jako úspěšný a chytrý člověk. Že jde o bezohledného a sobeckého grázla, o tom už se nemluví.
    Teď jsem si vzpomněla na několik let starou aféru v TV Nova, kde ještě pan ředitel Železný tuze vychvaloval svého člověka, myslím, že jistého pana Vávru, jak je cílevědomý, odpovědný, dochvilný, pečlivý a plně oddaný televizi, natolik, že si několik let ani nevybral dovolenou.
    O několik týdnů později ho tentýž vychvalovaný pan Vávra vykopnul z pozice ředitele Novy i z televize samotné…
    Co se slibů a předsevzetí týká, snažím se dávat takové sliby, abych je mohla dodržet.
    A k těm králům – to se mi vybavila ještě jedna větička z nedávno vysílané Noci na Karlštejně – zákony vydané by měl nejvíc dodržovat zákonodárce sám.
    Ach, kdeže ty staré časy jsou.

  5. Novoroční předsevzetí si nedávám. Ale pokud něco slíbím, tak se to snažím dodržet stůj co stůj. Řídila jsem se tím celý život, teď už to měnit nebudu.

  6. Hezké ráno Nadi, moc hezky jsi to napsala 🙂 Já zastávám názor, pokud něco vypustím z úst, tak to splním a pokud se mi to z nějakého důvodu nepodaří, tak se omluvím – co se týče předsevzetí, jak píši u mně, mám jedině a to celoživotní – péči o zdraví a to si jen každý další rok mého života připomenu a snažím se to dodržovat, letos jsem udělala vyjímku a podle kamarádky Marcelky udělám perníkový květináč :-), takže jedno konkrétní předsevzetí mám … vážím si lidí, kteří umí své slovo držet .
    Pěkný nový týden.
    P.S. Máš žabičku, písničku přidám zítra, ta s tou zelenou hubičkou nejde vložit, ale originál ano :-):-)

  7. Já si dávám jenom „lehká“ předsevzetí, abych je lehce splnil. Jako třeba: nebudu se omezovat v mlsání čokolády, nebo nebudu skákat „bungee jumping“, nebo kandidovat na prezidenta republiky a pod. …

    • Tohle jsou dobrá předsevzetí! Nehrozí jejich nesplnění, a tudíž nenásledují žádné stresy!
      Pět hvězdiček pro taková předsevzetí… 🙂

  8. Předsevzetí, z toho už jsem vyrostla, to bylo kdysi,většinou ta novoroční skončila fiaskem. Ale zato, když si něco umanu, tak za tím jdu a dokončím to, to se ale děje většinou během roku. A když něco slíbím, tak to, pokud možno, dodržím. No, to jsem chlubilka! Mám jednu velkou chybu a to je moje nerozhodnost, takové to, mám, nemám, někdy je to kruté, s tím ale už umřu, to je nevyléčitelné. Pěkný den!

  9. * Natty, díky za žabičku :-). Jinak péče o zdraví je záslužná, ale já jsem v tomhle nějak nedůsledná …
    * No, Mirku, obdivuji se Vám, že se vzdáváte tak úžasných věcí jako je „bungee jumping“ a že se udržíte splnit to, že jej nebudete provozovat po celý rok 🙂
    * Heleno, pokud máš jen jednu chybu, tak to máš dobré … 🙂

  10. Já vím o jednom předsevzetí, které, když jsem si ho dal či předsevzal, jsem vždy dodržel. A sice to předsevzetí, že si žádné předsevzetí nedělám. Když jsem si kdysi dal předsevzetí, že „letos“ zhubnu o šest a čtvrt kila, zjistil jsem už na Tři Krále, že jsem o čtyři a třičtvrtě kila ztloustnul. A mí přátelé, ti staří pokrytci, kteří o mém předsevzetí věděli mi vždy říkali, jak jsem zeštíhlel, i když jsem nedopnul kalhoty a uvázat si tkaničky u bot byl po výtce akrobatický úkon, jelikož jsem si přes pupek ani na špičky bot nedohlédl. A tak si myslím, že ten neduh novoročních předsevzetí byl měl být vymýcen do kořene. V Bruselu se už o tom prý vážně uvažuje.

  11. Mno, těch čtvrt kila by byl asi největší voříšek, bylo by to nejtěžší!
    Ještěže máme ten Brusel, možná se zamyslí i nad posunem jara, léta, podzimu a zimy, stejně ta roční období si dělají co chtějí, tak by se jim to mělo zatrhnout! I když letošní zima je v cajku, možná ji nechají jak je :-). Zdravím Tě, Honzo.

  12. Předsevzetí občas činím, občas nesplním. Ale do řady těch, co se snaží dodržet dané slovo někomu jinému, to se počítám. Když se se mnou loučila jedna třída, řekli mi, že jsem měla pro ně vždy vlídné slovo atd., ale nejvíc jsem je získala tím, že co jsem slíbila, to jsem dodržela – a že na to nebyli zvyklí – „Pančelko, na Vás byl vždy spoleh“. Byl to pro mě jeden z největších metálů v životě.

  13. Zajímavá úvaha, i když to osobně vidím maličko jinak: Samozřejmě v ideálním světě by bylo dobré neošulit planým slibem nikdy nikoho. V reálném světě se snažím, aby to – když už ideál z nějakých důvodů selže – pokud možno neodnášeli ostatní, ale já sám. Takže sám sebe na nesplněný slib čas od času (nebo často?) nachytám, i když na to nejsem právě pyšný. Na svém dvorku si to ale sám se sebou vyřídím, pozvu se na koberec, pořádně si vyspílám a slíbím si (v afektu, to samozřejmě neplatí), že něco takového už nikdy neudělám :-). Slovo dané někomu jinému je pro mě ale mnohem důležitější. Tam se umím vyrovnat jen s tím, že se vezme zpět slovo, které – jak se ukáže – by dokázalo napáchat nezanedbatelné škody. V tom měli králové docela pech, protože museli pro formu trvat i na tom, co se posléze ukázalo jako všestranný nesmysl, ostatně i o tom je řada pohádek.

    Mimochodem – musím připomenout, že už je 4.ledna a moje letošní novoroční předsevzetí zatím nadále žijí a posouvají se tedy v žebříčku délky života slavnostně nad jepice :-).

  14. Mirko, Petře, z Vaší reakce tedy vyplývá, že jste mnohem solidnější k ostatním než k sobě, u sebe si to nějak obhájíte, omluvíte, či jako Petr, si vynadá, ale neceníte se tak jako si ceníte ostatní lidi, ke kterým byste si nedovolili slovo nesplnit … Zajímavá úvaha 🙂

  15. Tak na tohle mám stejný názor jako NULI a Čerf. Ale já si, na rozdíl od něj, nespílám – pokud ovšem nesplnění mého předsevzetí neovlivní někoho jiného.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s