Jak přežít moji péči

elda66 Bohužel žádný návod neexistuje, takže přežívají jen silní jedinci. Nemocné orgie u nás přetrvávají i v novém roce a já zajišťuji zdravotnický servis už i pro psa. Ela znenáhla začala kulhat a celý den se jí  nechtělo ven, ani o misku nejevila zájem, což byl jev velmi neobvyklý. Paní veterinární lékařka konstatovala uvolněné vazivo v koleni a světe div se i angínu. Netrvala na priessnitz obkladech ani na pocení, ale rovnou jí dala několik injekcí a to proti bolesti, nějakou léčebnou, antibiotika, vitamíny a ještě další dvě už nevím na co.

Dala (přesně řečeno prodala) nám 6 ks děsně drahého léku proti bolesti, které měla Ela spolykat po dvou kusech další tři dny, pixlu neméně drahé kloubní výživy (ale ta má dlouhodobou výdrž) a taky antibiotika.

Dnes ráno jsem tedy Ele podala dva kousky toho protibolestiléku, které s chutí schrupla, několikrát se oblízla a a čekala další. Další prášek byl antibiotika zacpaný do masa. Ela v hubě pečlivě oddělila maso od prášku, tento vyplivla na zem a maso spolkla na dvě kousnutí. Pro jistotu zvedla namíchnutě a výhružně pysky, abych se jí neopovážila tu hnusobu nacpat zpátky do huby. Moudřejší ustoupí, tak jsem obětovala plátek sýra, pečlivě do něj prášek zabalila a šoupla jí ho málem až do krku. Sláva, podařilo se, spolkla to.

Během dopoledne jsem Ele nevěnovala žádnou zvláštní pozornost, nemám na starost jen jí, a v poledne jsem jí šla dodat tu kloubní výživu. Při té příležitosti jsem si řekla, že psí léky by neměly být na stole, že je tedy přemístím, ale ouha. Mimo pixly a antibiotik tam nebylo nic. Ta příšera si sežrala na posezení zbývající dvě dávky toho drahého léku. Tak co včil? Jaktěživo by mě nenapadlo, že se poškrábe na stůl (stačí jí jen se postavit na zadní, předníma se opře o desku stolu), aby zbodla léky. Jenže to je právě to, že mě to napadnout mělo. Mám mít rozum, ona ho nemá, tak bych měla předvídat, že když někdo přidá do léku něco, co psům chutná, že to asi před psy neobstojí. Zkrátka, pejskové si myslí, jaká je to dobrá ňamka a páníčkové, že jsou škrti, když jim dají jen malinko, proto, když je příležitost, tak se opatří sami.

Ela zatím nejeví nějaké známky újmy, chrní jako vždycky, rozvalená v místech kde nejvíc překáží, reaguje na mé požadavky, aby změnila stanoviště, odsune se o něco dále a pokračuje v chrupání, tak snad bude dobře.

Nejen před dětmi musí člověk schovávat prášky, ale taky před zvířaty. No napadlo by Vás to?

leonberger-0010

Nahoře, Ela jako štěňátko s Karolínou.

Dole, vypůjčený leonberger z internetu.

Reklamy