Výročí

9_2 Občas se brouzdám po netu podle zadaných datumů. Dnes jsem zjistila, že se před 100 lety, 7.1.1911 narodil Zdeněk Jirotka. Saturnina jsem, pravda, objevila dávno již tomu, ale byl převálcován jinými dílky. Teprve na stará kolena  se mi naplno otevřel jeho fantastický humor, jemný jak tylový závojíček a zároveň pěkný drsňák. Musím říct, že se u mě jedná o pozdní lásku, kdy jsem se zamilovala do všech osob vystupujících v románu. Hodně často mi před spaním putují do uší jejich příhody a tak usínám v nejlepší společnosti, při cestě do tmy. Prostřednictvím empétrojky jsem účastníkem všeho dění, spolehlivě mě naladí ke spokojenému spánku bez zlých snů a trápení. Vůbec mi nevadí, že vím co kdo řekne, co se stane a jak bude vyřešen problém.

O autorovi nebudu psát žádná životopisná fakta, těch je plný internet, je to jen vzpomínka na člověka, jehož knížka je známá i po 100 letech. Knihou srdci nejbližší se podle výsledku hlasování při večeru konanému 17. 10. 2009 stal Saturnin, Zdeňka Jirotky.

Zdeněk Jirotka nenapsal jen Saturnina , četla jsem i jeho Muže se psem, neméně zdařilou knížku, která zůstala ve stínu Saturnina. Ještě vzpomenu, že byl členem klubu Sedmilhářů, ve kterém byli Jindřiška Smetanová, Zdeněk Jirotka, Jaroslav Otčenášek, František Vlček, Vladimír Kalin a Ivan Osvald. Mezi těmito lidmi musela být nejen velká legrace, ale i úžasná pohoda a bezvadná nálada. Jeden každý z této party, byla osobnost, která zde zanechala laskavý a chytrý humor ve svých knížkách i v archivu rozhlasu, kde se scházeli ke svéráznému vyprávění. Mezi nimi jediná žena, ano moje mnou privilegovaná spisovatelka, Jindřiška Smetanová, kterou často zmiňuji.

Z internetu na mě vypadlo, že se ve stejný den, jako Zdeněk Jirotka,  narodila herečka Světla Amortová. Ano, jsme pestrá směsice v té lidské smečce. Možná měla talent, možná byla dobrá herečka, ale asi jí to nestačilo, stala se velmi angažovanou prorežimní osobou. V jejím životopise byla označena jako neblaze proslulá. (Neblaze proslulá Světla Amortová zemřela 14. března 1985 v Praze ve věku sedmdesáti čtyř let.)

Tak tolik moje nalezená výročí.

1188

Nahoře, teta Kateřina – Jana Synková

Dole zprava, Saturnin – Oldřich Vízner, dědeček – Lubomír Lipský a Jiří Oulický – Ondřej Havelka

Reklamy

30 thoughts on “Výročí

  1. Jasem moc ráda, že jste napsala o tom výročí. Pro Saturnina jsem tehdy také hlasovala. Četla jsem jej nejednou za život a postavy oživlé byly opravdu výstižné. Nemohu si pomoci, klidně bych to četla opět, ale už bych pod těmi osobami viděla herce, kteří je hráli.

  2. Milá Naďo, velmi jsi mne potěšila vzpomínkou na Zdeňka Jirotku a jeho Saturnina. Saturnin je moje milovaná kniha od mého mládí. Vlastním jeho výtisk ze šedesátých let, již značně ošoupaný, stokrát přečtený. Saturnina znám téměř zpaměti a to ještě před jeho zfilmováním. Vždycky jsem si jako tetu Kateřinu představovala Helenu Růžičkovou, ale Jana Synková ji zahrála skvěle a vůbec všichni. Sedmilháře také pamatuji, teď je dost často uvádějí v rozhlase.

  3. Saturnina jsem kdysi četla a pamatuji si, že jsem se u četby hrozně nasmála. Budu knihu muset zase vyštrachat.
    Česká televize seriál Saturnin reprízuje vždy v neděli v 11 hodin. Všechny herecké výkony se mi moc líbí. Režisér měl při výběru šťastnou ruku.
    Na Sedmilháře už si pamatuji jen matně. Ale vím, že to bylo vždy zajímavé a žertovné vyprávění.

  4. Naďo, taky jsem se ráda dostala zpět ke Saturninovi. Mám ho rovněž ráda, i film. Sice jsem pro něj nehlasovala (já mám v srdci nejvíc Malého prince), ale patří hned do řady těch dalších oblíbených :-).

  5. Krásná knížka, patří mezi mé nejmilejší právětak jako Horníčkovy „Dobře utajené housle“.
    Dokonce si pamauji jak jsem na Saturnina přišel. je tomu už 50 let (hrome, je to možný?) ano bylo to v roce 1960 v tramvaji. Stál jsem v nabité patnáctce na první plošině vlečňáku, vmáčknut mezi okénko a ruční brzdu, když jsem si všiml, že na zadní plošině motoráku, přimáčknuta na reostat, si čte nějakou knížku jedna známá kolegyně z práce a stále se něčemu chechtá. To podnítilo moji zvědavost a když jsme pak oba v Karlíně vystoupili, zeptal jsem se ji zvědavě: „Co to probůh čteš tak veselýho?“
    A tak jsem se dostal k prvně k Saturninovi. Za nejlepší fór považuji charakteristiku strýce Františka, který chtěl stále vynalézt mýdlo vyrobené z bezcenného svinstva, ale výsledek: SKVOST! Jenže to pokaždé skončilo výbuchem až posléze mu všichni jeho dělníci odešli si hledat bezpečnějsí práci v nedaleké továrně na výbušniny…

  6. * Jarmilo, dnes jsem si všimla, že TV Saturnina dává, tak jsem se dívala.
    * Mirko, já jsem pro něj taky nehlasovala, ale kdyby do mě cinklo, tak si fakt nevzpomenu pro co jsem to vlastně hlasovala :-). Jsem ráda, že to nakonec vyhrál.
    * Mirku, podobným způsobem jsem jednou nakazila úplně cizí paní v poradně pro nastávající matky, když jsem si četla knížku od Bohumila Bezoušky Tajnosti zákulisí. Smála jsem se skoro nahlas. Ta paní si napsala název a že si to hned půjde koupit 🙂 Dnes se už při čtení této knížky, když se mi dostane do ruky, jen usmívám, ale je to stále milé čtení.

  7. Saturnina mam taky rada. Nejen, ze jsem knizku cetla, ale divali jsme se na film se synem a rikal, ze teta Katerina je cela jeho babicka (ma vrele milovana tchyne). Dalsi mou oblibenou knizkou je Pan Kaplan ma stale tridu rad. Jeji humor jsem ocenila az tehdy, kdyz jsem sama v cizine navstevovala vecerni skolu pro cizince s vyukou mistniho jazyka. Treti veselou knizkou je Hrabaluv Automat svet. Vsechny tri tyto knizky doporucuji vsem, kdo si chce spravit naladu.

  8. Biju se v prsa a doznávám, že tady mám mezeru ve vzdělání. Nejen, že jsem nečetla knihu, ale já neviděla Saturnina ani zfilmovaného. Co teď?! Rychle, honem musím tu knížku sehnat, takle to přece nemůžu nechat! 😀

  9. Přece v tom nenechám Jarku samotnou. Také jsem Saturnina nečetl ani neviděl film. Knihu mám v knihovně, film na dvd. Tak co teď s tím? Uvidíme a přečteme. Nebo naopak? Přečteme a poté uvidíme? 😀

  10. Už jsem potkal hodně Miloušů a tet Kateřin, ale ani jednoho Saturnina. Jen toho od Jirotky. Tak za něj moc děkuji i Tobě Naďo, žes mi ho připomněla.

  11. * Tak Pavle, až něco uskutečníš, tak dej vědět jestli se ti to líbilo.
    * Oto, tak příště:-)
    * Jardo, to já ráda. Máš pravdu, ani já si nevzpomínám, že bych někdy Saturnina potkala :-), je to hodně specifická postava 🙂

    • Rozhodl jsem se nejdříve pro film a to bylo možná špatně. Neříkám, že se mi to nelíbilo. Ale na tenhle typ humoru musím mít tu správnou náladu a ta asi nebyla dnes. Nechám to uležet a za nějakou dobu film zhlédnu znovu, v klidu a v té správné náladě.
      Stejně se na tom podle mě nic nezmění. Pěkné, ale nebyla tam pro mne taková ta správná jiskra, kterou bych se nadchl.

        • Je to specifická doba,kdy se ještě muži chovali jako gentlemani,ale není to (ach jo, tak otřepaná fráze) můj šálek kávy.Jsem milovníkem Cimrmana.To je také svým způsobem zvláštní kategorie.Někdo by v tom našel určitou malou podobnost, ale já tedy ne.A proč bych to nepřiznal.Samozřejmě jsem riskoval „ukamenování“ od ostatních, jelikož drtivá většina Saturnina miluje.Jeden má rád vdolky, druhý zase holky. 😀 Vidíš, něco mi stejně v podvědomí Saturnin, respektive teta Kateřina nechala.A že jich tam bylo.

  12. Naďo, vřelé díky! Nevěděla jsem že Saturnin byl zfilmován, a film jsem si hned stáhla. Od začátku hýkám smíchy jako syn Emilčiny kamarádky – ještě že nejsem v divadle! Kniha, vydaná v roce 1964, je jednou z nejošahanějších v mé knihovně. Jo a parník Praha, ten fakt dělal děsné vlny.

  13. Z uvedeného výběru dávám zcela jistě před neblaze proslulou Světlou A. přednost blaze proslulému Saturninovi. Co říct víc: Jedna z mých nejoblíbenějších knížek (filmu se u mne ani zdaleka nepovedlo tolik zabodovat). Kdyby existoval dospělý člověk, který by se poprvé v životě rozhodl přečíst nějakou knihu a požádal mne o doporučení, měl bych jasno.

  14. je knihou mého srdce. Nalezla jsem ho v antikvariátě, když mi bylo 20 let a dost jsem se do tohoto skvostného humoru zamilovala. Protože mi bylo 20, chtěla jsem tehdy být tou mladou holčinou o níž bojuje Milouš a hlavní hrdina a moci tam pobývat s těmi hrdiny a zažívat ty bezva srandy. I film (nebo seriál?) se mi moc líbil, ale kniha je kniha. Z té knihy vždy vyzařovala taková pozitivní prvorepubliková atmosféra, taková hezky idealizovaná, až v pořadu Kniha mého srdce, jsem se dozvěděla, za jakých smutných podmínek Jirotka tuto knihu psal. Monika M.

  15. * To jsem ráda, Jarko, že jsem u tebe zabodovala 🙂
    * Petře, tak já bych ji doporučila až jako druhou 🙂 První bych doporučila Jindřišku s „Ustláno na růžích a … 🙂
    * Moniko, moc dobře jsi to charakterizovala “ Z té knihy vždy vyzařovala taková pozitivní prvorepubliková atmosféra, taková hezky idealizovaná, … „

  16. A já nevím.
    Zase mi přijde, že je pan Jirotka moc přehodnocen – je to moc fajn knížka a chápu, jako malé tolerantní stvoření, že je vašeho (ať už tvého, Babičko, nebo jiných :)) srdce knihou nejmilejší… Ale já mám raději originály a anglický suchý humor je mi trochu bližší než ten počešťěný a v „rukavičkách“, takže jsem sáhlo po Jeevesovi & Woosterovi, což je vlastně Saturnin ale anglický a první. Pan spisovatel něco sem tam zkopíroval, nemám mu to za zlé a Saturnin je přece jen kvůli svému češství trochu odlišný – a proto mě je bližší tahle dvojice. A stejně tak dokonalé filmové zpracování kde hrají moji oblíbenci Hugh Laurie a Stephen Fry, duo ryze anglické a nebojící se provokovat.
    Je to jen mimozemský názor, netřeba brát vážně – je dokonce vyžadováno nebrat vážně! 😀

  17. Četla jsem na internetu tento názor, Malé Chlupaté, ale mně, která originál nezná je to jedno a to češství, cítit, je mi blízké. Jsem ráda, MCHS, že jsi zde napsal jak si to myslíš ty. Pestrost názorů je ta pravá diskuse.

  18. i já mám Saturnina ve svém srdéčku již od dětství. Četla jsem ho snad už ve třetí třídě a od té doby mockrát, a doma jsme si ho četli nahlas, stejně jako Nepilův Srpen s bejbinkou. Ovšem na film jsem si musela malinko zvyknout, měla jsem zcela jinou představu, jak by měla vypadat slečna Barbora. Ovšem Milouš a teta Kateřina odpovídají mé představě!
    p.s. další mou knihou je Vejce a já a Co život dal a vzal od Betty McDonaldové

    • No vidíš, Zuzko, četla jsem na internetu i ten názor, že by jedna jistá viděla raději v roli tety Kateřiny Helenu Růžičkovou, mno, já jsem fanda Kateřiny od Synkové 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s