Emilka v divadle

O smíchu

babka Jedovatý smích, poťouchlé pochichtávání, nevkusný sarkasmus nebo ječivý falešný smích – to jsou všechno způsoby a možnosti, jak otrávit život sobě, ale hlavně lidem v okolí, vydaným napospas těmto a podobným projevům. Nikdy bych ale nevěřila, že i upřímný smích jako reakce na dobrou a slušnou zábavu nás může přivést do velkých nesnází.

Před několika lety vystupovalo divadlo Velkého Mistra několikrát v Semaforu. Syn mé kamarádky měl dva lístky, jeho matinka zájem neměla, a tak jsem s Péťou vyrazila na Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem – příhodně radostně natěšená na dobrou zábavu.

Což – bavila jsem se dobře, ale již záhy, snad po čtvrtině hry jsem na všechny strany a vší silou vysílala neverbální signály, že jsem v divadle úplně sama; že osobu, která shodou nepříjemných okolností sedí vedle mě, vůbec neznám, nikdy jsem neznala a znát nechci.

Peťulka se totiž nesměje – on hýká, a k rozpoutání pobavení u něj stačí než náznak. Ostatně tu hru znal dobře předem, takže věděl, kdy a na co se může začít těšit.

Začínalo to vždycky stejně, s ještě zavřenými ústy se jakoby snažil přemoci záchvat smíchu a vycházelo z něj jakési protahované kvokání. Pak už nemohl vydržet a vypukla pravá oslí serenáda s hlasitým hýýýý   hýýýýýý   úúúúch uch hýýýýý   hýýýýý.  Když se však hra dostala k některé ze špičkových scén, propadl amoku. Dokořán otevřená ústa, ze kterých vychází hlasitý hýkavý řehot, záda pevně zapřená v opěradle a hlava zvrácená téměř na ňadra dámy v řadě za námi. Následovalo – žel, dočasné – zklidnění, utírání slz a také slin, kterými se vždycky poprskal. Dodnes nevím, jestli v určitých chvílích nerozesmál publikum více, než herci. Ostatně jsem si téměř jistá, že ve chvíli, kdy pan Svěrák přecházel jeviště na forbínu, aby přečetl něco poznámek ze zápisníčku výpravy, velmi upřeně hleděl na sedadlo vedle mého – protože přeslechnout Petrovo řádění nebylo lze ani hercům. Jen tak šel, s mírným úsměvem, s mírným pokyvováním hlavou, já řešila – utéct – neutéct – a Peťánek opět „nabíral“, protože věděl, že ho čekají zápisky o návštěvě Petrohradské Ermitáže.

Mám ráda lidi, kteří se umí zdravě, dobře, na správných místech a správným věcem od srdce zasmát, jsem tolerantní člověk; ale nezbývá mi než uplatnit zásadu dospělého člověka: Být tolerantní i v této situaci znamená říct Sbohem a ustoupit ještě o ten poslední krok – do Macochy. A proto: S Péťou – do divadla – na komedii – už nikdy více.

Autor:  Emilka Aberlová

Advertisements

17 thoughts on “Emilka v divadle

  1. Tak to se ti Emilko ani nedivím. 😀 Jak s podivem zjišťuji, něco podobného jsem zažil minulý rok, kdy bylo Divadlo Járy Cimrmana na návštěvě u nás. Rozdíl byl v tom, že zhruba ve třetí řadě seděla distingovaná dáma a místo hýkání se projevovala strašným pištěním a chrochtáním.Chudák dáma si zakrývala ústa, ale bylo to silnější než ona.Naštěstí to nakonec nebylo natolik „rušivé“ a všichni jsme si tenkrát užili Hospody na mýtince.I mistr Svěrák se tehdy několikrát „zadrhl“ a měl spoustu práce, aby zadržel výbuch smíchu.Dokonce nadhodil repliku, která v původním textu hry nebyla.Samozřejmě byla mířena ke chrochtavé dámě.Byla to však replika milá, uklidňující a velice vtipná, že snad celý sál vyprskl smíchy a myslím, že v tu chvíli nechrochtala jen dáma ve třetí řadě. 😀

    • Ááá – to znám – byla to dáma typu „papiňák“! U těchto lidí mám vždycky hrozný strach, co by se asi stalo, kdyby se jim zasekla pojistka uvolňující přetlak. Co to udělalo s gulášem a s naší kuchyní si dobře pamatuji. Díky a zdravím.

  2. Na Dobytí severního pólu jsme kdysi byli s manželem v našem divadle a bylo to opravdu pěkné, jen škoda, že jsme neměli v publiku, žádného hýkavce, naše zážitky by byly určitě ještě lepší a zapamatovetelnější. Jednou jsem slyšela vyprávět, tuším pana Donutila, že takový řehtající divák je pro zábavné pořady velký dar, protože dokážou strhnout k smíchu celý sál. Něco na tom určutě bude. 😀

  3. Emilko, to je zase parádní poudačka! A to jsem už rozřehtaná od Tvého komentáře u Zuzany – za všechno můžou trpaslíci! Také jsem párkrát na Cimrmanech byla, baví mě – ale nejsem skalní. Ovšem svým smíchem také dokážu nakazit, občas se směju víc než ostatní a bývaly doby (když ještě se mnou někam Pája vyrazila), že se ona tvářila, že k ní nepatřím )a napomínala mě :-).

    • Díky Mirko, a s těmi trpaslíky se váže i příhoda, kterou mi vyprávěla maminka mého skvělého zetě. Jednou si, ještě jako malý chlapeček, krátil dlouhou chvíli oblíbenou zábavou: Ležel na zádech na kuchyňské lavici, hlavou volně ťukal do stolu a nohama do rytmu kopal do všeho, na co dosáhl. Pochopitelně – podařilo se mu vykopnout okenní tabuli. A když jeho maminka zahájila výslech, s nevinýma modrýma očima a vážnou tváří jí vysvětlil, že okolo běžel trpaslík, a protože byly zavřené dveře, proskočil oknem. Já Tě srdečně zdravím.

  4. to znám. Taky se někdy tak směju. A mám kamarádku, která se taky tak směje. Jednou jsme byly v kostele na kázání, pan farář řekl vtip (dost dobrej), lidé se tak decentně zasmáli, protože v kostele není radno se smát nahlas, jen zezadu se ozývalo hlasité řechtání hahahahah. Ale pořád jsem nýmand proti jedné mé kamarádce, která se smíchy dusí a zalyká. Na komedii s ní do divadla také nikdy více!!!! Protože lidé se pak smáli ještě jejímu smíchu.

  5. Mladí už pro to mají zkratku: LORF = Laughing on Rolling Floor, smíchy se svíjet na podlaze.
    Dříve se říkalo smích hurónský.
    „Veselá mysl, půl zdraví“, řekla by teta Kateřina.
    „Smích je koření života“.

    Intelektulálové se u Cimrmana usmívají jen koutky úst, protože v podstatě je to vážné.

    • Jedna z mých starších sester vždycky říká, že její jediné štěstí je, že se s Mistrovými hrami seznámila až dlouho poté, co měla jako následek úrazu natřikrát přeraženou a na řadu týdnu k sobě sdrátovanou čelist. „To tak!“ – komentuje – „abych měla ještě roztržené koutky!“ No – nikdy jsme nebyli rodinou intelektuálů. Myslíte, že hurónský smích má něco společneho s Hurony? Zdravím.

  6. Moc pekne,Emilko, dekuji. Po precteni nekolika Vasich clanku jsem se stala Vasi obdivovatelkou. Ja prozila podobne pred mnoha lety v kine na filmu Nekdo to rad horke, kdy mi neznama dama, sedici vedle mne, skocila kolem krku a rvala mi do ucha. My mame na diskach doma vsecky Cimmermannovy hry. Muj syn si donekonecna pousti a tu, kde jsou v nebi Komensky, Havlicek, Jan Hus, sv. Vaclav, praotec Cech a babicka Bozeny Nemcove, vrele vsem doporucuji (nazev ted, bohuzel nemam po ruce).

  7. po návratu z hor jsem zjistila, že na mém oblíbeném Nadině blogu přibyla spousta článků! Výýýborně, jenže já musím taky pracovat a ne pořád jen číst! tak doufám, že se postupně dostanu ke všem novým článkům…no jo, ale dneska musím zlikvidovat doma vánoční výzdobu…aaach jo…

  8. Hlavně že se neztratil humor!
    Možná, že pan Svěrák zrovna přemýšlel o zlanaření Péti do svého divadelního ansámblu…
    Přiměřeně, přiměřeně. Úměrnost by asi měla být i při zábavě.
    Ale vysvětluj to zrovna rozchechtanému dotyčnému! Buď to vezme jako další vtip anebo se urazí…
    Jedno pozitivní poznání: rozhodně ses nenudila! 🙂

  9. Nepochopí-li Emilka hýkání u Cimrmanů, nepochopí spousty teorií humoru jako takového 😀 Protože udělám-li Krok stranou a vysvětlím-li podrobně můj náhled na Járu da Cimrmana, věčného to obroditele národa Českého, neskutečně nadaného vynálezce a umělce… vydá to na román!

  10. Milá Emilko, myslím, že pochopit vás může, jen ten, kdo tam byl s vámi. Asi to byla síla. Lidé humor vstřebávají různě. Váš společník znal texty předem a tak se již předem smál (hurónsky) a připadá mi, jestli Cimrmanům dokonce nenapovídal. Nemyslím si, že byste nepochopila cimrmanovský humor ani humor jako takový, jak je psáno v komentáři nade mnou, naopak vy máte humoru na rozdávání!
    Těším se na vaše další zážitky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s