Brilcil

Jarmilky12 Někdy mi najednou pošle mozek slovo, se kterým si nevím rady. Vím, že jsem ho už někdy slyšela, ale proč a nač a co znamenal si mozek nechává pro sebe. Jako včera. Z ničehož nic mi do hlavy skočilo slovo – brilcil. Ani nevím zda se to takto píše, jestli to byl nějaký název čehosi, co jsme kupovali běžně, nebo název nějaké události, či zkratka nějakého podniku, zkratky byly kdysi velmi hojně užívané. Např. já jsem kdysi působila jako TDI u VHMP VS.

Ale brilcil – nic, prostě nic, jen to slovo visí ve vzduchu. Nepomohl ani google, i když jsem poslouchala našeptavadlo a slovo rozdělila na dvě části a přidala ještě jedno “l”. Ani nevím, ve kterých letech tak neobvyklý název čehosi, vznikl.

Pamatuji na dobu, kdy se výrobky nazývaly lidskými jmény (a dodnes nazývají), takže chudinky Jarmilky jsou navždy spojeny s dámskými spartakiádními cvičkami, které se nosí dodnes na tělocvik, ani Toníci neudělali terno s názvem pro pánskou spartakiádní botkou, která ale věhlasu Jarmilek nedocílila, nepromokavý kabát se jmenoval Radka a nejhorší to měly Dany, protože Dana bylo (možná stále je) tělísko proti početí. Mám takové jméno, že by si člověk řekl, že žádného výrobce nenapadlo nazvat svůj výrobek právě jím a přeci. Hádejte co se mi plácá na okně? Správně, záclona Naďa. Nevěřila jsem svým očím a musela si do kuchyně tu záclonu koupit. Ještě, že je hezká, mohla jsem dopadnout daleko hůř, mohly se po mně jmenovat třeba kalhotkové plenky, jako po chudák Teně.

Na druhou stranu podprsenka – Victoria Secret je žádaná a je známá po celém módním světě, jako šaty Hugo Boss a kdekdo by mohl takovým jménům závidět, s jakou úctou jsou vyslovována a hlavně výrobky po nich pojmenované, žádané. Vypadá to, že je je jasné, že aby bylo jméno pro výrobek plusem a šlo na odbyt v co nejvyšších cenách, musí mít i své příjmení. Je vidět, že jen těžko můžou takovým značkám konkurovat i tak slavné cvičky Jarmilky nebo kombiné Vanda.

I když, kdybych přistoupila k jednání s výrobcem záclon zn. Naďa, aby se záclona jmenovala Naďa Dubcová, pochybuji, že by na to přistoupil, protože jen těžko by kvůli tomu záclona stoupla v kurzu a její prodej by se rozšířil po celém světě jako vzpomínaný Hugo Boss. Inu, příjmením to tedy asi taky tak úplně nebude.

Jenže, nikam jsem nepostoupila, stále nevím co znamená slovo “brilcil”, ale zase, pořád si ještě pamatuji punčocháče značky “Pavone”. Možná byly tenkrát ve světě žádané, jako dnes podprsenka Victoria Secret a kde je dneska konec nějakému brilcilu?

Advertisements

42 thoughts on “Brilcil

  1. Naďo, brilcil byl něco jako řasenka. Měla jsem ho, tehdy vůbec nebyl k dostání:) No…spíš než řasenka taková impregnace řas:) Vzpomínám si, že jsem ho použila jen jednou. Nešel umýt, musel se z řas nějaký způsobem vydrolit. A já tehdy drolila a drolila, padal brilcil, ale i řasy:) 😦 Tak to vidíš, ty máš záclonu, já zase kosmetiku:) Udělala mi radost i „nápaditá“ reklama na punčošky:)

  2. To mě mrzí, že jsem dnes nebyla první. Brilcil, bylo opravdu nesmývatelné tekuté líčidlo na řasy. Stejně jako předchozí pisatelky jsem s ním neudělala dobrou skušennost. Mám ve zvyku se odličovat každý večer a tento lak nešel z řas, ani hrubým násilím. Od té doby jsem na řasy používala „Reginu“, která jde krásně odrolit a kupodivu ji vyrábějí dodnes, jako náhradní náplň do řasenek. 😀

  3. Milé dívky, záhada je odtajněna, vůbec nevím, proč mi tak náhle bez nějaké spojitosti tohle slovo naskočilo. Nebyl brilcil ve škatulce co se do ní plivalo? 🙂

    • Kdepak Naďo, v té krabičce bylo líčidlo „maskaro“ už ani nevím, jak se to psalo. Na brilcil si pamatuji, v malé skleničce s černou tekutinou. 😛

      • Naďo, co myslíš škatulkou a pliváním? Takovou tu černou hmotu u které byl kartáček? Nejdřív se nanesla na kartáček a pak na řasy, na kterých nedržela? 🙂
        Brilcil byl opravdu ve skleničce. A nanést taky pořádně nešel, většinou vznikly na oku tři až čtyři hodně silné řasy 😀

  4. *Jarko, Regino, mascaro byla škatulka s kartáčkem a malým zrcátkem, kde byla černá hmota, která se zvlhčením a rozšmidláním černé hmoty kartáčkem, nanášela na řasy, Jo to si pamatuju, vůbec si nepamatuju čím se dělaly linky na víčkách a podoba brilcilu mně úplně vypadla z hlavy.
    Regino, ty se máš, máš svoji značku kosmetiky 🙂

    *Pavle, bude to tak a ani nemá příjmení 🙂

  5. Naďo, kosmetiku svoji mám, ale vůbec ji nepoužívám:-) Oční linky… docela dlouhou dobu jsem je nosila:-) Vypadaly úplně jako klasická řasenka, akorát se místo kartáčku vytáhl štěteček:)

  6. Kdo pozdě chodí….! Já jsem to také věděla! Brilcil jsem sice nikdy nepoužívala, ale přesně vím, jak vypadal, dámy nade mnou už to přesně popsaly. Pamatuji si, že když nebylo Brilcilu, tak byl krém na boty… Ono se tenkrát pro krásu používalo ledacos. Náhodou, jarmilky se vyrábějí dodnes a stále se používají v tělocviku. Jé, ještě jsem si vzpomněla, že jako dítě mi byly kupovány i jako letní prázdninová obuv, styděla jsem se za to, jak jsou bílé, tak před první vycházkou jsem si je pěkně upatlala. Často se mi stává, že mi nějaké slovo „uvízne“ v hlavě a marně vzpomínám, co to bylo. Pěkné téma sis vybrala, napadlo mě ještě pár jmen, která působí kvůli jimi pojmenovaným výrobkům velmi komicky…..

  7. Jé, tak u záclony s příjmením jsem se zasmála :-D. A jak :-D. Zajímalo by mě, jestli po mně taky pojmenovali nějaký výrobek, hned to jdu vygůglit :-D.

  8. Koukám Naďo, že máš podobné problémy jako já. Taky mně pronásledují některá slova, nemohu se jich za žádnou cenu zbavit, ale ještě hůř je to s různými melodiemi (z písniček či nějaké klasiky), čím pitomnější melodie, tím víc se mi drží jako štěnice, snažím se to zabít tím, že se nutím do melodiích jiných, aby se mi za malou chvíli vrátila ta melodie původní. A tak to jde stále dokola. Asi je to tím, že jak stárnu tak pitomím. (To je nové české slovo)
    Někteří diskutéři se tím tvým magickým slovem dostali do vyjmenovávání všelijakých šminků a tu mně to přivedlo do mých dětských let a let mládí. Když se nám podařilo jet na výlet do Prahy, ned Museem zářil neon SYTHESIA, jinde zase JEKRA (to byl druh polévkového koření). Pak to byl PILŇÁČKŮV OHOL, KALODONT, ŠOTEK, PALABA, čokoláda LIDKA (Koukol a Michera), drogerie „U Pexidera“ hlásala, že prodává „Pražskou domácí mast“a později různé nápisy jako: „Nenajdete na světě, sýry jako v Madetě“ a nakonec se musím zmínit snad o dvou soukromých obchůdcích v Praze, které přežily do poloviny let padesátých a sice modelářské pomůcky MOUČKA na Francouzské ulici a slavný kloboučník KARÁSEK na Korunní třídě na Vinohradech. Tehdy se tam skvěl nápis: „Chceš li míti syna páska, kup mu klobouk od Karáska!“ A tak jsem si ho taky koupil (60 Kčs) a naformoval ho do řáckýho „Študebakra“
    Lidi, co to plácám, dyť je to na celej blog!!!
    Jinak to magické slovo BRILCIL mně připmíná pomádu na vlasy BRILANTINA, kterou jsme zpevňovali modní účes EMAN s pořádnou „Slepičí prdelkou“ vzadu. Vzorem nám byl Petr Nárožný, můj vrstevník, který bydlel o dvě ulice dál a který je dnes slavným hercem¨, a který měl prvotřídního Emana – leč po Emanu ani stopy. Nicméně Petr je stále špička. Ale už opravdu konečnš končím.

    • Honzo, mám ráda tvoje komentáře, čím delší tím lepší! A ty reklamní slogany jsou skvělý, za mě už nic moc nebylo, reklamy nám říkaly, že boty se koupí v obuvi a kafe v Potravinách. Pak se zrodila Triola – reklama na dámské prádlo této značky a to bylo dost srandovní! Možná je někde na youtube :-). Já mám ráda socialistickou reklamu na med, už jsem ji sem dávala – (Hlas medvěda k medvědovi na obrazovce: Kde je vlastně brácha? Šel pro med do Jednoty!) Jinak, taky mě někdy pronásleduje melodie, je to děs a zbavit se jí, je někdy dost fuška!

  9. Dobre som sa pobavila, kebyže sa nedozviem, čo je to brilcil, ani nezaspím, lebo v tú ranu, čo som začala čítať, som si na to slovo aj ja spomenula, ale čo to bolo, nie.:-)
    Ja si z minulosti pamätám v súvislosti y mojím menom akurát nejaký Blankolín, tuším to čistilo. Takže po novom by som tiež mohla byť Majster Popper. 🙂

  10. nikdy nevíš, když to nezkusíš, třeba by se to jméno ujalo 😀
    jak už jsem napsal, po tvé knize se rád podívám (když mi ji nepošleš :D) ale neměl jsem kvůli té nehodě absolutně čas se po ní v knihkupectví zeptat.

  11. Takže brilcil jsem nikdy neslyšel, ale že mi utkvělo tak něco blbého, jako je tato rýmovačka, která byla vylepena snad ve všech tramvajích v Praze v roce asi tak 1942/43.

    Třetí vlak ten popojede, potom zase zastaví, proto piš si do hlavy: Vjíždívá-li do stanice někdy vlaků dlouhý řad,
    pamatuj, že do dvou prvních bezpečně smíš nasedat!

    • To je náhadou Mirku docela prospěšný slogan, nejen pro pasažéry, ale i pro řidiče MHD, aby si pamatovali, že ten třetí vůz stojící před stanicí musí dojet až do stanice a až poté mohou lidi vystupovat a nastupovat. Někdy je to řidiči šumafuk a lidi pak na stanici pořádají závody.

  12. Mila Nado, diky za dalsi pekny clanek. Ja nepouzivala briksil, ale steteckem jsem si malovala na horni vicka kridylka, takze jsem vypadala jako Cinanka a oboci jsem si malovala vyhorelou sirkou. Bonboniera Lidka se jmenuje sice jako ja, ale mne posilala maminka k narozeninam triposchodovou bonbonieru Marysu, kde v jednom suplicku byly takove male cokoladicky.

    • No vidíte, Lído a já bych řekla, že ta třípatrová bonboniéra se jmenovala Lidka :-)), ale vy to musíte vědět líp, protože jste tu bonbonku dostávala k narozeninám.

  13. Kdybych neměl tak rád okna bez záclon, záclonu Naďu Dubcovou bych si bez zaváhání koupil, určitě radši než Huga Bosse! A přišel bych si ji nechat podepsat :-).

  14. Taky jsem si nevzpomněla, co to znamená (brilcil). Jsem zase o maličko chytřejší :-). A vybraná ukázka je výborná; jen by mě zajímalo, zda se ty punčocháče jmenují po té supr italské zpěvačce Ritě :-).

  15. * Petře, taky máme jinde okna bez záclon, hóóódně dávno. Říkám tomu španělský styl a při tom mě věčné praní a věšení záclon akorát štvalo 🙂
    Jen v kuchyni to ty malé záclony chtělo, nedalo se nic dělat.
    Jinak si považuji, že bys chtěl záclonu s podpisem, jen bych musela získat něco co by při praní nepouštělo. Něco čím popisují prádlo v nemocnici 🙂
    * Mirko, řekla bych, že skoro ano, Rita tady byla tehdy in natura, tak snad proto 🙂

  16. Jakožto pramladý jelimán (a ještě k tomu chlap…) bych s brilcilem nijak nehnul…
    Jen mne mrzí, že už se nedělají takové reklamy… to bych se možná na tu televizi i občas díval.

  17. Záclony Naďa se mi líbí, jarmilky si pamatuju, toníky už ne.
    Ale čokoláda Milena se nosí dodnes, stejně tak Zora.
    Kamilka je heřmánkový krém, ale vlastně i jméno.
    Klárka – není to nějaký prostředek na odmašťování?
    Vím, že dívčími nebo ženskými jmény se pojmenovávaly i podprsenky.
    A ženská jména se s oblibou dávají vichřicím a uragánům. (I když v poslední době jsem zaznamenala i mužská jména, sláva…)

    • Ano, Vendy, nevím jak je to ve světě, ale tady se prostě výrobky bez pojmenování ženskými (ale i mužskými) jmény neobejde snad žádný náš výrobek. Dokonce i v porcelánu, např. Henrieta.

  18. Výýýborně! taky bych prosila zařadit do knižní podoby! Brilcil jsem používala jako pubertální děvče, kradla jsem ho starší sestře. Divím se, že mám jsště nějaké řasy…:-))

    • Zuzko, však to někdy bylo napínavé, jak dopadneme po nějaké aplikaci čehosi, pamatuji, že se z klovatiny vyráběl lak na vlasy :-), ale to už ty pamatovat nemůžeš, jsi mladší!

  19. Omlouvam se, Nado. Dodatecne jsem si uvedomila, ze mate pravdu. Ta tripatrova bonboniera byla opravdu Lidka. Zda se mi, ze to bylo na vicku napsano vlevo dole psacim pismem. No, je to uz skoro 50 let, co jsem ji dostala naposledy. Takze neni divu, ze jsem to spletla.

  20. Já už jsem ta generace, co v životě spíš přišla do styku s prapodivnými názvy v Ikee jako „Berlskvara“ nebo „Odda“:) V konstrastu s tím mi Jarmilky nepřijou špatné, je to příjemné retro stejně jako punčošky z reklamy 🙂

  21. Náhodou som dnes objavila tento blog a som presvedčená, že sem budem chodiť častejšie. Kým som nedočítala článok o brilcile, nevedela som si spomenúť, čo to bolo za výrobok, ale meno mi nebolo neznáme. Vďaka predošlým diskutérkam, že mi obnovili pamäť.
    A ešte k tejto téme. Moje meno je v jednej podobe totožné práve s názvom toho telieska. Niektorí moji známi si v minulosti z toho občas urobili srandu.
    P.S.
    Dúfam, že sa mi podarí tento príspevok odoslať, jeden neúspešný pokus už mám za sebou.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s