Šavásana

Existují lidé, jako já, kteří se nadchnou nějakou bohulibou činností, a že nejsou žádní troškaři, jdou a koupí si příslušnou literaturu, aby se mohli v té činnosti řádně vzdělat. Já, například, už při pohledu na obálku příručky či knížky skálopevně věřím, že prostřednictvím té tiskoviny vyhlédnutou činnost zvládnu jako fík. No, co na tom může být tak složitého, když jsou tam i obrázky.

Mám doma mnoho vzdělávacích knížek, návodů a příruček, třeba jak se státi vinařem podomácku, výstavba fóliovníků a pěstování zeleniny v něm, pěstování růží, vinných hroznů a pěstování vůbec kdečeho, výuka psaní na stroji všemi deseti, jak zhubnout behavionární technikou, mnoho učebnic různých cizích jazyků, apod. Nikdy jsem se v ničem nevzdělala tak, abych to dovedla ke zdárným koncům a něco si osvojila tak, jak to tiskoviny nabízely, i když mé počáteční snahy a dobrá vůle, byly převeliké.

Nedávno jsem objevila, že jsem kdysi, když mi přibyly roky s koncovkou “sát”, chtěla získat krásnou pružnou postavu vč, zdravotní kondice pomocí jógy, k čemuž jsem si zakoupila příslušnou literaturu. Ta útlá knížečka nedávno vybublala na povrch při hloubkové uklízecí razii. Začetla jsem se do ní a zavzpomínala, proč jsem postavu ani zdraví její pomocí nezískala, ač jsem jako vždy byla přesvědčená, že to nemůže být žádný zvláštní problém.

Zjistila jsem už tehdy, že pozice jsou tak složité, ač na fotografiích tak lehounké, že je mé kulaté tělo prostě nezvládne. Jediné co mi šlo, bylo koulení očí a to mě brzy přestalo bavit. Už jen sezení rovně s jednou nohou nataženou a druhou zahnutou mi nedělalo dobře a trochu jsem padala k jedné straně. Podle knížky se tato pozice jmenovala “Poloviční lotos – Siddhásana a tak jsem uznala, že když nezvládnu poloviční, nemá cenu přejít dále na “Plný lotosový sed – Padmásanu. O stoji na hlavě ani nemluvím, na hlavu jsem se naposledy postavila tak před třiceti lety. Teď nejen, že by se mi to nepodařilo bez úrazu, ale určitě bych zdemolovala zařízení domu v širším dosahu mého pádu.

Ráda si však obrázky prohlížím, sním o štíhlých tělech na fotografiích defilujících a říkám si, že bych možná mohla přeci jen ještě začít, tedy bez toho stoje na hlavě.

Co mě bezpečně odrazuje? Na str. 32 je popsána “Sekvence večerního cvičení”, která je zakončena Šavásanou. Nevíte, co je Šavásana? Mrtvola.

Na obrázky, pro jejich zvětšení, lze zaklikat.