Pátek 4.2.2011

Ráno bylo pochmurné, mrazivé, nemohla jsem rozlepit oči. Spala jsem hluboce a po hodně dlouhé době se mi zdál sen. Byla jsem v nějaké místnosti s podivnými ženštinami, které si začaly brát mé věci. Když jsem se jich zeptala proč to dělají, odpověděly mi, že je to jejich historicky daná vlastnost, tak co by se tomu protivily, mají na to právo. Začala jsem jim to vymlouvat a pak jsem jim hrála na city, že mi sebraly všechno mléko pro mého malého kluka (myšlen sunar :-)). No a v tom mi začal hrát mobilní budík. Celá zpitoměná jsem udělala všechno co jsem udělat měla, vč. hygieny a uháněla autem s Katkou do nemocnice na to děsné vyšetření.

Když jsme přišly na patřičné oddělení, jako první jsem uviděla otevřené dveře a na nich nápis: “Dospávací pokoj.” To jsem se zaradovala a řekla jsem Katce, že se jdu rovnou dospat. Ano, jdeme tam, děla Katka, ale jen aby sis tam dala věci a počkala na mě. Dovedla mě k zaplentované posteli a když se plenta odhrnula, hned jsem dostala lepší náladu a docela jsem se i zasmála. Na běloskvoucí posteli ležel nápis: “Endoskopické apartmá paní Dubcové.” Vedle byly úhledně složeny mé vlastní, endoskopii darované, Xantypy, což mě pobavilo o to více. Velice jsem ocenila humor sestřičky Terezky, která mě tímto vytáhla z pochmurné nálady.

Pak se mě chopily, odborné ruce, píchly mně kanylu, na prstík jsem dostala kolíček s monitorováním kyslíku a srdce. Píchy píchy uspávací injekci, uspala mě a až ke konci mě probudila bolest v břiše. Kníkala jsem potichu nahlas, ale dlouho to netrvalo. Absolvovala jsem ještě rychlovku seshora, pak mi laskavá paní doktorka sdělila, že mi nic není a mám jen hezky papat vlákninu a zdravější stravu, a juž jsem se vezla na pojízdném křesle do svého apartmá. Na čtení nebylo ani pomyšlení. V duchu nápisu na dveřích pokoje jsem se poslušně dala do dospávání.

Na to, jak jsem se bála, musím říct, že vlastní příprava k vyšetření, kdy jsem tři dny téměř nejedla a poslední večer strávila v naší nejmenší místnosti, bylo vlastní vyšetření “brnkačka”.

Jo, to jsem vám zapomněla říct. Katka na té endoskopii pracuje jako endoskopická sestra, ale u vyšetření byla příjemná Šárka 🙂

Dodatečná mistička mléka pro Fredyho: Vesele jen vesele skáču z endoskopické postele

Advertisements

32 thoughts on “Pátek 4.2.2011

  1. Sláva, nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu. Věřím, že to čekání na úkon bylo mnohem horší, než zákrok sám. Jak se znám, tak bych se nervovala a třásla jak ratlík. K doktorům moc nechodím a když tam pak musím, jsem úplně na nerva. Důležité je, že tě shledali úplně bez závad a hlavně, že už je to pryč. Musíš být šťastná, jak blecha! 😀

  2. Hlavně že vše dobře dopadlo… musím přiznat, že fotka té prázdné nemocniční postele mě na první kouknutí dost vyděsila. Ve filmech, když vám ukážou prázdnou nemocniční postel, většinou to znamená jenom jedno…
    Taky jsem se přednedávnem takhle bála, když jsem měla absolvovat zubařský zákrok s tak odpudivým názvem, že ho tady radši ani nebudu opakovat. Dokonce jsem uvažovala, jestli si na onen den mám vzít dovolenou, protože jsem čekala, že následně možná ani nebudu schopná jít do práce. Ale celé ošetření bylo ve srovnání s těmi předcházejícími týdny strachu úplná pohoda.

  3. * Anonymní: ano 🙂
    * Taky si myslím, Evo 🙂
    * Jarko, fakt jsem šťastná jako blecha, ale to bleší skákání mi moc nejde 🙂
    * Mně už v nemocnici snad nerozhodí nic a ty filmové prázdné postele už vůbec ne, jsem starý harcovník, i když především jako návštěvník muže. No, Báro, zubaře bych se bála jako ty, i když mně má jen prohlédnout chrup!

  4. Prohlédli nám babičku,
    ona spala chviličku,
    neshledali žádné vady,
    to chce kousek čokolády,

    Endoskopem flexibilním,
    zrcátkovým, rigidním?

    Bála se nám babička,
    třásla se celičká.
    My jsme byli v duchu s ní,
    za babičku nervózní.

    Vyšetření samotné,
    prý byla brnkačka.
    Personál byl velmi milý,
    nojo, vždyť tam dělá babči Kačka.

    Vláknina, vláknina, vláknina,
    toť strava Nadina.
    Hezky papej, zdravě jez
    a něco nového nám zas pověz.

    🙂 🙂 🙂

  5. Vůbec Ti to nezávidím, naopak, obdivuji Tě. Myslím tím to samotné vyšetření. A dobrý výsledek Ti ze srdce přeju.

  6. * Petře a Jarmilo, dostala jsem pohár z tříbarevné krémové pěny se šlhačkou, vynikající, Katka umí poháry snad lépe než Hájek-Boušová 🙂
    * Mirko, děkuju ti
    * Pavle, máš pravdu, já na to v tom fofru zapomněla, snad se spokojí s mističkou dodatečnou 🙂

    • No skvělé, díky, ale chtěla jsem ji dostat do blogu, nehde to, správce mp3 neumožňuje, tedy pokud vím já, nepřišla jsem na to. K sobě na HDD jsem ji v pohodě stáhla.

      • Já vím,proto jsem si pořídil svoje stránky.Když jsem byl na hostování na wordpressu, vkládat písničky prostě nešlo.Jedině k tomu dodat ještě nějaké obrázky, vytvořit video,nahrát na YouTube a tady vložit odkaz.Ještě něco zkusím.

  7. Zvládlas to úspěšně, je tu důvod k malé oslavě, nebo aspoň k svátečnímu obědu. Jestli pak sis dala něco dobrého?
    Zajímavé je, že většinou máme největší strachy před vyšetřením, prohlídkama, kontrolama… když už se to děje, tak nemáme čas si dělat obavy.
    Hlavně že to dobře dopadlo!
    A že se tam k tobě i k ostatním chovají hezky…
    Hezkou neděli!

  8. Tak teď je to dokonalé a nastěhované do článku. Moc ti děkuji, jsi úplný umělec! Já nemohu do článku dostat nic s kocovkou mp3.

  9. Moje babička tohle taky absolvovala. Děda na ni čekal v čekárně a divil se, co je s ní, že tak dlouho nejde. A hádej co – dospávala kde jinde než na dospávacím pokoji 🙂 A stejně jako Ty měla vyšetření k mé velké radosti v pořádku:)

  10. Tak to je fajn, že je všechno v pohodě :-). A ještě to máš i zhudebněné, tomu se říká luxus :-). Dospávací pokoj zní moc dobře.

  11. Starý Hurdt nevolí prostoupen !
    ( V krčmě je zvědavci obstoupen )

    “ Já povím vám včerejší příhodu !
    …. když spolknul jsem Zennerovu diodu….
    řeknu, jak věci se mají :
    Já v špitále obklopen gayi !

    “ Teď bez obav lehněte vesele,
    do endoskopické, tu postele“ …..

    “ Já tvářil se však nevesele !
    cos kutili mi u prdele !
    ( zvlášť jeden, co byl při těle ! )
    …… já rychle jsem seskočil z postele
    a prchal ! …. měl jsem málo času !
    nástrojů tam, jak k sadu – masu “ !

    V hostinci všichni vyděšeni !
    “ zvrhlící ! patří být oběšeni “ !

    … „Dnes pět hodin seděl jsem v záchodu,
    pohleďte na tu diodu “ !

    Součástka leží na stole …..
    V krčmě se vzmáhá nevole !
    “ Zasloužili by šibenici “ !

    Starý Hurd zahrozil k nemocnici !

  12. teda, Naďo, supeeer! Nejen že dobře dopadlo vyšetření, ale i ten článek o tom všem a na závěr ta skladba! Mně ještě žádnej chlápek nesložil song! Na lidovkách se toho nedočkám, co? Měla bych podstoupit cystoskopii…ach jo, asi mě nemine. Tak nevím, třeba ještě splaším do té doby trubadúra, jen nevím, v kterých vodách lovit, jsouc již za zenitem. Ale nezoufám, v květnu budu mít tak trochu kulaté narozky a u nás ve sboru jsou taky šikovní básníci, třeba se dočkám!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s