My se omlouváme

Koláže3 Naše holčičky se omlouvají za každou blbinu dnes a denně. “Tak promiň, no”, zní jako “Bóže ty naděláš, nebo, “Jéé tak pardóóón, babi” zní rozjuchaně, jako velká legrace. Má to ještě několik podskupin, podle tónu hlasu. Přijaly užívání omluvy tak samozřejmě, jako housku na krámě. Nejsou to omluvy jsou to jen fráze nebo řečnické berličky.  Dokonce i malé dětinky ze školky to omluvné slůvko používají, i když šišlají a neumí “r”. Počítám, že ani nerozumí jejich významu a co to vlastně papouškují. Ta omluvná slova užívají jako cvičené opičky. Nějak moc se nad tím nepozastavuji, jiná doba – jiné mravy. Nakonec je to proti “jakoby” a “přesně tak” bez otevírání kudly v kapse. Proč se s tím tedy píšu? Inu tak, byla jsem si založit účet v bance. Ta moje letitá už pro mě byla moc drahá. Sdělila mi, že od dubna zdraží poplatek téměř na dvojnásobek a tak jsem si řekla: Žádné dojímání, jak ty ke mně tak já k tobě. Opustím tě a doufám, že nezahynu.

Jak je mým zvykem, prošmejdila jsem na internetu všechny možné informace a dokonce do některých bank jsem i zavolala. Má kritéria byla: Nesmí to být banka bez historie a nesmí to být banka nejlevnější s nejvyšším % úroku, ale ani ta nejdražší.  Banka musí být dostatečně velká a zde roky známá. Už si říkáte, že taková banka tady neexistuje, no našla jsem jednu, která se trochu blížila tomu co jsem hledala. Navíc hlásala, že při založení účtu okamžitě zajistí i kontokorent, mého věrného kamaráda.

Sjednala jsem si schůzku, vzala doklady a šla. Všechno probíhalo příjemně bez zádrhelů a já se rozmýšlela nad otevřením kontokorentu a slečna (paní) mi řekla, že si to můžu přes týden rozmyslet a založíme to až si přijdu pro bankokartu. Jak řečeno, tak uděláno. Doma jsem se hned ponořila do nového interbankingu, kde je pohyb jednoduchý, prostředí přívětivé, ale málo platný má dosavadní banka má hezčí grafiku!

Po týdnu jsem dorazila do mé nové banky a začali jsme s vyplňováním elektronické žádosti o kontokorent. Ukázalo se, že je to velmi složité, protože jsem důchodce. Slečna (paní) dokonce navštívila i pana náměstka, aby stanovil kolik mi ten kontokorent má být povolen. Pak si přizvala kolegyni, protože jak se ukázalo, tak se ta moje bankéřka teprve zaučovala. Obě pak dumaly nad programem, který jim kladl různé překážky. Už mně bylo takové vedro, že jsem si sundala čepici, povolila šálu a rozepnula kabát, i když jsem si původně myslela, že toho netřeba, že to rychle sfoukneme.

Po nějaké době se dámy zašprcly docela a přizvaly další kolegyni. Ta si vzala na pomoc další kolegyni, ale přes telefon. Vytelefonovala následující informaci: Důchodcům se kontokorent poskytuje přibližně až za půl roku po založení účtu, až na účet naskákají platby. Obě kolegyně smolící žádost si očividně oddechly a zaklaply program. Zeptala jsem se jich, proč to nemají v informacích na webu. Obě dvě jedním hlasem vychrlily – “My se omlouváme”, na další dotaz opakovaly totéž, bylo vidět, že to mají naučené. Já vím, že ony nemohou za to, že banka takto nastolila podmínky pro chudáky – podřadnou skupinu důchodců, ale proč to proboha ty bankéřky neví? Je tohle nějaká omluva?

A tak jsem si řekla. Dobře, nechte si svůj kontokorent, který mi jistě budete za půl roku nabízet, já se hezky bez něj naučím obejít a ušetřím na úrocích.  A navrch se hezky omluvím, že nechci ani vaši kreditní kartu s přednastavenou hotovostí. 🙂

blazena

Nahoře koláž našich holčiček, dole vypůjčený snímek z internetu.

Miska mlíčka pro Fredyho: bankéři, bankéři co děláte, že se tak dobře máte?

Cedulka u misky mlíčka: Fredy, prosím, nalaď svůj slovník do vyšších pater 🙂