Jak se máte, knihkupci, knihovníci, vydavatelé a nakladatelé?

pic20196 Vždycky jsem si myslela, že sorta lidí, kteří se točí okolo knížek, tedy knihkupci, vydavatelé, nakladatelé a knihovníci jsou lidé, kteří mají vlastnosti ryzího zlata, jejich mysl se vznáší ve vyšších sférách a jejich výraz značí prudký intelekt. Inu, soudila jsem podle sebe (no, neberte mě tak vážně, ráda přeháním).

Knihovnici jsem dělala kdysi dávno v Hydroprojektu, neplacenou to funkci, po pracovní době ve sklepě, kde jsem se někdy malinko bála a strašně mě to bavilo. Připadala jsem si jako bych ještě nevyrostla z dětských let a na půjčování knížek jsem si hrála. Všechny půjčované knížky byly zabalené do jednotných papírových obalů a v každé knížce byla kartička s názvem a autorem. Po straně byl sloupeček s datem půjčky a jejího vrácení (datumkou buch na polštářek, buch na kartičku), dále jméno půjčující osoby, podpis její a můj. Kartičky se pak zakládaly do krabice podle abecedy autorů. Tedy jestli si to dobře pamatuji, je tomu už 43 let. Ačkoliv jsem byla vždycky introvert, zde jsem se moc ráda s návštěvníky vybavovala, protože se debatilo o knížkách. Dlouho jsem si takto nehrála, protože jsem se ocitla v naději na zplození dalšího knihomola.

Že jsou lidi, kteří mají rádi knížky opravdu ušlechtilí, jsem si potvrdila, když jsem pak později, s nadějným knihomolem v kočáru, ze kterého se bohužel knihomol nevyprofiloval, chodila do knihovny, kterých bylo na Praze 4 několik a ještě než jsem zjistila, že jsem ztratila výpůjční legitimaci, měla jsem ji ve schránce. Tajemný nálezce ji poslal poštou, což ho stálo jistý obnos, který na mě neuplatňoval. Jelikož byl nálezce tajemný, nemohla jsem mu ani poděkovat, natož mu jeho výdaje nahradit. Jsou i ušlechtilí anonymové.

Doba pokročila, výpůjční legitimace jsou stejné jako bankovní karty a knížky si člověk může vybrat z tepla domova na pécéčku.

Svůj názor na nezištné a ušlechtile intelektuální milovníky knih, kteří se zabývají jejich výrobou, prodejem a půjčováním jsem trochu poopravila, tak jak pokročila doba. Zjistila jsem, že je skoro všechno při starém, jen s jednou změnou. Musí to být zatraceně dobří obchodníci s ocelovým srdcem, aby se mohli na obchodním trhu prosadit a udržet.

Doufám, že je to čerstvě upečené dépéháčko nezabije a oni si budou moci dovolit ten přepych a vydat knížky, které nejsou ani kuchařky či životopisy slavných i neslavných hvězd. Sáhnou třeba po poezii, či románech mladých a nadějných nebo dotiskem historických autorů. A k tomu jim dopomáhej čtenář, který bude i nadále nakupovat, nebo si chodit půjčovat knížky do knihoven.

12

Obrázky vypůjčené z internetu.

Miska mlíčka pro Fredyho: Místo mlíčka knihovnička, říkávala má matička 🙂