Jak se máte, knihkupci, knihovníci, vydavatelé a nakladatelé?

pic20196 Vždycky jsem si myslela, že sorta lidí, kteří se točí okolo knížek, tedy knihkupci, vydavatelé, nakladatelé a knihovníci jsou lidé, kteří mají vlastnosti ryzího zlata, jejich mysl se vznáší ve vyšších sférách a jejich výraz značí prudký intelekt. Inu, soudila jsem podle sebe (no, neberte mě tak vážně, ráda přeháním).

Knihovnici jsem dělala kdysi dávno v Hydroprojektu, neplacenou to funkci, po pracovní době ve sklepě, kde jsem se někdy malinko bála a strašně mě to bavilo. Připadala jsem si jako bych ještě nevyrostla z dětských let a na půjčování knížek jsem si hrála. Všechny půjčované knížky byly zabalené do jednotných papírových obalů a v každé knížce byla kartička s názvem a autorem. Po straně byl sloupeček s datem půjčky a jejího vrácení (datumkou buch na polštářek, buch na kartičku), dále jméno půjčující osoby, podpis její a můj. Kartičky se pak zakládaly do krabice podle abecedy autorů. Tedy jestli si to dobře pamatuji, je tomu už 43 let. Ačkoliv jsem byla vždycky introvert, zde jsem se moc ráda s návštěvníky vybavovala, protože se debatilo o knížkách. Dlouho jsem si takto nehrála, protože jsem se ocitla v naději na zplození dalšího knihomola.

Že jsou lidi, kteří mají rádi knížky opravdu ušlechtilí, jsem si potvrdila, když jsem pak později, s nadějným knihomolem v kočáru, ze kterého se bohužel knihomol nevyprofiloval, chodila do knihovny, kterých bylo na Praze 4 několik a ještě než jsem zjistila, že jsem ztratila výpůjční legitimaci, měla jsem ji ve schránce. Tajemný nálezce ji poslal poštou, což ho stálo jistý obnos, který na mě neuplatňoval. Jelikož byl nálezce tajemný, nemohla jsem mu ani poděkovat, natož mu jeho výdaje nahradit. Jsou i ušlechtilí anonymové.

Doba pokročila, výpůjční legitimace jsou stejné jako bankovní karty a knížky si člověk může vybrat z tepla domova na pécéčku.

Svůj názor na nezištné a ušlechtile intelektuální milovníky knih, kteří se zabývají jejich výrobou, prodejem a půjčováním jsem trochu poopravila, tak jak pokročila doba. Zjistila jsem, že je skoro všechno při starém, jen s jednou změnou. Musí to být zatraceně dobří obchodníci s ocelovým srdcem, aby se mohli na obchodním trhu prosadit a udržet.

Doufám, že je to čerstvě upečené dépéháčko nezabije a oni si budou moci dovolit ten přepych a vydat knížky, které nejsou ani kuchařky či životopisy slavných i neslavných hvězd. Sáhnou třeba po poezii, či románech mladých a nadějných nebo dotiskem historických autorů. A k tomu jim dopomáhej čtenář, který bude i nadále nakupovat, nebo si chodit půjčovat knížky do knihoven.

12

Obrázky vypůjčené z internetu.

Miska mlíčka pro Fredyho: Místo mlíčka knihovnička, říkávala má matička 🙂

Advertisements

66 thoughts on “Jak se máte, knihkupci, knihovníci, vydavatelé a nakladatelé?

  1. Ze mne by si Naďo moc velkou radost neměla. Do knihomola mám daleko. Občas si něco přečtu, ale za čtenáře a knihomola se vůbec nepovažuji.
    A bojím se spíš o kvalitu vydávaných knížek. V dnešní době jsou totiž strašně čtivé úplné kýče. Samozřejmě ne ve vašich kruzích, knihomolských. 🙂

  2. Našu dedinskú knižnicu veľkosti priemernej obývačky v januári po necelom polroku od obnovenia už pravdepodobne natrvalo zavreli.:-(
    Pred šiestimi rokmi som jej uzavretie oplakala fyzicky aj virtuálne, teraz som už rezignovala. A keď mi je smutno, spomeniem si na jeden aprílový deň v Comrate (Moldavsko – Gagauzsko), kedy sme našli skoro rovnakú, akurát knihy tam mali všetky turecké. Nedalo sa nevstúpiť do toho malého domčeka, kde nám milá pani nám všetko poukazovala a povysvetľovala, hoci sme nerozumeli ani slovo, a ja som dostala chuť urobiť niečo nelogické – zapísať sa tam. Ale rozum prevládol.

  3. Já jsem nebyl sice nikdy knihomol, ale přelouskal jsem kde co, když to bylo na dosah. Také povinnou literaturu do školy i takovou, ke které bych se asi nikdy nedostal, jako třeba 3. díl Jiráskova F.L.Věka.
    Ale jako fór musím uvést, že moje povídky se dostaly až do maturitních otázek. Stalo se to vloni, že dcera jedné naší známé přelouskala, nevím kolik, mých příběhů na mých webových stránkách a pak dostala otázku při ústní zkoušce u maturity, co četla v poslední době. Hrdě na to odpověděla, že povídky „Stalo se tenkrát“ od Mirka Tomse. Zkoušející se tak dostala na teký led a raději se blíže nevyptávala co to je a kdo to je?…

  4. Naďo, mně se jen tak nezbavíš. Kelyš, ve svém příspěvku si stěžuje, že dnešní knížky jsou spíš čtivé kýče, či tak nějak. A tak si říkám, kdy ten Kelyš byl v Kanadě??? Jestli si to nespletl právě s Kanadou!!! To je totiž problém této země, kde máme knihkupecké hypermarkety, jako na př. „CHAPTERS“, což je česky „kapitoly“ a tam se na několika hektarech prostoru prodávají jen samé líbivé kraviny,a nebo knížky odsuzující a kritizující USA. (Něco pro pana Laněho) Jinak samý či samá Daniel Steele, Robert Ludlum, Steven King atd. něco jako váš Weivegh či jak se ten umělec jmenuje. Jsou to znamení časů. Nicméně, na vzdory zkušenostem pana Kelyše, je pro mně radost se brouzdat českými knihkupectvími. Je tam stále ještě mnoho výborné literatury, nepodléhající idiotské politické korektnosti. Lidi, keep it that way!!!! Jo a moc se omlouvám Kelyšovi, že jsem použil jeho slova.

    • Honzo, vůbec se na Vás nezlobím. Pokud by vadilo oslovení podle mé přezdívky, pod kterou mne skoro všichni znají, tak znají i mé civilní jméno, Pavel.
      😀 No teda, kdy já jsem to vůbec byl v Kanadě? No nebyl. A kdybych už náhodou vyrazil do Kanady, tak ne určitě do knihkupectví, já totiž neobcházím ani ty naše české, ale vyrazil bych někam do přírody. To víte, to jsou ty cestopisy, kde je všechno tak krásné. Asi bych se divil. Krásné to musí být, ale také pěkně drsné. Jenže to by mi nevadilo. 🙂
      A proč nebrouzdám po knihkupectvích? Bez mučení jsem se přiznal, že jsem v této oblasti diletant. Nechodím, nevyhledávám. No vlastně jo, pozor. Jenže to je literatura faktu. Hledám zdroje informací o počítačích a podobných „blbostí“.
      Přeji Honzo hezký den.

    • Mně nevadí Steelová, Ludlum a Stephena Kinga miluju (tedy aspoň většinu jeho románů) – mimochodem, četl jsi třeba něco od Kinga? Možná bys pochopil, proč je tak populární.
      Možná je zařazen jako spisovatel hororů, tedy literatury podřadné, tzv.braku. Ale není brak jako brak…
      Mnozí totiž zapadají do opačného omylu a sice toho, že tvrdí, že co je populární a dobře čtivé, musí být nutně kýč. Myslím, že tohle taky není tak do puntíku pravdivé. Nejspíš záleží, co si z toho člověk odnese. Protože pocit nudy a zoufale ztraceného času si mohu odnést i z tzv. beletrie, nebo knihy ověnčené mnoha literárními cenami.
      Ale pravda je, že odpočinková literatura se prodává nejlíp. Tady je ale spíš na místě otázka, PROČ se prodává nejlíp. Čemu chtějí lidé v dnešní době uniknout.
      Nebo je to opravdu jen lenost?

  5. No a ještě pár slov: Když se u vás udála Sametová revoluce, říkal jsem si – teď se lidi vrhnou na vydělávání a knihkupectvi se budou zavírat. Ale!! naopak vznikalo spousta nových knihkupectvi, Kanselsberger, Academia a jiné, kde se stále kupuje a zdá se mi, že lidi ČTOU!!!

    • Ale taky, Honzo, některá zanikla a zanikla spousta kamenných obchodů. Na JM, které je velké jako Kolín (prý) je jedno knihkupectví v obchodním centru Chodov (Luxor), jinak zde má své vydavatelství pan Dobrovský.
      Ale lidi zatím čtou a kupujou, neznám statistiku co kupujou. Máš také pravdu, že se stále dají sehnat dobré knížky, ale některé jsou drahé jako čert. V souvislosti se zvýšeným DPH se někteří důchodci nechali slyšet, že si knížky už nebudou moct kupovat, tak nevím, ani nevím jak to mají mladé rodiny s dětmi.
      Jinak si vždycky od tebe ráda počtu o tvých zkušenostech, jak je to v Kanadě a jsem ráda, když se povede něco, kde ČR vyjde o fous líp než Kanada 🙂

  6. Já se zvýšení DPH u knížek děsím. Jinak co se týče knihoven, u nás na vsi je taky a funguje dobře, jezdí čtenáři i z vedlejších vesnic! No a můj hluboký vztah k Městské knihovně je obecně známý, zrovna včera jsem tam nalezla azyl před zkouškou sboru.

  7. V naší knihovně už jsem nebyla sto let, ale mám to zařízené jinak. Chodí tam sestra s mamkou a vždycky, když něco přečtou a líbí se jim to, putuje knížka ke mě. Má to tu výhodu, že mám jakous takous záruku, že knížka bude čtivá a pěkná. 😀 To nové DPHáčko, knížkám moc neposlouží, už teď stály majland. Asi budou čtení chtiví lidé, o to víc chodit právě do knihoven. 🙂

  8. Ale to já čtu. Čtu hodně a rád, mám tramvajovou knihu, domácí knihu, chatovou knihu. Někdy čtu několik knih dohromady. To je pak problém se v tom vyznat. Teď například čtu muže za stolem, s mými vlastními slovy od dalajlámy. Do knihovny jsem chodil, než jsem se před pěti lety přestěhoval, te´d si už spíše knihy kupuji. Není to levná záležitost. Ta fotka vypadá jako na Smíchově ve starém Špalíčku?????????

  9. Mám radost! Také jsem před dávnými lety dělala v podniku knihovnici. Překvapovalo mě tehdy, že přestože to byla kulturní instituce, čtenářů bylo poskrovnu. Inu, alespoň jsem navázala dobré vztahy s knihkupcem, od kterého jsem knihovnu zásobovala atraktivními tituly. Když se pak firma rozpadla a já byla tehdy na mateřské, nečtenáři knihy úspěšně rozkradli. 🙂 Dneska by knihy možná skončily spíš v kontejneru…

  10. Za knihomola bych se sice nepovažoval, ale kdyby se mi jednou podařilo přečíst aspoň všechno to, co za přečtení stojí, a mám to přitom přímo ve své knihovně, byl bych docela sečtělý :-). A knížky si pořizuju rád a docela často. No a kdyby se mi ještě povedlo jednu knížku vydat, přešel bych definitivně do optimistických durových tónin a stal by se ze mne konečně knihodur :-).

  11. Ještě se musím o něčem zmínit, co se děje v Kanadě. Snad sis Naďo nemyslela, že Kanada je země svatá!!! Jen se mi zdá, že se tu dějí věci civilizovaněji. Kanada, ač má nějakých 10 000 000 km čtv a 33 000 000 obyvatel, má málo spisovatelů či hudebníků, kteří by stáli za řeč. A tak kromě těch protiUSAckých kněh sem jde vše z USA. Ale!!! Po dlouhou dobu byl kanadský dollar v přepočtu na US dollar jenom asi 70 centu US. Cili na veškerzch knihách jdoucích k nám z USA jsou uvedeny ceny v US dolcech a kanadských, cili zde jsou knihy o vice než 30 procent dražší. Jenže!!!!! Dnes je kan. dolec dražší a to už asi půl roku, leč my stále platíme dle stálého přepočtu. A co je u vás DPH je u nás HST čili „Harmonized Sales Tax“, kterému se zde říká „Hated Sales Tax“ čili „Nenáviděná daň“. A lidi pamatujte si jedno: V životě pozemském jsou jen dvě věci naprosto jisté a nevyhnutelné: Daně a smrt. Čili nezoufejte a větrům svoji hořkost dejte.
    Ale chápu, že je kniha drahá záležitost i tady. Ještě že existují knihovny. To s jídlem je to horší. Půjčovny jídel neexistují nikde na světě.

    • Inu, Honzo, to je těžké. Pořád se někdo o ty nešťastné Čechy otírá, jak jsou zapšklí, podvodníci, zloději, šizuňkové, hloupí a že patří na Balkán a já nevím co ještě, tak jsem ráda, když někde u někoho vyjdeme alespoň trochu dobře. Však víš, už jsme to probírali 100x.
      Nenáviděná daň by u nás měla zkratku ND a to bych dost nelibě nesla. Je to monogram Národního divadla a taky můj :-).
      Ale půjčovny jídel bych viděla jako dobrý nápad. Jen nevím jak by se to vracelo. 🙂

  12. Čas od času ráda zakoupím novou knihu, mám ráda tu vůni a samozřejmě ten pocit, když „se to čte samo“ a zhltnu ji za pár dní. Jinak chodím do knihovny, tam zase oceňuju božský klid. Doufám, že knihkupectví a vydavatelství zůstanou zachována, ráda tam zavítám a jistě nejsem sama. Kniha je skvělý dárek a podle mě ji žádná čtečka nenahradí.

  13. Ještě když měli Zdena a Josef Škvorecký vydavatelství (Sixty-Eight Publishers) v Torontu, kupovala jsem knihy u nich. Dále existovalo knihkupectví „Literacy Pragensis“ v St. Catherines, Ontario, kde jsem taky nechala pěkný peníz. Dnes lze koupit české knihy, DVDs atd. v nedaleké Victorii (BC), v internetovém knihkupectví „Czech-Books.com,“ čehož občas využiju. V listopadu jsem si ale objednala knihu z ČR. Dorazila až v únoru, a – díky bankám – se původní cena vyšplhala z 310 Kč na 1300 Kč. Zatraceně drahá zkušenost.
    PS: Momentálně čtu měsíc staré noviny, ta kupa co mě pořád ještě čeká se nemenší, a budu mít proto dost času si tu „drahou“ knihu nechat pozlatit …

    • Jarko, musí být docela zajímavé číst staré noviny, to jsi jak Betty MacDonald. To, že máš knihy z nakladatelství Škvoreckých, to je docela poklad.

  14. BÓÓÓŽE
    Ke každému komentáři, bych tady měla co napsat, promiňte všichni že nemám sílu to udělat, o čtení bych si povídala hodiny a stále by bylo o čem, ale mám za sebou perný den, jak od Beatles. Zdravím všechny Anna

  15. Domácí knihovnu mám přeplněnou, sem tam něco koupím, ale jinak pilně chodím do knihovny. U nás na vesnici funguje bez problémů a je otevřená 2x týdně, výběr je veliký, paní knihovnice sečtělá a znalá vkusu svých věrných čtenářů (spíše čtenářek, muže jsem tam snad ještě nikdy neviděla). Nikdy tam není prázdno. Neexistují zde nějaké velké postihy za pozdě navrácené knihy a roční poplatek, nestojí za řeč, obec provoz knihovny dotuje určitě značnou částkou. Tak jsem se pochlubila… Oni si to všichni zaslouží…

  16. Jsem moc moc ráda, že jsem si stačila pokoupit skoro všechno, co jsem kdy sháněla a chtěla.
    Zůstává ještě dost velký seznam toho, co bych chtěla přečíst (tedy i koupit), ale to co jsem skutečně chtěla, mám. Sehnané i cestou antikvariátů…
    Tady je spíš obava, že zaniknou některé obchody a některá nakladatelství. Protože to je začarovaný kruh… A knihy jsou opravdu už dnes drahé, takový Eragon za 450 korun není žádná láce, a nějaké encyklopedie, to už jde skoro do tisíců.
    Řešení? Zatím prodejny Levných knih a trocha štěstí, že narazím na titul, který chci.
    Nechci to vidět, po novém roce.
    Ale má to být ten osudný rok 2012, tak abychom nakonec neměli jiné starosti, než DPH.

  17. Knížky si občas koupím, častěji zajdu do městské knihovny a nejčastěji teĎ lovím ve vlastní, neb jsem zjistila, že jsem spoustu knížek nečetla a nebo si to vůbec nepamatuji. Ale když jsem ve středu procházela Prahou, tak jsem zase žasla, co funguje knihkupectví a jaké množství knih je za výlohami i uvnitř; trošku mě to až přišlo jako „rozhazování“.

    • Nevím, kudy jsi Mirko šla, ale když bych chtěla srovnat dobu před sametem a teď, tak poměr knihkupectví vůči dnešním se nedá srovnat …

    • Myslím, že tohle nepomůže, bohužel. Oni potřebují nějakým způsobem vyrazit z lidí peníze a knížka je věc, kterou životně nepotřebuješ. A pokud ji chceš, tak plať. Taky se obávám, že dojde ke krachu některých vydavatelství, a určitě některých knihkupectví, asi přežijou jen ty největší kolosy. Nějaké městečkové krcálky půjdou do pryč, pokud si do prodejny nepřidají ještě něco jiného. Nejlépe koutek sexshopu, ten asi nezklame.
      Myslím, že antikvariáty budou mít zlatý věk.

  18. Byly doby, kdy vycházeli různé edice, například MÁJ, objednávali se knížky na celý rok, měla jsem jich vždy několik a vybrala si vždy co mě zajímalo i po revoluci byla snaha, například Readers digest, ten se časem zvrhl v ryze komerční záležitost a tak se vracím ke svým starým knihám, ke své staré knihovně, třeba loni jsem četla Raise návraty jsou krásné a poetické, uklidní duši, měla jsem období kdy jsem ( vyčetla ) knihovnu tak že při vchodu na mě volala Maruška nic nového není já vám zavolám až bude.

    • Hezké, Anno, to jste byla tedy hodně pilná čtenářka! Taky máme doma několikero klubových sbírek. Třeba Odeon i ten Máj. Dnes funguje Klub čtenářů a občas se tam dá taky něco koupit …

  19. Tedy s výjimkou těch technických v době, kdy jsem byl do techniky zažraný a jako takový jsem byl členem KČTL (Klub čtenářů technické literatury).
    Knih jsem totiž přečetl tolik, že by se mi do bytu vůbec nevešly. Za „blahé totality“ jsem četl tolik, až hanba. Přijel jsem z práce, skočil do auta, dojel do knihovny a půjčil si každý týden tak tři knížky. To byly, s prominutím, zlaté totalitní časy. Já jako úředník GŘ ČEZ jsem domů chodil včas a odpočatý a mohl jsem číst co hrdlo ráčilo.

    • Vypadá to sice dost rozumně, protože já dnes nevím co s knihama, ale zase, některé mám velmi zamilované a nerada bych o ně přišla, takže jsem si knížky kupovala, samozřejmě jsem některé četla i několikrát, ale taky jsem se někdy spletla 🙂

    • Šťastný člověk! Já jsem v knihovně nenašla 70% knížek, které mám koupeny. Takže, mně by zbylo jen bez těch knížek se obejít a nejlépe, vůbec je nečíst.
      Navíc, k některým se často vracím a čtu je znovu – a otravovat se do knihovny a případně čekat, až je nějaký čtenář vrátí, mi připadá úmorné. Raději si knížku koupím…

  20. Zdravím Naděnko! Taky jsem pár let dělala dobrovolnou knihovnici tady u nás na vesnici, moc mě to bavilo a hlavně to prostředí mezi samými knihami se mi líbilo. Myslím,že DPH nijak neovlivní prodej a vydávání knih. Dnes jsou knížky neporovnatelně dražší než dřív a přesto se pořád dobře prodávají. A k otázce vydávání braku a nebraku – ono je těžké zavděčit se všem. Někteří čtenáři mají prostě raději klasiku, někteří toho Kinga, někteří třeba Javořickou. Ale všechno jsou to čtenáři a díky bohu, že lidi pořád ještě čtou a nesedí jen u televize, PC nebo v hospodě.

    • Milá Evi, napsala jsi to moc a moc pěkně a máš v mnohém velkou pravdu!, ale myslím si, že možná nastala doba, kdy se možná lidi rozhodnou mezi knížkou a hovězím 🙂

    • Milá babi Maňasová, všiml jsem si vaší poznámky, že knihy jsou dnes neporovnatelně dražší, než dřív. Nevím, které „dřív“ máte na mysli, ale mně se to tak nezdá. Už jsem tu snad kdysi psal, co jsem dal za knihy v padesátých letech, kdy jsem jako kvalifikovaný nástrojař (tehdy velmi dobře placené řemeslo) vydělával 1050 Kčs měsíčně a dobrá kniha (Knihovna klasiků, Odeon atd)stávala kolem 20 až 35 Kčs. Můj otec, starý knihomol býval členem Družstevní Práce a tehdy (Za války) taková kniha ho stála mzdu za jeden den. Já jsem pak byl členem Klubu Čtenářů a průměrná kniha stála kolem 30 Kčs a můj měsíční plat (Léta šedesítá) byl 1550 Kčs měsíčně. Je tedy nutné ceny srovnat s kupní silou občana. Dnes dobrá kniha (jak jsem zjistil) stojé mezi Kč 250 a 600, což na dnešní platy není zase tak moc. Namítnete, že ne každý má ten plat kolem kČ 20 000, to je sice pravda ale tehdy také každý neměl těch 1550 měsíčně, alo třeba kolem 800. To by bylo na dlouhou debatu, hlavně, že moji krajané máte rádi dobrou knihu a ČTETE!!!!!

  21. Celý život kupuji knihy.Ale jsou i takové,které jsem nedokázala přečíst ani po 20 letech.Ale naopak, někdy přečtu knihu jedním dechem jako je třeba „Začíná to nudlemi a končí to kudlou v břiše“.Naděnko chci Vám popřát k zítřejším narozeninám jen to nej..nej ..nej!!!
    Máme něco společného..28.2. slavíme 30. výročí svatby.Hodně zdraví Naděnko.Anna.

  22. Ze mě bys také radost neměla. Já knihomol kdysi byla. Ale s nástupem na střední školu – knihovnickou – se to všechno nějak změnilo a zavinila to snad právě ta škola, že jsem knížky skoro přestala číst. Stydím se, ale přečtu tak knihu za dva měsíce.

    • Já to chápu, že člověk na čas ztratí chuť číst, taky mám teď takové období, ale to se časem poddá, nelámej to, až přijde čas, tak se ti určitě zachce číst častěji a když ne, tak se taky nic nestane, jen budeš o cosi ochuzená 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s