Prstýnek

Prstýnek, tak se jmenuje film pro pamětníky i nepamětníky z roku 1944, který režíroval Martin Frič. Mám ten film moc ráda už od prvního zkouknutí, což je tak dávno, že si to nepamatuji. Ze stránek ČSFD: “Jednalo se o poslední český film nasazený do kin ještě za okupace, tedy v tak vypjaté a hektické době, stalo se tak 16.2.1945.”

Ale nechme film filmem, všichni jej znáte a ti co ještě ne, tak mají příležitost v TV, protože jej dávají snad rok co rok o nějakém svátku.

Já jsem nosila prstýnky vždycky ráda, měla jsem jich na obou rukou hned několik, dokonce i na ukazováčku levé ruky. Nebyly moc veliké, na to jsem si nepotrpěla. Prstýnky jsem nikdy neodkládala, takže když jsem na zahradě hrabala hráběmi, kopala motyčkou, ryla rýčem, tak jsem si kvůli prstýnkům vyrobila pěkné puchýře a mozoly.

Jeden z těch prstýnků byl tehdy hitem, byl ve tvaru mince s hlavou JFK. V tehdejším Československu se neprodával, jedině snad pašoval, či co. Mně ho tehdy přivezl ze západního Německa 🙂 švagr – fotbalista, který tam vyjel s fotbalovým mužstvem.

Nejslavnější osobou šedesátých let, která si na nošení prstenů potrpěla, byl bubeník Beatles Richard Starkey, známý pod jménem Ringo Starr. Není mi známo kolik těch prstenů měl, ale vzhledem k jeho postavení asi dost. Mně se prsteny na rukou mužů nikdy nelíbily, obzvláště když k němu nosili župan, věc naprosto normální v některých starších filmech. Prostě nešlo mi to spolu dohromady, správný mužský, tedy chlap, nosí maximálně tak prsten snubní nebo po mamince jako pan Brodský. Znám  příběh, kdy jedna manželka dala k padesátinám manželovi prsten, ale s vidinou, že jej bude nosit jejich syn a to nikoliv po manželově skonu. Ten manžel byl tak dobrotivý, že to dokonce považoval za správné, ach jo.

Nejlépe se vyjímá něžný prstýnek s malým kamínkem, samozřejmě s brilantkem, na něžné dívčí ručce, tedy na jejím štíhlém, dlouhém prsteníčku. Hraje-li ještě k tomu dívčina na klavír, pak takový prstýnek krásně vynikne.

Dnes už prstýnky nenosím. Na vrásčité, buclaté pacičce by se moc hezky nevyjímaly a ten jediný, který bych nosila i dnes, je mi už nějaký čas malý. Ten, který mi před pětačtyřiceti lety, na dnešní den přesně, navlékl na prst můj muž.

This slideshow requires JavaScript.

1. Blanka Ulaherová, 2. Jarka Yarvis, 3. Mirka Nulíčková, 4. Jirka Hermánek, 5. Zuzky sestra, herečka Klicperova divadla v Hradci Králové, Lenka Loubalová, 6. Rodiče Lídy z USA, 7. Předkové Jardy Šeráka, 8. my dva, 9. rodiče Mirka Tomse, 10. Zuzka Zajícová s tatínkem, 11. anglická královna, matka Charlese.

Fotografie z této stránky – klik

Nahoře fotografie mého snubního prstýnku, sice rozmazaná, ale klidně můžu tvrdit, že je to umělecký záměr. 🙂

Advertisements

30 thoughts on “Prstýnek

  1. Taky jsem nosívala hodně prstýnků a taky jen jemné s maličkým kamínkem jen zásnubní, jinak vlastně jen kroužky, ale na každé ruce tři a tři. Na rozdíl od tebe, jsem si je sudávala okamžitě po příchodu domů, společně s hodinkami. Teď už už pár let nenosím nic. Ruce baculaté nemám, ale zdá se mi to pouťové a nepohodlné. Vlastně teď mimo řetízku na krku, nenosím vůbec žádné šperky a nechybí mi to. 😀

  2. týjo, ty jsi šikovná! Tak tohle nikdy nebudu umět, to s těma fotkama! Ale že jsme byly kočky! Obzvlášť se mi líbí Jarka Jarvis.

  3. Po své mamince mám plnou krabičku prstýnků a šperků a s každým z nich je spojena nějaká vzpomínka. Ráda se v krabičce přehrabuji a vzpomínám.

  4. Nadi, v první řadě gratuluji k výročí svatby. 45 let, to už je opravdu na pořádnou oslavu. Prstýnky jsem nosívala v mládí, teď už několik let (spíš několik desetiletí) nosím jen doplňky ze dřeva – korálky na krk, náramky. K tomu by se žádný prstýnek nehodil a tak jsem je věnovala dceři.

  5. Prstýnek jsem nosila, snubní. Občas ještě nějaký k tomu, čili maximálně na každé ruce jeden. Dnes si je vezmu jen na nějakou akci, čili tak jednou do roka :-). Možná dvakrát :-). K Vašemu výročí rovněž gratuluji, je to důvod k této milé vzpomínce.

  6. Naďo, prijmi moji gratulaci!!!!!!! Vážím si lidí, kteří spolu zůstanou celý život, je v tom i hodně trpělivosti lásky a kompromisů. A tak ještě jednou!!! A ať se máte i nadále rádi a vše vám vychází!!
    No a ted muj blog k prstýnku. Já prstýnek (snubní) moc nenosim, má ostré hrany a řeže. A tak si ho dávám na stále stejné místo. Jenomže jednoho dne z toho stejného místa zmizel a nevypátral by ho ani Sherlock Holmes ci Herkul Poirot. Zkrátka zmizel. Nenávratně. Asi za šest let po zmizení prstýnku jsme se stěhovali sem na ostrov Vancouver. Dobra (moje manželka) si chtěla sebou vzít jednu růži, která vždy tak krásně kvetla. A když keřík vydloubla, něco se tam blejsklo. Očistila to a ECCE můj snubní prstýnek!!

  7. V první řadě se připojuji do fronty jako gratulant. Krásné výročí. (nás čeká doma v létě oslava, naši budou spolu už 50 let).
    Jako chlap jsem na prstýnky, natož na prsteny nebyl. Ani ten snubní jsem moc nenosil. Tedy pokud jsem se šel rýpat do hlíny a prostě při každé manuální činnosti. Vadil mi. Jo, a pak jsem ho jednoho dne sundal úplně a …….. takového krásného výročí se prostě nedožiju. 🙂

      • Tak to je mi úplnou záhadou jak jsem se tam dostal? Prohlížel sem si fotografie a za nima byly komentáře, tak jsem tam něco připsal a teď koumám, jak se tam dostat znovu? Jestli to čaruje tenhle můj prohlížeč Internet Explorer, nebo nějaký zakletý rarášek, to je mi utajeno…

        • Mirku, čarujete sám, asi jste si neuvědomil, že jste v článku kliknul na odkaz na článek, odkud byly fotky převzaty:

          Pod jmény pod prohlížečem fotografií je tento odkaz:

          Fotografie z této stránky – klik

  8. Mirko, Anno, Honzo, Pavle, děkuji za gratulaci, potěšilo mě to.
    Také mě potěšily vaše zážitky s prstýnky. Mám ráda vaše příhody!
    Honzo, to je úplný zázrak, růžička se odvděčila za vaši věrnost.

  9. Krásné povídání o prstýncích a o svatbách. Film Prstýnek znám také a je můj oblíbený, prstýnky už dnes nenosím (z podobných důvodů, jsou mi pořád menší a taky už mě to štve), a fotečková předváděčka je moc pěkně udělaná. Inu, svatby, romantika. Ale stejně je zajímavé sledovat proměny svatebních šatů, to by byla i zajímavá studie.

    • Kdysi jsem tu „studii“ dělala, ale pak jsem to nezveřejnila. Naskenovala jsem fotografie svatby – prababičky, babičky a matky mého muže, naší svatbu, dcery a syna. To srovnání šatů i účesů bylo zajímavé …

  10. Naděnko,také dodatečně blahopřeji k výročí. Prstýnky jsem celý život nosila jenom dva.Po příchodu domů jsem je okamžitě odkládala.Poslední dobou jsem již takto odkládala doma 3 věci :řetízek,prstýnky a zuby..Pěkný den.Anna.

  11. Naďo, takže vy 45. let a my v září budeme (pokud dožijeme) už 50 let. Gratuluji vám, jste aspoň mladší než já. Stejně jsme se jaksi dříve brali než nyní ti mladí . Já měla 21,muž 22. Synové se žili v 24 letech- dva a ten třetí není ženatý ani dnes a to mu bude za 2 dny 31 let. To je tedy doba. Není sice doma, žije s partnerkou , ale brát se zatím nechtějí, dítě nemají, tak prý až (dělá atestace a dva roky ji ještě čekají, do té doby…) Mám prstýnky sice asi jen 3 zlaté ,kromě snubních (zásnubní s křišťálkem jsme věnovali mladým) a nosím dva z nich jen kdy jdu ven. Kdysi jsem jeden krásný (od babičky) s rubínem ztratila na jednom rande a už jsem ho nenašla. Byl mi trochu velký, sklouzl.

  12. naďo, 45 let s jedním mužem? :D, trochu přírodní úkaz, že? ale pokud má dlouhé řasy, jak jsi mi inzerovala, věřím tomu! a já se přiznám, že díky tomuhle článku jsem se ve svých 44 letech dozvěděla, že ringo starr je pseudonym 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s