Tak dnes v novém kabátku

Jablko_x_plnostihla_soumerna.jpg_1541400754 Ano, rozhodla jsem se na blogu změnit jen záhlaví, pozadí a název, takže jen kabátek, jinak všechno zůstane při starém :-).  A když jde o kabátek, tak povídání bude tak trochu o kabátku, byť se jedná o kabátek úplně jiný.

V posledním roce nakupuji tam, kam jede nakupovat Katka a ta si oblíbila Hypernovu. I když někdy přeci jen  obchod změní, tak jen proto, aby se k Hyperce zase vrátila. Odůvodňuje to tím, že už ví kde co je a nezdržuje se hledáním. Mnohdy má i seznam vypracovaný tak, jak postupuje obchodem.

Já osobně mívám taky seznam a ohledně slev sleduji jen slevy v kvalitních toaletních papírech, protože si na ně potrpím, jinak si zboží podle slev nevybírám, proto mi v košíku moc zboží nad sepsaný seznam nepřistává. Ještě když jsem nakupovala s mužem, tak to bylo jako s malým dítětem. Dával si do košíku všelijaké pitinky a ňamky, ať slané či sladké a pod. Ne, že bych ho v současné době šidila, ale chybí mu chuť k jídlu. Jenže to už se ale opravdu rozkecávám do šířky, tak to uzavřu tím, že se živí nutridrinkama, které dodávají tělu sílu a nějaké to kilo na víc, které hodně potřebuje. 

Při posledním nákupu si to pomalu šinu uličkou úsporným programem, abych se nemusela vracet, což se mi vedlo, ale s kečupem mi to nevyšlo. Tak kečup budu muset koupit až příště, přece bych se nevracela přes celý krám. No prosím, už se zase rozkecávám.

Konečně se dostávám ke kabátku, uf! Jak tak nabírám do pytlíku mandarinky, sledujíc je ostřížím zrakem, abych vybrala ty “nenačnuté”, ozve se vedle mě: “Vy sem chodíte často nakupovat, což?” Zvednu překvapeně zrak a žasnu, oslovila mě starší paní, mně úplně neznámá. Moje reakce byla opravdu duchaplná, když jsem se zmohla jen na – “docela ano”. Paní pokračovala: “Já bych vás podle obličeje nepoznala, ale podle kabátu ano, víte měli jsme krejčovskou dílnu a já si všímám lidí podle oblečení”. No prosím, čím vším si člověk zaslouží pozornost, zaševelila jsem s nalepeným úsměvem č. 1.

Uvědomila jsem si, že já procházím mezi lidmi aniž bych je vnímala, soustředěná jen a jen na nákup a tak si je nikdy nepamatuji nejen podle obličeje, ale ani podle oblečení, dokonce ani pokladní mi v paměti neutkví. Kdo ví, koho jsem už při nakupování přehlédla …

Kram

Obrázek nahoře – zdroj-klik

Obrázek dole – vypůjčený z internetu

Advertisements

31 thoughts on “Tak dnes v novém kabátku

  1. Naďo, chválím změnu kabátku a všeho kolem, byl to dobrý nápad. Myslela jsem, že článek bude o nakupování, ale ono je tomu jinak. Je to o všímavosti. Já si všímám lidí, ale trošku jinak. Když třeba čekám na autobus nebo někde v čekárně, prostě, tam, kde mám víc času nebo mě musí něco opravdu zaujmout. Když jsem chodila do práce, sdílela jsem kancelář s kolegyní, která mi, jak jsem tady už možná někde psala, vysávala energii z těla cca 14 let. Když se mě tehdy někdo zeptal, co měla na sobě, většinou jsem vůbec nevěděla a to jsme seděly proti sobě! Nevím, jestli to bylo v nějaké sebeobraně a stačil mi mluvený projev… Za to jsem si všímala příjemných upravených kolegyň. Později, když jsem jezdila do práce tramvají Ostravou, byla jsem si nucena z bezpečnostních důvodů všímat všech a všeho… Přeji pěknou neděli. Jo a já jsem si oblíbila Lidl……..

    • Heleno, neumím si představit, že by mi někdo vysával energii. O to jsem se vždycky postarala sama, neb jsem nevěděla kam dřív skočit. Je to zvláštní mít takový pocit a ještě ke všemu celých dlouhých 14 let… Taky přeji hezkou neděli! 🙂

  2. Příjemné dopoledne – než jsem se zmohla na duchaplné „ať se rozhodnete jakkoli, vždy to budete Vy, neboť Váš styl je nezaměnitelný“ – prohlédla jsem i uplynulé blogy – Rubikon byl překročen. Ad toaletní papír – kdysi jsme synovi chtěli udělat radost – a pořídili do jesli roličkový – značkový, jahůdkami a figurkama potištění – samo, že exkluzive – rolička 75,-Kč. víckrát nikdy. cenu – jakožto celoměsíční investici bych svému skrblickému já vysvětlila – avšak papír namísto slibovaného radostného zážitku plnil účinek opačný. smirgl papír č.3 bych to odhadla.
    Lidí si všímám podle rukou a vlasů. Mnohdy s úžasem zjišťuji, že připomínat synovi i zadní část lebeně má své opodstatnění. Velké množství dam má ve zvyku načesat pouze části, na něž v běžném zrcadle dohlédne. Stejně tak překrásně oděná „in“ s ošmajdanýma a neupravenýma rukama lecos napoví. Omlouvám se, že jsem se tak rozkecala-

    • Jolano, já jsem natrefila na toaleťák Lambi a nedám na něj dopustit, ale vždycky si počkám, když je v akci 🙂
      Jinak je fakt, že málokterá ženská se podívá na svůj účes zezadu (což při dvou i tříkřídlých zrcadlech jde a při jednom stačí malé (ne tak moc 🙂 zrcátko do ruky)

      Na rozkecávání tu čekám a jsem největší expert 🙂

    • Dnes je taková doba, že se hodně dá, na vnější obal, nechci mluvit o věcech pomíjejících, které, dnes koupíme a zítra, je po nich veta, u mě je to i jídlo, strčím to do pusy, jako věc nutnou k životu a podle toho je u nás i nakupováno, a obcho dy je to poslední co by mě zaujalo, vnějšek, pro mne není měřítkem hodnoty, ani věcí, ani lidí.
      Snažím se i když, ne vždy se daří, nevím jestli se vám někdy stalo, že potkáte člověka kterého jste znávali jako někoho krásného, po všech stránkách a nepoznáváte ho, protože jeho vzhled se změnil, mám nutkání, něco podotknout k poznámce o nepěstěných rukou, Je to člověk jehož jsem si vážila, když byl krásný na pohled a vážím si ho nyní, když už není tak krásný, protože není důležitá forma, ale obsah. Přeji všem krásný nedělní večer. Anna

      • Je pravda, že nelze soudit lidi podle zevnějšku, ale někdy ten zevnějšek vypovídá o člověku mnohé 🙂
        Anno, přeji ti krásný nedělní večer.

  3. Kabátek se mi líbí, voní novotou a promyšleností. A k nakupování jen tolik, že mám nejraději menší sámošky a prodejny, takže do marketů hyper a super kezdíme opravdu jen jednou za čas a střídáme je podle toho, kam zrovna v tu chvíli míříme (po nákupu). Takže v Benešově je to buď Kaufland nebo Lidl nebo Billa (do Penny nejméně, je pro nás nejvíc z ruky), ve Vlašimi buď Tesco nebo Albert, v Kolíně obvykle Tesco a v Praze opravdu jen občas Hypernova.

    • Mirko, v malém městě se všude dojde pěšky (nebo skoro všude) a já už jsem si zvykla na to jednotýdenní nakupování. Bydlíme na okraji Prahy, jak říkal jeden můj kolega, tam kde slepice chodí v pumpkách. 🙂 takže běhat často na nákup a ještě to nosit v rukách. to by mě moc nebavilo 🙂

  4. Nadi, nový kabátek tvého blogu je moc hezký a jsem namouduši ráda, že jsi změnila jen kabátek a ne adresu :). Co se týká nakupování, nijak se v něm nevyžívám, potraviny nakupuju u nás v malém obchůdku a do supermarketu jezdím s mladými tak 1x za půl roku a jsem z toho vždycky nemocná. Zato mi učarovala IKEA, kdykoliv mám možnost, projdu si ji. Koupím třeba jen maličkost nebo nic, ale je to pastva pro oči. A k té všímavosti lidí – ve Zlíně pravidelně potkávám spoustu lidí, které znám od vidění. Někdy je nedovedu zařadit, odkud se vlastně známe. Oblečení si všímám docela dost, méně už obuvi a rukou. Když je teplo, sedím na náměstí na zahrádce, popíjím kávičku a koukám, jak to komu sluší :). Už aby to bylo!

  5. Evi, já zas často pochoduji Kikou, protože tam Katka, když nakoupíme a jedeme kolem, stále něco potřebuje. Vždycky si medím očumováním, co tam toho mají, hlavně ve sklu porcelánu, ale málokdy si tam něco koupím 🙂

  6. To všímání lidí, byl můj kůň ještě s kamarády v končící pubertě. (myslím té věkově, ta opravdová mně ještě drží, jak patrno z mých diskusních příspěvků) tehdy v letech padesátých jsme s klukama vlezli do tramvaje, tehdy ještě té staré rozvrzané, měli jsme načesaný „Emany“zafixovaný cukrovou vodou (tam, kde se kdysi nacházel Eman září dnes mohutná pleš), zkrácenej „Monťák“, na nohou „Maďary“s podrážkama obšitejma bužírkou, pod maďarama štráfo pono a sedli jsme si naproti nějaké slečně a upřeně na ní čuměli a pásli se na jejich rozpacích. většinou to nevydržela a přesedla si se slovy, jaký sme pitomci. To bylo pozorování lidí mého krásného mládí. Ach mládí…kam jsi prchlo do dáli…???
    V Čechách jsem při mých návštěvách rád nakupoval v Kerfuru. Nevím přesně jak se to píše, ale ten ve Vršovicích zmizel….

    • Carrefour zmizel z Čech, nevím zda proto, že využil všechno co využít mohl a šel zlatokopovat jinam, nebo se mu zde nelíbilo, je pryč.
      Tedy Honzo, podobné puberťáky jsem tedy taky neměla ráda. Myslím, že bych si taky přesedla, ale jak se znám, tak bych to nekomentovala, byla jsem trdlo 🙂

      • Nevím, proč Carrefour skončil, ale je ho škoda, byl to market, jaký se mi líbil. Nevím, čím se až tak lišil nebo nelišil, protože byl podobný dalším marketům, ale nějak mi to tam připadalo lepší, snad lepší zboží, cenově slušné. Ale co je pryč, je pryč.

  7. Taky jsem ráda, že zůstalo u změny vzhledu. Ano, ta dovádivá slečna v koupací čepici (v záhlaví) už symbolizuje léto, které je tu cobydup. I když to zatím nevypadá…
    A dřevěné obložení jsem ti chválila už posledně… a o mé nevšímavosti jsem taky psala posledně. Byla bych mizerný svědek čehokoliv a největší zločinec by mohl v mé přítomnosti klidně loupit, bo já bych si nezapamatovala víc než barvu vlasů.
    S vnější úpravou máš pravdu, a já taky nejsem dokonalá. Pravda, dozadu se nevidím, ale snažím se to tam nějak pročesat… ruce nemám zrovna opečovávané, ale čisté ano.
    Ale zpátky k blogu…
    Gratuluji k rozhodnutí zůstat!
    Vždyť pravda je, že změnu vzhledu můžeš udělat i zde… a článků by se týkat neměla, přece u změny designu nemažeš staré články, tedy, pokud je smazat nechceš…
    (I když nevím, jak to funguje na wordpressu. Na blogu to jde.)

  8. Nového kabátku už jsem si všimla, chodím k tobě na jukandu každý den a je hezký, takový teplý a útulný. 😀 Nakupovat raději chodím do Tesca a Kauflandu a tomu přizpůsobuji i napsaný lístek s tím, na co bych neměla zapomenout. Taky už vím, kde co v obchodu je . 😀 Co se týče lidí kolem sebe, tak jsem nepozorný pozorovatel, to moje mamka si všimne i kdo měl jaké boty na noze. 🙂

    • Jarko, Tesco se mi taky docela líbí, ale co se dá dělat 🙂 Jinak mně se líbí Billa, připadá mi, že je tam to zboží nějak čerstvější, ale taky dražší 🙂

  9. No a teď konečně k věci: Ten nový kabátek je hezký. Nabyl jsem dojmu, že máš Naďo nějaký vztah k starým věcem, v tvých blogách (blozích?) jich nacházím dost. Také ta dáma v plavkách hned v záhlaví je asi z raných let dvacátých. Ten dole – těžko říct.
    Snad leta třicátá?

    • Je to tak, Honzo, dřívější doba přála řemeslné zručnosti, vznikaly nádherné věci, byla to doba objevů, nadšených vynálezců, architektů, lidské dovednosti, dnes je to o konzumu, průmyslu …, i když dnes píšeme na počítačích, místo kočárů jezdíme auty, u nemocných lidí je možné už vyměnit v těle skoro všechno, ale vůni prádla v babiččině prádelníku už nenajdeš. Všude zavládla chemie. Jsem nenapravitelný nostalgik staromilec 🙂

  10. taky chválím nový kabátek, i když ten starý ti taky slušel! Nakupovat chodím do Intersparu v Arkádách neb to mám nejblíž, ale já nákupy moc neprožívám, mám doma zdatného nálupčího. Včera například přivezl obrovský dort máslák, protože byl v akci…ach jo, pak mám zhubnout!

  11. Tak to má být, s prvním jarním dnem v novém oblečku! A na beránka v dalším … Jen přemýšlím, do čeho to tam ta vnadná plavkyně dloube?

    • Nojo, aby nás nepokakal beránek, tak to mě pokaká, už zde nic asi měnit nebudu.
      Do čeho dívka dloube, se mi zarox, moc nedaří zjistit, je to rozmazané, vypadá to jako chcíplý krab 🙂

  12. Nový obrázek v záhlaví se mi líbí. 😉 (nojo, chlap)
    Pozadí s nádechem dřeva? Také příjemné. Ale jak už řekli, či napsali přede mnou. U Tebe Naďo ani nejde o desing blogu, u Tebe je radost si počíst, něco nového, zajímavého se dozvědět. 🙂
    Když jsme u těch „oblíbených“ obchoďáků……u nás tak velký výběr není. Tedy ve Vamberku vůbec, tak na větší nákupy jezdíme do Rychnova. Tam je Penny, Lidl, Billa a Tesco. A jako obyčejná „chudá“ dělnická třída, občas také vyrážíme za slevami nebo akcemi. Ale nejraději se procházím v Tescu. Jiná možnost tu není, musel bych až do Hradce. 😦
    Také mám svůj „kabátek“, který je letitý a stále ho uchovávám z nostalgie. On to není vlastně kabátek, ale moje úplně první džiska, riflová bunda. Ta byla první a stále je v mém šatníku na ramínku. Ale už bych se do ní asi nevešel. 😀
    Jéje, Ottovo mýdlo já bohužel nepamatuji. Ale s jelenem ano. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s