Není nad vaření podle receptu z blogu

V posledním roce mě vaření úplně přestalo bavit. Ne, že bych se v něm vyžívala, nevadilo mi a docela jsem i experimentovala. Nakonec o knedlících jsem psala 2x, o nudlích dokonce ve své knížce. Octli jsme se v situaci, do které míří téměř každý a to je, že den tvoří jen čas na jídlo, večer čas na spaní a téměř jediné potěšení je to jídlo. Tedy já tam ještě nedošla, mě stačí brambory s cibulkou, kór když jsou brambory dobré, ale náš marod už v tom jede. 

Z počátku, když se muž vrátil z nemocnice domů, nic mu nechutnalo, nic mu nebylo recht, vyžadoval denně jinou polévku, nesnášel, když měl jeden druh po sobě dva dny a tak už to vypadalo, že ho vlastnoručně uškrtím, ačkoliv jej doktoři sebrali hrobníkovi z lopaty. Člověk se vaří s jídlem, s láskou přidává různé ingredience, aby se ve finále musel dívat na šklebení a poznámky, já už nechci, mě to nechutná, no jak malé dítě. To by mě vždycky čert vzal.

Jaktěživ nebyl vybíravý. Nesnášel jen rizoto, tvrdil, že je “fuchý”. Chápala jsem, že když je někdo téměř půl roku na umělé výživě, že se mu scvrkne žaludek a že se mu změní chuť, ale bylo nutné ho vykrmit, aby se trochu zvetil. Nejvíce to jistily nutridrinky, ale nemohl být živ jen na nich. Udělala jsem krátký proces a objednala pro něj dovoz obědů ze zařízení pro seniory. Polévku má konečně denně jinou a většinou mu to chutná, i když někdy také žbrblá.

Sobotní a nedělní vyváření je stále na mě. Už nevím co bych vymýšlela a tak jsem se nechala inspirovat článkem “Taková líná neděle” od zarox21, kde byl odkaz na recept na Boeuf Bourgignon. Velice mě to zaujalo a zaujaly mě také vepřové plátky na majoránce. Už ve čtvrtek jsem nakoupila všechny ingredience, i živý tymián (mám ho ráda i sušený -  drcený).

Vytiskla jsem recept a v sobotu podle něj uvařila Boeuf Bourgignon a i když jídlo bylo vařeno v papiňáku, na hodinu do trouby nebylo dáno a místo burgundského vína byla použita Frankovka, bylo to strašně dobré, boule za ušima jsme měli oba dva. Určitě to musí být ještě dobřejší, když se použije vše vč. postupu,tak jak je uvedeno v receptu. Zbylo trochu anglické slaniny a tak jsem ji dorazila, byla hezky libová a já měla dobrou véču.

V neděli přišly na řadu ty vepřové plátky a já jsem s hrůzou zjistila, že jsem si tu anglickou měla nechat, neb je použita i v tomto receptu. Nadávala jsem si, že přede mnou nic neobstojí, že jsem ji zbodla a jak se s tím teď vyrovnám? Ze zoufalství jsem to vylepšila kouskem másla a výsledek? Taky dobrý! Mana mana mana!

Pro ty, co to chtějí zkusit, zde odkaz – klik na Boeuf Bourgignon a zde odkaz – klik na Vepřové plátky na majoránce.

Musím probádat ještě jiné blogy, které se vařením zabývají a to tak, že blogerky píší recepty, které buď vymyslí nebo alespoň vyzkouší. Týden uteče a co já chudák mám pořád vařit?

Obrázek nahoře je ze sbírky Pavla T.

Obrázek dole vypůjčeny z internetu