Mělo by se střídat

leky Nevím, jak to chodí ve světě, jestli tam doktoři do receptů napíšou 3ml něčeho na rýmu, nebo nějaký inzulín, či něco na opruzené partie a ostatní nechají na lékárnících, nebo je ve světě doktor ten, co určuje čím by se měl pacoš léčit. Někdy totiž trvá dlouho než si chudák nemocný své léky osvojí bez toho, aby mu místo dobře, nedělaly nedobře. U nás doma je to tak s inzulínem. Nějaký čas se vychytávalo, který by to měl být.

Ne všechno levné je pro lidi to pravé, ale i naopak. Nejsem naivní babička, abych nevěděla, že se doktor často rozhoduje podle toho, jaké mu farmaceutický dodavatel dá “firemní propagační předměty”. Já jsem např. uvítala, když mi byly 2 léky nahrazeny jedním, byť dražším, na který si samozřejmě připlácím víc, ale je to pohodlí s polykáním. Naopak na zvýšený cholesterol jsem si s paní doktorkou dohodla ten nejlevnější, který také zabírá, u mě bez problému, u jiných prý problematicky.

Vypadá to, že za chvíli budou o způsobu léčby rozhodovat šamani, nebo báby bylinkářky. Možná se pak stane zdravotnictví křišťálově čisté, neboť odpadnou korumpovatelně možné vztahy a to i u lékárníků, na které si nyní brousí zuby farmaceutické firmy, které dosud obíhaly lékaře. Ony firmy samozřejmě mají už teď svoje magisterské ovečky, které dávají přednost jejich lékům, těm bezreceptovým, protože právě ty, jsou opravdu nejlepší a nejúčinnější.

Tuhle jsem kupovala mastičku a byla mi nabídnuty dvě, na potíže, které jsem přednesla. Chtěla jsem radu, která je účinnější. Paní magistra mi docela odsekla, že to tedy ona neví, ať si to doma vyzkoušíme. Je jasné, že na Chodově v nákupním středisku mají klientelu dost velkou, tak co by se namáhali s nějakou poradou.

A jak to celé vidím já?

“Mělo by se střídat, jsme taky potřební něčeho navíc”, prohlásil malý magistr a rozhlédl se po magistrech, kteří mu naslouchali. “Samozřejmě, střídat”, ozvalo se ze všech stran a magisterský lobbing se vrhl na ministra.

Ten se zamyslel a řekl. Je to tak, doktoři už mají dost, Teď zase budou tahat pilku magisterský. “A co lidi”, zeptala se naivní asistentka. “Mno, co lidi, však si zvyknou, hřbeti” (termín pro obecný lid z divadelní hry “Lucerna”)

Už je to tak, pánové Šimku a Grossmanne, dovolila jsem si volně parafrázovat dvě věty z vaší povídky “Moje jízda tramvají” Snad mi to tam nahoře odpustíte 🙂

„Mělo by se střídat, jsme taky unavení,“ prohlásil malý dědeček a rozhlédl se po lidech, kteří seděli. „Samozřejmě, střídat,“ ozvalo se ze všech stran a stojící se vrhli na sedící. Moje jízda tramvají Miloslav Šimek & Jiří Grossmann.

simek_grossman

Fotografie vypůjčené z internetu.

Pro Fredy Krugera

Advertisements

40 thoughts on “Mělo by se střídat

  1. Snad nejsem dnes prvni???? Vzpomínám si jak kdysi třeštíla jakási „Daniela“ že byl(a) občas první na blogovišti Lidovek blahé peměti.
    Leč k věci: Dnes je v modě démonizovat farmaceutické podniky. Je jisté, že i farmaceutické podniky jsou především výdělečné, tak jako tomu je se vším v kapitalismu i komunismu. Vydělávat chce kapitalista i obyčejný človíček, dokonce i ta legendární slepice na hnojišti zadarmo nehrabe. Myslím si, že se jim dost křivdí, tedy ne těm slepicím, a ti, co propagují alternativní medicínu jsou zrovna takoví vydřiduši, jako snad ty podniky farmaceutické. Já osobně jsem vděčen za léky, které vyrábějí ty „nelidské a vydřidušské“ farmaceutické podniky, bez nich bych se už dneska díval na kytičky zespodu.

    • Honzo, taky jsem vděčná za léky, které vyrábějí farmaceutické firmy, ale tady jde o něco jiného. Proč by doktor napříště nesměl na recept napsat třeba: Ibumax 600 mg, ale místo toho by mohl jen napsat – antirevmatikum nebo analgetikum, tak nějak se to navrhuje (není to přesné, ale asi tak) a přesný lék by určil lékárník …
      Samozřejmě jsem článek napsala v nadsázce 🙂

    • Ale Naďo, ani jsem nereagoval na to cos psala, spíš jsem reagoval na to modni odsuzovat ty společnosti. To, co píšeš, že doktor to nechá na farmaceutikovi konečné rozhodnutí, jak jsem tomu rozuměl, že jen předepíše druh léku, to je trestuhodné. O medikamentu rozhoduje DOKTOR a ne farmaceutik. Ono totiž jde o to, že pacient už třeba užívá lék a farmaceutik o tom neví a dá něco pacientovi, co může v kombinaci s užívaným lékem člověka i zabít.
      Ale co já, nejsem ani doktor ani farmaceutik, jenom reaguju na tz modni moresy. Tady toho je plno. Jen na vysvětlení, kam až to dojde: Jedna známá „čarodejnice“ mi důvěrně sdělila, že ve východní Kanadě je obrovský kus země, kde roste rostlina, která ZARUČENĚ vyléčí jakoukoliv rakovinu. Jenomže farmaceutické společnosti podplatili kanadskou vládu, a ta to teď hlídá armádou, nikdo tam nemá přístup, aby ty společnosti mohli dál vydělávat na chemoterapii, ktera je na nic…. To víš Naďo, když slyším takovýdle kraviny, chytá mně rapl…..

      • To ti Honzo věřím, já jsem tak nemožná, že bylinkové čaje mně prostě nechutnají a možná jsem sama proti sobě, ale spoléhám na medicínu.

  2. Tak toto není moje parketa, ale podle toho co jsem zaslechla, tak se ta účinná látka má psát jen v případě, že pacient nemá od doktora určený jeden konkrétní lék, který na jeho nemoc zabírá a je tedy pro něj nezaměnitelný. Jak říkám, tomuto nehovím, sama zatím, žádné léky brát nemusím.

  3. Také jsem pro střídání! Ale pro změnu některých doktorů! Popsala jsem také jeden pravdivý příběh ze života – moje maminka a její „pan“ doktor! Někdy je to opravdu hrůza a slyším se jak říkám, proč někteří raději neodešli!

  4. Moje máma vždy ráda povídala o své babičce. Bylo to někdy docela dobrodružné vyprávění a někdy zase ze života.
    Když měla babička zdravotní problémy a ležela občas v posteli, žádala svou vnučku aby hodila za ní nějaký drobný peníz svatému Antoníčkovi do kasičky. Vnučka se vrátila z kostela a babička už opět rázně chodila. Komentovala to slovy:“No vidíš, jak mě ten Toník pomohl!“ Nutno ovšem podotknout, že když byla vnučka v kostele, babička praktikovala ještě doplňkovou lečbu. Jako správná děvucha z Moravy měla na nočním stolku štamprličku a pod postelí slivovičku.

    • Babička byla správně do života, na Moravě jsou děvuchy slivovičkou odkojený, ale co my Češky, které lihové nápoje nesnáší? 🙂

  5. Také tohle nějak nesleduji. Asi mi to prošlo jedním uchem tam a druhým ven. To bude tím, že zatím žádné léky nepotřebuji. Proto by moje „mudrování“ nad tímto článkem bylo hloupé plkání o ničem. Snad se nebudeš zlobit. Všelijaké neduhy si „léčím“ bylinkovými čaji na všechno možné, slivovičku sice nemám pod postelí, ale ve sklepě a je to výborný lék. 😀

  6. Já využívám od všeho trochu. Poctivě užívám předepsané léky, ale vím, že jeden nepoměrně dražší jsem si téměř vyvzdorovala (ja fakt účinnější). Také občas využívám metod lidového léčitelství a různých doporučených preparátů, ovšem mou doménou jsou bylinkové čaje (zdravím Kelyši :-). Zrovna dnes v noci a do oběda jsem připravovala některé, protože vnuk, kterého jsem hlídala, zvracel a průjmoval :-). Tak to je třešnička na mých uplynulých 3 nedělích – sama jsem navštěvovala různá vyšetření a rehabilitaci, hlídala vnoučata a jiné děti, vyřizovala daně atd. atd. Dnes jsem si po delší době měla spíše odpočívat (vnuk je velmi hodný) – a takováhle patálie nás potkala. Tak snad od zítřka, pokud nepřeberu vnukovy bacily :-).

      • prstík je díky rehabilitaci na Vinohradech téměř jak zamlada. Tam už přes měsíc nechodím, byla jsem tam desetkrát. Měsíc navštěvuji rehabilitaci v BN, krční páteř, motala se mi hlava a různě byla nestabilní. I to už je po 10 hodinách výrazně lepší :-).

  7. Moje Jízda Tramvají je geniální.
    Jdu si jí pustit na kazetě a nečerpat onu energii… Děkuji, milá Babičko! A pak samozřejmě Kterak jsme chovali prase… 🙂 Myslím, že ti dva páni se na vás vůbec nezlobí.

    A k střídání a farmaceutice – no, nejlepším lékem je stejně stálý přísun humoru a lehké, ale pravidelné dávky lásky 🙂

  8. Naprosto s tebou souhlasím, je to fakt velká blbost, co vymysleli, Doufám, že to neprojde, můj táta se obrací v hrobě, ale to už dlouho…

  9. Hezký nedělní večer, milá Naďo.
    Po dlouhé pause mám hodně co číst a psát, moje zkušenost s lékaři a lékárníky není většinou kladná a tak praktikuji metodu, ignorance a zjistila jsem, že je velice účinná, musím podotknout, že nemám, alespoň si to myslím žádnou život ohrožující nemoc, několik měsíců nejdu vůbec k lékaři, vysadím všechny chemikálie, tak lékům říkám, omezím jídlo na životní minimum, a hodně piji, pokud se můj stav nezlepší, opět vezmu na milost, výše uvedené autority abych po čase zjistila že to k ničemu kladnému nevedlo, mám ovšem jednu výjimku a o té tvrdím, že to je anděl, a léčí lidi jenom tím že vůbec na tomto světě je a dává lidem možnost srovnávat mezi lékaři jak lékař léčí a jak by léčit měl, ona totiž umí pohladit, povzbudit a poradit, aniž by hleděla na čas a své vlastní prostředky a dokonce přijede za člověkem, jen tak aby se zeptala jak se mi daří. Lidský přístup a empatie, je pro mne lék nejcennější a proto si jí velice vážím, nikdy bych ji neurazila úplatkem, ale s květinami na ni nezapomenu nikdy.

  10. To Vás obdivuji, že ještě věříte medicíně. Všechno od lékařů si ještě třikrát ověřím. Pokud už tedy sama nemám zkušenost z dřívějška. Doktoři už nám málem zabili syna v pátém měsíci a za poslední rok si nevěděli rady se dvěmi nemocemi /průjmem z Egypta a afty v puse dvouletého dítěte/. Kdybych čekala na jejich léky nebo spíše na to, že musíme vydržet, protože na to léky nejsou, tak bychom skončili na infekčním. Chodím k nim, ale prověřuji a doléčuji jinde. Právě u těch šamanů. A pořád doufám, že jednou se klasická medicína přeci jen spřátelí s přírodní medicínou a ruku v ruce budou léčit nás lidi.
    A k lékárnám. Je také dobré si vybrat tu, kde jsou hodné a dobré lékárnice:-)

    • Nevím, kde žijete, že máte tak špatné zkušenosti. Já mám zkušenosti s dobrými doktory, až na malé výjimky a tam kde jsem nepocítila důvěru, tak jsem odešla jinam. Je pravda, že mám v Praze spoustu možností. Ačkoliv se to dnes nenosí, vzpomínám i na doktory z minulého režimu, kteří byli skutečnými odborníky a i jejich přístup k pacientovi byl profesionálně lidský. Obzvláště na dětské doktory jsem měla se svými dětmi štěstí. Ačkoliv jsem žádnému nic nedala, věnovali se mým dětem maximálně. Je to holt o lidech …

  11. Nejsem sice na léky a lékaře žádný expert, ale selský rozum mě vede k domněnce, že rozložením procesu (a tím i odpovědnosti) na dvě osoby vzroste v systému počet fatálních chyb. Jenže – pokud vím, selský rozum měli i sedláci u Chlumce :-).

  12. Nejsem proti užívání léků, jen mi připadá, že v naší společnosti je jim přisuzována snad nadlidská moc. Prášek se totiž bere naprosto na všechno, snad s výjimkou zlomené nohy.
    Když je možnost, snažím se využívat tzv.potravinových doplňků a bylinkových přípravků. Prášky jako takové si nechávám naposled…
    A o výdělečných farmaceutických firmách, které si libují, když je pacient nemocný, jsem taky slyšela a popravdě, čemu se divit? Zisky jsou zisky, a ony nemají zisky zrovna nejmenší.
    Takže, čím víc peněz, tím líp.
    Tady to znamená, čím víc peněz, tím víc léků.
    (Samozřejmě, žádný zástupce farmaceutické firmy neřekne, sláva, lidi, buďte marodný a kupujte co nejvíc léčiv, hlavně od nás!
    Ale bude si to myslet.)

        • Jistojistě, líbila! A k této lakonické odpovědi ještě zopakuju, co jsem k tomu někde už zmiňoval.. že přečetl jsem ji nadvakrát(!) (což považuju za mimořádný úspěch, neboť jinak už řadu roků s výjimkou čtení článků z novin a netu, či vybraných pasáží z branže se na větší čtení nějak už nezmáhám) a jako pamětník k lecčemus bych se z téhle příjemné knížky taky hlásil a když z Dennisova jsem patrně taky necestoval, připojil jsem aspoň zkušenost s oblíbenými bramboráky v promaštěném papíře u okýnka na Masaryčce opakovaně získávanými, i když za cenu spáleného patra nepoučitelného nedočkavce. A maličké zastavení jsem věnoval nejistotě, jestli bokorys přímky, zadané dvěma body jest (nebo mohl být) úlohou hodnou k vyřešení.. Knížku jsem ještě nevrátil, neboť jsem nejen neměl ještě cestu, ale protože si hodlám v ní ještě trochu si pamětnicky zarochnit, případné připomínky tím nevylučujíc.. a to navzdory tomu, že mě tamní vypravěčské schopnosti a nápaditosti s volbou slov docela deprimovaly co do uvědomování si vlastní nedostatečnosti v takovém tom směru.. tak asi tak.

    • Vendy, někteří lidé skutečně zobají pilule jako oříšky, ale to budou vždycky, už jsou tací. Jde o to, aby předpis na léky nebyl neurčitý a konkrétní léky určovali i nadále lékaři.

  13. Souhlasím s Vendy a radím používat selský rozum. Hlava mi jde kolem z toho, že sousedka loni užívala 10x antibiotika, teď samozřejmě po takovém zásahu používá léky na imunitu, na žaludek, na bolest hlavy a nějaká tonika na únavu. A také na gyn. problémy bere asi 3 léky. Je jí 30! let.

    • Janah, někteří to opravdu přehánějí, myslím, že na to byla nějaká scénka v TV, kde po užití jednoho léku musel být užíván další lék, aby odstranil vedlejší účinky toho prvního léku a tak to šlo pořád dokola až se kruh uzavřel. 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s