Kam zmizelo kuře?

kure Ocitla jsem se u známých v kuchyni a dostala za úkol upéct kuře, dokonce na otevřeném ohni. Ostatní se rozutekli po domě a zahradě a včil mudruj. Kuře jsem nasolila a říkala si, že přeci nemůže být nic lehčího než upéct kuře. Kuře se peklo, do okna kdosi strčil hlavu a zavolal: “A dalas tam bujón?” Vtipu jsem se zasmála, ale uvědomila jsem si, že jsem to kuře vůbec neokořenila.

Začala jsem hledat koření, v cizí kuchyni to není jen tak, každá hospodyně má svůj systém ukládání. Podařilo se mi najít papriku. Šla jsem pro kuře a ajta, krajta, kuře rozpláclé na uhašeném ohni. Hodila jsem ho do pekáče s tím, že ho dopeču v troubě. Naporcovala jsem ho a šla zkoumat troubu. Trouba měla spoustu knoflíků, i když s piktogramy, bylo to náročné. Vypadalo to, že má zabudovaný počítač a s troubou lze dělat všelijaké komedie.

Našla jsem správné knoflíky a šla pro kuře, že ho hodím do trouby. No toto … kuře nikde! Utéct nemohlo, to jsem vyloučila hned a Ela ho zbodnout nemohla, neb tam nebyla. Připadala jsem si jako žákyně ve škole, která nemá domácí úkol, učitel ji nachytal a před třídou ji zesměšnil. Co já řeknu ostatním, kde že mám to upečené kuře, na které se všichni těší? Pobíhala jsem po kuchyni, dívala se dokonce za skříň, pod stůl, nikde nic. Do kuchyně určitě nikdo nevkročil. Záhada zamčeného pokoje propukla zrovna teď, u známých v kuchyni. Kam to kuře zmizelo jsem se už nedozvěděla, protože jsem se probudila. Snad se mi někdy bude zdát pokračování 🙂

kuchyne

Obrázky vypůjčené z internetu.

Pro Fredyho

mleko

Advertisements
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

41 thoughts on “Kam zmizelo kuře?

  1. Že bych byl zase první? Ta záhada zmizelého kuřete mi připoměla příhodu, kterou kdysi vyprávěl Jan Werich: Byly vánoce a pí W. upekla krocana do zlatova. Werichovi čekali hosty, krocan na stolku vábně voněl. Hosté přišli i s ošklivým zabláceným psem, který se choval děsně. Očůrával nohy stolů, otřepával ze sebe bláto atd. Werich v duchu zuřil – leč návštěva, že jo. Jenomže ta návštěva se začala ošívat, jak blbýho a špinavýho psa ti Werichovi mají. Werich ztuhnul „to neni váš pes?“ „Ne my mysleli, že je vaš Jendo“ Werich se rozzuřil a psa vyhnal. Jenomže ten pes v běhu ještě stačil popadnout krocana za stehno a zmizel ve tmě někde na Kampě. Nejen že krocan byl ten tam, ale i perský koberec byl politej krocaním sosem.
    Ten pes byl zřejmě toulavej, přivábila ho linoucí se vůně a využil otevřených dveří, když vstoupila návštěva.
    Čili Naďo, tobě zmizelo kuře, Werichovům krocan. Tak svět odplácí……

    • Hezká příhoda, trefně jsi ji vzpomněl, Honzo, akorát, že Werich věděl kam jeho krocan zmizel a já to o tom kuřeti nevím 🙂
      Nějak se ke mně dnes nikdo nehrne. Ještě, že tě, Honzo mám!

      • No, jistě, že nevíš, kam to tvoje kuře zmizelo, musíš holt počkat na další noc a sen a uvidíš, jak se ten nervák vyvine……už se těším na rozuzlení….

  2. Byla jsem docela napnutá, jestli to kuře najdeš – a ty ses probudila, tak tos mě teda dostala. 🙂 Jinak mi tvoje vyprávění připomíná moje hlídací vaření. Protože hlídám v domácnostech dvou dcer a jedné snachy, taky často zápasím s knoflíky a čudlíky – obzvlášť u starší dcery, která je technický typ a má v kuchyni spoustu přístrojů. U mladší dcery zase nejsem schopná zapnout sklokeramický elektrický sporák, který se ovládá jen dotykem. Nojo, dotykem, ale když já nikdy nevím, čeho se dotknout nejdřív. Takže každé moje vaření pro vnoučátka je svým způsobem boj.
    A k té návštěvnosti – přes víkend je vždycky menší, zvlášť když je tak krásně.

  3. Spím-li vůbec, mám sny blbé a na pokračování, tedy ti sen, který jsi měla vcelku závidím, mě totiž to, že byl hezký napovídá ten obrázek s velkými kachlovými kamny, taková, jen mnohem větší, jsme měli v kuchyni, když jsem byla malá a moje vzpomínka na to jak mě tam maminka nahoru nad troubu, kde byl prostor kam jsem se vešla s polštářem a kocourem, vysazovala a ukládala, vždy když jsem byla nemocná, snad aby mě měla v dosahu, když na těch kamnech vařila.

  4. Snad mi „Babi Maňasová“ promine malou poznámku k jejím rozpakům, když přistoupí k těm technologickým „zázrakům“ moderni doby. Naše generace není holt ta knoflíkovo-vypínačovo-spínačová generace. Já taky, když má přístroj víc než jeden knoflík, panikuju. A tak si z toho nic nedělejte!!!!

  5. Moc dobrý sen. Chtělo by to projít snář a zjistit, co znamená „Pečené kuře ve snu zmizeti viděti…“. Podle toho zjistíš jistě svoje šťastná čísla, vsadíš je v lotynce a vyhraješ terno. A půjdeš si pro ně do trouby, ale ono, mrška, taky zmizí ve čtvrtém rozměru, protože Sazka nemá na výhry. A pak se vyznej v tom, co je realita a co sen :-).

    • Petře, pochybuji, že by nějaký snář objasnil můj sen, ale je fakt, že Sazku bojkotuju už drahně let, proto asi nemá na ty výhry 🙂

  6. Moc krásný obrázek. Sen jsi vykreslila tak, že ho úplně vidím jako reálnou situaci.
    Babička a děda chodili ve Třebové na gympl a za války, když Třebová patřila do Sudet (doufám, že to píšu správně), dokončovali si střední školu v Mýtě, tuším taky na gymplu. A povídali mi, kolik legrace si užili po cestě vlakem 🙂

    • Díky, ichos za odpověď, tak za války jsem byla ještě na houbách, tedy jsme se s tvojí babičkou i dědečkem setkat ve škole nemohli. Jinak, věřím, že ve vlaku musela být spousta legrace 🙂

  7. 😀 No tedy… tak takovýhle sen! Celou dobu jsem přemýšlela, co se asi stalo… a ono takhle. Hezké! Ale tak jako tak, pečení, vaření a podobné věci, to je věda! 🙂

  8. Tak to ni teda neděj, byla jsem napnutá jak kšandy a bác ho!, konec si domysli sám. To byl ale sen! 😀 Jenže takové už sny bývají a já je mám moc ráda, naštěstí se mi nezdají žádné bubácké. Tento tvůj asi úplně nejpřijemnější nebyl. Všichni mají hlad, čekají na mňanku a ta si klidně zmizí a neschopná hospodyňka, aby si zoufala.

  9. To mě dostalo, už jsem sestavovala teorie, že kuře odtáhl pes – kočka – dítě – trpaslík, nebo že to byla chyba v matrixu a kuře se za pět minut objeví na původním místě… a on to byl sen!
    Tos mě pěkně vypekla…
    Ale byl to pěkně živý sen!
    Teď si třeba takové kuře ukuchtíš i k obědu… jestlipak si pamatuješ, čím jsi je kořenila?

  10. “ Kam zmizelo to kuře ?
    Hned příznejte se ! … nuže ?

    ……. nastalo hrobové mlčení …..

    “ slyším tu tlumené chrčení ?
    …. já odpověď chci ! … sic ….

    Hle ! pod postelí strýc !
    dusí se kuřetem… ničema “ !

    …. stará Bartoschowa zničena !
    “ pro rodinu … bylo k obědu,
    nemám teď nic ani pro dědu !

    … proboha ! tento strýc nenažraný
    příbuzným není z mojí strany
    ten muž je úplně cizí veš “ !

    “ Z mé strany příbuzný není též !
    … jak přišel, to nikdo netuše “ !

    ( děd Bartosch též krajně je rozrušen )

    “ Pomozte všichni ! táhněte…… už !
    zpod lůžka vytažen chroptící muž
    Kuře se v hrdle mu zaseklo !

    … zachrčel : “ dojděte pro mléko “ !

    …. Již po druhém krabicovém mlíce,
    gejzír z falešného stýce !

    ….. vyvrhlé kuře na zemi ,
    a otisky bot toho ničemy,
    jsou známkou, že něco se dělo !

    “ až se nám zrosilo čelo “ !
    ( výkřiky dcery a zetě )

    “ umýt si ruce “ ! dí dětem

    “ …. falešný strýc…. takhle zamachrovat …..

    Nemá cenu to oplachovat “ !

    Konečně slovo do pranice !
    …. rodina se pustila do žranice !

  11. To jsou ty sny! Ale, že se ti ulevilo, když jsi se probudila? Když jsem tak pročítala tvůj článek,vzpomněla jsem si, jak jsme vloni grilovali pod starým pánským deštníkem. Ale to nebyl sen. My vždycky dlouho plánujeme nějakou grilovací akci a když se konečně rozhoupáme, tak samozřejmě přijde bouřka nebo jen déšť, ale pořádný, párkrát jsme také odnášeli nedodělky do domu k dopečení v troubě.. My jsme holt takoví grilovací smolaři, ale nakonec ty dobrůtky přece jenom sníme… Uf, dostala jsem hlad…
    Přeji pěkný den.

    • Taky jsem se stavila u Emilky :-). Jo a to kuře jsem ve snu jen viděla, ale nejedla, starosti mám pořád, tak jedna navíc či míň … (reakce na mail, Mirko)

  12. Asi jsem nebyl sám, kdo okamžitě zapnul závity mozkové a dával si dohromady pět a pět. Kam to zatracené kuře mohlo zmizet? 😀
    A on to nakonec sen. Jenže v Tvém podání je ten sen jako živý. 😉

  13. tak tu pointu jsem fakt nečekala! Já ve snu často skládám maturitu :-)) a jsem dutá. Taky cestuju, ale vařit jsem ještě nezačala.

  14. Uff! Já se už lekla, že to oškubané a popaprikované kuře někam samo odběhlo! :-O
    V souvislosti s pečením dobrot jsem si vzpomněla na průhledný skleněný gril, který se postavil na stůl a uvnitř se dělali dva pstruzi. Všichni jsme chodili kolem a notovali si – už to krásně voní, jej, to to krásně voní! Ach, ach! Jenže po půlhodině mi věc začla být podezřelá, protože pstruzi vypadali pořád stejně a ejhle! Gril nebyl zapojen v zásuvce! 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s