Co je po jméně?

DSC08530

Co růží zvou i zváno jinak, vonělo by stejně.(William Shakespeare, Romeo a Julie)

Chápu lidi, kteří se snaží vyčnívat z davu, nechtějí být šedou zónou a snaží se o to třeba zvláštním oblečením. Za mých starých časů to šlo hodně mizerně, protože to chtělo buď domácí švadlenku, výrobu samodomo, nebo balíčky z ciziny od příbuzných, či nákup v Tuzexu.

Na štendrech v obchodních domech bylo k vidění pár modelů, rozdělených podle velikostí ve velkých sériích. Na jednu stranu to bylo výhodné, že si člověk stoupl ke své velikosti a vybíral, ale zase pak potkal ten samý model ixkrát. No, která mlaďucha by to chtěla? Po pár kouscích z dovozu se jen zaprášilo.

Dneska není žádný problém mít originální oblečení a tak se vymýšlí další odlišnosti. Co mě tedy docela baví a vypovídá cosi o tom jistém člověku je, pořídit si po svatbě dvě příjmení, ale dosud nezvyklého tvaru, aby byl ten jistý světový, nebo že je to móda, nebo prostě jen z důvodu, aby se odlišoval. Pár příkladů: Vendula Auš-Svobodová, Irena Maura-Novotná, či Patricie Novák-Podlipná.

Naproti tomu se mnou nehne spojení dvou křestních jmen, např. Andrea-Anna Peldová, či Jan-Matěj Rak. Docela se mi to líbí. Stejně tak se mnou nehne ani tento tvar – Zdeňka Žádníková-Volencová.

Určitě si říkáte – teda její starosti na mou hlavu a máte pravdu. Ale je sobota, venku je krásně, synek mi téměř dodělal kuchyň, všichni v domě spí, čtu si jiné blogy, i blogy autorek co mají ta podivná příjmení, zkrátka – duha se klene. 🙂

DSC08529

Foto Kristýna a Karolína vzájemně