Co jsem chtěla a co z toho vyšlo

Slunce Bylo krásné pozdní ráno, slunce se vyhrabalo z peřin a šláplo do mocného svícení, své paprsky žhavilo do běla, obloha modrá s mráčky jak šlehačka na dortu, vůkol ticho, že bylo slyšet hemžení brouků a mravenců v trávě, mouchy ještě spaly, k bzučení se teprve chystaly. Ptáci krásně zpívali, obzvláště náš kos, sice jsem je neviděla, ale jejich zpěv ve mně budil nádherný pocit klidu, že by jeden dojetím zaplakal. Věšela jsem prádlo a napůl oslepená sluncem jsem si malovala, že si natočím na kameru celou tuhle scenérii a za hluboké zimy či plískanic si budu  to krásné ráno ordinovat k prohlížení. Prádlo bylo dověšeno, ani se nepohnulo, větřík povíval kdesi jinde.

Spěchala jsem pro kameru, tedy pro fotoaparát s kamerou a zrada, ta škatule škodolibá měla vybité baterie. No nic, není všem dnům konec, však má být krásně celý červen. Jenže já, co mě napadne musím uskutečnit co nejdřív, protože jinak to ve mě hlodá, nedá mi to spát a tak jsem po dobití krabičky dnes ráno šla svoji vizi uskutečnit.

Co jsem chtěla a co z toho vyšlo:

Chtěla jsem nahrát čisté, modré nebe s mráčky jak šlehačka. Vyšlo mi nebe bez mráčků, trochu zahalené oparem.

Chtěla jsem nahrát ptačí koncert. Vyšel mi z toho zpěv někde v dálce a kos byl asi na obhlídce jak jsou na tom naše, už ne naše, třešně, pauzíroval.

Chtěla jsem nahrát žhavou sluneční kouli na modré obloze. Vyšel mi jakýsi sluneční efekt se žhavou čárou.

Chtěla jsem nahrát to hluboké ticho, na pozadí ptačího zpěvu. Vyšel mi z toho jakýsi šum, taky můj dech je slyšitelný a navíc letělo letadlo.

Chtěla jsem letadlo hezky zakomponovat do děje a nechat ho proletět žhavou koulí slunce. Vyšlo mi letadlo, které je příliš vysoko a noří se do žhavé čáry, kterou proniká, někde tam, kde je možné ho akorát tušit.

Předkládám výsledek svého snažení s tím, že kamera ve foťáku není tím pravým ořechovým pro zpracování podobných vizí a že se okamžiky v přírodě jen málokdy opakují 🙂

obrázek nahoře z internetu-klik

Reklamy
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

27 thoughts on “Co jsem chtěla a co z toho vyšlo

  1. Ano, Naďo, psaný text a natočený obraz, dvě zcela různé hodnoty jsou. I když chtějí vyjádřit totéž, je to nebe a dudy. Ale netruchlete, stanou se horší přehmaty, kolik filmů a knih se rozhází ve výsledku, přestože námět je stejný. Třeba někdy příště naopak natočíte něco, co se Vám pak nepovede tak výstižně popsat…

  2. Co bychom chtěli a následný výsledek se občas liší, ale to vůbec nevadí. Tentokrát u mne vyhrává jasně psaná verze nad videem. Nezoufej však Naďo, ono se to jednou podaří natočit.

  3. Já bych řekl „kdepak“, tohle téma s nebem a sluncem je na foťák moc těžké, zachytit to všechno i s letadlem přes slunce pěkně pohromadě.. Kamera mířila moc vysoko (nad koruny stromů), ale ti ptáci tam jdou! Já bych snížil horizont pohledu, nebe jak šlehačku zkusil vyměnit za mraky před bouřkou. Co je moc, to je moc, ale tomu pokusničení rozumím a jsem zvědav, jak to dopadne příště. A poslouchat ticho se tam taky dá, někde mezi řádkama. U nás na chatě žena slýchá ptáky zpívat prý celou noc, tady v Pze řádí tak už kolem čtvrté, to je slyším už taky. Přeju pokusům zdar! 🙂

  4. Přiznávám bez mučení – shlédla jsem, ale na opakování to asi nebude :-). Především však mám docela starost o Tvé oči – copak se smí takhle čučet do sluníčka?

  5. Ale i to je dobrý výsledek! 🙂 Ono nikdy nic (tedy, skoro nikdy) nevyjde tak, jak si přesně představujeme. Ale jako video pro dlouhé zimní večery je to naprosto dokonalé!

  6. * Mirku, Pavle, díky za ocenění psaného 🙂
    * Břetislave, už se asi nebudu o podobné dílo pokoušet 🙂
    * Mirko, přežila jsem 🙂
    * Le fille Ash, děkuju 🙂

    * Břetislave a Le fille Ash, stále nemáte ty RSS

    • Já myslím, že se klidně pokus o další dílko. Ten vrcholek stromu měl zvláštní výhonky, co to bylo zač?
      Bohužel slunce si opravdu dělalo co chtělo, ale ptačí zpěv jsem tam slyšela dobře a byla to opravdu idyla…
      Ale letadlo ke konci jsem spíš slyšela, než viděla…
      Nejlepší byl na tom ptačí zpěv.

  7. Vždy když dojdu při focení k nějakému výsledku, říkám si , co to vlastně lže, moje smysly nebo kamera, nebo foťák, Ale nakonec dojdu k závěru, že vlastně lže moc hezky, tráva je zelenější, nebe modřejší květiny zářivější a ten kosák a ti ptáčci, ti tam zpívají moc krásně, nebo to byli ti pod mými okny, a to co jsi tak hezky slovně popsala? dohromady to dalo dojem že jsou věci které možná ani nevidíme a neslyšíme a kamera to potom zaznamená a je z toho báseň. hezký nedělní večer všem. Anna

  8. Náhodou, kosa jsem slyšela perfektně, zvuk letadla o modrá obloha, u mě odjakživa asociuje léto u vody na dece a dokonce jsem viděla i tu malou letící tečku blížící se ke slunci. Že ti sluníčko samotné, udělalo te divný pruh s tím se asi nedalo nic dělat. Takže za první pokus, píšu chvalitebné! 😀

    • Jarko, díky za mírné hodnocení :-), zjistila jsem, že když přepnu to video přepnu do režimu na celou stránku, že tam to letadlo fakt je vidět 🙂

  9. Náhodou, já tam ty ptáčky slyším docela dobře. S kamerou zacházet neumím vůbec, ale myslím si, že nafilmovat sluníčko chce asi nějaké vychytávky, jako filtr, nebo tak něco, aby to nedělalo ten pruh. Doufám, že to nevzdáš a zkusíš znovu.

  10. No vidíš, to bylo strachu a zoufání, ale nebylo to zas tak zlý, jak jsi popisovala! A že „poručíme větru, dešti“ to už dávno víme, že nelze.

  11. Mně se to video moc líbí! Připomíná mi léto a pohodu, pohledy do nebe a na sluníčko mám ráda, takže za mě můžu říct, že se ti to hodně povedlo 🙂

  12. MCHS a Shariony, díky, mně taky někdy chutná dort neuměle ozdobený, ale na chuť výborný, než precizně načančaný s nijakou chutí 🙂

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s