Anketa je hra, ale taky se z ní člověk něco dozví

Před pár dny jsem spáchala hru, která mi měla napovědět, co se vám z mého psaní nejvíc líbí. Jsem moc ráda, že anketa dopadla jak dopadla. Mám trochu širší záběr, od fotek po plkání o nesmrtelnosti chroustů a jsem ráda, že si ten můj širší záběr najde své čtenáře. Co víc by si mohl bloger přát?

Díky vám za klikance a jedeme dál, močálem černým podél bílých skal (jo, pane Werichu). A jelikož na mě asi působí letní slunce a úpal je drastický, tak jsem se vrátila po dvou letech na Lidovky. Nic to nemění na tom, že budu psát i zde. Však tu mám Vás, milé lidi.

Tak poprvé a naposledy, ukázka z blogu Lidovek:

DSC02239

Jak se má váš Prenatálek?

Pořídili jste mu halogenovou

lampu?

Dnešní nastávající matky, pokud si miminko přejí, vyřádí se v prenatálním věku dítěte neskutečně. Všelijaké odborné a neodborné časopisy radí hlavně prvorodičkám, které jim na to skáčou nejvíc. Poradí, jak miminko v bříšku ovlivňovat, vychovávat, aby z nich na svět vyskočil génius.

Svému Prenatálkovi čtou nejen nastávající maminky, ale i nastávající tatínkové před spaním odborné texty, ze všech možných oborů (pohádky už nejsou in), pouští jim muziku dle svého výběru, který považují za ten nejlepší, a jiné vychytávky. Stejně by mě zajímalo, jestli takový Prenatálek, když se změní v dítě, snáší nebo nesnáší ten žánr, který mu matinka pouštěla, když se v ní vyvíjel. Taková studie by mě tedy fakt zajímala.

To, že plod reaguje na různé podněty je dokázané, ale ty vylomeniny, co se s ním provádí teď, to už je na hlavu. Tuhle jsem četla, že si mají maminky na břicho blikat halogenama: „Chcete učit plod počítat? Zasviťte silnou halogenovou lampou několikrát matce na břicho a poté speciálním zesilovacím mikrofonem oznamte nenarozenému dítěti počet bliknutí“… No já být Prenatálek, tak budu volat z bříška: „Jmenuji se profesor Horák a jsem nevinný!“

Moje děti tím pádem, že se jim takového vzdělání nedostalo, utrpěly velkou újmu a je to na nich vidět. Všechno musely dohánět, až když přišly na svět. Možná, že něco nedohnaly vůbec.

Je jasné, že nastávající maminka by měla být v klidu a pohodě, myslet na samé krásné věci a měla by být hlavně rozmazlována svým partnerem. Alespoň se to tak tvrdí.

Ale zase – u nás je výjimka. Při prvním Prenatálkovi – synkovi jsem proležela celý jeho prenatální věk v posteli, četla jsem mu ta nejúžasnější díla úžasných spisovatelů, ale také detektivky a to jsem asi neměla. Asi se synek vzhlédl spíš v této, často nazývané, pokleslé literatuře, protože o ty úžasné spisovatele nějak ani nezavadil. No, už to nenapravím. Měla jsem mu číst Ferdu Mravence, práce všeho druhu a mohla jsem mít vymalovaný obývák.

Naopak, když jsem čekala dceru, tak byl u nás nějaký ponorkový stav, kdy jsem se rozčilovala často a při tom je dcera jediná z rodiny, která od mala stojí oběma nohama na pevné zemi a asi je z nás nejrozumnější.

Nic mi nevadí, ať si každá maminka na své bříško bliká třeba strážní baterkou, střídajíc barvy, ale nemusela by Prenatálkovi dopřávat na veřejnosti nerušený výhled bez oděvu, když má tričko vysoukané nad bříškem.

Mně vždycky připadá, že je ten Prenatálek nějak víc zranitelný, když je tak nahatý, co kdyby ho někdo uřknul?

tehotne

Článek publikován na klik zde