Jak jsme jeli k Lucii pro med

karlstejn Plánovali jsme to dlouho, nakonec měla Katka dovolenou a tak jsme pojali výpravu za medem jako výlet. Na Karlštejn a šupky dupky za Lucií.

Na Karlštejně jsem byla naposledy snad pře 40 lety a tak jsem si už nepamatovala, jaký horolezecký výstup ke hradu mě čeká. “Kdybych to byl věděl tak by sem sem nechodil,” pomyslela jsem si v duchu filmu “Knoflíková válka” při funění, při stoupání na hrad. Ze začátku jsme to vzali s Karolínou zvostra a byly jsme první, ale časem jsem začala dejchat jak sentinel a byla čím dál poslednější. Katka v sobě nezapřela zdravotní sestru a nabádala mě, že si mám sednout na mokrou lavičku, abych se vydejchala, anžto podezřele blednu a mohl by nastat infarktózní stav. Nejdřív jsem odmítala, ale když jsem už lapala po dechu, tak jsem se na jednu lavičku sesula.

Konečně jsme stanuli na nádvoří majestátního hradu, který málem prodal  Josef Harry Jelínek do ciziny. Zakoupili jsme vstupenky a 40 minut jsme vyčkali na naší prohlídku.

Musím podotknout, že jsme vyjížděli se značně nenaloženou Karolínou, která jet nechtěla a loučili jsme se s Kristýnou, která jet chtěla, ale byla určena ke starosti o ležícího dědu. V tomto duchu se neslo čekání na nádvoří, kde nás naše, na pohled andílek Karolína obvinila ze šikany a trochu si i poplakala. Bylo jí zima a tak jsem jí řekla: Jsem teď zrovna medvědí babička, když se o mě opřeš, zahřeješ se a jestli budeš brečet, tak se ti vypláče barva tvých krásných modrých očí. Karolína se ke mně zachumlala a brečet přestala.

Jakmile jsme prošli branou hradu, úplně se změnila. Byla z ní zase milá a dychtivá vnučka. Pozorně poslouchala výklad bezvadné průvodkyně, která v ložnici Karla IV. nebyla štont odemknout dveře do další komnaty. Dveře se neodemykaly a neodemykaly a ani klíč nešel vyndat ze zámku. Poprosila, kdo by jí pomohl a samozřejmě ve vteřině přiskočil muž, který celým svým držením těla a lomcováním klíčem v zámku předváděl, jak to briskně odemkne, protože je ten pravý a šikovný muž a pomůže slabé dívce v nesnázích. Inu, nepovedlo se to a tak byl průvodkyní povolán jakýsi údržbář. Připadala jsem si jako zvíře v pasti a ještě ke všemu mi šla na nervy jedna Ruska, která používala digi překladač a značně s ním rušila. Bába blbá, vypadala, jako by to dělala schválně.

Vzhledem k neplánovanému čekání nám průvodkyně prozradila navíc historky z pravěku a to bylo fajn. Nakonec jsme museli pokoje obejít z druhé strany, ale to nevadilo.

Za odměnu, po skvělé prohlídce hradu jsme se v místní domácí hospůdce dobře nadlábli a skouleli se zpět na parkoviště. A jelo se za Luckou pro med.

Uvítala nás moc milá a drobná bytost, což mě překvapilo, protože na fotkách tak drobně nepůsobí. Provedla nás svým hospodářstvím a já jsem poprvé v životě viděla koně tak blízko. Byl to pro mě zážitek přímo nepopsatelný. Pak jsme viděli kozí, umečené a zvědavé holky, ale na včely se nedostalo, byli bychom urousaní, protože už druhý den pršelo. Projevila jsem se jako městský jeliman, když jsem vznesla dotaz, kde je to kůzle, které Lucka rozdýchávala. No, už není. Spustila jsem litanie, jaká škoda, že nepřežilo, ale Lucka doplnila svoji větu, už je naporcované v mrazáku :-).

Lucky med je vynikající a já jsem ráda, že jsem zásobená na celý rok. Návštěvou jsme jinak profičeli a spěchali domů.  Zde klik na její blog

Tak Lucko, ať se ti daří, je to u vás moc fajn!

kone

My do Jednoty nechodíme!

 

Advertisements
Můžete si uložit odkaz příspěvku mezi své oblíbené záložky.

35 thoughts on “Jak jsme jeli k Lucii pro med

  1. Ach!!! Koně!!! Jakmile se mluví o koních, ta pookřeji 😉 Ta fotka je nádherná!
    Jinak, musím říci, že tvá slova na uklidnění plačící Karolínky mne dostala. Hezky jsi to řekla… myslím, že se někdy inspiruji 😉

  2. Krásne koníky:-)) tie chodievam obdivovať k nám na priehradu a med si tiež kupujem u miestnych včelárov, len začína byť nekresťansky drahý:-( Pekný víkend.

  3. Jéjda, tys byla u té blogové Lucky, co mají to hospodářství, které znám z jejího blogu. No to musela být prima návštěva a medík bude určitě vynikající. 😀
    Na Karlštejně už jsem taky byla před sto lety, ale na ten trhák si dobře pamatuji. Tenkrát, jsme viděli kapli, ale nebyli jsme v „obývacích“ místnostech. Měla bych si návštěvu, zopakovat. 😉

  4. Tu reklamu na med taky znám, nojo, pan Vajíčko…
    Tvoje reportáž mě pobavilo, slovo anžto jsem už neslyšela pěkně dlouho, líbilo se mi, jak pěkně jsi odvedla pozornost své vnučky od pocitů ukřivdění, že je „odložena“.
    Blogová Lucka? vida, k čemu jsou ještě blogy dobré! S kůzletem jsi to pěkně okořenila, hlavně tou poznámkou, že je naporcované v mrazáku. Inu, praktičnost zvitězila.
    Medík bude určitě dobrý a dlouho si na něm pochutnáte.
    (Domácí med určitě lepší než ty kupované!)

  5. Díky, Le fille Ash, Danielo, Jarko a Vendy, za milé komentáře, fotky nejsou mé, jsou vypůjčené z internetu, stejně jako reklama na med. Nějak jsem to tentokrát nestihla pod článkem uvést!

  6. Hoh! Zírám! :-O
    Na Karlštejně jsem byla s klukama loni. Jenže když jsme viděli ty ceny, obešli jsme hrad zvenku, koupili cínové figurky a zase šli. Vašík je prcek, dějiny by mu stejně nic neřekly, peněz jak do Louvre a rolnička na krk ho určitě potěšila víc. Navíc kolem nás byli jen Japonci, kdoví jestli by byl výklad vůbec česky. 😀
    No, říkala jsem si včera, jestli jsem o tom kůzleti neměla radši mlčet. :-X Ale co dělat, z kozlíka už byl dávno kozel puberťák a toho si nikdo na zahrádku nedá. A kdyby ses zeptala malého Vašíka někdy před měsícem, řekl by ti : „Ty veliké kozy, co dávají mlíčko, ty si nacháme, ty malé kozičky, ty prodáme a zlobivé kozlíky sníme.“ Kdyby to bylo jinak, měli bychom už koz, že by nebylo kam šlápnout.
    (No, tak teď jsem to zase ještě rozmazala…:-X)
    Tak hlavně ať medík chutná! 🙂

  7. Moc pěkně se to četlo.Na Karlštejně jsem byla taky děsně dávno.Letos tam byli mladí s dětmi-prohlídku si rezervovali předem -přes internet-měli strach,aby tam nebyla fronta.

  8. Taky jsem byl na Karlstejne asi pred 43 lety. Bylo to za Prazskeho jara a mel jsem tehdy navstevu Americanu z Kalifornie. Sli jsme nahoru funice jako Ty nado. Americanka, ac mlada dam auz zkratka nemohla. Dobelhali jsme se nahoru a sedli do zahradni hospody. Stolky spinave, cisnik upoceny s mastnymi vlasy. Dali jsme si rizek. Pani Americanka mne pozadala, abych ji rekl, kde je toaleta. Byl jsem na ni pred tim, a tak jsem ji rekl, ze at tam nechodi, ze to je hrozne. To byla drevena bouda rozzhavena na slunci, prkenne steny nasakle moci a notne cpici. Toaletni papir – nastrihane Rude Pravo. Much asi 4 miliardy na krychlovy metr. Americanka zaupela, ze se tedy pocura u stolu. Odesla a ja se stydel. Za par minut prisla cela rozradostnela a rikala mi, ze Amerika neni vsude jako Jizni kalifornie. Jeji babicka bydli ve state Kansas na venkove, a tam takovy karlstejnsky zachod by byl povazovan za prepych.
    Byli jsme pak odmeneni nadhernym predstavenim „Noci na Karlstejne s Jirinou Bohdalovou predstavujici paze. Nadhera.

    • Jo, Honzo, děsnejma záchodama jsem byli pověstní, jsem ráda, že se už najde jen výjimečně hnusný záchod, jinak je to tu už o moc lepší 🙂

    • Nevím zda má připomínka je a bude říkat něco k článku Naďinu, ale jsem ráda že někdo konečně řekl pravdu o té „Americké kráse“, i když by se mohlo zdát, že je čtyřicet tři let stará, není…, je to ještě horší nežli to vypadá zdálky, příjdeš- li blíž, dnes jsme konečně na trochu lepší kulturní úrovni, ale tou vnitřní duchovní, brzy tu Americkou předčíme, bohužel. Abych nebyla stále za kritika a kverulanta, chci také chválit a to hned dvakrát, tvůj hezký článek o venkově a přirozeném a humánním pojetí zemědělství v malém, neb jsem dnes shlédla dokument o tom opaku a zdálo se mě to příšernější, nežli kdybych ta zvířata měla vraždit vlastníma rukama, snad přeze svou chuť jíst maso, stanu se vegetariánem, bude-li ubývat takových malých zemědělců u jakých jsi si osladila život. zdravím všechny lidi dobré vůle a malozemědělce, které moc chválím. Přeji všem tady krásnou neděli, navzdory dešti.

  9. Chtel bych reagovat na prispevek „annapos“ ktera/y tvrdi ze „nekdo“ tedy ja jsem rekl konecne pravdu o USA. Nechapu proc ty negativni jevy musi byt ta „pravda“ o USA a ty veci pozitivni lez. Nevim, zdali „annapos“ ma nejake zkusenosti z USA krome tech ruznych kritik, ktera jsou ted tolik v mode. „annapos“ si totoz neuvedomuje, ze USA cili „Amerika“ je treti nejvetsi stat ci narod podle populace, dnes s nejakymi 312 miliony obyvatel. A ze je tolik „Amerik“ kolik lidi ji vidi. Mnoho tech, kteri USA navstivi ji vidi z rychliku a byla mlha, ale stavaji se experty na Ameriku, jeji kulturu a zivot. Cesi jsou hrdi na ceskou kulturu, ale ja si nejsem jist, co tou kulturou mysli. Krasne starobyle hrady a chramy? Ty jsou ale ve vetsine staveny cizaky, jako Matyas z Arasu, K.I. Dienzenhoffer a mnoho jinych. Cili tu moc nejde o ceskou kulturu. Ze USA nama tisicilete pamatky jetse neznamena ze neni kulturni. Nemuzeme ocekavat od naroda, ktery existuje zhruba 250 let, aby mel tisicilete pamatky.V USA jen na malo mistech (ve slumech) vidite takovy svincik na ukicich jako v Praze. Nevim, co bylo mysleno, ze CS je na vyssi kulturni urovni nez Amerika. Nevim, co tim bylo mysleno, a ze te duchovni dohani CS Ameriku. Doporucuji pani ci panu „annapos“ prozit v Americe dekady, aby ji porozumela ci porozumel, aby zjistil/la, ze v |USA je zavist takrka neznamy pojem, lide jsou velice vstricni, pomahaji si, mam s tim nescetne zkusenosti mam v USA cetne pratele, skrze byznys, mam tam pribuzne, a tak se mi zda, ze ta typicka ceska zatrpklost vuci USA je jednak nefer a jednak prameni z neznalosti a take, bohuzel ze zavisti. Amerika ci Americane jsou velice pruzny narod, velice pracoviti, maji tam naprostou svobodu, ty kecy a la „je tam fasismus“ to je k smichu. A tak jen tolik na vysvetlenou. Jednou se stane, ze USA padne. Toho casu se nechci dozit. Pani ci pan annapos pozna sam/sama

      • Tvůj přítel Jan neporozuměl, já ano. K jeho komentáři chci jen dodat že mám raději smradlavé Olomoucké syrečky, nežli Americké hamburgery.

        • Abych pravdu rekl, pani /pane Annapos ja mam ty Olomoucke ci jeste lepe Romadur taky radeji nez americke hamburgery. Nicmene, nesmite si plest americke hamburgery s Amerikou. Hamburgery nejsou hlavni americke jidlo. Jedla jste nekdy steak z Arizony? Nebo krocana z Jizni Caroliny, jak ho umi jen Americane pripravit? Rozhodne lepsi nez slizky ovar s horcici v usmudlane ceske hospode, kdy konsumentovi tece tuk po vousech az na kosili. A nebo utopenec!! Jaka to gurmanska pochoutka!!
          Ale, zrovna tak jako utopenec ci ovar neni ta typicka ceska kuchyne, neni ani symbolem Ameriky hamburger. Ale nechme toho. Kdo nema rad Ameriku, hul na jeji biti si vzdy najde. Vas nazor vam neberu. Pozdravy z dalekeho Ostrova Vancouver vam pani/pane Annapos zasila Honza. Neni to mysleno sarkasticky ale opravdove.
          Jo a chtel bych vas opravit: Ty syrecky nejsou smradlave, ty VONEJI a s Budvarem a cerstvym ceskym chlebickem?? Neni nad to.

          • Honza Marek BC,

            Vubec by jsi se nemel pozastavovat nad nejakou kritikou a odpovidat na „jedna pani povidala“. Tem lidem zrejme jeste nestacilo dvaadvacet let uplynulych od SAMETOVE revoluce, si konecne uvedomit, co to znamenalo pro cesky narod ctyricet let komunisticke poroby. Kam se na ty komunisty hrabe Rakousko-Uherska rise a jeji tristaleta poroba! To byl raj v porovnani se soudruhy. Co mi jim muzeme rici! Oni tam trpeli a my jsme si tady uzivali.
            Kulturni clovek nema potrebu to dokazovat. To je dosti zretelne.
            Pro ne je stale dulezitejsi jak „voni“ smradlavy syrecek, nez otevrit hlavy a porozhlednout se nezastrene po svete. Ti stale vidi Ameriku jak jim to soudruzi nasmerovali. Zrovna tak vidi sve evropske sousedy Polsko, Madarsko, Nemecko atd., pro ktere nemaji slusneho jmena.
            Jak jsem se jiz zminil tomu muze pomoci jen Matka Priroda, az si ji zpet k sobe povola. My uz to take nemame tak daleko.
            levaP, Ontario, Canada

  10. Nado, nemyslim, ze USA padne „pozejtri“ nicmene, zadna velmoc netrva vecne. Britska rise, nad tou nezapadalo slunce. Dnes je to obycejna zeme, kde se lidem ale nezije hure, nez za jeji slavy. USA ma desny dluh. A kongres, senat, president se nemohou dohodnout. Jsou pry pred krachem jako Recko. Co z toho bude, se nikdo neodvazuje odhadnout. Rozhodne by to mohlo zapricinit velkou a vleklou krizi. Evropa na tom neni lepe. Ale mne to osobne nejak nezamestnava, ja nejak preziju. V tom mem prispevku jsem si jen ulevil, protoze mne desne stvou ty stereotypy a ty klise o americke povrchnosti a pakulture. To mne vzdy vytoci. Omlouvam se, jses taky Ceska (jako nakonec i ja) ale zda se mi, ze v tech soudech Ameriky jsou Cesi odbornici. Mne nijak neimponuje cesky politolog Jiri Pehe, ale pred casem napsal blog s nazvem; „Kritici USA vsech zemi, spojte se.“ Moc hezky a nezaujaty clanek. USA plati za to, ze az dosavad to byl a snad jeste bude uspesny narod. Pracovitost Americanu si Evropan nedovede predstavit. Mam USA rad. Ras tam jezdim, pracoval jsem mnoho let pro americke firmy pres podnik, kde jsem dlouha leta pracovel. Americane jsou primi, nezaludni, tak jsem je poznal ja. Mohl bych psat mnohe blogy a snad se do toho dam, jen co se prestehuju.

    • Honzo, díky za vysvětlení, co na to říct? Mně nic nenapadá, jen to, že doufám, že se konečně pro ten blog rozhoupeš!!!

  11. Naďo, já jen žasnu, co Vy všechno stihnete: 2 blogy, skoro denně nový článek, na všechny komentáře odpovídáte, starat se o celou rodinu včetně vnuček, lézt po Karlštejně a baštit med…

  12. Karlštejn jsi moc hezky popsala, taky se mi tam líbilo, tedy až na ten kopec.
    Také koníci jsou nádherní a věřím, že medík je tak dobrý, že se nám o něm ani nezdá.

  13. Mel jsem tu cest cist prispevky o navsteve Karlstejna a ceske kulture, tak musim prijit se svou troskou do mlyna.
    Pred asi ctrnact lety jsme byli na objizdce Lan, Krivoklatu a Karlstejna. Po prohlidce Krivoklatu jsem se rozhodli jit na obed. Parkoviste bylo plne a tak jsem museli cekat. Netrvalo dlouho a zacalo vyjizdet jedno auto. Temer odnikud prijelo jine a pohotove zablokovalo to vyjizdejici. Pani vycupitala a vymenila par slov s temi lidmi. Nacez nam s usmevem sdelila, ze si to s nimi domluvila. Na nase protesty nam doporucila abychom tahli odkud jsem prisli. Meli jsme auto s nemeckou poznavaci znackou. Nebylo to poprve a bohuzel ani naposled co se nam dostalo teto lekce. Musim rici, ze je to dobra medicina na stesk po vlasti.
    Na Krivoklate jsme meli dojem, ze nas pruvodci doslova zenou, aby to uz meli za sebou. To se mi potvrdilo na Karlstejne, kde jsem zcela nahodou zaslechl vymenu dvou pruvodcu, jak dlouho jim to trvalo. Jaky to byl rozdil s Bezdezem, kde se nam pruvodce-dobrovolnik venoval a odpovidal na jakekoli otazky. Bylo na nem videt, ze ma skutecny zajem o historii.
    Nedilnou soucasti ceske kultury je titulovani prislusniku sousednich statu neomezenym vyberem jmen.
    S potesenim clovek sleduje jak se meni tvar te zeme, i kdyz v koutku duse musim priznat svoji zavist. Je to zavist mladi, ktere nam bylo ukradeno, stejne jako generaci nasich rodicu jejich zivoty. Je relativne snadne opravit ctyricet let zanedbane tvare te zeme. Mnohem tezsi je opravit lidsky zivot. To se musi nechat Matce Prirode a prirozenemu procesu.

  14. jako vždycky bezvadně popsané, fňukající Karolínu si dovedu živě představit, po takové útěše bych ti vrazila hlavu do břicha taky :), ale po té zmínce o kozlíkovi v mrazáku, i když to byl puberťák, by mi medík tedy chutnat přestal.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s